Nacismus strana 3 z 5

Odhadované náklady na obnovu bývalé věznice v Uherském Hradišti jsou zhruba 520 milionů korun. Je to místo mrazivé, které je potřeba zachovat jako připomenutí toho, co všechno se tady dělo, řekl po prohlídce věznice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spolu s muzeem totality, které připomene historii věznice, by v areálu měly sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Ve věku 103 let zemřel americký právník a poslední žijící žalobce z norimberských procesů s čelnými nacisty Benjamin Ferencz, informuje zpravodajský list The New York Times (NYT). Americké Muzeum holocaustu uvedlo, že svět přišel o „vůdčí osobnost v hledání spravedlnosti pro oběti genocidy“. Ferenczova představa o zlu se formovala v době, kdy byl židovským vojákem v Evropě a vyšetřovatelem válečných zločinů v koncentračních táborech, píše NYT. Po většinu svého života se zasazoval o zřízení mezinárodního trestního soudu, který by stíhal pachatele válečných zločinů.

Navrátit osobní věci vězňů z koncentračních táborů se snaží němečtí archiváři. Pátrají po příbuzných obětí, aby jim mohli navrátit cennosti, které museli vězni odevzdat při cestě na smrt. I osm desetiletí po válce spravují dva a půl tisíce osobních předmětů. Devatenáct z nich patřilo vězňům z Československa.

Moskva pokračuje v pronásledování pracovníků organizace Memorial přes to, že ji ruské úřady už zakázaly. Jejího šéfa Olega Orlova začaly ruské úřady trestně stíhat. Cílem lidskoprávního uskupení bylo mapování zločinů sovětského komunistického režimu a za tuto snahu loni obdrželo Nobelovu cenu míru společně s ukrajinským Centrem pro občanské svobody a běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým.

Nejvyšší soud (NS) zasáhl do případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. Justice podle něj porušila zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátila k došetření. Vyplývá to z rozsudku, který má ČT k dispozici. Nejvyšší soud tak vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), podle kterého soudy neuvedly, jaké důkazy má státní zástupce doplnit.

Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.

Justice musí znovu otevřít spor o odškodnění mezi dvěma představiteli prostějovských Železáren-Annahütte a mužem z Přerovska, který na internetu zveřejňoval videa s kritikou pracovních podmínek v továrně a současného ekonomického systému. Používal při tom historické záběry z koncentračních táborů. Soudy mu nařídily zaplatit odškodnění muži a ženě z managementu podniku. Nyní musí znovu rozhodovat Okresní soud v Přerově.

Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost k Nejvyššímu soudu v případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. ČT to řekl mluvčí resortu Michal Pleskot. Pražské soudy podle Blažka v kauze porušily zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátily k došetření. Podle ministra neuvedly, jaké důkazy mají státní zástupce a policie doplnit. Nejvyššímu soudu proto navrhuje, aby případ soudům vrátil.

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Památník německého odboje v Berlíně zpracovává dokumenty nacistické justice z českých archivů. Zajímá se o složky československých generálů a dalších občanů, které nacisté nechali zavraždit v berlínské věznici Plötzensee. Na příští rok o nich chystá velkou výstavu.

Německo si připomíná výročí takzvané křišťálové noci. Piety v řadě měst uctily oběti stovky Židů, které nacisté v noci před čtyřiaosmdesáti lety zavraždili. Násilí doprovázelo rozbíjení výloh židovských obchodů, mnoho synagog lehlo popelem. V roce 1989 ale ve stejném datu padla Berlínská zeď. Prezident Frank-Walter Steinmeier proto loni navrhl, aby se 9. listopad stal dnem rozjímání nad německou historií.

Odtajněné spisy z vatikánských archivů podle katolického badatele Johana Ickxe očišťují papeže Pia XII. z nařčení, že za druhé světové války neudělal dost pro záchranu Židů. Historici díky nim také objasnili, proč papež upřednostnil tichou záchranu uprchlíků před hlasitým odsouzením Hitlerova režimu. Pius XII. se stal hlavou katolické církve necelých šest měsíců před začátkem druhé světové války a ve svém pontifikátu čelil dvěma totalitním režimům – nacismu a komunismu. Očišťující dokumenty nejen objasňují další část dějin církve, ale také znovu otevírají cestu k papežovu svatořečení.

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.

V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Po dlouhé nemoci v úterý v Británii zemřela v 68 letech Barbara Wintonová, dcera sira Nicholase Wintona, zachránce československých židovských dětí, informovala rodina. Wintonová několikrát navštívila Českou republiku, česky jí také vyšla kniha „Není-li to nemožné“, v níž popsala životní příběh svého otce. Sama se problematice uprchlictví také aktivně věnovala. Pořádala přednášky i na českých středních školách a pravidelně přijížděla na Forum 2000.