Koncentrační tábor strana 3 z 5

Německá policie zadržela bývalou sekretářku z nacistického koncentračního tábora Stutthof, která se ve čtvrtek nedostavila k soudu v Itzehoe. Večer pak na ni soud uvalil vazbu. V severoněmeckém městě měl začít proces, v němž je šestadevadesátiletá žena obžalovaná z napomáhání vraždám více než 11 tisíc vězňů za druhé světové války. Žena předem prohlašovala, že k soudu nepřijde. Když se skutečně nedostavila, soudce na ni vydal zatykač.

Plzeňský Spolek W21, který sdružuje autory a podporuje literární život, chce získat peníze na pamětní desku židovské dívky Věry Kohnové. Dvanáctiletá dívka odjela spolu s dalšími plzeňskými Židy v lednu 1942 v jednom z transportů do koncentračního tábora v Terezíně a později do koncentračního tábora Izbica, kde zřejmě s celou rodinou zemřela. Deníček, který si šest měsíců před transportem psala, bývá přirovnáván k deníku Anny Frankové.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

V ulicích Prostějova přibylo dalších dvanáct kamenů zmizelých, které připomínají oběti holocaustu. Pamětní kostky s lesklým povrchem se vkládají do chodníků před jejich domovy. Mezi oběti nacistického režimu patří i prostějovský sokol a zastupitel Jan Mládek.  Na slavnostní uložení kamene se ve čtvrtek přišly podívat i jeho vnučky, samy si však na něj nepamatují.

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

Lockdown tvrdě zasáhl řadu světových institucí. Na víc než půl roku muselo zavřít i muzeum v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Vedle finančních ztrát na něj dopadlo hlavně to, že nemohlo plnit svou hlavní misi – vzdělávání. Návštěvníci se teď do muzea dostanou od pátku do neděle, plně se provoz obnoví nejspíš ke konci června.

Ivo Levý byl v roce 1939 jako dvanáctiletý kvůli svému původu vyloučen ze školy. O čtyři roky později jako jediný z rodiny putoval do transportu. Dodnes mu není jasné, jak je možné, že jeho o dva roky starší bratr mohl ve škole a doma zůstat, dokonce odmaturovat. O tom, že byl v koncentračním táboře, dlouhá léta nikomu neřekl.

Dne 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim). Toto místo se stalo symbolem utrpení obětí nacistického režimu. Realizace obludných plánů Třetí říše znamenala smrt milionů nevinných lidí.

Přestože od konce druhé světové války už uplynulo 75 let, stále se najdou příběhy, které zůstaly skoro po celou tu dobu skryté. Patří mezi ně i osudy československých řeholních sester, které prošly koncentračními tábory. Vlivem čtyřiceti let komunismu se o nich veřejně příliš nemluvilo a příběhy jejich hrdinství se tak podařilo rekonstruovat až nyní. Jednou z nich byla Filomena Dolanská, která odpustila udavačce, která ji dostala do koncentračního tábora.

Slovenská kinematografie se pokusí filmového Oscara zaujmout dramatem Zpráva. Snímek o útěku z koncentračního tábora v Osvětimi vychází ze skutečného příběhu. Natočil ho režisér Peter Bebjak, mimo jiné s přispěním České televize. Česká i slovenská kina by měla Zprávu uvést na konci ledna příštího roku.

Čína podle nejnovější analýzy Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) rozšiřuje koncentrační tábory v Sin-ťiangu. Komunistická vláda přitom tvrdí, že takzvané převýchovné tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin postupně ruší a že se zadržení zařazují do společnosti.

Na prvním nástupišti hlavního nádraží v Praze byla v neděli znovu slavnostně odhalena socha Nicholase Wintona, který před druhou světovou válkou zachránil 669 převážně židovských dětí před transportem do koncentračního tábora. Winton má zhruba po pěti letech znovu své charakteristické brýle. Podle jejich výrobce a organizátora akce Pavla Schreibera stála oprava 13 tisíc korun, pokryla je veřejná sbírka.

Na den přesně před 75 lety přistávala v Anglii letadla z Prahy. Na palubách měla tři sta židovských sirotků z koncentračního tábora Terezín. Zpravodaj České televize ve Velké Británii Bohumil Vostal získal od Imperiálního válečného muzea v Londýně dobové záběry, jak odlet vypadal. Podle historiků přežilo holocaust jen 150 tisíc z odhadem 1,5 milionu židovských dětí, které nacisté povraždili a umučili v likvidačních a koncentračních táborech, ghettech, na nucených pracích nebo při hromadném střílení.

Soud v Hamburku uznal vinným 93letého bývalého příslušníka nacistické ozbrojené organizace SS za podíl na smrti 5232 lidí v koncentračním táboře Stutthof za druhé světové války. Někdejší dozorce Bruno Dey dostal dvouletý podmíněný trest na základě trestního práva pro mladistvé, protože v době spáchání části činů v roce 1944 mu bylo 17 let.

