Polsko si 9. května připomíná osvobození koncentračního tábora Stutthof, konec druhé světové války ale podobně jako zbytek Evropy slaví o den dříve – a letos kvůli ruské invazi na Ukrajinu polští aktivisté dokonce bránili ruskému velvyslanci položit věnce u rudoarmějských hrobů ve Varšavě.
Koncentrační tábor Stutthof byl jedním z posledních, které Rudá armáda osvobodila. Na pobřeží Baltu dorazila 9. května. Evropa tehdy už slavila konec války, v lágru nedaleko Gdaňsku ale stále ještě umírali vězni, převážně Židé, Poláci či ukrajinští, běloruští a ruští zajatci.
„Zůstávala v něm skupina asi 150 vězňů,“ popisuje osvobození tábora Danuta Drywová, historička z dokumentačního oddělení muzea Stutthof ve městě Sztutowo.
Koncentrační tábor byl prvním vybudovaným mimo Německo a zároveň posledním, který Spojenci osvobodili. O život v něm přišlo 65 tisíc lidí. „Je to jeden obrovský hřbitov,“ shrnuje historii lágru mluvčí správy muzea Lukasz Kepski. Osvobození tábora připomíná pomník, který navrhli a vybudovali samotní vězni.
Devátého května se u něj tradičně konají pietní akce. Jenže toto datum budí emoce. Kritikům vadí, že pieta v táboře připadá na den, který Kreml tradičně využívá k oslavě současné ruské armády, která napadla Ukrajinu. Vedení muzea termín nehodlá posunout. „To je historie, která se stala před více než sedmdesáti lety a která nemá žádný vliv na současnost,“ hájí datum historička Drywová.
Oslavy podle západního vzoru
Poláci dříve rovněž slavili Den vítězství 9. května, mimo jiné právě kvůli osvobození Stutthofu. Tato tradice vydržela až do roku 2014. Pak byl svátek posunut o den dříve na osmého května, i kvůli tehdejšímu dění na Ukrajině. Ve Varšavě to na hřbitově sovětské armády připomněl happening.
Zhruba stovka lidí na místě zablokovala cestu ruskému velvyslanci, který tam chtěl položit věnce. „Každý si může svátek slavit, kdy chce. Ale nemůže ho využívat k provokacím a k propagaci fašistických idejí,“ prohlásil Jacek Wisniewski z výboru na obranu demokracie.
„Dnes (v úterý, pozn. red.) tu ukazujeme, že válka s fašismem bohužel trvá i nadále,“ připojila Wiktoria Pogrebniak z hnutí Euromajdan Varšava. Přesně před rokem přitom na stejném místě dav ruského diplomata potřísnil červenou barvou.
Hřbitov sovětských vojáků, kam ruská delegace mířila, aktivisté na protest proti krokům Moskvy oblepili ukrajinskými vlajkami. Červená barva letos zůstala jen symbolicky jako krvavá skvrna u jmen obětí ruské agrese.
„Devátý květen se slavil komunistickou libovůlí, každá reakce vyvolává protireakci. Pokud někde demonstrují příznivci putinovského režimu, tak asi musí počítat s tím, že tam budou demonstrovat příznivci evropských hodnot a demokracie,“ komentoval dění v Polsku ve vysílání ČT spisovatel a nakladatel Jiří Padevět.
