Rudá armáda strana 2 z 5

Miny patří už po téměř dvě století k nejpoužívanějším a současně nejúčinnějším zbraním. Masově se nyní využívají i v konfliktu na Ukrajině, jak proti vojákům, tak i proti civilním cílům. Rusko nasadilo i ty nejmodernější typy, které má k dispozici.

V pátek ráno při výbuchu v místě výkopových prací v Ostravě - Mariánských Horách zemřel devětačtyřicetiletý muž, další se pak zranil. Explodovala stará vojenská munice, když jeden z pracovníků stavební firmy, která opravovala bytový dům, chtěl zřejmě leteckou pumu rozřezat v domnění, že jde o starou kanalizaci. Policie na místo musela přivolat pyrotechnika, řekla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková. Policisté také z okolních domů evakuovali zhruba padesát lidí.

Iskander je během ruské invaze na Ukrajinu vůbec nejpoužívanější balistickou střelou. Přednedávnem se opět dostala do centra pozornosti s ohledem na možné použití nových typů klamných cílů, které doposud nebyly známy a které se z Iskanderů zřejmě odpalují. Rusko tyto střely nasazuje sice masivně, podle analytiků ale nikoliv příliš účinně.

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině lidé poškozují pomníky vojákům Rudé armády z druhé světové války. Nápisy či barvy ukrajinské vlajky se objevily v Brně nebo v Kuřimi. Například v Přibyslavi se kvůli opakovanému vandalství rozhodli sochu rudoarmějce raději dočasně uschovat. Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka si ale lidé vybírají pro vyjádření svých názorů na Rusko špatný terč, v Rudé armádě totiž bojovalo i mnoho Ukrajinců.

Probít domů se českoslovenští vojáci během druhé světové války snažili z Východu i Západu. Zatímco pro Londýn byli vojáci ze srdce Evropy klíčoví zejména v počátcích války, na východní frontě se začala samostatná československá jednotka formovat až v únoru 1942 v Buzuluku. Zpočátku měla pod sto příslušníků, na konci války jich byly desetitisíce. Velel jim Ludvík Svoboda, který však od počátků čelil politickým tlakům Moskvy. Během druhé světové války se tak Svoboda vydal na cestu, která mířila nejen z Buzuluku do Prahy, ale také na ministerstvo, do vězení i na Pražský hrad.

Před osmdesáti lety, 8. ledna 1942, začala jedna z nejkrvavějších epizod druhé světové války – bitva o Ržev. Rudá armáda se snažila vytlačit německé jednotky z okolí Moskvy. To se jí povedlo až o čtrnáct měsíců později. Během té doby tam podle odhadů padlo přes milion sovětských vojáků. I německé ztráty byly obrovské. Čítaly více než 700 tisíc obětí.

Policie v sobotu uzavřela velkou část ostravského obvodu Plesná. Evakuovala místní obyvatele, protože se tam v sobotu dopoledne našla nevybuchlá letecká puma z druhé světové války. Řekla to mluvčí ostravské policie Eva Micalíková. Pyrotechnici pumu vyzvedli asi čtvrt hodiny po páté večer. Evakuace se týkala velké části obyvatel obvodu, ve kterém žije přibližně třináct set lidí.

Ruský prezident schválil vyznamenání in memoriam pro příslušnici leteckých sil Vasilisu Paščenkovou. Ta padla na konci války během bojových operací Rudé armády v okolí Brna. Teď dostala nejvyšší státní vyznamenání Hrdina Ruské federace.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Dnes dvaadevadesátiletý Ján Novenko chtěl být jako jeho ruský otec, který na Slovensku zůstal po první světové válce a v té další pak pomáhal partyzánům. Na jaře roku 1945 se proto Ján coby šestnáctiletý mladík připojil k Rudé armádě při osvobozování Československa. Na hrůzy, které viděl, nezapomněl dodnes.

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

Ve věku sto let zemřel ve čtvrtek v Izraeli válečný veterán Josef Müller. Informoval o tom s odkazem na rodinu historik a autor knihy Müllerových vzpomínek Jiří Klůc. Müller se v době druhé světové války účastnil bojů u Kyjeva nebo na Dukle, byl nositelem dvou československých válečných křížů. Osobně potkal Ludvíka Svobodu nebo Edvarda Beneše.

