Nacismus

Za prodej hrnků, triček či obrazů s nacistickou tematikou uložil v pátek Obvodní soud pro Prahu 5 řediteli nakladatelství Naše vojsko Emerichu Drtinovi tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let. Muž má zároveň zaplatit 288 tisíc korun. Peněžitý trest ve výši 720 tisíc korun dostalo také nakladatelství. Rozsudek není pravomocný, Drtina vinu od počátku odmítá.

Skupina institucí zabývající se historií usiluje o změnu v trestním zákoníku. Chtějí důslednější postihy za propagaci komunistického hnutí. Obrátili se proto na poslance a senátory.

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.

Lidstvo má poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, má tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat, prohlásil prezident Petr Pavel při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě. Součástí setkání byla vedle hudebních vystoupení také modlitba českého vrchního rabína Karola Sidona či vystoupení bývalé vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Hany Sternlichtové, která přicestovala z Izraele.

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.

Projekt MemoMap umožňuje si virtuálně připomenout hrůzy druhé světové války. Díky aplikaci mohou uživatelé sledovat, kde Židé v Praze bydleli, kde a za co byli zatýkáni a kam jít z nařízení nacistů nesměli. V metropoli šlo o více než sto míst – například veřejné budovy, parky, zahrady či náměstí. Autoři projektu se chystají zmapovat také další místa v Česku, a osudy Židů tak přiblížit i mladé generaci.

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Když bylo Zuzaně Justmanové, tehdy Pickové, dvanáct, internovali ji a její rodinu v terezínském ghettu. Na rozdíl od mnohých svých blízkých přežila, emigrovala do Spojených států a svědectví o holocaustu přinášela jako oceňovaná dokumentaristka. „Mělo by se mluvit o tom, co se stalo,“ řekla v Interview ČT24 u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Osvětimi. Mluvit o všech těch hrůzách je ale pro ni dodnes těžké. V koncentračním táboře zahynul její otec.

Brána do továrny na smrt a na ní tři slova: Arbeit macht frei. Práce osvobozuje. Právě za ní, v polském městě Osvětim, vybudovali nacisté koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau, v nichž zavraždili více než 1,1 milionu lidí. Před osmdesáti lety, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozený Rudou armádou. Tématu se věnoval sobotní Hyde Park Civilizace.

Fungování nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava, její členy a jakou měli moc, shrnuje nová publikace s názvem Gestapo. Její spoluautor Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů v Událostech, komentářích popsal, že se historici snažili zaměřit na velitelský sbor, který měl vliv na podobu tohoto bezpečnostního aparátu.

Na konci prosince zemřela v sedmaosmdesáti letech Eva Kubíková-Bullock, byla jedním z přeživších lidických dětí. Žila v Kanadě a Lidice opakovaně navštěvovala, informoval ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Ze 105 lidických dětí němečtí nacisté osmaosmdesát zavraždili. Po druhé světové válce se jich do Lidic vrátilo sedmnáct. Nyní jich žije šest.

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.

Zastupitelstvo vesnice Varín na severu Slovenska podle listu Denník N schválilo změnu názvu místní ulice pojmenované po prezidentovi válečné Slovenské republiky Jozefu Tisovi, který byl v roce 1947 odsouzen za zločiny proti lidskosti k trestu smrti. Přejmenování letos v červnu nařídil Varínu soud.

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy“ – to jsou známá slova britského premiéra, nobelisty, bojovníka proti nacismu a odpůrce i v současnosti skloňované politiky appeasementu. Od narození britského politika, který svou zemi vedl v průběhu druhé světové války, uplynulo v sobotu přesně sto padesát let. V rozsáhlém průzkumu ho jeho krajané v roce 2002 označili za největšího Brita všech dob.

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Vystoupení komika Tonyho Hinchcliffa na předvolebním mítinku Donalda Trumpa v New Yorku, kdy se vysmíval Portoriku a označil ho za „plovoucí ostrov odpadků“, nezůstalo bez odezvy. Hlavní poradkyně v kampani republikánského kandidáta na prezidenta USA Danielle Alvarezová uvedla, že tyto vtipy neodráží názory uchazeče o Bílý dům. Sám Trump se o den později odmítavě vyjádřil i k nařčením, že je nacista.

Potomci někdejších evropských protinacistických elit si v italských Dolomitech připomněli jednu z méně známých kapitol konce druhé světové války. Tehdy chtěli nacističtí pohlaváři vyměnit významná rukojmí za svou svobodu. Do věci se však vložili němečtí vojáci a italská hoteliérka a z plánů nacistů nakonec sešlo.

Bitvu o Dukelský průsmyk si připomněli vojáci, politici i veteráni. Ti čeští u památníku na pražském Vítkově, ti slovenští přímo na místě bitvy. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že vojáky, kteří za druhé světové války bojovali za osvobození Evropy, by současná společnost neměla rozlišovat podle jejich národnosti nebo ideového zaměření, spojovala je totiž myšlenka svobody a statečnost. Pietní akce připomněly nejen jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války na slovenském území, vedle vzpomínek se totiž mluvilo i o současném rusko-ukrajinském konfliktu. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zkritizoval většinu Evropské unie kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.

V terezínské Malé pevnosti nacisté věznili stovky československých důstojníků. Řada z nich se zapojila do odboje. Jejich osudy teď v památníku přibližuje výstava nazvaná Nezlomeni. Vůbec poprvé jsou vystaveny deníky generála Josefa Bílého, velitele odbojové Obrany Národa. „Na to, že ho honilo gestapo a byl to pán už dávno v letech, tak je to unikátní výpověď člověka mladého duchem,“ říká autorka výstavy Hana Procházková. Většina vězněných generálů zemřela v nacistických káznicích, na popravištích a v koncentračních táborech.

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Když 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, nebylo v tom samo. Z východu se k němu po dvou týdnech přidali vojáci Sovětského svazu. A z jihu na polské území společně s Němci vstoupila vojska Slovenského státu. Role Slovenska v operaci je dodnes kontroverzní. Za doby komunismu se o ní mlčelo a málo zkoumaným a nedostatečně popsaným tématem zůstává i v současné době.

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.