Witold Pilecki se nechal zavřít do Osvětimi, aby informoval o zvěrstvech nacistů. Nakonec se stal obětí komunistů

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Pilecki, kterému bylo na začátku druhé světové války 38 let, pomáhal organizovat odboj proti německé okupaci, během níž skončila řada jeho spolubojovníků v Osvětimi. Začátkem listopadu 1939 založil Tajnou polskou armádu, která měla k roku 1940 asi osm tisíc členů a působila kromě Varšavy v řadě dalších větších měst ve středním Polsku.

Tábor v Osvětimi v prvních letech války sloužil spíše jako tábor pro polské odbojáře než pro Židy a svět mohl pouze spekulovat, co se za jeho zdmi odehrává. I proto přišel Pilecki s nápadem, že se nechá do Osvětimi dobrovolně zavřít, aby prověřil zprávy o zvěrstvech, které odtamtud přicházely, a také aby se tam pokusil zorganizovat mezi vězni odboj.

Svědectví o bití a vraždění plynem

S dokumenty na jméno Tomasz Serafinski se ostřílený a vyznamenaný veterán z polsko-sovětské války z let 1919 až 1921 nechal v září 1940 ve Varšavě sebrat SS spolu s dalšími dvěma tisíci civilisty a brzy byl transportován vlakem do Osvětimi, kde dostal vězeňské číslo 4859. Podle historiků byl Pilecki jediným člověkem, který šel do osvětimského tábora dobrovolně.

Jakmile se ocitl uvnitř tábora, neztrácel čas a vytvořil hnutí odporu s názvem Svaz vojenské organizace, jehož hlavním cílem bylo posílit morálku vězňů pašováním potravin, léků a oblečení do tábora, stejně jako shromažďování zpravodajských informací a jejich pašování ven z tábora.

Pilecki strávil v Osvětimi téměř tři roky, během nichž sledoval, jak se mění z vězeňského tábora, v němž jsou převážně vojenští a političtí vězni, na tábor určený k hromadnému vyhlazování lidských životů. Na útržcích papírů zašitých uvnitř oblečení vězňů, kteří byli propuštěni, posílal stručné zprávy o ukrutnostech páchaných v táboře.

6 minut
Události, komentáře: 75 let od popravy Witolda Pileckého
Zdroj: ČT24

Informoval v nich například o vězních, kteří byli ubiti k smrti, zastřeleni nebo zplynováni. Ze šesti milionů Židů zavražděných nacisty za druhé světové války se odhaduje, že každý šestý skončil právě v Osvětimi.

I když Pileckého zprávy byly útržkovité, šlo o první svědectví o fungování smrtící mašinérie v Osvětimi-Březince. Zprávy mířily do rukou exilové polské vládě v Londýně a pak k britskému kabinetu tehdejšího premiéra Winstona Churchilla. „Už v roce 1940 Spojenci na základě jeho zpráv diskutovali, zda bombardovat Osvětim,“ uvedl britský novinář a autor knihy Dobrovolník o Pileckém Jack Fairweather.

Reportáž ČT ze 14. listopadu 2020:

2 minuty
Události: Příběh muže, který vedl odboj v Osvětimi, vychází v češtině
Zdroj: ČT24

Když polské velení odmítlo jeho návrh na povstání vězňů a gestapo zabilo několik významných členů jeho odbojové organizace, rozhodl se Pilecki z Osvětimi v dubnu 1943 uprchnout, než bude mučen a zabit.

Podařilo se mu zajistit převoz do táborové pekárny, která se nacházela několik kilometrů od Osvětimi a s pomocí dvou přátel poté Pilecki přerušil telefonní a poplašné linky v pekárně, přemohl strážce a utekl pomocí duplikátu klíče, kterým otevřel vchodové dveře budovy. Stráže ho stihly postřelit, nicméně byl na svobodě.

Pilecki, který v táboře přežil těžkou práci, bití i tyfus, poté o vyhlazovacím táboře sepsal tři podrobné zprávy. Ani ty však osud tamních vězňů nezměnily. V polské exilové vládě ani u představitelů západních mocností se totiž nenašlo mnoho těch, kteří by věřili tomu, co čtou.

Poprava za věrnost demokracii

Po útěku z Osvětimi se Pilecki znovu přidal k polskému odboji a v roce 1944 se zúčastnil varšavského povstání. V osvobozeném Polsku jej však uznání a sláva nečekaly. V roce 1947 byl zatčen tajnou službou komunistického režimu a křivě obviněn z plánování atentátů na veřejné činitele.

Pilecki zaplatil za věrnost demokratické vládě každodenním krutým mučením ve vězení. „Ve srovnání s tímto byla Osvětim jen hra. Chci rychlý konec,“ řekl tehdy Pilecki své ženě. V květnu 1948 byl ve věku 47 let popraven a tajně pohřben. Později se komunisté snažili zničit všechny stopy po jeho památce.

„Ztělesňoval to, na co se díváme ve filmech, o čem čteme v literatuře, kde máme rytíře bez poskvrny, a myslíme si, že v reálném životě neexistují. Občas existují. A on byl jedním z nich,“ podotkl v Událostech, komentářích k osobě Witolda Pileckého ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

V současné době je Pilecki považován za hrdinu polského lidu. V roce 2006 mu bylo posmrtně uděleno nejvyšší polské vojenské vyznamenání, Řád bílého orla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 8 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 12 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 15 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 15 hhodinami
Načítání...