TÉMA

Rudá armáda

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
13. 2. 2025|

Jaltská konference posunula Polsko a předestřela OSN

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.
4. 2. 2025Aktualizováno4. 2. 2025|

Myslela jsem, že smrt židovských dětí je normální, vzpomínala v Osvětimi přeživší

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025|

Smrt a zmar. Před 80 lety sovětské vojáky šokoval koncentrační tábor Auschwitz

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.
27. 1. 2025|

Fico se zúčastní oslav konce druhé světové války v Moskvě

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se příští rok v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí konce druhé světové války. Přijal pozvání od ruského vůdce Vladimira Putina.
27. 11. 2024Aktualizováno27. 11. 2024|

Rusko chce zakázat videohru o československých legionářích

Ruská prokuratura požaduje zákaz distribuce počítačové hry Last Train Home (Poslední vlak domů), kterou vyvinulo brněnské studio Ashborne Games, informoval server Meduza. Hra o československých legionářích podle ruských úřadů podněcuje nenávist vůči vládě v Moskvě a vojákům Rudé armády.
14. 8. 2024Aktualizováno14. 8. 2024|

Varšavské povstání stálo život až čtvrt milionu lidí

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.
1. 8. 2024Aktualizováno1. 8. 2024|

Je nutné oddělit řadové vojáky a režim, který je do války vehnal. Podle historika Marka část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.
8. 5. 2024|

Slováci mají jiný vztah k Rudé armádě nebo ke slovanství než Češi, říká publicista Kosatík

Na Slovensku nenastala žádná nová věčnost, na Slovensku se toliko vystřídal prezident, řekl v pořadu Interview ČT24 k právě skončeným volbám spisovatel, publicista a autor dvou knih o moderní slovenské historii Pavel Kosatík. Dále hovořil například o rozdílech mezi Čechy a Slováky ve vztahu k Západu, k Rudé armádě či k ideji slovanství.
8. 4. 2024|

Amatér našel v lese u Rozdrojovic vojenský hrob. Odborníci v něm identifikovali Sověty

Amatérský hledač artefaktů s detektorem kovu našel v lese v Rozdrojovicích na Brněnsku vojenský ešus z druhé světové války a pod ním také lidské kosti. Svůj nález oznámil a odborníci z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) ve válečném hrobě našli ostatky tří těl. Jejich výzkum poblíž frekventované cesty vyvolal u místních pozornost, proto o nálezu informovali na svých internetových stránkách, ač ostatky a nalezené předměty čeká ještě ohledání v laboratoři.
26. 10. 2023|

Před 84 lety začala druhá světová válka. Češi se na konflikt těšili, věřili totiž, že Německo prohraje, říká historik Koura

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.
1. 9. 2023|

Útoky na přehrady historie válčení zná. Dle Ženevských úmluv jsou nepřípustné

V noci na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady, která na jihu Ukrajiny odděluje svobodná území a ta okupovaná Ruskem. Podobnou tragédii už řeka Dněpr pamatuje. Během druhé světové války sovětští agenti odpálili přehradu v Záporoží. Mezinárodní pravidla později takové útoky zapověděla.
6. 6. 2023|

Socha sovětského okupanta, nebo válečný hrob? V Litoměřicích řeší možné odstranění pomníku

V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.
30. 5. 2023|

V Kunštátě se rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou

Desítky lidí se v Kunštátě na Blanensku rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou. Někdejší příslušník 1. československého armádního sboru zemřel v nedožitých devadesáti devíti letech. Válečný hrdina se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš, po válce byl členem Hradní stráže u prezidenta Edvarda Beneše.
18. 5. 2023Aktualizováno18. 5. 2023|

Rusko jako novodobý fašistický stát? Chybí mu ideologie, ale některé prvky jsou shodné, srovnal historik

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.
10. 5. 2023|

Polsko si připomíná osvobození tábora Stutthof. Ruské oslavy konce války aktivisté odmítli

Polsko si 9. května připomíná osvobození koncentračního tábora Stutthof, konec druhé světové války ale podobně jako zbytek Evropy slaví o den dříve – a letos kvůli ruské invazi na Ukrajinu polští aktivisté dokonce bránili ruskému velvyslanci položit věnce u rudoarmějských hrobů ve Varšavě.
9. 5. 2023|

Lotyšsko se zbavuje reliktů sovětské minulosti. Ruská menšina protestuje

Lotyšsko se obává ruské agrese. Země hodlá zavést brannou povinnost pro muže nad 18 let, pokračuje také odstraňování ruštiny z veřejného prostoru. Z měst mizí památníky Rudé armády. Nelíbí se to ruské menšině, která se poprvé po začátku války na Ukrajině začíná ozývat.
22. 4. 2023|

Ukrajinci se snaží odstřihnout od sovětského odkazu. Někteří ale chtějí přejmenovat i Čechoslováckou ulici

Zpřetrhané vazby mezi Kyjevem a Moskvou se čím dál víc projevují i v ukrajinském veřejném prostoru. Postupně tam mizí pozůstatky sovětského odkazu. Na Ukrajině o tom natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.
9. 4. 2023|

Okupaci Československa z roku 1968 přirovnali slovenští politici k invazi na Ukrajinu

Vojenskou okupaci někdejšího Československa z roku 1968 v pátek vrcholní slovenští politici přirovnali k současné invazi Ruska na Ukrajinu. Učinili tak ve svých projevech při pietní vzpomínce na oběti vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa, jehož 54. výročí připadne na neděli. Premiér Eduard Heger vyjádřil přesvědčení, že se Ukrajinci dočkají svobody. Šéf sněmovny Boris Kollár zase doufá, že ruská vojska nakonec opustí Ukrajinu, podobně jako odjeli na začátku devadesátých let sovětští vojáci z Československa.
19. 8. 2022|
Doporučujeme

Finsko stále nevyřešilo jednu z temných kapitol svých dějin. Spolupráce se sovětskými agenty zůstává tabu

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.
11. 8. 2022Aktualizováno13. 8. 2022|

Výstavy českého umění: jedna shrnuje 120 let ve zrychlené lekci, další posílá z galerie ven

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.
9. 8. 2022|

„Naprostý propagandistický podvod.“ Hrob sovětských vojáků v Estonsku se ukázal být prázdný

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.
25. 7. 2022|

Zaskočilo mě, že se bojuje v našem kulturním okruhu, uvedl zpravodaj Szántó

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.
25. 6. 2022|

„Zastrašit a odejít.“ Znásilnění je zbraní proti civilistům, ve válkách ničí jedince i komunity

Na Ukrajině dochází ze strany ruských vojáků ke znásilňování, které je podle některých organizací i expertů dokonce používáno jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Podobné chování už opravdu v minulosti některé válčící strany použily.
22. 5. 2022|
Načítání...