Nacismus

Ve věku 102 let zemřel v noci na sobotu čestný předseda Konfederace politických vězňů František Wiendl. Za druhé světové války se účastnil protinacistického a po roce 1948 i protikomunistického odboje a pomohl uprchnout za hranice několika desítkám lidí, které režim pronásledoval. Desítku let kvůli tomu strávil v komunistických vězeních včetně jáchymovských uranových dolů.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.

Lidé si v Praze u památníku Anthropoid připomněli 84. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se u památníku sešlo několik desítek lidí, skauti či zástupci organizace Orel.

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.

Kvůli holocaustu se podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po válce budoval svět založený na dodržování pravidel, která snižují riziko dalších válek a genocidy. Je odpovědností každého přispět k tomu, aby tato pravidla platila i v současném světě, uvedl Vystrčil při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Průvod světel projde i Terezínem. Lovosická radnice odhalila památník obětem na místě bývalé synagogy. Vzpomínkové akce se konají i ve světě, například v Berlíně nebo Osvětimi.

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.

Před osmdesáti lety začal norimberský proces. Před soudem stanuli někteří nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. V rámci procesu bylo obžalováno 24 mužů, před soud se jich nakonec dostalo jen jednadvacet – byli mezi nimi například Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti bylo odsouzeno dvanáct mužů, popraveno bylo ale jen deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer.

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.

Při jednom z největších protižidovských pogromů – takzvané křišťálové noci – z 9. na 10. listopadu 1938 (a na některých místech i v následujících dnech) bylo v Německu zničeno přibližně dvanáct set synagog, z toho asi pětatřicet v Sudetech, které muselo Československo postoupit po mnichovské dohodě. Dotklo se to i synagogy v Žatci, která se teprve loni dočkala obnovy, nebo v Liberci, na jejímž místě dnes stojí nová modlitebna. Mnoho synagog však zaniklo nebo chátrá.

Motorostický novinář Vojtěch Dobeš a někdejší kamarád nově zvoleného poslance Filipa Turka udělal printscreeny příspěvků z Facebooku čestného prezidenta Motoristů. Původně chtěl zůstat v anonymitě, nakonec v rozhovoru pro Deník N popisuje, jak vznikly a proč se rozhodl vystoupit veřejně. Autenticitu Turkových příspěvků je ochoten dosvědčit i policii, řekl.

Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holocaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy přežila celkem šest koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

V Česku by se po volbách mohl stát ministrem zahraničí politik strany Motoristé sobě Filip Turek, který v minulosti údajně zveřejňoval na sociálních sítích otevřeně rasistické poznámky a nacistické narážky. V úterním vydání o tom napsal prestižní německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle webu Politico zavládl kvůli Turkovi a kauze kolem jeho příspěvků na sítích při sestavování české vlády chaos. Agentura DPA napsala, že aféra sondážní rozhovory zastínila.

Motoristé informovali šéfa ANO Andreje Babiše, jaké další kroky budou podnikat v případu údajných výroků na sociálních sítích poslance Filipa Turka (za Motoristy). Nyní budou uskupení jednat o koaliční smlouvě a programu, až poté Babiš seznámí prezidenta Petra Pavla s personálními návrhy. Předseda Motoristů Petr Macinka věří, že do té doby se kauza kolem Turka dořeší. Nadále podle něj platí dohoda o rozdělení resortů. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka však není rozhodnuto, jestli se Turek stane šéfem diplomacie.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib je ohledně kauzy Filipa Turka (za Motoristy) přesvědčený o tom, že zapadá do dlouhodobého způsobu toho, jak se Turek prezentuje. „I jeho přezdívka na sociálních sítích evokuje nacistické odkazy, takže pan Turek je prostě ‚nácek‘, je to objektivně tak,“ řekl v Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem. Podle Hřiba nemůže být Turek ministrem zahraničí. Nově zvolený poslanec za SPD Miroslav Ševčík si počká, jak dopadne pondělní schůzka Motoristů s budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). „A pokud se ukáže, že je to pravda, tak je to potom složitější. Ale jestli je to hra, která měla poškodit, tak mě to bude hrozně štvát. A bude to ukazovat, že instituce, které by tu měly působit, asi nefungují,“ uvedl Ševčík. Tvrdí, že Deník N není věrohodný a označil ho za dezinformační web.

Válečné hry, vojenské pochody s vlajkami i nacistické pozdravy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak vypadalo dětství některých německých dětí, které část války strávily v Československu. V rámci nacistického programu vysílání dětí na venkov (Kinderlandverschickung, KLV) se mladí Němci dostali do tehdy relativně bezpečného protektorátu, kde je měli pečlivě vybraní vychovatelé přetvořit v říšského člověka budoucnosti. Původní myšlenka na odsun dětí z bombardovaných německých měst do bezpečí tak v sobě skrývala spíše snahu vychovat si budoucí věrné vojáky Wehrmachtu. Někteří z nich na pobyt na českém území mají hezké vzpomínky, jiní zmiňují, že v táborech panoval náročný vojenský dril, cenzura, nemožnost pohybu a drsní vychovatelé.