Říkali mu Afričan, později také Pistolník. Bohuslav Burian byl brněnský kněz, který se postavil nacistům a po válce i komunistům. Přežil pochod smrti, stal se převaděčem přes hranice a po uvěznění se mu podařilo uprchnout z přísně střeženého Leopoldova. To vše stihnul prožít za 40 let, než zemřel na následky vyčerpání a mučení při výsleších Státní bezpečnosti.

Z iniciativy českého křesťanského humanisty a pacifisty Přemysla Pittera byly v roce 1945 na zámcích ve Štiříně, Olešovicích, Kamenici a Lojovicích zřízeny ozdravovny pro děti z koncentračních táborů. Už jako obyvatelé Spojených států, Izraele nebo SRN se na zámky po sametové revoluci vraceli, aby se opět setkali se svými vychovateli a společně zavzpomínali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Německo si připomnělo 75. výročí osvobození koncentračního tábora Dachau nedaleko Mnichova. Bavorský premiér Markus Söder při této příležitosti řekl, že pravicově extremistickým tendencím je třeba se postavit včas. Dachau je podle něj připomenutím toho, že je třeba odporovat nenávisti, fanatismu a antisemitismu.

Když na jaře roku 1945 začali Spojenci osvobozovat nacistické koncentrační tábory, byli často zděšeni. Již počátkem roku 1943 přitom československý důstojník Josef Mautner-Brixi popsal v dopisu exilové vládě podmínky, které v nich panují. Mautner-Brixi prošel lágry v Dachau, Buchenwaldu a Natzweileru, odkud se mu v roce 1942 podařilo uprchnout. Jeho zpráva později posloužila jako důkaz při procesech s vedením a dozorci těchto lágrů. Příběhu Mautnera-Brixiho se věnoval v pořadu Reportéři ČT Karel Vrána.

Chorvatsko uctilo památku obětí bývalého koncentračního tábora Jasenovac. Poprvé po několika letech se na místě spolu s nejvyššími chorvatskými činiteli sešli i zástupci chorvatské židovské obce, antifašistů a národnostních menšin. V táboře, kterému se někdy říká „balkánská Osvětim“, zemřely za druhé světové války desetitisíce Židů, Srbů, Romů a chorvatských odpůrců fašistického režimu ustašovců.

Malíř, spisovatel, novinář a (spolu s bratrem Karlem) jeden ze symbolů první republiky před 75 lety skončil svůj boj proti zlu. Demokrat, antifašista a pacifista byl kamenem v botě protektorátního režimu a jeden z prvních na seznamu nepohodlných. Gestapo si pro něj přišlo hned první den války, kterou Josef Čapek celou strávil v koncentračních táborech. „Jeho tělo bylo doslova rozežráno od hmyzu a mokvalo skoro dvaceti vředy. Biblický Job nemohl být zbědovanější, ale Job sachsenhausenský měl vyrovnaný úsměv na rtech, jiskrné i produševnělé oči,“ popsal Čapkův návrat z kobek pod Berlínem spoluvězeň Ivan Herben. Josef Čapek, autor nejen hřejivých příběhů O pejskovi a kočičce, okolo sebe šířil nezdolný optimismus až do smrti na konci druhé světové války.

Budovy vepřína v bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku se začnou bourat letos v červnu. Informaci ČT potvrdil vedoucí památníku holocaustu Petr Oulehla. Čeká se na výsledky architektonické soutěže na nový památník.

Přezdívalo se mu „továrna na smrt“. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) nacisté zavraždili přes milion lidí, hlavně Židů. Koncentrační tábor osvobodila před 75 lety Rudá armáda. Na místě našla už jen poslední tisíce zbídačených vězňů, kteří neměli dost sil absolvovat transport, případně takzvaný pochod smrti. Sověti objevili také mrtvá těla, hromady kufrů, bot a šatů. Odhalování zvěrstev, jež se v Osvětimi odehrála, v dalších letech šokovalo celý svět.

Nizozemský premiér Mark Rutte se jménem vlády omluvil za selhání státních úředníků, kteří nedokázali za okupace Nizozemska nacistickým Německem zabránit deportacím Židů do koncentračních táborů. Podle agentury AP jde o historický krok.

I po 75 letech Poláci přinášejí další důkazy nacistických zločinů. Nedávno začali odkrývat masové hroby u pracovního tábora v Treblince na severovýchodě země. Podle odhadů Institutu národní paměti tam můžou být tělesné ostatky až deseti tisíc vězňů. Dosud se historici a archeologové spíš soustřeďovali na stejnojmenný vyhlazovací tábor, který ležel nedaleko.