Witold Pilecki se nechal zavřít do Osvětimi, aby informoval o zvěrstvech nacistů. Nakonec se stal obětí komunistů

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Pilecki, kterému bylo na začátku druhé světové války 38 let, pomáhal organizovat odboj proti německé okupaci, během níž skončila řada jeho spolubojovníků v Osvětimi. Začátkem listopadu 1939 založil Tajnou polskou armádu, která měla k roku 1940 asi osm tisíc členů a působila kromě Varšavy v řadě dalších větších měst ve středním Polsku.

Tábor v Osvětimi v prvních letech války sloužil spíše jako tábor pro polské odbojáře než pro Židy a svět mohl pouze spekulovat, co se za jeho zdmi odehrává. I proto přišel Pilecki s nápadem, že se nechá do Osvětimi dobrovolně zavřít, aby prověřil zprávy o zvěrstvech, které odtamtud přicházely, a také aby se tam pokusil zorganizovat mezi vězni odboj.

Svědectví o bití a vraždění plynem

S dokumenty na jméno Tomasz Serafinski se ostřílený a vyznamenaný veterán z polsko-sovětské války z let 1919 až 1921 nechal v září 1940 ve Varšavě sebrat SS spolu s dalšími dvěma tisíci civilisty a brzy byl transportován vlakem do Osvětimi, kde dostal vězeňské číslo 4859. Podle historiků byl Pilecki jediným člověkem, který šel do osvětimského tábora dobrovolně.

Jakmile se ocitl uvnitř tábora, neztrácel čas a vytvořil hnutí odporu s názvem Svaz vojenské organizace, jehož hlavním cílem bylo posílit morálku vězňů pašováním potravin, léků a oblečení do tábora, stejně jako shromažďování zpravodajských informací a jejich pašování ven z tábora.

Pilecki strávil v Osvětimi téměř tři roky, během nichž sledoval, jak se mění z vězeňského tábora, v němž jsou převážně vojenští a političtí vězni, na tábor určený k hromadnému vyhlazování lidských životů. Na útržcích papírů zašitých uvnitř oblečení vězňů, kteří byli propuštěni, posílal stručné zprávy o ukrutnostech páchaných v táboře.

6 minut
Události, komentáře: 75 let od popravy Witolda Pileckého
Zdroj: ČT24

Informoval v nich například o vězních, kteří byli ubiti k smrti, zastřeleni nebo zplynováni. Ze šesti milionů Židů zavražděných nacisty za druhé světové války se odhaduje, že každý šestý skončil právě v Osvětimi.

I když Pileckého zprávy byly útržkovité, šlo o první svědectví o fungování smrtící mašinérie v Osvětimi-Březince. Zprávy mířily do rukou exilové polské vládě v Londýně a pak k britskému kabinetu tehdejšího premiéra Winstona Churchilla. „Už v roce 1940 Spojenci na základě jeho zpráv diskutovali, zda bombardovat Osvětim,“ uvedl britský novinář a autor knihy Dobrovolník o Pileckém Jack Fairweather.

Reportáž ČT ze 14. listopadu 2020:

2 minuty
Události: Příběh muže, který vedl odboj v Osvětimi, vychází v češtině
Zdroj: ČT24

Když polské velení odmítlo jeho návrh na povstání vězňů a gestapo zabilo několik významných členů jeho odbojové organizace, rozhodl se Pilecki z Osvětimi v dubnu 1943 uprchnout, než bude mučen a zabit.

Podařilo se mu zajistit převoz do táborové pekárny, která se nacházela několik kilometrů od Osvětimi a s pomocí dvou přátel poté Pilecki přerušil telefonní a poplašné linky v pekárně, přemohl strážce a utekl pomocí duplikátu klíče, kterým otevřel vchodové dveře budovy. Stráže ho stihly postřelit, nicméně byl na svobodě.

Pilecki, který v táboře přežil těžkou práci, bití i tyfus, poté o vyhlazovacím táboře sepsal tři podrobné zprávy. Ani ty však osud tamních vězňů nezměnily. V polské exilové vládě ani u představitelů západních mocností se totiž nenašlo mnoho těch, kteří by věřili tomu, co čtou.

Poprava za věrnost demokracii

Po útěku z Osvětimi se Pilecki znovu přidal k polskému odboji a v roce 1944 se zúčastnil varšavského povstání. V osvobozeném Polsku jej však uznání a sláva nečekaly. V roce 1947 byl zatčen tajnou službou komunistického režimu a křivě obviněn z plánování atentátů na veřejné činitele.

Pilecki zaplatil za věrnost demokratické vládě každodenním krutým mučením ve vězení. „Ve srovnání s tímto byla Osvětim jen hra. Chci rychlý konec,“ řekl tehdy Pilecki své ženě. V květnu 1948 byl ve věku 47 let popraven a tajně pohřben. Později se komunisté snažili zničit všechny stopy po jeho památce.

„Ztělesňoval to, na co se díváme ve filmech, o čem čteme v literatuře, kde máme rytíře bez poskvrny, a myslíme si, že v reálném životě neexistují. Občas existují. A on byl jedním z nich,“ podotkl v Událostech, komentářích k osobě Witolda Pileckého ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

V současné době je Pilecki považován za hrdinu polského lidu. V roce 2006 mu bylo posmrtně uděleno nejvyšší polské vojenské vyznamenání, Řád bílého orla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z Izraele i Íránu vzlétly rakety. Dopadly u elektrárny či věznice

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávají ani během dne. V několika částech Izraele se dopoledne rozezněly sirény kvůli salvě šesti až sedmi íránských raket, uvedla izraelská armáda. Na jihu země dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín. Terčem izraelského úderu se znovu stal jaderný komplex Fordo.
06:16Aktualizovánopřed 13 mminutami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 2 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 3 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích šest mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně šest lidí a dalších dvacet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další tři oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny.
06:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česká nákladní loď doplula do Bratislavy poprvé po více než třiceti letech

Po třiatřiceti letech zakotvila v Bratislavě česká nákladní loď. Plavidlo s názvem Rio 2 urazilo celkem osmnáct set kilometrů a má tak za sebou výjimečně dlouhou trasu. Nákladní loď by za normálních okolností převážené zboží vyzvedla v Čechách, ale kvůli nízké hladině Labe a zřícenému mostu v Drážďanech pro něj musela právě do slovenské metropole. Plavba do cílové destinace v německém Münsteru potrvá asi další tři týdny.
před 7 hhodinami

Sebevražedný útok na kostel v Damašku má 22 obětí

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Čin odsoudila Francie i Turecko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...