1945

Ve Spojených státech zemřel v pátek ve věku 99 let americký veterán George Thompson, jeden z posledních veteránů 16. obrněné divize, která v květnu 1945 osvobozovala také Plzeň. Západočeská metropole uctí jeho památku.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Před 76 lety probíhalo v Praze už druhým dnem povstání. Na českou metropoli začaly z několika směrů útočit německé jednotky s těžkou technikou. Té bylo na straně povstalců zoufale málo. Nahrazovaly ji hlavně obrněné vlakové soupravy. Celkem operovalo v metropoli nebo jejím okolí 17 obrněných vlaků.

Zatím neznámý pachatel či pachatelé poškodili památník padlých rudoarmějců v Ostravě-Zábřehu. Polili jej hořlavinou a zapálili. Incident vyšetřuje ostravská policie. V pátek to řekla její mluvčí Eva Michalíková. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová událost odsoudila. Rusko podle ní očekává, že české úřady přijmou opatření, aby podobným incidentům zabránily, uvedla agentura TASS. Podle českého ministerstva zahraničí byl památník už uveden do původního stavu. Česko podle resortu veškeré akty vandalismu spáchané vůči památníkům padlých odsuzuje.

Jedna z nejstarších přehlídek vojenské techniky se letos odehrála bez diváků na místě. Přenos ale nabídla ČT. V okolí vojenského muzea nedaleko města Králíky došlo na rekonstrukci bojové situace s tématem „Ostravská operace na jaře 1945“.

Desítky lidí si v jihočeské obci Tušť připomněly v neděli události z konce května 1945, kdy zde partyzáni zabili při odsunu Němců čtrnáct lidí. Do pietní akce se zapojili i tvůrci chystaného filmu Krajina ve stínu, který volně podle 75 let starých událostí natočil Bohdan Sláma.

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 75 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí. Dnes, 75 let po skončení války, se už drtivá většina Rakušanů dokáže dívat na roli svých předků v dobách národního socialismu kritickýma očima.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po Sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Dnes je ve své růžové podobě vystavován ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank číslo 23, který před pětasedmdesáti lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy nejen v hlavním městě.

„Porážka Německa byla z velké části zpečetěna dvěma neevropskými vítězi, Spojenými státy a Sovětským svazem, které se staly následníky nenaplněné evropské snahy o globální nadvládu,“ píše bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski v knize Velká šachovnice. Místo evropského pragmatického velmocenského vyvažování ovládlo světové uspořádání soupeření idejí aspirujících na univerzální platnost a globální dosah.

Jedenáct příběhů lidí z Plzně a západních Čech připomíná nový komiks. Vzpomínky pamětníků výtvarně převyprávěli studenti z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. Kniha vychází pod názvem Roll Out the Barrels! Tedy: Vyvalte sudy! Ty totiž Plzeňané naráželi, aby osvoboditele přivítali pivem.

Bitva o zámek Itter byla jediným střetem druhé světové války, kdy americká armáda bojovala po boku Němců. Středověkou pevnost ležící uprostřed rakouských Alp v posledních dnech války společně zvládli ubránit proti přesile příslušníků Waffen-SS. Událost posléze vešla do historie jako „nejpodivnější bitva druhé světové války“.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 75 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední a celá východní Evropa ve sféře vlivu jejich režimu.

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo třičtvrtě století. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.

Americká osmá letecká armáda bombardovala před tři čtvrtě stoletím Prahu. Historici, kteří o náletu ze 14. února 1945 hovořili v 90' ČT24, jsou přesvědčeni, že cílem Spojenců v žádném případě nebylo zabíjet civilisty v centru Prahy a ničit obytné domy a historické budovy. Podle Michala Plavce z Národního technického muzea i Jana Zdiarského z muzea letecké bitvy nad Krušnohořím je jasně prokázáno, že bombardéry mířily nad Drážďany a jejich posádky se zmýlily.

Před 75 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.

Ruský prezident Vladimir Putin už pošestnácté předstoupil před zákonodárce s tradičním poselstvím o stavu země. Ohlásil v něm nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka. Se sociálními podmínkami je podle průzkumů nespokojená velká část Rusů. Putin také navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.

Kontroverzní sochu maršála Koněva by mohl nahradit nový pomník padlým vojákům, navrhuje starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). „Vojáky reprezentují vojevůdci a maršál Koněv reprezentuje symbol osvobození Československa,“ oponuje poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který hájí zachování současné sochy. Debatu o sporném symbolu v pořadu Události, komentáře moderoval Michal Kubal.

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

Je 2. září 1945 a v mlhavém ránu přijíždí do Tokijského zálivu japonská delegace. Nad hlavou jí přelétávají spojenecké letouny a před sebou vidí americkou bitevní loď Missouri, majestátně kotvící v klidných vodách. Japonsko za pár okamžiků podepíše bezpodmínečnou kapitulaci. Druhá světová válka končí. Česká televize bude vysílat speciál ke konci války od 20:00 na ČT24.