TÉMA

Nacismus

Nejpřísnější v poválečné Evropě byla československá justice, míní historik

Ve vynášení a vykonávání rozsudků smrti nad německými válečnými zločinci a jejich kolaboranty byla československá justice po konci druhé světové války ta nejpřísnější v Evropě, míní historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jan Zumr. Vyšetřovatele mnohdy neobměkčilo ani poskytnutí informací o dosud neodhalených pachatelích. Československo bylo v trestání nacistických pachatelů aktivní i v době, kdy ve státech západní Evropy toto úsilí již ochabovalo.
20. 5. 2025|

Poválečným masakrem žen a dětí si chtěl důstojník Pazúr zlepšit pověst

Masakr karpatských Němců ze Slovenska československými vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu více než dvou set šedesáti lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník československé armády Karol Pazúr před 80 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.
19. 5. 2025|

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
15. 5. 2025|

Vraždění Židů s válkou neskončilo. Za pogromem v Kielcích stáli komunisti, říká polonista

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.
14. 5. 2025|

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
13. 5. 2025|

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
11. 5. 2025|

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025|

„Celá země podporuje válku na Ukrajině,“ prohlásil Putin na přehlídce v Moskvě

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025|

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025|

Na řadě míst lidé stále objevují druhoválečné kryty a bunkry

I po osmdesáti letech se na některých místech dochovaly úkryty z druhé světové války. Někdy je objevují příbuzní nebo majitelé nemovitostí náhodou, například při stavebních pracích. Často tato místa vyprávějí málo známé příběhy odbojářů nebo ilustrují, co se dělo v přelomových okamžicích války.
7. 5. 2025|

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
7. 5. 2025|

Připomínka válečných hrůz i pátrání po předcích. Dobrovolníci hledají německé padlé

Svět si připomíná osmdesát let od konce druhé světové války. Vzpomínky na konflikt se snaží uchovat také v zemi, která jej rozpoutala, v Německu. Tamní Spolek péče o válečné hroby vyhledává alespoň část z obrovského množství bezejmenných německých padlých. Významný díl práce se před ním otevřel po pádu železné opony. Stále pracuje i na územích, která během druhé světové války německé síly plenily a terorizovaly. Dobrovolníci, mezi něž patří i příbuzní padlých a pohřešovaných vojáků, odmítají, že by jejich úsilí mělo být pokusem rehabilitovat nacismus a jeho zločiny. Pro řadu z nich jde hlavně o pátrání po předcích. Další významnou dimenzí má být i připomínka válečných hrůz a s ní varování pro současný svět.
6. 5. 2025|

„Dáme to!“ Ženy okusily mužský svět, po válce přišel zvrat

Druhá světová válka přinesla ženám nové pracovní příležitosti a finanční nezávislost v době, kdy se dělníci či mechanici ze dne na den stali vojáky. S koncem konfliktu však přišel rychlý návrat do starých kolejí a z většiny žen se pod tlakem společnosti opět staly pečovatelky o domácnost. Výraznou změnu přinesla na Západě až sexuální revoluce a hnutí za práva žen v šedesátých a sedmdesátých letech.
6. 5. 2025|

Šest dnů před koncem války zabili nacisté v Terezíně 51 odbojářů

V terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti se 2. května 1945 odehrála poslední hromadná vražda českých odbojářů. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů levicové mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dní před koncem války.
2. 5. 2025Aktualizováno2. 5. 2025|

Spojenecké dobývání Berlína zanechalo město v troskách

Porážka nacistického Německa byla na jaře roku 1945 jen otázkou času. Nacistický vůdce Adolf Hitler se skrýval v Berlíně, které bylo nejdůležitějším městem Třetí říše. Právě v něm svedla sovětská a německá vojska na přelomu dubna a května tuhé boje, které pokračovaly i po diktátorově smrti 30. dubna 1945. Město bylo po četných spojeneckých náletech v troskách, lidé se skrývali ve sklepích. Berlín v ulicích bránily zbytky německé armády, jednotky SS a také domobrana.
1. 5. 2025|

Odtajněné dokumenty ukazují, jak Argentina pomáhala utéct nacistům

Argentina odtajnila dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Napsal to britský list The Times.
1. 5. 2025|

Vůdce padl, lkala před 80 lety nacistická propaganda

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo 80 let. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.
30. 4. 2025|

Dachau prošly statisíce vězňů, mnoho mučitelů uteklo

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
29. 4. 2025|

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
28. 4. 2025Aktualizováno28. 4. 2025|

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
28. 4. 2025|

Osvobození Brna předcházely těžké boje především na jih od města

V sobotu uplyne osmdesát let od osvobození Brna od nacistů. Ti sváděli tvrdé boje s postupující Rudou armádou už několik dní předtím v okolí města. Boje o Brno si vyžádaly mnoho obětí na životech. Zahynulo dvanáct set místních obyvatel, dvanáct tisíc rudoarmějců a sedm tisíc německých vojáků.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025|

Památku obětí holocaustu připomíná čtení jmen zavražděných i pochod

Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025|

Nad posledním nacistickým transportem z Bratislavy už létali Sověti

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025|

„Věděla, pro co si jde.“ Projekt přibližuje osudy lidí popravených nacisty

Archiv bezpečnostních složek v pondělí spouští web věnovaný občanům Československa, které nacisté zavraždili na popravištích Třetí říše. Dosud nejrozsáhlejší takový projekt nejprve představí padesát biografií, další budou postupně přibývat.
30. 3. 2025|
Načítání...