Československo

Začátkem března ve věku 86 let zemřel Oleg Gordijevskij, zřejmě nejvýše postavený sovětský špion, který za studené války přeběhl na Západ. Na jeho kariéru měly vliv i události v Československu v srpnu 1968. Gordijevskij zemřel 4. března v Anglii, kde žil od roku 1985. Policie podle agentury AP informovala, že jeho smrt nevyšetřuje jako podezřelou.

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.

Navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině dál funguje pobočka Československé obce legionářské v Jekatěrinburgu. Z pohledu ruských úřadů jde přitom o spolupráci s organizací z Česka, které Moskva vnímá jako nepřátelskou zemi. Letos uplyne 105 let od odjezdu posledních československých legií z Ruska.

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.

Ve Spojených státech tento týden zemřel zřejmě poslední československý válečný pilot Antonín Fajkus. Nedávno oslavil 101. narozeniny. Informaci o jeho smrti přinesl historik a publicista Jiří Klůc. Fajkus, rodák z jižní Moravy, který většinu života prožil v USA, sloužil za druhé světové války v řadách 40. stíhací perutě amerického letectva zvané Rudí ďáblové (Red Devils).

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.

Divadelník a herec Jan Werich stále zůstává symbolem inteligentního humoru a ostré satiry. Narodil se před sto dvaceti lety, 6. února 1905, a do povědomí vstoupil nejen jako polovina autorské dvojice V + W, ale i díky filmové pohádce Byl jednou jeden král… a knize Fimfárum.

V Moskvě se rozhodli obnovit hudební soutěž Intervize, aby tak nahradili mezi Rusy nesmírně populární Eurovizi. Z tohoto písňového klání bylo ale Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. První ročník původní Intervize se konal v šedesátých letech v Československu a vyhrál ho Karel Gott.

Nejlepším filmem roku 2024 je podle členů Sdružení české filmové kritiky Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše proměnil tři z pěti nominací Cen české filmové kritiky. Vedle hlavní ceny získal také cenu za nejlepší režii pro Tauše a za audiovizuální počin pro Jana Kadlece. Další dvě ceny – za nejlepší herečku pro Pavlu Beretovou a nejlepší scénář pro Eugena Lišku – připadly celovečernímu hranému debutu režisérky Veroniky Liškové Rok vdovy. Filmoví kritici na slavnostním večeru v pražském multifunkčním kulturním prostoru Archa+ v sobotu ocenili šest filmů a jeden seriál.

Hra Jetelová pole Divadla Paměti národa, která je součástí vzpomínek na oběti holocaustu, měla premiéru v Divadle X10. Umělci rekonstruovali skutečné příběhy z časů osvobozování Československa. Hra se opírá o vzpomínky čtyř konkrétních lidí. Mladí umělci si díky představení uvědomují, jak museli v této náročné době lidé žít se strachem. K dispozici měli například vyprávění Jarmily Bílkové. Když začalo Pražské povstání, nebylo jí ještě ani dvanáct let. Se stejně malou sestřenicí se tehdy vydaly do centra na procházku. Boje v ulicích je zastavily na Klárově. Nová představení k uctění obětí holocaustu připravilo letos v osmi evropských městech deset divadelních souborů. Pražská Jetelová pole budou mít do května ještě tři reprízy.

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Před 34 lety se v Československu začal vracet soukromý sektor. Tehdy se tomu říkalo malá privatizace. Živnostenské podnikání měl obnovit prodej státního majetku. Žena, která vydražila vůbec první prodejnu v zemi, v ní své rodině pomáhá dodnes.

Odkaz Jana Palacha, který se před 56 lety upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, je podle prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS) stále aktuální. Podle hlavy státu je potřeba dělat víc pro to, aby už nikdo necítil potřebu takovým zoufalým činem probouzet národ ze sebezničující letargie. Uctít Palachovu památku přišli k místu, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem v Praze, také předsedové obou parlamentních komor a další politici.

Na konci prosince zemřela v sedmaosmdesáti letech Eva Kubíková-Bullock, byla jedním z přeživších lidických dětí. Žila v Kanadě a Lidice opakovaně navštěvovala, informoval ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Ze 105 lidických dětí němečtí nacisté osmaosmdesát zavraždili. Po druhé světové válce se jich do Lidic vrátilo sedmnáct. Nyní jich žije šest.

Skutečný stav České republiky není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad, řekl v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Má za zásadní, aby příští vláda zaručila, že bude Česká republika nadále bezpečná, svobodná, s fungujícími zákony i férovým prostředím pro život i podnikání. Před národ s proslovem předstoupil Pavel podruhé ve své funkci.

Maskovací polní stejnokroj vzor 60, známý jako „jehličí“, tvořil zhruba čtvrt století základ výstroje Československé lidové armády a uplatnil se třeba i mezi trampy. Zelenou uniformu s typickým potiskem připomínajícím jehličky ze stromů, která byla oficiálně zavedená k 1. lednu 1965, občas využívala ještě armáda samostatného Česka.

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.

Nová kniha Šťastné a veselé – České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků ukazuje, že oslavy Vánoc se do dnešní podoby začaly formovat na přelomu 19. a 20. století s příchodem měšťanské společnosti. Za první republiky vznikla i tradice velkých vánočních stromů na náměstích, od začátku spojená s charitou. Nacisté stromy zakázali, komunisté zase chtěli ze svátků odstranit duchovní rozměr. Návrat některých tradic přinesla až sametová revoluce.

Byl olympijským vítězem, trojnásobným světovým šampionem, pětinásobným mistrem Evropy. Československý krasobruslař Ondrej Nepela, jenž zemřel v pouhých 38 letech, ale zažíval i osobní dramata. Nový celovečerní biografický film, který vzniká v koprodukci, se zaměřil mimo jiné také na ně. Pojednává rovněž o roli zpěvačky Evy Pilarové, homosexualitě i komunistickém režimu, před nímž musel Nepela svou orientaci skrývat. Do hlavní mužské role obsadil režisér Jakub Červenka slovenského herce Adama Kubalu a do epizodní role Evy Pilarové českou herečku Martinu Jindrovou.

Před pětatřiceti lety prožilo Československo týden plný politických změn – funkci hlavy státu opustil Gustáv Husák. Jeho posledním úkolem bylo jmenovat nový kabinet národního porozumění, ve kterém již komunisté neměli většinu. Do čela vlády Husák vybral Slováka Mariána Čalfu a jeho rozhodnutí přispělo i k tomu, kdo se později stane prvním nekomunistickým prezidentem. Platilo totiž nepsané pravidlo, že prezident a premiér nesmějí být stejné národnosti.