TÉMA

Československo

Armáda oslavila svůj den slavnostním nástupem

Nejvýznamnějším úkolem ministerstva obrany a armády je modernizace a zajištění stabilního financování, řekla na slavnostním nástupu při příležitosti oslav Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je přesvědčena o tom, že v obou oblastech se dělá maximum možného. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.
28. 6. 2024|

„Odcházím bez nenávisti k vám.“ Před 74 lety komunisté zavraždili Miladu Horákovou

Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Vzpomínkové akce se konají v Praze, Plzni, Kutné Hoře i v Terezíně.
27. 6. 2024|

Zemřel generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.
26. 6. 2024|

Slovenská policie zadržela hledaného Čecha. Podle Seznam Zpráv jde o aktivistu Zítka

Slovenská policie zadržela českého občana, na kterého tuzemský soud vydal evropský zatýkací rozkaz. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, které však uvedlo pouze iniciály zadrženého – P. Z. Server Seznam Zprávy však napsal, že dotyčným zadrženým je Pavel Zítko. Ten v Česku čelí obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy, policie po něm v dubnu vyhlásila pátrání. Na síti X česká policie uvedla, že dostala ze Slovenska informaci o zadržení 58letého muže, pátrání ale podle ní bude odvoláno až po jeho předání českým úřadům.
24. 6. 2024Aktualizováno24. 6. 2024, 16:33|

Lídr labouristů Starmer pomáhal v Lidicích obnovit památník. Monitorovala ho StB, zjistil Daily Mail

Keir Starmer vede labouristy v britských parlamentních volbách a očekává se, že se svou stranou výrazně zvítězí. Nyní v předvolebním období britský deník Daily Mail zveřejnil, že Starmer před 38 lety pobýval v Československu. Společně s dalšími šestnácti studenty z celého světa pracoval v Lidicích na obnově památníku připomínajícího nacistické zločiny z druhé světové války. Daily Mail uvádí, že Starmer se objevil ve špionážních spisech StB, ovšem podle dostupných zdrojů není prokazatelné, že s ní spolupracoval.
20. 6. 2024|

Putin chce po Ukrajině, aby se vzdala jihu a východu země. Jedná jako Hitler, reagoval Zelenskyj

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.
14. 6. 2024|

Pavel Čaputové na Hradě poděkoval za vstřícnost

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou přijali na Pražském hradě končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Pavel končící slovenské prezidentce poděkoval za vstřícnost a spolupráci. Dvoudenní cestou Čaputová krátce před skončením pětiletého mandátu završí rozlučkové zahraniční cesty.
12. 6. 2024Aktualizováno12. 6. 2024, 17:09|

Někdejší pohraničník Muzikář stanul před soudem a odmítl vypovídat

Bývalý zástupce náčelníka komunistické Pohraniční stráže Jan Muzikář stanul před soudem. Podle obžaloby spoluzodpovídá za to, že jeho podřízení v osmdesátých letech na hranicích stříleli, případně nechali prchající roztrhat vycvičenými psy. Obžaloba za to navrhuje podmínku a stotisícovou pokutu. Obžalovaný vypovídat odmítl.
11. 6. 2024|

Edvard Beneš se zasloužil o stát i komunismus, připomněl historik

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
29. 5. 2024|

168 hodin: Československo už Palestinu uznalo. Ministerstvo se s odborníky neshodne na tom, zda to platí i pro Česko

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.
27. 5. 2024|

Uznáme palestinský stát, oznámily Norsko, Španělsko a Irsko

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
22. 5. 2024Aktualizováno22. 5. 2024, 22:31|

Reportéři ČT: Od propuštění posledních unesených Čechoslováků v Angole uplynulo čtyřicet let

