Rudá armáda strana 2 z 5

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

Na Ukrajině dochází ze strany ruských vojáků ke znásilňování, které je podle některých organizací i expertů dokonce používáno jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Podobné chování už opravdu v minulosti některé válčící strany použily.

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, vojáci a další lidé si v neděli připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově 77. výročí konce druhé světové války v Evropě. Na tradiční kladení věnců u hrobu Neznámého vojína se přišli podívat také váleční veteráni. Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Pietní akty se konaly i na dalších místech.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

V Nedachlebicích na Uherskohradišťsku nebo Hřivínově Újezdě na Zlínsku si lidé připomněli konec druhé světové války u poničených pomníků. Místa posledního odpočinku vojáků Rudé armády poškodili vandalové, nejspíš v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Prahou prošel po dvou letech covidové pauzy Národní pochod pro život, který je manifestací zastánců tradičních rodin a odpůrců potratů. Lidé manifestovali také za právo potrat podstoupit a kritizovali výroky zástupců Hnutí Pro život ČR, které pochod pořádá. Obě akce se potkaly na konci Mánesova mostu, kde se jejich účastníci slovně střetli a odpůrci průvod krátce blokovali. Policie, která na obě akce dohlížela, zasahovat nemusela. Aktivistky také rozvinuly transparenty už při dopolední mši v katedrále svatého Víta, kterou sloužil arcibiskup Dominik Duka.

Miny patří už po téměř dvě století k nejpoužívanějším a současně nejúčinnějším zbraním. Masově se nyní využívají i v konfliktu na Ukrajině, jak proti vojákům, tak i proti civilním cílům. Rusko nasadilo i ty nejmodernější typy, které má k dispozici.

V pátek ráno při výbuchu v místě výkopových prací v Ostravě - Mariánských Horách zemřel devětačtyřicetiletý muž, další se pak zranil. Explodovala stará vojenská munice, když jeden z pracovníků stavební firmy, která opravovala bytový dům, chtěl zřejmě leteckou pumu rozřezat v domnění, že jde o starou kanalizaci. Policie na místo musela přivolat pyrotechnika, řekla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková. Policisté také z okolních domů evakuovali zhruba padesát lidí.

Iskander je během ruské invaze na Ukrajinu vůbec nejpoužívanější balistickou střelou. Přednedávnem se opět dostala do centra pozornosti s ohledem na možné použití nových typů klamných cílů, které doposud nebyly známy a které se z Iskanderů zřejmě odpalují. Rusko tyto střely nasazuje sice masivně, podle analytiků ale nikoliv příliš účinně.

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině lidé poškozují pomníky vojákům Rudé armády z druhé světové války. Nápisy či barvy ukrajinské vlajky se objevily v Brně nebo v Kuřimi. Například v Přibyslavi se kvůli opakovanému vandalství rozhodli sochu rudoarmějce raději dočasně uschovat. Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka si ale lidé vybírají pro vyjádření svých názorů na Rusko špatný terč, v Rudé armádě totiž bojovalo i mnoho Ukrajinců.

Probít domů se českoslovenští vojáci během druhé světové války snažili z Východu i Západu. Zatímco pro Londýn byli vojáci ze srdce Evropy klíčoví zejména v počátcích války, na východní frontě se začala samostatná československá jednotka formovat až v únoru 1942 v Buzuluku. Zpočátku měla pod sto příslušníků, na konci války jich byly desetitisíce. Velel jim Ludvík Svoboda, který však od počátků čelil politickým tlakům Moskvy. Během druhé světové války se tak Svoboda vydal na cestu, která mířila nejen z Buzuluku do Prahy, ale také na ministerstvo, do vězení i na Pražský hrad.

Před osmdesáti lety, 8. ledna 1942, začala jedna z nejkrvavějších epizod druhé světové války – bitva o Ržev. Rudá armáda se snažila vytlačit německé jednotky z okolí Moskvy. To se jí povedlo až o čtrnáct měsíců později. Během té doby tam podle odhadů padlo přes milion sovětských vojáků. I německé ztráty byly obrovské. Čítaly více než 700 tisíc obětí.

Policie v sobotu uzavřela velkou část ostravského obvodu Plesná. Evakuovala místní obyvatele, protože se tam v sobotu dopoledne našla nevybuchlá letecká puma z druhé světové války. Řekla to mluvčí ostravské policie Eva Micalíková. Pyrotechnici pumu vyzvedli asi čtvrt hodiny po páté večer. Evakuace se týkala velké části obyvatel obvodu, ve kterém žije přibližně třináct set lidí.

Ruský prezident schválil vyznamenání in memoriam pro příslušnici leteckých sil Vasilisu Paščenkovou. Ta padla na konci války během bojových operací Rudé armády v okolí Brna. Teď dostala nejvyšší státní vyznamenání Hrdina Ruské federace.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Dnes dvaadevadesátiletý Ján Novenko chtěl být jako jeho ruský otec, který na Slovensku zůstal po první světové válce a v té další pak pomáhal partyzánům. Na jaře roku 1945 se proto Ján coby šestnáctiletý mladík připojil k Rudé armádě při osvobozování Československa. Na hrůzy, které viděl, nezapomněl dodnes.

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

Ve věku sto let zemřel ve čtvrtek v Izraeli válečný veterán Josef Müller. Informoval o tom s odkazem na rodinu historik a autor knihy Müllerových vzpomínek Jiří Klůc. Müller se v době druhé světové války účastnil bojů u Kyjeva nebo na Dukle, byl nositelem dvou československých válečných křížů. Osobně potkal Ludvíka Svobodu nebo Edvarda Beneše.

V dokumentech uložených ve Vojenském ústředním archivu se objevila nová fakta o životě a smrti Julia Fučíka. Je mezi nimi i dosud nepublikovaná žádost o milost, kterou jeho rodiče poslali soudu v Berlíně. Autor Reportáže psané na oprátce, popravený za odboj nacisty, se po únoru 1948 stal ikonou komunistické ideologie.

Populární růžový tank byl převezen do vojenského muzea v Praze-Kbelích. Na Smíchově byl umístěn v červenci 1945 jako památník osvobození Prahy Rudou armádou. V dubnu 1991 jej umělec David Černý poprvé přetřel narůžovo. Podruhé byl přetřen narůžovo skupinou poslanců za Občanské fórum v květnu 1991. Dnes se nachází ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.