TÉMA

Odsun Němců

Detektivka Sudetenland pátrá, jaké by bylo Československo bez odsunu Němců
Jak by vypadalo Československo po sametové revoluci, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Náhled do světa, ve kterém se historie odehrála jinak, nabízí detektivní román Sudetenland. Jeden z bestsellerů posledních týdnů napsal Leoš Kyša, známý také pod pseudonymem František Kotleta.
22. 11. 2023|
Sudetští Němci poděkovali Česku za přijímání uprchlíků. Na sjezdu zazněla česká hymna
Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.
27. 5. 2023Aktualizováno27. 5. 2023, 16:00|
Pohořelicím jsem se vyhýbal celý život, říká muž, který se po válce zúčastnil pochodu odsunutých Němců z Brna
Stanislavu Kirchnerovi bylo osm let, když se spolu s dalšími dvaceti tisíci lidmi vydal na nedobrovolný pochod z Brna do Pohořelic. Jeho otec pracoval za války pro německý podnik jako šéfkonstruktér, byl označen za kolaboranta, a proto musela rodina z Brna odejít. Maminka nakonec dokázala, že je Češka. Po týdnu utrpení tak mohla rodina lágr odsunutých opustit.
1. 8. 2022|
Ústecké muzeum přibližuje osudy českých Němců
Museli opustit své domovy. Osudy Němců žijících na českém území mapuje výstava, kterou ve středu otevírá muzeum v Ústí nad Labem. Přibližuje staletou historii vztahů, které po druhé světové válce přerušil odsun.
17. 11. 2021|
Sudetská ves Grafenried zanikla odsunem a destrukcí. Dnes ji Češi a Němci společně vykopávají
Vesnice Grafenried, česky Lučina, měla zmizet z mapy stejně jako stovky dalších poblíž hranic s bývalým západním Německem a Rakouskem. Nejdřív ji poznamenal poválečný odsun jejích obyvatel, potom domy zboural komunistický režim. Před deseti lety ale skupina nadšenců z obou stran hranice začala ze zarostlých trosek místo znovu oživovat.
21. 9. 2021|
V internačním táboře pro Němce zažila ponižování i hlad. Žádost o rehabilitaci Ústavní soud zamítl
Ústavní soud  zamítl stížnost pětaosmdesátileté Ingeborg Cäsarové ze Šumperka, která byla po druhé světové válce několik let zadržovaná v internačním táboře pro Němce ve Svatobořicích na Hodonínsku. O soudní rehabilitaci žádala marně. Soud sice stížnosti nevyhověl, konstatoval však, že rodina skutečně byla omezena na svobodě. Zákon o soudní rehabilitaci ale na tento konkrétní případ nedopadá. Cäsarová se vyhlášení nálezu neúčastnila. Konstatování soudu o povaze internačního tábora ve vyjádření pro ČT ocenila.
14. 9. 2021Aktualizováno14. 9. 2021, 11:42|mdu
Nová česká videohra nechá hráče zažít odsun Němců i kolektivizaci zemědělství
Poválečný odsun Němců a kolektivizace zemědělství jsou dvě hlavní témata nové počítačové hry Svoboda 1945: Liberation. Hráči v ní v roli památkářů odhalují minulost vesnice v českém pohraničí. Vytvořili ji vývojáři z Karlovy univerzity.
3. 8. 2021|
Osudy vyhnanců, ale i připomenutí nacistických zločinů. Muzeum v Berlíně se vyrovnává s německou historií
Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.
21. 6. 2021Aktualizováno21. 6. 2021, 19:09|
Vědci z Mendelovy univerzity chystají databázi a interaktivní mapu zaniklých obcí na Moravě a ve Slezsku
Mezi koncem druhé světové války a rokem 1989 zanikly na území Moravy a Slezska desítky obcí. Z velké části se jednalo o původně německé vesnice a osady, další musely ustoupit například vodním dílům nebo vojenskému prostoru. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pátrají po tom, kde přesně obce byly, jak vypadaly, a chtějí popsat i důvody jejich zániku.
16. 12. 2020|
Odebrání občanství připravilo před 75 lety půdu pro organizovaný odsun Němců
Začátkem srpna 1945 vydal prezident Edvard Beneš ústavní dekret, kterým odebral drtivé většině příslušníků německé menšiny československé státní občanství. Dokument představoval podklad pro odsun Němců z Československa, přesněji pro tu „spořádanou“ část. Už před vydáním výnosu a zahájením organizovaného vysídlení totiž probíhal takzvaný „divoký odsun“ provázený násilím nejen na příslušnících či podporovatelích okupační moci, ale často i na civilistech. Maďaři, kterých se dekret také týkal, nakonec až na relativně malou část odsunuti nebyli.
2. 8. 2020|
Paměťová stopa
Olizovala dešťové kapky, pili i vodu s močůvkou. Maria Pekařová popisuje strastiplný pochod Němců z Brna
Jako sedmileté děvčátko prošla Maria Pekařová při odsunu Němců takzvaným pochodem smrti z Brna do Pohořelic. Oba její rodiče pocházeli ze smíšených manželství, a tak po válce vyhnali z Brna i její rodinu. Popisuje, jak měli lidé při pochodu žízeň, hlad a byli vyčerpaní. Byla svědkem také hrubého zacházení se starými lidmi a ženami.
31. 5. 2020|
Před 75 lety vyhnali Brňané z města Němce. Chtěli odplatu a jejich byty
Tisíce Němců s ozbrojeným doprovodem se před 75 lety vydaly na pochod z Brna směrem k rakouským hranicím. Živelně tak vytryskla během války hromaděná frustrace Brňanů zesílená bytovou tísní a nedostatkem potravin. Pochod pořádaný na popud ulice nepřežily stovky lidí, kteří se při něm nakazili úplavicí. Událost se stala ještě před řízeným odsunem za prezidenta Edvarda Beneše, při kterém Československo opustily tři miliony Němců. Pohledy na brněnský pochod se dodnes rozcházejí.
30. 5. 2020|
Je pomsta řešení? Poválečný masakr v Tušti si připomněl pamětník i filmaři
Desítky lidí si v jihočeské obci Tušť připomněly v neděli události z konce května 1945, kdy zde partyzáni zabili při odsunu Němců čtrnáct lidí. Do pietní akce se zapojili i tvůrci chystaného filmu Krajina ve stínu, který volně podle 75 let starých událostí natočil Bohdan Sláma.
24. 5. 2020|
Paměťová stopa
„Váš domov je tam, na hřbitově!“ slýchala po válce v táboře pro Němce Ingeborg Cäsarová
V táboře pro Němce ve Svatobořicích u Kyjova zažila Ingeborg Cäsarová po konci druhé světové války hlad i ponížení. Bylo jí jedenáct let a mezi více něž tisícovkou starých a nemocných lidí byla jediné dítě. Na Čechy ale nezanevřela, našli se totiž i ti, kteří německé rodině pomáhali, a ona zase pomáhá dalším.
26. 2. 2020|