Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.
Po nenávisti a krveprolití spolu musíme pracovat na míru, řekl Bek na sjezdu sudetských Němců
„Jako občan a politik jsem vždy věřil, že cesta z Prahy do Berlína nevede jen přes Drážďany, ale i přes Mnichov, a že cesta z Prahy do Mnichova vede přes dialog se sudetskými Němci,“ řekl Bek. Prohlásil také, že posun ve vzájemných vztazích je všudypřítomný. „Je to poprvé, kdy zde český ministr stojí, aniž by potřeboval odvahu,“ uvedl s tím, že co dříve byla výjimka a co vyžadovalo odvahu, se stalo běžným. „Jsem za to šťastný,“ dodal.
Na úvod projevu, který Bek vedl v němčině, pozdravil sudetské Němce jako milé krajany, na což reagovali potleskem. „Milí krajané, chci vás srdečně pozdravit jménem české vlády, a zejména jménem českého premiéra Petra Fialy,“ prohlásil Bek. Uvedl také, že Češi, Němci a sudetští Němci jsou ve střední Evropě ti, kteří musí pečovat o demokracii, svobodu a právní stát a rozhodně čelit východní agresi. Reagoval tak na ruský vojenský vpád na Ukrajinu.
„Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti, a dokonce i krve, za to musíme pracovat na míru,“ uvedl. Projev ukončil latinskou modlitbou Agnus Dei (Beránek boží). „Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, daruj nám pokoj,“ řekl latinsky.
Bek před vystoupením řekl ČTK, že o znění proslovu si rozhodl sám, nikoli po dohodě s vládou. „Byla to moje politická odpovědnost,“ řekl. Kritické reakce, kterým za účast na sjezdu od některých politických skupin čelí, si nepřipouští, neboť doba podle něj pokročila natolik, aby bylo možné zátěž minulosti společně překlenout.
Posselt se omluvil za roli sudetských Němců při vzestupu nacismu
„Slovo historický nepoužívám často, ale toto byl opravdu historický moment,“ prohlásil šéf sudetských Němců Bernd Posselt o Bekově projevu. Následně prohlásil, že se jménem sudetských Němců omlouvá za jejich podíl na vzestupu národního socialismu. Posselt takovouto omluvu v minulých letech pronesl opakovaně.
Tentokrát zdůraznil, že jeho omluva je odpovědí na slova českého prezidenta Petra Pavla, který před týdnem v bavorském Selbu sudetským Němcům poděkoval za práci na vzájemném sbližování. Posselt zmínil také Pavlův proslov v Terezíně, který se podle českého prezidenta stal symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Pavel také uvedl, že odpovědnost za zločiny, které páchali předkové, je nutné přijmout a poučit se z nich.
„Jak řekl prezident, nesmíme zapomínat na zločiny našich předků,“ zdůraznil Posselt. Poděkoval také všem, kteří se na sbližování s Čechy podílejí, jmenoval i někdejší členy české vlády Hermana a Bělobrádka.
Vítejte mezi přáteli, přivítal Beka šéf mládežnické organizace
O rozvoji vztahů s Českem hovořil také bavorský premiér Markus Söder. „Bůh ochraňuj nové spojení s našimi českými přáteli,“ provolal v závěru Söder. Poděkoval také Posseltovi za to, co pro přátelství s Prahou činí. „Jsi ústřední osobnost pro sbližování Čech a Němců,“ řekl.
Bekovi se na sjezdu dostalo vřelého přijetí od sudetoněmeckých i bavorských představitelů. „Pane ministře, vítejte zde mezi přáteli,“ pronesl česky Mario Hierhager, který je šéfem sudetoněmecké mládežnické organizace.
Stejně jako v sobotu, tak i v neděli zazněla na sudetoněmeckém sjezdu česká hymna. Stalo se tak v závěru hlavního shromáždění po bavorské a německé hymně. Po české hymně zazněla ještě hymna evropská. Poprvé českou hymnu zahráli sudetští Němci na loňském sjezdu v Hofu.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.