Očkování

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.

Kabinet v demisi premiéra Petra Fialy (ODS) má po svém posledním řádném zasedání. Příští pondělí prezident Petr Pavel jmenuje pravděpodobné nominované ministry ANO, SPD a Motoristů a vlády se ujme kabinet designovaného premiéra Andreje Babiše (ANO). Premiér a ministři na brífinku zejména bilancovali své vládnutí, poté odpovídali na otázky novinářů. Schválili například Národní očkovací strategii, rozpočtem na příští rok se nezabývali.

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.

Do Česka by do konce roku mohly mimořádně zamířit další desítky tisíc vakcín proti žloutence. Ministerstvo aktuálně jedná o jejich dovozu z Francie. Zájem o očkování je kvůli šíření nákazy letos třikrát vyšší než loni. Po listopadovém výpadku v některých ordinacích látky stále chybí. Distributor nyní odbavuje zhruba dva až tři týdny staré objednávky.

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je 4,5krát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.

Šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Marty Makary uvedl na stanici Fox News, že deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti covidu-19. Svědčí o tom podle něj data shromážděná za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Podle deníku The New York Times (NYT) chtějí experti na veřejné zdraví data prověřit.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nově na svých webových stránkách označuje tvrzení, že vakcíny nezpůsobují autismus, za nepodložené důkazy. Web CDC rovněž uvádí, že studie ukazující na spojitost vakcín s autismem zdravotnické úřady do nynějška ignorovaly. Na změnu přístupu upozornila agentura Reuters. Doposud přitom CDC uvádělo, že studie souvislost mezi očkováním a autismem neprokázaly.

Polské ministerstvo zahraničí doporučilo polským občanům vyhnout se nyní cestám do Česka. Varování vydalo kvůli vysokému počtu případů onemocnění žloutenkou typu A v tuzemsku, informovala ve středu agentura PAP s tím, že pokud se Poláci přesto k cestě do Česka rozhodnou, měli by dodržovat zvýšená hygienická opatření, vyhnout se pití vody z kohoutků i jídlu s neověřeným původem.

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

V České republice se od začátku roku žloutenkou typu A nakazilo 2374 lidí, což je nejvíc od roku 1989. V Praze lékaři za poslední týden nahlásili 71 nových případů, od začátku roku jich je v metropoli 1010, informovala mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók. Za celý loňský rok bylo nemocných v Praze 37.

Žloutenka A dál sílí. Jen v Praze hygienici od začátku roku evidují přes 970 nakažených, z toho 170 dětí. Roste i zájem o vakcíny, na některých místech ale chybí. Podle dat resortu zdravotnictví se od začátku roku nechalo naočkovat 150 tisíc lidí. Oproti loňsku je to víc než dvojnásobek. Podle odborníků je vhodné nejen očkování, ale také pravidelné a důkladné mytí rukou.

V příštích pěti týdnech dorazí do Česka mimořádná dodávka 125 tisíc vakcín proti žloutence typu A pro děti i dospělé. Tento týden se do ordinací rozváží dalších dvacet tisíc dříve objednaných dávek, sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Nemocných žloutenkou typu A v Praze je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. Vyplývá to ze srovnání informací Státního zdravotního ústavu a pondělního údaje, který zveřejnila na sociální síti X Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Lékaři v metropoli k pondělí zachytili 939 nakažených, z toho 166 dětí. Za celý loňský rok bylo nemocných v metropoli 37, což je méně, než přibylo za poslední týden. Jedenáct lidí v Praze žloutence A podlehlo.

V USA probíhá tažení hnutí MAHA (Make America Healthy Again – Udělejme Ameriku opět zdravou) proti vědě, tvrdí analýza agentury Associated Press (AP). Ta odhalila, jak moc pronikají tyto snahy do tvorby zákonů v jednotlivých státech. Paralelně s těmito snahami ve Spojených státech pokračuje pokles proočkovanosti populace, což zjednodušuje šíření nakažlivých nemocí.

Případů žloutenky typu A zejména v Praze dále přibývá. V souvislosti s tím roste i zájem o očkování, který je až dvojnásobný. Zejména vakcín pro děti je však v některých zařízeních nedostatek. V nemocnici na Královských Vinohradech momentálně chybí. V očkovacím centru na Bulovce sice jsou, ale čekací doba je zhruba měsíc, v Motole pak mají kapacity volné hned. Větší výpadky hlásí ordinace mimo Prahu. Někteří lékaři proto posílají zájemce s receptem pro vakcínu přímo do lékárny. Podle resortu zdravotnictví je ale v distribuci ještě několik desítek tisíc dávek. Záleží na tom, jak se ordinace předzásobily. Státní ústav pro kontrolu léčiv musel kvůli zvýšenému zájmu o očkování zajistit mimořádnou dodávku vakcín, především pro děti. Dalších deset tisíc dávek očkovací látky má do Česka dorazit během několika dnů.

Nové vakcíny proti žloutence typu A jsou pro praktické lékaře nedostupné. O výpadku informuje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle něj se jedná o výpadek vakcíny Avaxim 160 U, a to nejméně do 15. prosince. V případě vakcíny Havrix 1440 nejméně do března 2026. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že spolu se SÚKL situaci řeší. Nemoc se zatím šíří hlavně v Praze, kde za týden přibylo tolik případů jako za poslední tři roky dohromady.

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Pozvolný rozjezd epidemie žloutenky pozorujeme již od začátku roku, podotkl přednosta Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hynek Bartoš. Zatím se podle něj nedá říci, že by epidemie zpomalovala, a odhad dalšího vývoje není příznivý. „Nemáme žádné signály, že by ke zlepšení situace docházelo. Bohužel ani neprobíhá plošné očkování, což by podle mě bylo – zejména v Praze – na místě. Aby očkování bylo plošné a státem hrazené,“ podotkl.