Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.
Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého. V případě Buly a Drboly proces inicioval před více než dvaceti lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Jeho nástupce Pavel Konzbul má obrovskou radost. Oba popravení kněží působili právě v brněnské diecézi, ve farnostech na Vysočině.
„Seznámil jsem se s řadou dokumentů, které svědčily o životě obou těchto mladých kněží, četl jsem dopisy Jana Buly z cely smrti a dlouho přemýšlel nad tím, jakou úzkost museli prožívat, jaké bezpráví a jakou bolest vytrpěli. A přesto stáli pevně, věrní hodnotám, kterým zasvětili svůj život, a dokázali odpustit svým vrahům. Jsou to jednoznačně vzory, od kterých se i dnes můžeme učit,“ řekl Konzbul.
Na slavnost blahořečení přijedou tisíce lidí
Po podpisu dokumentů papežem nyní začínají přípravy na samotnou slavnost blahořečení, která by se měla uskutečnit v Brně. Termín zatím není potvrzen, zveřejněn by však měl být v řádu týdnů. „Půjde o akci, na které očekáváme účast mnoha tisíc věřících nejen z jižní Moravy a Vysočiny, ale i z celého Česka. Rozsahem i významem půjde opravdu o mimořádnou akci pro českou církev,“ uvedl Konzbul.
Brněnská diecéze chystá řadu aktivit, jimiž přiblíží osudy a odkaz obou mužů, který shrnuje v tezích „Láska je silnější než nenávist“, „Odpuštění má uzdravující moc“ a „Je klíčové stát si za tím, čemu věříme“. „Chystáme nejen pestré aktivity pro farnosti, ale také různé edukativní projekty, jako jsou třeba výstavy, diskuse s odborníky a historiky nebo například zážitkovou hru v okolí Jaroměřic nad Rokytnou na motivy příběhu obou mučedníků,“ uvedl vikář pro pastoraci brněnské diecéze Pavel Šenkyřík. Vznikl také speciální web.
„Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Během procesu se shromažďují dopisy z pozůstalosti, úřední dokumenty, výpovědi svědků a všechny další dostupné prameny dokumentující život kandidáta, které by mohly sloužit jako důkazní materiál,“ popsal vedoucí diecézního procesu blahořečení Karel Orlita.
Po důkladném zkoumání na místní a národní úrovni spis převzal Vatikán, kde vše posuzovali z historického i teologického hlediska.
Bula a Drbola figurovali v takzvaném babickém procesu. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.
Na blahoslavení čekají Beran nebo Toufar
V uplynulých třiceti letech už bylo blahoslaveno několik osobností spojených s českými zeměmi. Například v roce 2014 dvě řádové sestry zavražděné nacisty Marie Restituta a Marie Antonína Kratochvílová nebo 14 františkánů z Prahy, zabitých v únoru 1611 davem v klášteře u Panny Marie Sněžné v Praze. Už o deset let dříve byl blahoslaven i poslední český král a rakousko-uherský císař Karel I.
Na blahoslavení čekají přibližně dvě desítky osobností českého katolického života, z toho velká část obětí totalitních režimů 20. století, tedy s podobným osudem, jako měli Jan Bula a Václav Drbola. Nejčastěji se mluví o kardinálu Josefu Beranovi či knězi Josefu Toufarovi, proces ale začal i u několika řádových sester či řeholnic.
V roce 1995 papež Jan Pavel II. svatořečil dvě osobnosti spojené s českými zeměmi. Středověkou šlechtičnu Zdislavu, která mimo jiné založila špitál a věnovala se nemocným, a kněze Jan Sarkandera, zabitého v neklidné době českého stavovského povstání a považovaného katolíky za patrona ochrany zpovědního tajemství.
