Sudetští Němci poděkovali Česku za přijímání uprchlíků. Na sjezdu zazněla česká hymna

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

„Obzvláště mě těší, že Česká republika přijala přes 500 tisíc ukrajinských uprchlíků, což je v poměru na počet obyvatel nejvíce ze všech zemí. A za to jako sudetští Němci děkujeme,“ prohlásil Steffen Hörtler, který je zemským předsedou bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). SL zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.

Hörtler, který s úvodním projevem sobotního dne vystoupil jen krátce po zahrání české hymny, řekl, že nynější sudetoněmecký sjezd se stejně jako loni koná ve stínu ruské vojenské agrese proti Ukrajině, proto i letošní setkání bude ve znamení solidarity s Ukrajinci.

Hörtler v proslovu poukázal na to, že 78 let po skončení druhé světové války jsou znovu vyháněni lidé ze své vlasti. „Ruská útočná válka nám připomíná náš osud,“ řekl. Dodal, že zkušenosti sudetských Němců jsou v této situaci obzvláště cenné a že to jsou právě sudetští Němci, kteří usilují o mírové soužití národů. „Už nikdy válku, už nikdy vyhánění,“ dodal.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Bělobrádek: Negativní postoj některých Čechů ovlivnilo 70 let propagandy

Cesta vpřed spočívá v uznání viny a v odpuštění, řekl v sobotu v Řezně Pavel Bělobrádek, který se v roce 2017 v roli vicepremiéra zúčastnil jako druhý člen české vlády výročního setkání sudetských Němců. 

Jako první český ministr se sudetoněmeckého sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. Bělobrádek v sobotu řekl, že s Hermanem po návštěvě sjezdu čelili v Česku kritice a nespokojenosti části obyvatel. „Pak dlouho nikdo nepřijel, proto mám velkou radost, že zde opět bude člen české vlády,“ řekl na úvod projevu, ve kterém sudetské Němce oslovil jako milé krajany.

To, že jsou sudetští Němci v Česku ještě stále některými lidmi vykreslováni jako nepřátelé, je podle Bělobrádka následek desítek let trvajícího komunistického výkladu. „Jeden výsledek to přineslo, a to, že komunisté nejsou v parlamentu,“ řekl. Publikum ho za tato slova ocenilo potleskem.

„Bohužel jejich rétoriku přijali jiní extremisté z jiného pólu politického spektra. I nyní jsem napadán jako fašista, zastavují mě i lidé na ulici, že jejich rodiny byly oběťmi Němců za druhé světové války a že se za mě stydí. Je vidět, že 70 let propagandy zanechalo své. Nezbývá, než trpělivě vysvětlovat,“ řekl. „Pro mě jako pro křesťana jsou uznání viny a odpuštění jedinou cestou vpřed,“ zdůraznil.

Bělobrádek rovněž kritizoval ty, kteří se sice hlasitě hlásí k vlastenectví, ale vlastenci vůbec nejsou. „Toto takzvané vlastenectví je založeno na nepřátelství,“ řekl s tím, že podobné radikály mají mezi sebou i Němci. „Jsem ale přesvědčen, že jich bude ubývat a že naše společná cesta půjde přes překážky dál,“ uvedl.

Projev Bělobrádek zakončil slovy někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. „Věřím a doufám, že naše cesta do budoucnosti bude opřena právě o tyto hodnoty,“ dodal.

Sudetští Němci ocenili Roučka a Schmidta

Na sjezdu předali sudetští Němci své nejvyšší vyznamenání za přínos k porozumění mezi národy, kterým je Evropská cena Karla IV. Ocenění získali český sociální demokrat Libor Rouček a německý diplomat Christian Schmidt, kteří společně vedou Česko-německé diskusní fórum. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt prohlásil, že Rouček se Schmidtem představují osobnosti, které Evropa k dialogu potřebuje.

„Evropa funguje jen na trpělivých, důsledných a pevných principech dialogu. Tento dialog potřebuje lidi, kteří ho povedou,“ řekl Posselt s tím, že Schmidt i Rouček takovými představiteli jsou. Roučka pak označil za absolutního zastánce lidských práv.

Rouček, který v minulosti působil jako místopředseda Evropského parlamentu, je na sudetoněmeckých sjezdech pravidelným hostem. Schmidt je od roku 2021 vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Schmidtovi Posselt poděkoval, že je vždy ochoten se sudetským Němcům a česko-německým vztahům věnovat nehledě na své pracovní vytížení. „Nikdy jsi neřekl, že nemáš pro naši věc čas,“ řekl Posselt.

„Jsme vždy připraveni si říci, že nacionální socialismus, válka a vyhánění byly svinstvem, které do civilizované společnosti dnešní Evropy nepatří,“ řekl Rouček s tím, že si také dokáží tyto hrůzy odpustit a oběti společně uctít.

„Milí krajané, už je vše mezi Čechy a sudetskými Němci v pořádku? Musím říci, že i přes nesmírné pokroky a zlepšení ještě ne,“ řekl Rouček. Poznamenal, že mu jako Čechovi chybí třeba i neformální prohlášení od parlamentu, které by ale o to více bylo od srdce, že sudetští Němci jsou krajané, kteří se stovky let podíleli na rozvoji českých zemí. Takové prohlášení by se podle Roučka nevyhýbalo ani dramatickým momentům dějin.

„A v této dlouhé historii byly nacionální socialismus, válka a vyhnání, ale byla zde také období, ve kterých jsme úzce spolupracovali a společně žili,“ řekl o možném znění. „Jednoho dne toto prohlášení přijde,“ dodal. Rouček v děkovném projevu též prohlásil, že by si přál, aby Česko ocenilo Bernda Posselta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 26 mminutami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...