Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
Podle posledních dat WHO z půlky roku 2024 počet dávek vakcín proti covidu-19, které se podaly od začátku očkování, tehdy celosvětově činil 13,72 miliardy, z toho 977,14 milionu v Evropské unii. Asi 70,6 procenta světové populace dostalo alespoň jednu dávku tohoto typu očkování. O bezpečnosti a účinnosti mRNA očkování se vedou rozsáhlé diskuse, ani ne tak mezi odbornou veřejností, ale spíše ve veřejném prostoru.
Teď do ní vnáší silný hlas nové argumenty. Rozsáhlá globální studie vědců z Univerzity Britské Kolumbie se snažila zjistila, jak bezpečné a účinné vakcíny na principu mRNA jsou. Autoři udělali takzvanou metaanalýzu, což znamená, že prošli veškeré kvalitní dostupné výzkumy a data. Čerpali z laboratorních výzkumů, klinických studií a údajů z praxe – tvrdí, že jejich výzkum představuje jedno z dosud nejkomplexnějších hodnocení vakcín na bázi mRNA. Pokrývá celý životní cyklus vakcíny od návrhu a výroby přes účinnost v praxi až po monitorování.
Výsledky vyšly v odborném časopisu The Lancet, který patří mezi nejuznávanější lékařské žurnály s nejpřísnějšími pravidly kontroly.
Cílem výzkumu bylo shromáždit v jednom zdroji důkazy; vědci tím chtějí poskytnout zdravotníkům, politikům i veřejnosti jasné, na důkazech založené informace v souvislosti s vývojem nových vakcín a terapií na bázi mRNA.
Klíčová zjištění
Hlavním výsledkem studie je, že vakcíny proti covidu na principu mRNA jsou bezpečné a vysoce účinné při prevenci infekčních onemocnění a mají potenciální využití i u řady dalších onemocnění, včetně chřipky, RSV, rakoviny a různých autoimunitních onemocnění.
„Po podání miliard dávek teď disponujeme mimořádným množstvím vědeckých důkazů,“ uvedla hlavní autorka studie Anna Blakneyová. „Tato studie potvrzuje, že vakcíny na bázi mRNA představují bezpečnou a vysoce účinnou platformu, podloženou přísným testováním a monitorováním v reálných podmínkách. Poskytuje základ založený na důkazech v době, kdy se tato technologie nadále rozšiřuje do nových oblastí medicíny,“ dodala.
Potvrzené vedlejší účinky
Autoři zdůrazňují, že stejně jako všechny vakcíny mohou mít i vakcíny na bázi mRNA vedlejší účinky. Zjistili, že závažné nežádoucí účinky – jako je například myokarditida, která se častěji vyskytuje u mladších mužů – jsou vzácné a jejich riziko je trvale vyváženo ochranou, kterou vakcíny poskytují před těžkým průběhem nemoci, hospitalizací a úmrtím.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky po očkování spojené s vakcínami proti covidu-19 odpovídají běžnému profilu jakékoli jiné vakcíny. Jde nejčastěji o lokální a systémové reakce, jako jsou bolesti hlavy, únava, horečka, bolesti svalů, zimnice, malátnost, nevolnost, bolesti kloubů, závratě a bolest v místě vpichu. Všechny přitom popsaly už klinické studie spojené se schvalováním vakcín.
Výsledky potvrzují, že mRNA vakcíny poskytují silnou ochranu před infekčními chorobami, včetně těžkého průběhu covidu u široké škály skupin, včetně dětí, těhotných žen a osob s oslabeným imunitním systémem. Současně se ukázalo, že posilovací dávky tuto ochranu v průběhu času prodlužují a posilují a že pravidelné aktualizace složení vakcíny udržují její účinnost dostatečně vysokou i při výskytu nových variant viru.
„U každé nové vakcíny nebo léčiva je důležité, abychom jasně a transparentně informovali o údajích týkajících se bezpečnosti a o přísných testech, které jejich použití podporují,“ uvedl spoluautor studie Manish Sadarangani. „To je zásadní pro budování důvěry veřejnosti, boj proti dezinformacím a podporu informovaných rozhodnutí o očkování.“
Vyvracení mýtů, dezinformací i nedorozumění
Tato studie se zabývala i přetrvávajícími mylnými představami o tom, jak fungují mRNA vakcíny. Prokázala, že tyto vakcíny nemění lidskou DNA. Místo toho mRNA – uzavřená v systému pro dodávání ve formě lipidových nanočástic – poskytuje dočasné pokyny, které umožňují lidským buňkám vyprodukovat neškodnou část viru a tím trénovat imunitní systém, aby na ni reagoval. Jak mRNA, tak lipidové nanočástice se po použití rychle rozloží a vyloučí z těla.
Výsledky výzkumu naznačují, že technologie mRNA má před sebou budoucnost, která přesahuje rámec pandemie covidu-19. Vědci už vyvíjejí vakcíny proti nemocem, jako je chřipka a RSV, stejně jako personalizované vakcíny proti rakovině a další terapie založené na RNA. „Jde tu opravdu o to, co přijde dál,“ komentovala Blakneyová. „Vidíme, jak se stejná platforma uplatňuje při léčbě rakoviny a dalších nemocí. Pochopení toho, jak tyto vakcíny fungují – a proč jsou bezpečné – pomáhá budovat důvěru v příští generaci léků.“
Právě význam důvěry, dostupnosti a spravedlnosti autoři zdůrazňují. Přes jejich účinnost nebylo přijetí těchto očkovacích látek rovnoměrné. Podle autorů to bylo částečně ovlivněno dezinformacemi a také historickou nedůvěrou veřejnosti ve zdravotnické systémy. Autoři věří, že by se tento fenomén neměl bagatelizovat, ale mělo by se mu čelit lepší komunikací a dostupnými informacemi podloženými důkazy.
„Lidé by měli mít pocit, že mohou klást otázky týkající se svého zdraví a toho, co do svého těla přijímají,“ uvedla Blakneyová. „Naším cílem je poskytovat jim jasné a důvěryhodné důkazy, které budou podkladem pro tyto rozhovory a rozhodnutí.“
„Vakcíny na bázi mRNA už změnily způsob, jakým reagujeme na globální zdravotní hrozby,“ uvedla Sadarangani. „Díky neustálým inovacím, důkladnému monitorování bezpečnosti a závazku k rovnému přístupu mohou hrát významnou roli v prevenci nemocí a zlepšování zdraví.“
