TÉMA

Nacismus

Lidé si připomněli vypálení Ploštiny nacisty. Osada padla před 79 lety

V Ploštině na Zlínsku si lidé v pátek připomněli vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté ji zlikvidovali přesně před 79 lety, tedy 19. dubna 1945. Za napomáhání odboji přišlo tehdy v plamenech o život 24 lidí. Památník v Ploštině prošel rekonstrukcí za 150 milionů korun a vstoupil do druhé návštěvnické sezony.
před 15 h hodinami|

Začal soud s politikem AfD Höckem. Musí vysvětlit použití nacistického hesla

Za velké pozornosti médií a také odpůrců krajní pravice začal ve čtvrtek proces s vlivným politikem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Björnem Höckem. Ten musí zemskému soudu v sasko-anhaltském Halle vysvětlit, proč v květnu 2021 použil na volebním mítinku zakázané nacistické heslo Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland). V takovýchto případech hrozí pokuty, možné je ale vynést až tříletý trest vězení.
včera|

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech se otevře v polovině května

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.
12. 4. 2024|

Smůla i zrada, přesto úspěšná mise. Od výsadku Calcium a Barium uplynulo 80 let

Uplynulo osmdesát let od výsadku dvou paraskupin – Calcium a Barium. Jednalo se o první výsadek do protektorátu po více než roční odmlce a také o obnovení rádiového kontaktu s exilovou vládou v Londýně. Obě skupiny provázela smůla a potýkaly se se zradou konfidentů. Přesto je jejich činnost za okupace považována za velmi úspěšnou.
5. 4. 2024|

O dehumanizaci Židů za protektorátu nebo roli tehdejších médií diskutovalo Názorové fórum Památníku ticha

Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava lze vnímat jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky připravovalo. Čtvrté Názorové fórum pořádané Památníkem ticha se opět zaměřilo na méně připomínané vrstvy známých událostí, které ale mohou být důležitým mementem i pro současnost.
19. 3. 2024Aktualizováno19. 3. 2024, 17:34|

Lidický památník shání miliony na zrestaurování dětského sousoší, poničilo ho počasí

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.
18. 3. 2024|

Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 23:11|

Hitler před 85 lety sliboval dávku svobody, za pár hodin byl s vojsky v Praze

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 14:18|

V Marseille má pamětní desku český hrdina. Zachránil tisíce lidí před holocaustem

V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.
26. 1. 2024|

Demonstranti v německých městech kritizovali AfD a úvahy o deportaci migrantů

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.
20. 1. 2024Aktualizováno20. 1. 2024, 18:59|

Van der Lubbeho popravili nacisté za požár Reichstagu, oficiální hrob dostal až teď

Devadesát let od popravy získal ve středu na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, to označila za splacení velkého dluhu. Rodina popraveného nicméně usiluje o návrat ostatků do holandského Leidenu, kde se 13. ledna 1909 narodil.
10. 1. 2024|

Nacisté v Brně za války zabavili Židům stovky domů. Jejich příběhy přibližuje nová výstava

V prozatímním Moravském židovském muzeu Malý Mehrin v Brně probíhá nová výstava Naše domy. Mapuje příběhy vybraných objektů, které v roce 1941 nacistický vystěhovalecký fond zabavil brněnským Židům. Takových staveb byly stovky, majitelé domů po jejich ztrátě často skončili v koncentračních táborech.
5. 1. 2024|

Řekl jsem, že chci pomoci vyhrát válku, vzpomíná Charles Strasser

Když se nad Evropou stáhla mračna, rodiče už odhadli, co se bude dít dál, vzpomínal v Interview ČT24 válečný veterán a jeden z posledních žijících účastníků druhé světové války, do které aktivně vstoupil jako příslušník československé armády, Charles Strasser. Účastnil se také tribunálu s nacistickými zločinci v Norimberku. Asi nic mi nezpůsobilo takový pocit zadostiučinění jako to, když byla většina z nich odsouzena k oběšení, řekl v rozhovoru s Davidem Miřejovským.
15. 12. 2023|

Napětí na Blízkém východě doléhá i do Vídně. Odehrálo se tam několik incidentů včetně žhářského útoku

