Je pomsta řešení? Poválečný masakr v Tušti si připomněl pamětník i filmaři

Nahrávám video

Desítky lidí si v jihočeské obci Tušť připomněly v neděli události z konce května 1945, kdy zde partyzáni zabili při odsunu Němců čtrnáct lidí. Do pietní akce se zapojili i tvůrci chystaného filmu Krajina ve stínu, který volně podle 75 let starých událostí natočil Bohdan Sláma.

K masakru v Tušti na Vitorazsku, kde spolu vždy žili česky a německy mluvící sousedé, došlo v rozjitřené poválečné atmosféře. Podle historiků partyzáni a někteří z obyvatel obce brutálně popravili čtrnáct místních a pohřbili je v jámě na mrchovišti. 

„Obyvatelé Vitorazska žili vždy v Rakousku, jejich obce byly přičleněny k Československu až v roce 1920. Když se na podzim 1938 objevila možnost vrátit se zpět ke svým kořenům, řada lidí ji využila. Bylo ovšem už po anšlusu, takže šlo o ‚návrat' do nacistického Německa. Kdo si je zvolil, ten trpěl nejpozději po roce 1945, když se situace opět obrátila,“ popsal dějinné souvislosti scenárista a spisovatel Pavel Kosatík, který se historickými tématy této doby často zaobírá.

Pamětník: Měli být potrestáni

Nedělní piety se účastnil mimo jiné pamětník Ferdinand Korbel, který 24. května 1945 přišel v Tušti o otce i kmotra. Tehdy mu byl rok. Aktéry vraždění se snažil po sametové revoluci dostat před soud, ale neuspěl. 

Na křivdu své rodiny ovšem nezapomněl: „Matka mi všechno vyprávěla. Měli být potrestaní. Jeden ze skupiny partyzánů tady dělal v padesátých a šedesátých letech předsedu místního národního výboru. Aby dohlédl, aby se ty věci neoživovaly. V den, kdy se vraždy staly, nás vyhnali z obce všechny, co měli německou národnost. V poledne nás vyhnali a večer je tady postříleli.“ 

Starosta Suchdolu nad Lužnicí Luboš Hešík (Nezávislí) u pomníku řekl, že pietní místo je zalité krví lidí, jejichž důstojnost byla pošlapána. „Zůstávají v srdcích nás všech. Budoucí generace musí vědět, že šlo o selhání celé společnosti,“ nepochybuje Hešík.

Režisér Sláma: Pomsta nic neřeší

Pietní vzpomínku obětem věnovali i filmaři, kteří chystají hraný film Krajina ve stínu inspirovaný právě tragédií v Tušti. Protestantskou modlitbu u pomníku zazpívaly herečky Magdaléna Borová a Barbora Poláková. Poláková ztvárnila ve snímku jednu ze dvou tehdy zavražděných žen, zbývajícími obětmi byli tušťští sedláci.

Do jihočeské obce přijel také režisér Bohdan Sláma. „To, co se dělo v Tušti, se dělo na mnoha místech. Pomsta vůbec nic neřeší,“ je přesvědčen filmař.

Jeho černobíle natočené drama podle scénáře Ivana Arsenjeva oživí poválečné události v kinech od podzimu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...