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.
21. 5. 2024|

Dělníci instalují stíhačky s motýlími křídly na budovu obchodního domu Máj

Dělníci na pražské Národní třídě po celodenních přípravách a pracích začali vpodvečer připevňovat na fasádu obchodního domu Máj ve Spálené ulici první ze dvou několikametrových motýlů, jejichž trupy jsou napodobeninami stíhaček spitfire a jejichž autorem je výtvarník David Černý. Kdy začnou přidělávat druhého motýla na Národní třídě, bude záležet na postupu prací i počasí, uvedla mluvčí investora Michaela Fialová Rozšafná. Kvůli instalaci díla je uzavřena část Národní třídy. Spálenou ulicí nejezdí tramvaje.
18. 5. 2024Aktualizováno18. 5. 2024, 21:34|

Ve Strašnicích obnovili památník věnovaný mučeným i popraveným skautům

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.
17. 5. 2024|
Doporučujeme

Metro jezdí pod Prahou padesát let. Ulevilo přetíženým ulicím, na velkou vodu nestačilo

Pražskému metru je padesát let. Přesně před půlstoletím přišli na tehdejší konečnou stanici první trasy podzemní dráhy vrcholní činitelé komunistické strany, československé a také sovětské vlády a samozřejmě pražského dopravního podniku, aby slavnostně zahájili její provoz. Oficiálním termínem otevření pražského metra je 9. květen 1974, i když to se svezli jen „papaláši“, jak se tehdy říkalo. Lidé, kteří si předtím vystáli na svezení dlouhou frontu, mohli metro poprvé vyzkoušet v následujících dvou dnech, na které připadalo pracovní volno, a konečně 12. května se jím vydali poprvé do práce. Nejenže je do práce svezlo metro, ale bezmála po deseti letech na trase prvního úseku „céčka“ bylo hotovo a ustaly velké dopravní komplikace na povrchu.
9. 5. 2024|

Je nutné oddělit řadové vojáky a režim, který je do války vehnal. Podle historika Marka část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.
8. 5. 2024|

Komiks Na nitkách připomíná protest bulharských studentů proti okupaci Československa

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.
2. 5. 2024|

Dekádu po českém vstupu poslal Cameron Británii proti proudu evropské integrace

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.
28. 4. 2024|

Odbojář Wahl myslel před popravou i na Pražské ptactvo. Kniha teď vychází v podobě, jakou si přál

Den před popravou za údajnou velezradu v červnu 1950 vyjádřil Veleslav Wahl přání, aby se jeho kniha Pražské ptactvo dočkala upraveného vydání. Odborná publikace původně napsaná za protektorátu vyšla nedávno nejen jako odkaz Wahla-ornitologa, ale i jako připomínka jeho zapojení do odboje proti dvěma totalitám.
25. 4. 2024|

Pionýr před 75 lety vznikl, aby děti zapomněly na skauta a junáka. Nebyl však pro každého

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.
25. 4. 2024|

Vybudovat důstojný památník trvalo tři dekády, v Letech stál dlouho vepřín

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.
23. 4. 2024|

Busty Lincolna i Trumana. Kurátorka Kalinovská popsala dekorace v Oválné pracovně

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.
15. 4. 2024|

Knihy do rukou lidu, zavelel zákon, kterým komunisté zlikvidovali soukromá nakladatelství

Před pětasedmdesáti lety zlikvidovali komunisté soukromá knižní nakladatelství a s nimi tisíce výtisků. Československá vláda tehdy přijala zákon, který nakladatelům zakazoval činnost a nahradil je centrálně plánovaným monopolem kontrolovaným cenzurou. Odkaz umlčených nakladatelů připomíná nyní výstava v Muzeu literatury a dlouhodobě jejich potomci.
12. 4. 2024|

168 hodin: Konopný král s českými kořeny bojuje i po legalizaci v Německu s úřady

Němci mohou od začátku dubna držet pro svou potřebu 50 gramů marihuany a pěstovat až tři rostliny, vzniknout můžou i takzvané konopné kluby. Jeden takový si v bavorském Aschheimu chce založit český rodák Wenzel Václav Červený, který roky za legalizaci konopí bojoval. Radnice se ale bojí proměny v drogové doupě. Jako překážku mu postavili dětské hřiště, vedle kterého klub dle zákona stát nesmí. Pro 168 hodin natáčela o takzvaném konopném králi Eva Koryntová.
8. 4. 2024|