TÉMA

Československo

Před Hlávkovou kolejí se připomněla důležitost dialogu

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami|

Raketa zabila vnuka českých zakladatelů kibucu Kfar Masaryk

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.
15. 11. 2024|

Předzvěstí sametové revoluce bylo i svatořečení Anežky České

Před třiceti pěti lety byla svatořečena Anežka Česká. Událost se stala jednou z předzvěstí blížící se sametové revoluce. Papež Jan Pavel II. chtěl původně přijet na svatořečení do Prahy, komunistická moc to ale zamítla a kanonizace se musela konat ve Vatikánu. Do baziliky svatého Petra se sjelo několik tisíc poutníků z Čech a Moravy.
12. 11. 2024|

Reportéři ČT: Pád jugoslávského letadla u Srbské Kamenice způsobili teroristé

Za pádem jugoslávského dopravního letadla u Srbské Kamenice na Děčínsku před 52 lety stáli teroristé. Podle reportérů švédské televize TV4 dal bombu do letadla člen nacionalistického Chorvatského revolučního bratrstva Josip Senič, který při mezipřistání vystoupil. Krátce po atentátu byl zavražděn. Jugoslávie tehdy zprávu o tom, že chorvatské nacionalisty podezřívá, Praze nepředala. Při pádu stroje zemřelo 27 lidí, přežila jen letuška. Detaily popisují Reportéři ČT.
11. 11. 2024|

Rusové si připomněli oběti sovětských represí

V Rusku si lidé připomněli památku obětí politických represí. V letech 1917 až 1991 bylo v Sovětském svazu z politických důvodů zabito přes milion lidí, další miliony skončily v gulazích. Byli mezi nimi i Češi a Slováci. Památný den se však neobešel bez zásahu státu – ruský cenzurní úřad totiž bez udání důvodu nechal zablokovat některé internetové stránky, které informovaly o vzpomínkových akcích po celé zemi.
30. 10. 2024|

Nenávist a lež nám nesvědčí, řekl Pavel. Vyznamenal architektku Jiřičnou či tanečníka Kyliána

Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, prezident Petr Pavel při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil čtyřem osobnostem. Dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, což je druhé nejvyšší vyznamenání, Pavel ocenil například papeže Jana Pavla II., diplomata Karla Kovandu nebo bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou. Medaile Za hrdinství udělil Pavel vojákům za hrdinství v boji i třem lidem, kteří svojí pohotovostí pomohli k záchraně lidských životů.
28. 10. 2024Aktualizováno28. 10. 2024|

Idea vlastního státu byla silnější než obavy o život, říká o legionářích šéf muzea

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.
28. 10. 2024|

Část československých legionářů zakotvila v Číně, vyhnal je až Mao

O vznik Československa se významně zasloužili legionáři. Ti se po bojích s ruskými bolševiky na Sibiři vraceli do vlasti i přes Čínu. Někteří se usadili ve městě Charbin na severovýchodě této asijské země a v oblasti zůstali až do 50. let minulého století, kdy se ujal moci komunistický vůdce Mao Ce-tung. Po stopách legionářů se nyní vydala Česká televize.
28. 10. 2024|

Demonstraci k výročí Československa v roce 1989 nezabránili vojáci ani propaganda

Na výročí vzniku Československa v roce 1989 došlo k poslední velké demonstraci před sametovou revolucí. Do ulic vyšly navzdory zákazu statisíce lidí. Komunistický režim se snažil protestům zabránit všemi možnými způsoby.
28. 10. 2024|

Slovenské ministerstvo uvedlo, že Babiš vědomě nespolupracoval s StB, a uzavřelo smír

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.
21. 10. 2024Aktualizováno21. 10. 2024|

Přestřelka příslušníků StB. Dvě skupiny šly pro stejného muže, ale nevěděly o sobě

Opomenutý, ale zajímavý dokument objevili badatelé v Archivu bezpečnostních složek (ABS). Popisuje přestřelku mezi příslušníky Státní bezpečnosti (StB). Došlo k ní koncem čtyřicátých let v Praze. Podle historiků je důkazem chaosu, který v tajné policii panoval nedlouho po komunistickém převratu.
19. 10. 2024|

Vojáci i politici si připomněli bitvu o Dukelský průsmyk

Bitvu o Dukelský průsmyk si připomněli vojáci, politici i veteráni. Ti čeští u památníku na pražském Vítkově, ti slovenští přímo na místě bitvy. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že vojáky, kteří za druhé světové války bojovali za osvobození Evropy, by současná společnost neměla rozlišovat podle jejich národnosti nebo ideového zaměření, spojovala je totiž myšlenka svobody a statečnost. Pietní akce připomněly nejen jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války na slovenském území, vedle vzpomínek se totiž mluvilo i o současném rusko-ukrajinském konfliktu. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zkritizoval většinu Evropské unie kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.
6. 10. 2024|

