Nacismus

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.

Před osmdesáti lety začal norimberský proces. Před soudem stanuli někteří nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. V rámci procesu bylo obžalováno 24 mužů, před soud se jich nakonec dostalo jen jednadvacet – byli mezi nimi například Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti bylo odsouzeno dvanáct mužů, popraveno bylo ale jen deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer.

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.

Při jednom z největších protižidovských pogromů – takzvané křišťálové noci – z 9. na 10. listopadu 1938 (a na některých místech i v následujících dnech) bylo v Německu zničeno přibližně dvanáct set synagog, z toho asi pětatřicet v Sudetech, které muselo Československo postoupit po mnichovské dohodě. Dotklo se to i synagogy v Žatci, která se teprve loni dočkala obnovy, nebo v Liberci, na jejímž místě dnes stojí nová modlitebna. Mnoho synagog však zaniklo nebo chátrá.

Motorostický novinář Vojtěch Dobeš a někdejší kamarád nově zvoleného poslance Filipa Turka udělal printscreeny příspěvků z Facebooku čestného prezidenta Motoristů. Původně chtěl zůstat v anonymitě, nakonec v rozhovoru pro Deník N popisuje, jak vznikly a proč se rozhodl vystoupit veřejně. Autenticitu Turkových příspěvků je ochoten dosvědčit i policii, řekl.

Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holocaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy přežila celkem šest koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

V Česku by se po volbách mohl stát ministrem zahraničí politik strany Motoristé sobě Filip Turek, který v minulosti údajně zveřejňoval na sociálních sítích otevřeně rasistické poznámky a nacistické narážky. V úterním vydání o tom napsal prestižní německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle webu Politico zavládl kvůli Turkovi a kauze kolem jeho příspěvků na sítích při sestavování české vlády chaos. Agentura DPA napsala, že aféra sondážní rozhovory zastínila.

Motoristé informovali šéfa ANO Andreje Babiše, jaké další kroky budou podnikat v případu údajných výroků na sociálních sítích poslance Filipa Turka (za Motoristy). Nyní budou uskupení jednat o koaliční smlouvě a programu, až poté Babiš seznámí prezidenta Petra Pavla s personálními návrhy. Předseda Motoristů Petr Macinka věří, že do té doby se kauza kolem Turka dořeší. Nadále podle něj platí dohoda o rozdělení resortů. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka však není rozhodnuto, jestli se Turek stane šéfem diplomacie.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib je ohledně kauzy Filipa Turka (za Motoristy) přesvědčený o tom, že zapadá do dlouhodobého způsobu toho, jak se Turek prezentuje. „I jeho přezdívka na sociálních sítích evokuje nacistické odkazy, takže pan Turek je prostě ‚nácek‘, je to objektivně tak,“ řekl v Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem. Podle Hřiba nemůže být Turek ministrem zahraničí. Nově zvolený poslanec za SPD Miroslav Ševčík si počká, jak dopadne pondělní schůzka Motoristů s budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). „A pokud se ukáže, že je to pravda, tak je to potom složitější. Ale jestli je to hra, která měla poškodit, tak mě to bude hrozně štvát. A bude to ukazovat, že instituce, které by tu měly působit, asi nefungují,“ uvedl Ševčík. Tvrdí, že Deník N není věrohodný a označil ho za dezinformační web.

Válečné hry, vojenské pochody s vlajkami i nacistické pozdravy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak vypadalo dětství některých německých dětí, které část války strávily v Československu. V rámci nacistického programu vysílání dětí na venkov (Kinderlandverschickung, KLV) se mladí Němci dostali do tehdy relativně bezpečného protektorátu, kde je měli pečlivě vybraní vychovatelé přetvořit v říšského člověka budoucnosti. Původní myšlenka na odsun dětí z bombardovaných německých měst do bezpečí tak v sobě skrývala spíše snahu vychovat si budoucí věrné vojáky Wehrmachtu. Někteří z nich na pobyt na českém území mají hezké vzpomínky, jiní zmiňují, že v táborech panoval náročný vojenský dril, cenzura, nemožnost pohybu a drsní vychovatelé.

Na pražských Vinohradech ve středu odpoledne přibyl další kámen zmizelých, takzvaný stolperstein, připomínající exilového publicistu, spisovatele a bývalého ministra kultury Pavla Tigrida. Akci inicioval Česko-německý fond budoucnosti. Na pietní akt v Kouřimské ulici přijely také Tigridovy děti. Kameny obvykle připomínají oběti holocaustu.

