Okupaci Československa z roku 1968 přirovnali slovenští politici k invazi na Ukrajinu

4 minuty
Slovenská prezidentka Čaputová připomněla vpád vojsk Varšavské smlouvy před 54 lety
Zdroj: ČT24

Vojenskou okupaci někdejšího Československa z roku 1968 v pátek vrcholní slovenští politici přirovnali k současné invazi Ruska na Ukrajinu. Učinili tak ve svých projevech při pietní vzpomínce na oběti vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa, jehož 54. výročí připadne na neděli. Premiér Eduard Heger vyjádřil přesvědčení, že se Ukrajinci dočkají svobody. Šéf sněmovny Boris Kollár zase doufá, že ruská vojska nakonec opustí Ukrajinu, podobně jako odjeli na začátku devadesátých let sovětští vojáci z Československa.

„Připomínáme si historickou událost, která není součástí dávné minulosti, ale má v sobě potenciál aktuální hrozby. Opět umírají nevinní lidé, a to jen proto, že chtěli svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která srovnala vojenskou okupaci Československa s útokem Ruska na Ukrajinu.

Podle Čaputové sny generace z období srpna 1968 se naplnily až po pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989 a poté, co zemi opustila sovětská vojska. „Už nejsme okupovanou zemí, o své budoucnosti rozhodujeme svobodně a sami. Stali jsme se součástí demokratického mezinárodního společenství, které pomáhá napadené Ukrajině. Kdo jiný by měl rozumět těžko zkoušené zemi než my, kteří byli normalizováni pod hlavněmi pušek a tanků,“ uvedla slovenská prezidentka.

Řekla rovněž, že tehdy byly v Československu různé představy – někdo chtěl socialismus s lidskou tváří, jiný tržní hospodářství, ale co lidi spojovalo, byla euforie, jednota a hlavně naděje. O to tvrdší pak bylo násilné procitnutí po invazi. 

Heger: I Ukrajinci touží po svobodě

Premiér Heger řekl, že zkušenost s okupací měli nejen obyvatelé Československa, ale nyní ji mají i Ukrajinci. „I my jsme tehdy toužili po svobodě, po lepším životě. Po tom samém touží lidé na Ukrajině. Tak, jako přišel trest z Moskvy pro Československo, přišel trest z Moskvy i pro Ukrajinu,“ řekl Heger.

Podle šéfa parlamentu Kollára je třeba Rudé armádě vyjádřit vděk za osvobození od fašismu za druhé světové války, současně je ale třeba připomínat okupaci Československa z roku 1968 za účasti také sovětských vojáků. „I naši východní sousedé zažívají bezprecedentní útok ruského režimu na svobodu a demokracii. Každý, kdo použije vojenskou sílu, měl by si uvědomit, že vůli po svobodě a suverenitě lze zlomit jen stěží,“ uvedl Kollár.

Pietní vzpomínka se tradičně konala u pamětní desky, jež byla v minulosti instalována na budově Univerzity Komenského v Bratislavě na památku tří zastřelených na začátku vojenské invaze v srpnu roku 1968.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 28 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 45 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...