Po nenávisti a krveprolití spolu musíme pracovat na míru, řekl Bek na sjezdu sudetských Němců

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

„Jako občan a politik jsem vždy věřil, že cesta z Prahy do Berlína nevede jen přes Drážďany, ale i přes Mnichov, a že cesta z Prahy do Mnichova vede přes dialog se sudetskými Němci,“ řekl Bek. Prohlásil také, že posun ve vzájemných vztazích je všudypřítomný. „Je to poprvé, kdy zde český ministr stojí, aniž by potřeboval odvahu,“ uvedl s tím, že co dříve byla výjimka a co vyžadovalo odvahu, se stalo běžným. „Jsem za to šťastný,“ dodal.

Na úvod projevu, který Bek vedl v němčině, pozdravil sudetské Němce jako milé krajany, na což reagovali potleskem. „Milí krajané, chci vás srdečně pozdravit jménem české vlády, a zejména jménem českého premiéra Petra Fialy,“ prohlásil Bek. Uvedl také, že Češi, Němci a sudetští Němci jsou ve střední Evropě ti, kteří musí pečovat o demokracii, svobodu a právní stát a rozhodně čelit východní agresi. Reagoval tak na ruský vojenský vpád na Ukrajinu.

„Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti, a dokonce i krve, za to musíme pracovat na míru,“ uvedl. Projev ukončil latinskou modlitbou Agnus Dei (Beránek boží). „Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, daruj nám pokoj,“ řekl latinsky.

Bek před vystoupením řekl ČTK, že o znění proslovu si rozhodl sám, nikoli po dohodě s vládou. „Byla to moje politická odpovědnost,“ řekl. Kritické reakce, kterým za účast na sjezdu od některých politických skupin čelí, si nepřipouští, neboť doba podle něj pokročila natolik, aby bylo možné zátěž minulosti společně překlenout.

Posselt se omluvil za roli sudetských Němců při vzestupu nacismu

„Slovo historický nepoužívám často, ale toto byl opravdu historický moment,“ prohlásil šéf sudetských Němců Bernd Posselt o Bekově projevu. Následně prohlásil, že se jménem sudetských Němců omlouvá za jejich podíl na vzestupu národního socialismu. Posselt takovouto omluvu v minulých letech pronesl opakovaně.

Tentokrát zdůraznil, že jeho omluva je odpovědí na slova českého prezidenta Petra Pavla, který před týdnem v bavorském Selbu sudetským Němcům poděkoval za práci na vzájemném sbližování. Posselt zmínil také Pavlův proslov v Terezíně, který se podle českého prezidenta stal symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Pavel také uvedl, že odpovědnost za zločiny, které páchali předkové, je nutné přijmout a poučit se z nich.

„Jak řekl prezident, nesmíme zapomínat na zločiny našich předků,“ zdůraznil Posselt. Poděkoval také všem, kteří se na sbližování s Čechy podílejí, jmenoval i někdejší členy české vlády Hermana a Bělobrádka.

Vítejte mezi přáteli, přivítal Beka šéf mládežnické organizace

O rozvoji vztahů s Českem hovořil také bavorský premiér Markus Söder. „Bůh ochraňuj nové spojení s našimi českými přáteli,“ provolal v závěru Söder. Poděkoval také Posseltovi za to, co pro přátelství s Prahou činí. „Jsi ústřední osobnost pro sbližování Čech a Němců,“ řekl.

Bekovi se na sjezdu dostalo vřelého přijetí od sudetoněmeckých i bavorských představitelů. „Pane ministře, vítejte zde mezi přáteli,“ pronesl česky Mario Hierhager, který je šéfem sudetoněmecké mládežnické organizace.

Stejně jako v sobotu, tak i v neděli zazněla na sudetoněmeckém sjezdu česká hymna. Stalo se tak v závěru hlavního shromáždění po bavorské a německé hymně. Po české hymně zazněla ještě hymna evropská. Poprvé českou hymnu zahráli sudetští Němci na loňském sjezdu v Hofu.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
Právě teď

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...