Nacismus

Porážka nacistického Německa byla na jaře roku 1945 jen otázkou času. Nacistický vůdce Adolf Hitler se skrýval v Berlíně, které bylo nejdůležitějším městem Třetí říše. Právě v něm svedla sovětská a německá vojska na přelomu dubna a května tuhé boje, které pokračovaly i po diktátorově smrti 30. dubna 1945. Město bylo po četných spojeneckých náletech v troskách, lidé se skrývali ve sklepích. Berlín v ulicích bránily zbytky německé armády, jednotky SS a také domobrana.

Argentina odtajnila dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Napsal to britský list The Times.

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo 80 let. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.

V sobotu uplyne osmdesát let od osvobození Brna od nacistů. Ti sváděli tvrdé boje s postupující Rudou armádou už několik dní předtím v okolí města. Boje o Brno si vyžádaly mnoho obětí na životech. Zahynulo dvanáct set místních obyvatel, dvanáct tisíc rudoarmějců a sedm tisíc německých vojáků.

Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.

Archiv bezpečnostních složek v pondělí spouští web věnovaný občanům Československa, které nacisté zavraždili na popravištích Třetí říše. Dosud nejrozsáhlejší takový projekt nejprve představí padesát biografií, další budou postupně přibývat.

Za prodej hrnků, triček či obrazů s nacistickou tematikou uložil v pátek Obvodní soud pro Prahu 5 řediteli nakladatelství Naše vojsko Emerichu Drtinovi tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let. Muž má zároveň zaplatit 288 tisíc korun. Peněžitý trest ve výši 720 tisíc korun dostalo také nakladatelství. Rozsudek není pravomocný, Drtina vinu od počátku odmítá.

Skupina institucí zabývající se historií usiluje o změnu v trestním zákoníku. Chtějí důslednější postihy za propagaci komunistického hnutí. Obrátili se proto na poslance a senátory.

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.

Lidstvo má poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, má tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat, prohlásil prezident Petr Pavel při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě. Součástí setkání byla vedle hudebních vystoupení také modlitba českého vrchního rabína Karola Sidona či vystoupení bývalé vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Hany Sternlichtové, která přicestovala z Izraele.

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.

Projekt MemoMap umožňuje si virtuálně připomenout hrůzy druhé světové války. Díky aplikaci mohou uživatelé sledovat, kde Židé v Praze bydleli, kde a za co byli zatýkáni a kam jít z nařízení nacistů nesměli. V metropoli šlo o více než sto míst – například veřejné budovy, parky, zahrady či náměstí. Autoři projektu se chystají zmapovat také další místa v Česku, a osudy Židů tak přiblížit i mladé generaci.

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Když bylo Zuzaně Justmanové, tehdy Pickové, dvanáct, internovali ji a její rodinu v terezínském ghettu. Na rozdíl od mnohých svých blízkých přežila, emigrovala do Spojených států a svědectví o holocaustu přinášela jako oceňovaná dokumentaristka. „Mělo by se mluvit o tom, co se stalo,“ řekla v Interview ČT24 u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Osvětimi. Mluvit o všech těch hrůzách je ale pro ni dodnes těžké. V koncentračním táboře zahynul její otec.

Brána do továrny na smrt a na ní tři slova: Arbeit macht frei. Práce osvobozuje. Právě za ní, v polském městě Osvětim, vybudovali nacisté koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau, v nichž zavraždili více než 1,1 milionu lidí. Před osmdesáti lety, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozený Rudou armádou. Tématu se věnoval sobotní Hyde Park Civilizace.

Fungování nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava, její členy a jakou měli moc, shrnuje nová publikace s názvem Gestapo. Její spoluautor Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů v Událostech, komentářích popsal, že se historici snažili zaměřit na velitelský sbor, který měl vliv na podobu tohoto bezpečnostního aparátu.

Na konci prosince zemřela v sedmaosmdesáti letech Eva Kubíková-Bullock, byla jedním z přeživších lidických dětí. Žila v Kanadě a Lidice opakovaně navštěvovala, informoval ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Ze 105 lidických dětí němečtí nacisté osmaosmdesát zavraždili. Po druhé světové válce se jich do Lidic vrátilo sedmnáct. Nyní jich žije šest.

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.

Zastupitelstvo vesnice Varín na severu Slovenska podle listu Denník N schválilo změnu názvu místní ulice pojmenované po prezidentovi válečné Slovenské republiky Jozefu Tisovi, který byl v roce 1947 odsouzen za zločiny proti lidskosti k trestu smrti. Přejmenování letos v červnu nařídil Varínu soud.