Je pomsta řešení? Poválečný masakr v Tušti si připomněl pamětník i filmaři

3 minuty
Události: Piety za masakr v Tušti se účastnili pamětníci i filmaři
Zdroj: ČT24

Desítky lidí si v jihočeské obci Tušť připomněly v neděli události z konce května 1945, kdy zde partyzáni zabili při odsunu Němců čtrnáct lidí. Do pietní akce se zapojili i tvůrci chystaného filmu Krajina ve stínu, který volně podle 75 let starých událostí natočil Bohdan Sláma.

K masakru v Tušti na Vitorazsku, kde spolu vždy žili česky a německy mluvící sousedé, došlo v rozjitřené poválečné atmosféře. Podle historiků partyzáni a někteří z obyvatel obce brutálně popravili čtrnáct místních a pohřbili je v jámě na mrchovišti. 

„Obyvatelé Vitorazska žili vždy v Rakousku, jejich obce byly přičleněny k Československu až v roce 1920. Když se na podzim 1938 objevila možnost vrátit se zpět ke svým kořenům, řada lidí ji využila. Bylo ovšem už po anšlusu, takže šlo o ‚návrat' do nacistického Německa. Kdo si je zvolil, ten trpěl nejpozději po roce 1945, když se situace opět obrátila,“ popsal dějinné souvislosti scenárista a spisovatel Pavel Kosatík, který se historickými tématy této doby často zaobírá.

Pamětník: Měli být potrestáni

Nedělní piety se účastnil mimo jiné pamětník Ferdinand Korbel, který 24. května 1945 přišel v Tušti o otce i kmotra. Tehdy mu byl rok. Aktéry vraždění se snažil po sametové revoluci dostat před soud, ale neuspěl. 

Na křivdu své rodiny ovšem nezapomněl: „Matka mi všechno vyprávěla. Měli být potrestaní. Jeden ze skupiny partyzánů tady dělal v padesátých a šedesátých letech předsedu místního národního výboru. Aby dohlédl, aby se ty věci neoživovaly. V den, kdy se vraždy staly, nás vyhnali z obce všechny, co měli německou národnost. V poledne nás vyhnali a večer je tady postříleli.“ 

Starosta Suchdolu nad Lužnicí Luboš Hešík (Nezávislí) u pomníku řekl, že pietní místo je zalité krví lidí, jejichž důstojnost byla pošlapána. „Zůstávají v srdcích nás všech. Budoucí generace musí vědět, že šlo o selhání celé společnosti,“ nepochybuje Hešík.

Režisér Sláma: Pomsta nic neřeší

Pietní vzpomínku obětem věnovali i filmaři, kteří chystají hraný film Krajina ve stínu inspirovaný právě tragédií v Tušti. Protestantskou modlitbu u pomníku zazpívaly herečky Magdaléna Borová a Barbora Poláková. Poláková ztvárnila ve snímku jednu ze dvou tehdy zavražděných žen, zbývajícími obětmi byli tušťští sedláci.

Do jihočeské obce přijel také režisér Bohdan Sláma. „To, co se dělo v Tušti, se dělo na mnoha místech. Pomsta vůbec nic neřeší,“ je přesvědčen filmař.

Jeho černobíle natočené drama podle scénáře Ivana Arsenjeva oživí poválečné události v kinech od podzimu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rozeznal, že příčinou války je poslušnost, říká autorka esejů o Haškovi

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšly před více než sto lety a dodnes zůstávají zásadním románem české literatury. Spisovatelka Sylvie Richterová se zkoumání díla a osobnosti Jaroslava Haška věnuje dekády. Její eseje teď vyšly knižně pod titulem Humor jako zvláštní rozměr vědomí.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Batolata mají své první divadlo v Česku, na představení můžou i jinam

Nedaleko pražského Kačerova začalo fungovat první divadlo pro batolata v Česku. Prostor nazvaný KUK chce střídat inscenace pro nejmenší diváky s hernou. Pro děti ve věku 0+ hrají i jiné tuzemské scény, i když jejich repertoár necílí primárně na batolata. V kladenském divadle vedlo jedno takové představení dokonce ke sporům.
5. 6. 2025

Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.
5. 6. 2025
Načítání...