V Terezíně si připomínají důstojníky pronásledované nacisty

V terezínské Malé pevnosti nacisté věznili stovky československých důstojníků. Řada z nich se zapojila do odboje. Jejich osudy teď v památníku přibližuje výstava nazvaná Nezlomeni. Vůbec poprvé jsou vystaveny deníky generála Josefa Bílého, velitele odbojové Obrany Národa. „Na to, že ho honilo gestapo a byl to pán už dávno v letech, tak je to unikátní výpověď člověka mladého duchem,“ říká autorka výstavy Hana Procházková. Většina vězněných generálů zemřela v nacistických káznicích, na popravištích a v koncentračních táborech.
3. 10. 2024|

Podpis mnichovské dohody připomínají dopisy a záznamy z archivu

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.
30. 9. 2024|

Náš příběh nikdy nezemře, zaznělo na setkání Wintonových dětí

V Londýně se sešlo sedm takzvaných Wintonových dětí – tedy zhruba polovina těch, které v Británii dodnes žijí. Jejich setkání se konalo u příležitosti 85. výročí odjezdu posledního vlaku z Československa. V roce 1939 je spolu s dalšími židovskými dětmi před nacisty zachránil Nicholas Winton. „Byly mi čtyři roky, když jsme dorazili do Anglie. Dnes už je nás jen pár,“ řekla Lisa Midwintrová, jedno z takzvaných Wintonových dětí. „Tento příběh nikdy nezemře. Nikdy nezemře. Protože mám své děti a svou rodinu,“ dodala. „Jeden člověk může změnit věci k lepšímu. Měli bychom stát za tím, v co věříme,“ řekl Nick Winton, syn zachránce židovských dětí.
20. 9. 2024|

Odmítli jsme být takoví, jaké nás chtěl režim, říká ruský odpůrce invaze 1968

Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.
22. 8. 2024|

Na demonstraci se ocitl náhodou. Čtrnáctiletého chlapce zabili v srpnu 1969

Už několik dní před výročím okupace se v srpnu 1969 začali potkávat lidé na pražském Václavském náměstí. Právě 20. a 21. srpna demonstrovaly desítky tisíc z nich a režim se proto rozhodl zakročit nejdřív výzvami k opuštění náměstí a poté obušky, slzným plynem a vodními děly. Vyhnání protestů z Václavského náměstí přineslo první oběti.
22. 8. 2024|

Komunisté se před 35 lety chystali na protesty, zabránit jim nedokázali

Před 35 lety se komunistický režim připravoval na očekávané protesty k výročí 21. srpna 1968. Režim nařídil speciální cvičení bezpečnostních pluků. Kvůli demonstrantům byly v pohotovosti i lidové milice a armáda. Vedení komunistické strany bylo rozhodnuté provést tvrdé zásahy. Na cvičení tak dohlížel ministr vnitra František Kincl. I když se režim na protesty připravoval, zabránit jim nedokázal. Protest proti komunistickému režimu 21. srpna 1989 byl jedním z posledních, který byl policií rozehnán. Podle československého ministerstva vnitra bylo jen v Praze zadrženo 150 lidí.
18. 8. 2024|

Historici zkoumají spisy o agentech z řad Němců, které verbovala Praha

V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.
16. 8. 2024|

Před 35 lety spustil komunistický režim propagandu proti petici Několik vět

Před 35 lety se komunistický režim snažil zastavit sílící vliv petice Několik vět. Na začátku srpna 1989 pod ní bylo 16 tisíc podpisů – skoro desetkrát víc, než pod Chartou 77. Oficiální média spustila propagandistickou ofenzivu – lidi toužící po svobodě označovala za teroristy a fašisty.
5. 8. 2024|

Historie psaná Čedokem. Kniha ukazuje cestování minulých generací

Jak a kam se cestovalo před sto lety, v dobách světových válek, ale i za socialismu. Historii rekreací a nejstarší československé cestovní kanceláře přibližuje nová výpravná kniha. Jmenuje se Historie psaná Čedokem.
4. 8. 2024|

Ve Střední Asii jsou dosud neobjevené hroby Čechoslováků. Pátrání je ale složité

Českým badatelům se nedávno podařilo v Tádžikistánu objevit hrob československých válečných zajatců z první světové války. Podobných míst, která dosud nebyla zdokumentována, jsou podle Radima Chrásta z odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany stovky. Jejich odkrývání ale komplikuje například nová zástavba nebo složitý přístup do některých zemí, včetně Ruska, podotkl v pořadu Události, komentáře reportér ČT Tomáš Vlach, který osudy těchto pomníků dlouhodobě mapuje.
3. 8. 2024|

Orwellův rok 1984 Čechoslováci nečetli, ale žili

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.
26. 7. 2024|

Archeologové na západě Čech odkrývají pozůstatky ženského koncentračního tábora

Archeologové z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) odkrývají ve Svatavě na Sokolovsku pozůstatky ženského koncentračního tábora, který byl na jaře 1945 s počtem okolo 750 vězeňkyň největším na tehdejším českém území. Archeologický průzkum odhalil základy kuchyně nebo zbytky zbraní, lamp nebo oplocení, upřesnil archeolog ze ZČU a vedoucí výzkumu Pavel Vařeka. Výzkum je součástí česko-polského projektu krajinné archeologie.
18. 7. 2024|