V dokumentech uložených ve Vojenském ústředním archivu se objevila nová fakta o životě a smrti Julia Fučíka. Je mezi nimi i dosud nepublikovaná žádost o milost, kterou jeho rodiče poslali soudu v Berlíně. Autor Reportáže psané na oprátce, popravený za odboj nacisty, se po únoru 1948 stal ikonou komunistické ideologie.

Populární růžový tank byl převezen do vojenského muzea v Praze-Kbelích. Na Smíchově byl umístěn v červenci 1945 jako památník osvobození Prahy Rudou armádou. V dubnu 1991 jej umělec David Černý poprvé přetřel narůžovo. Podruhé byl přetřen narůžovo skupinou poslanců za Občanské fórum v květnu 1991. Dnes se nachází ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Lidé v západních Čechách během víkendu slavili 76. výročí osvobození americkou armádou. Za komunismu se o americkém podílu na československém osvobození mlčelo;  američtí diplomaté se sice vydávali do míst osvobozených jejich vojáky, průběh těchto cest ale pečlivě monitorovala Státní bezpečnost. A pořídila stovky snímků pracovníků americké ambasády i těch, kteří se s nimi v západních Čechách setkali. Tématem se zabýval v pořadu Reportéři ČT Karel Vrána.

Obce na jižní Moravě si společně s vojenskými nadšenci ze spolku Acaballado připomínají události konce druhé světové války. Víc než padesátka mužů a žen v uniformách Rudé armády se ve čtvrtek vydala na třídenní jízdu ve vojenských vozidlech a na koních. Právě koně byli hlavním dopravním prostředkem vojáků při osvobozování jihu Moravy.

S německými jednotkami v Praze bojovalo až do 9. května 1945, kdy dorazila Rudá armáda, asi třicet tisíc povstalců. Byli mezi nimi nejen policisté, četníci či příslušníci vládního vojska, ale třeba také tramvajáci a skauti. Během povstání padly v bojích s německými jednotkami více než tři tisíce lidí.

Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.

Sochař David Černý na sebe poprvé výrazně upozornil 28. dubna 1991, když natřel narůžovo tank, který stál na dnešním náměstí Kinských jako památník sovětských tankistů, kteří osvobodili Prahu. Růžový tank pak opět měnil nátěry a negativně proti němu vystupovalo ruské velvyslanectví či tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman.

Sporných momentů v česko-ruských vztazích je v posledních letech řada a nejaktuálnější ruský zájem o stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany se střetává s varováním tajných služeb před ruskou špionáží. Rusy například popudilo vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, odstranění sochy maršála Ivana Koněva nebo vybudování pomníku vlasovcům.

Alexej Nikolajevič Kelin se narodil uprostřed druhé světové války v Československu. Jeho otec byl ale ruský emigrant. Donský kozák a student medicíny utekl ze sovětského Ruska v roce 1921 a díky Masarykově záchranné akci medicínu dostudoval v Praze. Rodina to neměla kvůli svému původu jednoduché. Perzekuci a problémům musela čelit na konci druhé světové války, i za totalitního režimu, který následoval.

Během protestů proti uvěznění Alexeje Navalného obracela ruská vláda pozornost na účast mládeže včetně žáků. Ministerstvo školství proto naplánovalo pravidelné měsíční schůzky s rodiči po celé zemi. Zajištění loajality v nejmladší generaci se však vláda věnuje dlouhodobě, píše opoziční Novaja gazeta. Spočítala, že za posledních pět let na to vynaložila 73 miliard rublů (21 miliard korun). Článek vydala v úterý, tedy v Den obránce vlasti, který je přejmenovaným Dnem Rudé armády.

Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o vypracování zákona, který zakáže veřejně srovnávat roli někdejšího Sovětského svazu za druhé světové války s nacistickým Německem. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom v pondělí informovala agentura RIA Novosti. Podle ní je krok reakcí na „stále častější“ podobné interpretace v některých evropských zemích. Státní duma by měla normu připravit do 1. července letošního roku.