Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
Na začátku srpna schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) první vakcínu proti chřipce založenou na technologii mRNA, která vychází ze zkušeností s očkováními proti covidu. Jmenuje se mFlusiva, je určená pro lidi nad padesát let, vyvinula ji společnost Moderna a podle expertů by mohla být v boji proti chřipce přelomem.
Současná americká administrativa dlouhodobě projevuje vůči látkám na principu mRNA nedůvěru. Projevilo se to i při schvalování tohoto přípravku. Vláda nejprve snížila finanční podporu určenou pro tento typ očkování, poté odmítla žádost Moderny o posouzení vakcíny.
Přesto nakonec tato nová látka schvalovacím procesem prošla, když se poradci agentury pro vakcíny jednomyslně rozhodli, že přínosy nového očkování převažují nad riziky. „Schválení nové mRNA vakcíny proti chřipce Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) je vítanou zprávou a poskytuje další důležitou možnost, jak pomoci chránit lidi před virem, který každoročně posílá do nemocnice stovky tisíc Američanů a připravuje o život tisíce lidí,“ konstatoval Ronald Nahass, předseda Americké společnosti pro infekční nemoci.
Není vakcína jako vakcína
Až doposud se všechna očkování proti chřipce vyráběla podle stejného receptu: oslabené viry nebo jejich části se dostávaly do lidského těla, aby se s nimi imunitní systém seznámil a naučil se bojovat proti opravdovému viru, až se s ním setká.
mRNA vakcíny pracují s jiným způsobem ochrany. Imunitní systém nedostává vzor viru, ale jen návod, jak by virový vetřelec mohl vypadat. To imunitě stačí, aby si instrukce uložila do seznamu nebezpečí.
Vlastnosti mRNA vakcín z nich mohou dělat velmi účinnou obranu před chřipkou. Podstata tkví v tom, proč je chřipka tak nebezpečná nemoc. Toto virové onemocnění se totiž neustále mění, mutuje a získává nové vlastnosti. Právě to je příčinou toho, proč byly až doposud vakcíny tak kontroverzní.
Určit, jaké kmeny se budou nejvíc šířit a proti nimž je tedy nutné vyrobit očkování, není snadné. Chřipkové vakcíny se vyrábějí stále stejným způsobem, připravují se ve vejcích, kde musí „dorůst“. Celý proces trvá spoustu měsíců, takže se musí včas – už v únoru – rozhodnout, proti jakému typu viru další zimu očkovat. Mnohdy se to nepovede, pak je účinnost vakcíny poměrně malá.
Rychlost vývoje a výroby mRNA vakcín je ale taková, že by se mohl únorový termín posunout až na květen. V té době už je totiž v plném proudu sezona respiračních onemocnění na jižní polokouli, takže vědci mohou lépe předpovídat evoluci viru.
Testování a rizika
Moderna testovala svou vakcínu ve studii, do které se zapojilo přes čtyřicet tisíc lidí ve věku nad padesát let. Ve výzkumu se úspěšnost této vakcíny srovnávala s účinností klasických protichřipkových vakcín – ukázalo se, že byla o 27 procent účinnější.
Současně měla také více nežádoucích účinků ve srovnání s vakcínou se standardní dávkou. Většina ale byla relativně neškodná – spočívala v bolesti v místě vpichu, bolesti svalů a kloubů, nevolnosti a zvracení, těmi horšími byly horečka, bolesti hlavy a zimnice. Většina negativních účinků odezněla do několika dnů.
Míra vážnějších negativních účinků byla podobná jako u klasických vakcín, většina z nich s očkováním nijak nesouvisela. Výrobce rovnou upozornil, že lidé, kteří jsou alergičtí na kteroukoli ze složek vakcíny nebo u nichž se v minulosti po očkování proti chřipce objevil Guillain-Barréův syndrom, by novou vakcínu dostat neměli.
Moderna současně musí na podzim provést další studii, kde u osob starších 65 let vyhodnotí, jaké jsou reálné účinky vakcíny. Právě na podzim by totiž toto očkování mělo dorazit do amerických lékáren.