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.
13. 11. 2023|

Antisemitismem člověk riskuje pobytový status, varoval Scholz 85 let od křišťálové noci

Před 85 lety došlo k takzvané křišťálové noci, pogromu, který nacisté rozpoutali proti židovskému obyvatelstvu. Během něj polovojenské oddíly a příznivci Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) zabili na stovku Židů, vypálili synagogy a ničili židovské obchody. Dalších třicet tisíc Židů nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Výročí se připomíná v Česku i v Německu.
9. 11. 2023Aktualizováno9. 11. 2023, 19:12|

Antisemitismus znovu vyvěrá na povrch, řekl Dvořák. Podle velvyslankyně Šmigolové jej Izraelci nesou těžce

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.
8. 11. 2023|

Sto let od pivního puče. Neúspěšný pokus o převrat pomohl zpopularizovat Adolfa Hitlera

Neúspěšný pokus o převrat, ale také událost, se kterou se nedokázaly úřady meziválečného Německa patřičně vypořádat. Byl to první vážně míněný pokus nacistů dostat se k moci. Byla to událost, která nakonec pomohla zpopularizovat Adolfa Hitlera, a protože trestem pro něj a jeho nejbližší spolupracovníky bylo jen docela krátké vězení, nakonec mu neúspěch neuškodil – spíše naopak. Pokus o převrat provedli nacisté v Mnichově před sto lety – 8. a 9. listopadu 1923. Bylo to mimochodem také rovných patnáct let před křišťálovou nocí.
8. 11. 2023|

Znovu se narodil ve čtrnácti. Chlapec z bloku 66 vypráví svůj příběh v knize

Přežil ghetto na předměstí svého rodného města v Zakarpatské oblasti i koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. Život mu zachránilo umístění na takzvaném Kinderblocku, tedy dětském bloku. Vzpomínky dnes třiadevadesátiletého Mošeho Kesslera zapsala profesorka Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Limor Regevová. Kniha Chlapec z bloku 66 teď vychází i v českém překladu.
29. 10. 2023|

Jakš bojoval v ringu, po okupaci v bombardéru. Jeho životní zápas přibližuje nový román

Opustil život sportovní hvězdy, aby mohl bojovat proti nacistům. Viléma Jakše, výraznou osobnost meziválečného sportu, připomíná nový román Dalibora Váchy.
30. 9. 2023|

Británie s Francií mnichovskou dohodou obětovaly Československo. Válce ale nezabránily

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler podepsali 29. září 1938 takzvanou mnichovskou dohodu. Odsouhlasili v ní postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda podle historiků znamenala faktický počátek druhé světové války. Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa. Značně také usnadnil naplňování Hitlerových světovládných plánů.
29. 9. 2023|

České oběti v Plötzensee. Začíná výstava o odbojářích zavražděných nacisty

Ve dvoraně sídla Poslanecké sněmovny v pondělí začala výstava s názvem České oběti Plötzensee, která návštěvníky seznámí s českými oběťmi vraždění v této německé věznici. Z více než 2800 popravených vězňů bylo 667 československých občanů, z nichž 613 bylo prokazatelně popraveno za protinacistický odboj. Výstava měla v podobném rozměru premiéru letos v červenci v Berlíně, ve sněmovně potrvá do 5. října.
18. 9. 2023|

Před 75 lety začala vznikat německá ústava. Po hrůzách nacismu zajistila nedotknutelnost lidské důstojnosti

Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.
10. 8. 2023|

K rodině odbojáře zavražděného nacisty se jeho poslední dopis nedostal, teď příbuzné mrtvého hledá historik

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.
10. 8. 2023|

Pašijové hry v Hořicích na Šumavě se staletou tradicí chtějí na seznam UNESCO

Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku by se do konce roku mohly dostat na národní seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jejich pořadatelé navíc usilují i o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což by se mohlo povést příští rok, míní starosta městyse Martin Madej (Pro Hořice). Divadelní amfiteátr v Hořicích na Šumavě si v rámci své návštěvy Jihočeského kraje prohlédl prezident Petr Pavel.
19. 7. 2023|