Československo

Ve věku 88 let zemřel britský dramatik s českými kořeny Tom Stoppard. Oznámila to agentura United Agents, která ho zastupovala. Zlínský rodák napsal mimo jiné oscarový scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare. Mezi jeho nejznámější divadelní hry patří Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi, Arkádie nebo Rock'n'Roll, která se odehrává v Československu.

Ivan Piak snil od mládí o tom, že bude brázdit moře na plachetnici. Totalitní režim v tehdejším Československu mu to však dlouhá léta znemožňoval. Emigrovat se nakonec neodvážil, ale po roce 1989 si svůj námořnický sen splnil. Dnes vzpomíná na divoké zážitky z vojny, první vlastní loď i cesty po Středozemním moři.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Sjezd sudetských Němců se příští rok uskuteční od 22. do 25. května v Brně. Oznámilo to Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Sjezd se v Česku bude konat vůbec poprvé.

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.

Břeclavský soud po téměř sedmdesáti letech rehabilitoval rakouského rybáře Karla Benedika. V srpnu 1956 spolu s Walterem Wawrou rybařili u soutoku Kyjovky a Dyje a o šedesát metrů překročili hranici. Českoslovenští pohraničníci je oba zastřelili. Komunisté jejich smrt rodinám tajili až do sametové revoluce. Wawru soud rehabilitoval loni.

Potomci generála Sergeje Vojcechovského dostali české občanství. Rodina armádního velitele, odbojáře a legionáře musela po válce z Československa utéct. Samotného Vojcechovského zatkla sovětská kontrarozvědka a odvlekla ho do gulagu, kde zemřel. In memoriam mu byl propůjčen Řád bílého lva.

Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách Česka 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.

Pro někoho symbol komunistické propagandy, pro jiné nezapomenutelný zážitek plný emocí. Spartakiády patřily k největším tělovýchovným akcím své doby – na Strahov přijížděly miliony cvičenců z celého Československa. Nová výstava Fenomén spartakiáda 1955–1990 v Křížové chodbě Nové radnice v Brně připomíná jejich historii.

Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva prezident Petr Pavel udělil při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě pěti osobnostem, o jedné více než loni. Řád obdrželi in memoriam dva vojáci a dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, dále pak herec Zdeněk Svěrák a tenistka Martina Navrátilová.

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Vznik Československa se připravoval už dlouho před říjnem 1918 – doma i v zahraničí. Nový stát potřeboval také nové zákony, a tak je jeho založení spojeno s něčím, co by bylo dnes možná označováno za malou legislativní smršť. Prvním zákonem vznikajícího státu se stala slova na obyčejném malém papíru s pěti odstavci. Ten se stal zákonem díky pěti podpisům představitelů Národního výboru a vznikl v noci ze 27. na 28. října v bytě Aloise Rašína v Žitné ulici.

Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.

Zpěvačka Marta Kubišová převzala od zástupců ministerstva obrany a Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) osvědčení účastníka třetího odboje. Sama o něj nežádala, s jejím souhlasem tak učinil ÚSTR, který může o osvědčení žádat díky loňské změně zákona. Ústav zároveň připravil dokumenty dokládající sledování Kubišové StB. Zpěvačka nesměla veřejně vystupovat od února 1970, byla signatářkou Charty 77 a později i její mluvčí.

Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holocaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy přežila celkem šest koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

Před šedesáti lety byl na území Česka přivedený ropovod Družba, tedy nejdelší ropovod na světě. Až do poloviny devadesátých let trasa z Ruska neměla žádnou alternativu. Teď už Česko přes půl roku ropu z východu neodebírá.

Slovo meliorace nemá v Česku dobrou pověst. Na odvodnění zemědělské půdy není v principu nic špatného, úspěšně to dělala většina starověkých civilizací. Hlavní příčina tuzemského stigmatu leží v padesátých letech, kdy se komunistický režim pokusil zkrotit živly způsobem, jehož následky nese společnost dodnes.

Říkal jsem si, že kdyby v tom byla nějaká strašlivá petarda, tak už by byla nepochybně odpálena, okomentoval v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou otevření obálky se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka historik a spisovatel Pavel Kosatík. „Je to důležitý text, je dobré to vědět, ale nedělal bych z toho testament,“ sdělil.

Soud v Semilech rozhodl v restituční kauze Walderode částečným rozsudkem o vydání jednoho pozemku Johanně Kammerlanderové, vdově po Karlovi des Fours Walderode. Je v Turnově-Daliměřicích, jde o 1554 metrů čtverečních.

Milada (Mimi) Kuttelwascherová po komunistickém převratu v Československu s rodiči dramaticky uprchla do Anglie. Strýc Karel byl letcem RAF, otec Jan během války velel tankové divizi. Matka spoluzaložila v Londýně organizaci Velehrad, která pomáhala emigrantům. Matčiny ostatky nyní Mimi převezla do rodných Velhartic. Hluboko v sobě má zakořeněno, že svoboda není zadarmo.

Ostatky devíti Čechoslováků, kteří padli za druhé světové války, byly v pátek při pietním aktu na pražském Vítkově předány jejich rodinám k pohřbení. Pozůstalí za ně zároveň obdrželi nejvyšší resortní vyznamenání.

Uchovat vzpomínky přeživších a pozůstalých romského holocaustu a předat je dál je cílem třídenní česko-německé konference věnované památce zavražděných Romů a Sintů ve druhé světové válce. Ve Strakově akademii to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Akci pořádají Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Ministerstva evidují na dvacet žádostí o stotisícové odškodnění disidentů. Nárok mají ti, na které komunistický režim uvalil ochranný dohled nebo je nutil k emigraci v rámci akce Asanace. Ta se dotkla i jejich dětí. Dopady zkoumali psychologové z Národního ústavu duševního zdraví.

Ve Skotsku slavnostně odhalili pomník československého pilota Františka Hekla, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu RAF. Na místě jeho smrti nechalo pomník postavit české ministerstvo obrany. To letos uvolnilo na péči o české válečné hroby v zahraničí pět milionů korun.