Politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety, od pondělí připomíná pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina. V takzvaném druhém babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. Kromě trestů vězení v součtu 251 let byl vynesen i jeden trest doživotí a jeden trest smrti, ke kterému byl odsouzený římskokatolický farář z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula. Soudní proces se v tehdejším kině konal od 13. do 15. listopadu 1951.
Odsouzené ve vykonstruovaném procesu spojeném s případem Babice připomíná pamětní deska
Podle starosty města Pavla Pacala (Pro Třebíč) byl iniciátorem umístění pamětní desky se jmény souzených amatérský badatel Tomáš Rohovský. Při své práci studoval v archivech, setkal se i s pamětníky.
Příliš se jim ale podle něho na 50. léta minulého století vzpomínat nechtělo. Výrazně mu pomohla až Zdeňka Pavlíková, jejíž matka a sestřenice byly v druhém politickém procesu odsouzené. Mrzelo ho, že širší povědomí o místě konání soudu není. Proto kontaktoval představitele města, s nimiž umístění desky dohodl.
„Jsem rád, že si na ty, co doplatili na totalitu, vzpomeneme a že jim alespoň takto vracíme jejich čest a důstojnost, protože to děláme nejen pro ně, ale také sami pro sebe,“ řekl v Třebíči předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Pamětní deska v Třebíči připomíná politický proces
Údajný odbojář mohl být agentem StB, jasné důkazy však chybí
V takzvaném případu Babice bylo celkově souzeno na sto lidí, 11 z nich dostalo trest smrti. Hlavní proces se konal v Jihlavě. Označení má případ podle obce, ve které byli v létě 1951 zastřeleni funkcionáři místního národního výboru. Bylo to ale jen vyvrcholení činnosti údajného odbojáře Ladislava Malého. Mnoho lidí v regionu přesvědčil, že pomáhá svrhnout komunistický režim.
Podle historika Michala Stehlíka oslovil i svého bývalého spolužáka z gymnázia Jana Bulu. Měl připravených řadu historek včetně té, že pomáhá do bezpečí převézt internovaného arcibiskupa Josefa Berana. Postupně byli zatýkáni lidé, kteří se s ním setkali, nechali ho u sebe přespat nebo mu jinak pomohli.
Na potvrzení hypotézy, že byl agentem Státní bezpečnosti (StB) a z jejího rozkazu zaplétal lidi do nebezpečné činnosti, nejsou podle Stehlíka přesvědčivé důkazy. StB ale všechny jeho kroky využila k represím proti místním sedlákům i katolické církvi.