Akce Zámky - ačkoli to zní jako tajná operace komunistické Státní bezpečnosti, jmenoval se tak poválečný projekt na záchranu a uzdravení židovských dětí. Ty ihned v květnu 1945 začal shromažďovat kazatel a spisovatel Přemysl Pitter, který jim následně zajistil péči na konfiskovaných zámcích po Němcích ve středních Čechách. Jeho bohulibá činnost si ale záhy vysloužila řadu kritiků – to když se kromě židovských dětí, které se vrátily z koncentráků často bez rodin, začal stejně starat i o německé děti, které trpěly po válce ve sběrných táborech pro Němce.

Argentinským úředníkům se podařilo zajistit obraz, který před desítkami let ukradli nacisté v Nizozemsku. Osud malby během posledního týdne poutal pozornost světových médií poté, co ho našli nizozemští novináři na fotografiích jedné argentinské realitní firmy. Když ale den po zveřejnění informace podnikla policie v domě nedaleko Buenos Aires zásah, obraz tam už podle tamních médií nenašla.

Do České republiky se po více než osmdesáti letech vrátily ostatky devíti bojovníků proti nacismu, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojenský speciál přivezl rakve se šesti parašutisty, jedním členem domácího odboje a dvěma zavražděnými příslušníky Stráže obrany státu. Jedná se o největší přepravené množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje.

Nejvýznamnější česká postava mezinárodního práva, lovec nacistů, respektovaný právník – tím vším byl Bohuslav Ečer. Odborník, který zastupoval československou stranu u Norimberského tribunálu, pomohl odsoudit desítky nacistických zločinců včetně Karla Hermanna Franka. Po válce prý neexistoval v Československu nikdo, kdo by neznal jeho jméno. Už po roce 1948 se ale stal pro komunisty nepohodlným. Ve vykonstruovaném procesu se jim ho odsoudit nepodařilo, téměř vymazat z historie a povědomí lidí ale ano.

Před čtvrt stoletím podepsali v Berlíně čeští a němečtí vyjednávači dohodu o odškodnění českých obětí nacismu. Týkala se vězňů, kteří přežili německé koncentrační tábory, ale i nuceně nasazených na práci pro třetí říši. Na jejím základě bylo mezi 87 tisíc osob rozděleno osm miliard korun. Dohodě přitom předcházela víc než dvouletá složitá mezinárodní jednání. „My jsme na sebe tehdy křičeli, opouštěli jsme jednání, bylo to skutečně velmi tvrdé a náročné. Bylo nám jasné, že po tomto jednání už nic jiného nebude,“ vzpomíná velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler. Výsledná podoba dohody je v současnosti uložena v archivu ministerstva zahraničí.

Když miliardář Elon Musk před dvěma roky představil svou umělou inteligenci (AI), uvedl ji jako jinou v tom, že bude chápat a používat sarkasmus, nebude politicky korektní a bude pracovat skvěle se zdroji. Na začátku července se ale tato AI pojmenovaná Grok začala chovat rasisticky, antisemitsky, a dokonce i explicitně nacisticky.

Na kobyliské střelnici, kde nacisté vraždili české hrdiny, si v pondělí události připomněli příbuzní obětí společně s historiky a členy spolků, které pečují o odkaz odboje. Nejvíce lidí okupanti popravili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reynharda Heydricha v roce 1942. Byl mezi nimi i Josef Kočárek, jehož potomci dodnes opatrují speciální prsten, který byl v době protektorátu poznávacím znamením členů odboje – takzvaných prstýnkářů. Aktuálně ho nosí mužova pravnučka Markéta Vaněčková. „Zjistili jsme, že je to docela unikát,“ říká.

Byl nadaným sportovcem. Jako německého Žida ho ale místo sportovní kariéry čekalo ghetto v Terezíně a koncentrační tábor v Osvětimi. Na obou místech se Fredy Hirsch snažil zlepšit podmínky vězněných dětí. Jeho příběh připomíná nový román Učitel z Osvětimi britské spisovatelky Wendy Holdenové.

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se konala bez politických projevů.

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.

Alžběta Pflugová se narodila v roce 1925 v Lednici do křesťanské rodiny. Zažila všechny československé prezidenty. Vzpomíná na zatýkání studentů v Sušilových kolejích v Brně, osvobození i další totalitu. Víru si nenechala vzít ani nacisty, ani komunisty.

Ve vynášení a vykonávání rozsudků smrti nad německými válečnými zločinci a jejich kolaboranty byla československá justice po konci druhé světové války ta nejpřísnější v Evropě, míní historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jan Zumr. Vyšetřovatele mnohdy neobměkčilo ani poskytnutí informací o dosud neodhalených pachatelích. Československo bylo v trestání nacistických pachatelů aktivní i v době, kdy ve státech západní Evropy toto úsilí již ochabovalo.