Očkování strana 3 z 5

U uhynulých zajíců ze Znojemska se potvrdilo onemocnění myxomatózou, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Na člověka či domácí zvířata není přenosné, dříve postihovalo králíky. Jde o mimořádně agresivní chorobu, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Chovatelé ale mohou králíky očkovat, což veterináři doporučují.

Ředitelka amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Susan Monarezová byla propuštěna, oznámil ve středu Bílý dům. Výpověď dostala ani ne měsíc od nástupu do funkce. Čtyři další vysocí úředníci stejného úřadu rezignovali kvůli rostoucímu napětí ohledně sporů o očkování a dalších pravidel v oblasti veřejného zdraví. Monarezová zdůraznila, že zůstává ve funkci, protože vyhodit ji může pouze prezident.

Evropská komise udělila registraci dvakrát ročně podávané injekci na prevenci viru HIV od americké společnosti Gilead Sciences, na jejímž vývoji se podílel český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. Minulý měsíc lék doporučila schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), podle které je přípravek vysoce účinný.

Vlivný americký lékařský časopis odmítl výzvu ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího ke stažení rozsáhlé dánské studie, která zjistila, že hliníkové složky v očkovacích látkách nezvyšují zdravotní rizika pro děti.

Cestovní kanceláře zatím hodnotí sezonu jako vydařenou. Čtyřicet procent všech zájezdů si zákazníci koupili v předstihu, víc Čechů se však letos rozhodlo na dovolenou vyrazit na poslední chvíli. Nejnavštěvovanější destinace se v čase příliš nemění: vedou Chorvatsko, Itálie a sousední Slovensko. Při výpravách po světě – zvlášť mimo Evropu – se vyplatí myslet na očkování. Týká se to i destinací, jako jsou Thajsko, Egypt nebo Tunisko, a to hlavně v případě, že se člověk rozhodne pobývat mimo hotelové komplexy. S očkováním do zahraničí je především nutné začít včas. Aspoň dva až tři měsíce před odjezdem.

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.

Stále více rodičů nechává své děti očkovat proti planým neštovicím. Letos lékaři podali pacientům do 19 let už přes 17 tisíc dávek, což je o téměř čtyři tisíce více než minulý rok za stejnou dobu, a dokonce o dva tisíce více než za celý rok 2023. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má ČT k dispozici. V současnosti je nejnižší počet nakažených planými neštovicemi za poslední tři roky.

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Ezoterické a wellness hnutí vyvolává obavy z očkování, aby podpořilo prodej svých produktů. Situace se podle nového výzkumu značně zhoršila po pandemii covidu-19.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos v období od ledna do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymskou boreliózou se nakazilo přes tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372, uvedl na sociální síti X Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni lékaři diagnostikovali za celý rok přes čtyři tisíce případů boreliózy a 670 encefalitidy. Česko patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí ročně nejvíc lidí. Častější jsou jen v Pobaltí.

USA přestanou podporovat výzkum vakcín založených na principu mRNA. V Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou o změně hovořili epidemiolog Rastislav Maďar a předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle Maďara se mRNA technologie jednoznačně osvědčila a na stejném principu budou vznikat i další vakcíny, mimo jiné i proti onkologickým nemocem. Co se povinného očkování týče, Šonka není příznivcem rozšiřování, zastává názor, že je třeba osvěty a zvyšování zdravotní gramotnosti, že očkování smysl má.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší škrtne pět set milionů dolarů (10,5 miliardy korun), které měly směřovat do vývoje vakcín. Oznámil to v úterý jeho úřad, podle něhož bude zrušeno dvaadvacet projektů nových vakcín například proti covidu-19 či chřipce. Známý odpůrce očkování Kennedy prohlásil, že ministerstvo podporuje účinné vakcíny, nikoli však očkování na bázi mRNA. Jejich vývoj přitom výrazně pomohl v boji proti covidové pandemii.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.

Mezi cestovateli roste zájem o vakcíny proti horečce dengue, břišnímu tyfu či hepatitidě A. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a z informací od očkovacích center Fakultních nemocnic Bulovka a Motol.

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc nemocných je za první pololetí v Praze, následuje kraj Středočeský a po něm Moravskoslezský. V Praze za prvních šest měsíců evidují přes 240 případů, to je šestkrát víc než za celý loňský rok. Třetinu nakažených tvoří lidé bez domova.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Jen v Praze za první pololetí evidují přes 240 případů. Za celý loňský rok jich přitom bylo jen sedmatřicet. Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce, následovat může žloutnutí bělma a pokožky. Chránit se lze důsledným dodržováním osobní hygieny a očkováním.

Spojené státy čelí největšímu šíření spalniček od začátku tohoto století. Píše to agentura AFP s odvoláním na údaje Univerzity Johnse Hopkinse. Podle ní se v USA od začátku letošního roku potvrdilo 1277 případů této nemoci. V souvislosti s ní už zemřeli tři lidé.

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Čtvrteční vyjádření americké očkovací komise o tom, že do vakcín nepatří látka thimerosal, o jejíž rizikovosti neexistují žádné důkazy, reálně změní jenom málo. Podle expertů je ale spíše silnou zprávou současné administrativy směrem k odpůrcům očkování.