Koncentrační tábor

Za druhé světové války prošla tábory Terezín, Osvětim i Mauthausen. Hrůzy války nakonec přežila. Teď žije v Izraeli. Napsala knihu a o svém životě vypráví ve školách. Hana Sternlichtová u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim poskytla České televizi rozhovor.

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Když bylo Zuzaně Justmanové, tehdy Pickové, dvanáct, internovali ji a její rodinu v terezínském ghettu. Na rozdíl od mnohých svých blízkých přežila, emigrovala do Spojených států a svědectví o holocaustu přinášela jako oceňovaná dokumentaristka. „Mělo by se mluvit o tom, co se stalo,“ řekla v Interview ČT24 u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Osvětimi. Mluvit o všech těch hrůzách je ale pro ni dodnes těžké. V koncentračním táboře zahynul její otec.

Brána do továrny na smrt a na ní tři slova: Arbeit macht frei. Práce osvobozuje. Právě za ní, v polském městě Osvětim, vybudovali nacisté koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau, v nichž zavraždili více než 1,1 milionu lidí. Před osmdesáti lety, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozený Rudou armádou. Tématu se věnoval sobotní Hyde Park Civilizace.

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.

Potomci někdejších evropských protinacistických elit si v italských Dolomitech připomněli jednu z méně známých kapitol konce druhé světové války. Tehdy chtěli nacističtí pohlaváři vyměnit významná rukojmí za svou svobodu. Do věci se však vložili němečtí vojáci a italská hoteliérka a z plánů nacistů nakonec sešlo.

Ve spolupráci s Českou televizí vzniká nový dokument o Karlu Ančerlovi – dirigentovi, který přežil holocaust. Během příprav byly nalezeny i originální partitury z hudebníkova mládí. Jedna ze skladeb zazní v premiéře na koncertě věnovaném památce orchestru terezínských vězňů.

Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, řekla její dcera Jitka Pečová.

Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do města začnou stěhovat noví obyvatelé. Opravy totiž nemají přinést další depozitáře, ale objekty, které budou mít polyfunkční využití. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy, říká hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).

Archeologové z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) odkrývají ve Svatavě na Sokolovsku pozůstatky ženského koncentračního tábora, který byl na jaře 1945 s počtem okolo 750 vězeňkyň největším na tehdejším českém území. Archeologický průzkum odhalil základy kuchyně nebo zbytky zbraní, lamp nebo oplocení, upřesnil archeolog ze ZČU a vedoucí výzkumu Pavel Vařeka. Výzkum je součástí česko-polského projektu krajinné archeologie.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Český lékař Alexandr Herman dostal tento týden v Jeruzalémě in memoriam cenu pro židovské zachránce životů, která je obdobou titulu „Spravedlivý mezi národy“. Herman v dubnu 1945 v koncentračním táboře Taucha poblíž Lipska riskoval vlastní život, aby ochránil 140 nemocných spoluvězňů. Cenu za něj převzal jeho vnuk Martin Diviš.

Na českém velvyslanectví v Tel Avivu pokřtili anglické vydání knihy pražské rodačky Hany Sternlichtové, která přežila nacistické koncentrační tábory. Její vzpomínky už vyšly hebrejsky i česky a teď míří za globálním publikem pod názvem The Girl from Terezin, tedy Dívka z Terezína. Den památky šoa a hrdinství, který připadl na pondělí, si lidé připomněli na desítkách míst napříč Českem.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Bývalé terezínské ghetto, místo, které je připomínkou utrpení tisíců lidí, je v dezolátním stavu. Části budov bývalých kasáren, které později sloužily jako přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů, jsou v troskách a hrozí, že se zřítí. Město Terezín na rekonstrukci požádalo o státní dotaci, má ale moc malý rozpočet na to, aby doplatilo požadovanou část. Na opravu by tak měl přispět Ústecký kraj. I s nimi ale vystačí pouze na základní sanace. „Pokud se ale nezachrání teď, tak už nikdy,“ říká starosta René Tomášek (RESET). Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravil Karel Vrána.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Čerstvě vysazená lípa u někdejšího koncentračního tábora Buchenwald připomíná vězněné Čechoslováky, přestože nese jméno jen jednoho z nich – Karla Vrkoslava, rodáka z Jilemnice. Nacisti ho tam drželi pět let, podobně jako dalších osm tisíc jeho krajanů, z nichž osm set nepřežilo.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

V texaském Houstonu ve čtvrtek ve věku 101 let zemřel světově uznávaný český epidemiolog Ervín Adam. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Lékař, který se podílel na tom, že Československo jako první země na světě vymýtilo dětskou obrnu, prošel kvůli svému židovskému původu během druhé světové války několika koncentračními tábory a přežil pochod smrti. Od roku 1968 žil v emigraci – nejprve v Kanadě a později ve Spojených státech. V roce 2013 obdržel prestižní ocenění Česká hlava.

Den poté, co 30. ledna získal Cenu města Brna za zásluhy o demokracii a lidská práva, zemřel po krátké těžké nemoci v nedožitých 96 letech Karel Ellinger. Prošel několika koncentračními tábory, přežil Osvětim i Dachau. Je autorem více než dvou desítek patentů v oblasti technických věd.

V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.