Koncentrační tábor

Bývalé terezínské ghetto, místo, které je připomínkou utrpení tisíců lidí, je v dezolátním stavu. Části budov bývalých kasáren, které později sloužily jako přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů, jsou v troskách a hrozí, že se zřítí. Město Terezín na rekonstrukci požádalo o státní dotaci, má ale moc malý rozpočet na to, aby doplatilo požadovanou část. Na opravu by tak měl přispět Ústecký kraj. I s nimi ale vystačí pouze na základní sanace. „Pokud se ale nezachrání teď, tak už nikdy,“ říká starosta René Tomášek (RESET). Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravil Karel Vrána.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Čerstvě vysazená lípa u někdejšího koncentračního tábora Buchenwald připomíná vězněné Čechoslováky, přestože nese jméno jen jednoho z nich – Karla Vrkoslava, rodáka z Jilemnice. Nacisti ho tam drželi pět let, podobně jako dalších osm tisíc jeho krajanů, z nichž osm set nepřežilo.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

V texaském Houstonu ve čtvrtek ve věku 101 let zemřel světově uznávaný český epidemiolog Ervín Adam. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Lékař, který se podílel na tom, že Československo jako první země na světě vymýtilo dětskou obrnu, prošel kvůli svému židovskému původu během druhé světové války několika koncentračními tábory a přežil pochod smrti. Od roku 1968 žil v emigraci – nejprve v Kanadě a později ve Spojených státech. V roce 2013 obdržel prestižní ocenění Česká hlava.

Den poté, co 30. ledna získal Cenu města Brna za zásluhy o demokracii a lidská práva, zemřel po krátké těžké nemoci v nedožitých 96 letech Karel Ellinger. Prošel několika koncentračními tábory, přežil Osvětim i Dachau. Je autorem více než dvou desítek patentů v oblasti technických věd.

V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.

V prozatímním Moravském židovském muzeu Malý Mehrin v Brně probíhá nová výstava Naše domy. Mapuje příběhy vybraných objektů, které v roce 1941 nacistický vystěhovalecký fond zabavil brněnským Židům. Takových staveb byly stovky, majitelé domů po jejich ztrátě často skončili v koncentračních táborech.

Přežil ghetto na předměstí svého rodného města v Zakarpatské oblasti i koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. Život mu zachránilo umístění na takzvaném Kinderblocku, tedy dětském bloku. Vzpomínky dnes třiadevadesátiletého Mošeho Kesslera zapsala profesorka Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Limor Regevová. Kniha Chlapec z bloku 66 teď vychází i v českém překladu.

Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Polsko si 9. května připomíná osvobození koncentračního tábora Stutthof, konec druhé světové války ale podobně jako zbytek Evropy slaví o den dříve – a letos kvůli ruské invazi na Ukrajinu polští aktivisté dokonce bránili ruskému velvyslanci položit věnce u rudoarmějských hrobů ve Varšavě.

Navrátit osobní věci vězňů z koncentračních táborů se snaží němečtí archiváři. Pátrají po příbuzných obětí, aby jim mohli navrátit cennosti, které museli vězni odevzdat při cestě na smrt. I osm desetiletí po válce spravují dva a půl tisíce osobních předmětů. Devatenáct z nich patřilo vězňům z Československa.

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

Justice musí znovu otevřít spor o odškodnění mezi dvěma představiteli prostějovských Železáren-Annahütte a mužem z Přerovska, který na internetu zveřejňoval videa s kritikou pracovních podmínek v továrně a současného ekonomického systému. Používal při tom historické záběry z koncentračních táborů. Soudy mu nařídily zaplatit odškodnění muži a ženě z managementu podniku. Nyní musí znovu rozhodovat Okresní soud v Přerově.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. V tendru počítalo s cenou 73,5 milionu korun bez DPH.

Dvouletý podmíněný trest udělil v úterý soud v německém Itzehoe 97leté ženě, která za druhé světové války pracovala jako sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Agentura DPA píše, že podle rozsudku je zodpovědná za napomáhání k vraždám téměř  jedenácti tisíc vězňů. Proces s Irmgard Furchnerovou je zřejmě jedním z posledních, v němž je někdo souzen kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holocaustem.

Ve věku 76 let zemřel v pátek aktivista a spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. V roce 2017 získal cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou každoročně uděluje americké velvyslanectví v Praze, za práci v oblasti lidských práv.

Za výrok o někdejším romském táboře v Letech v úterý odvolací Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci SPD Miloslavu Roznerovi půlroční podmíněný trest s odkladem na rok. Rozsudek je pravomocný. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako „neexistující pseudokoncentrák“. Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holocaust Romů, tvrdí, že jen kritizoval vysokou odkupní cenu vepřína stojícího u pietního místa v Letech.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.

V Letech u Písku v pátek symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti. Řekli to v pořadu Události, komentáře.