Očkování strana 3 z 5

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

Dva lidé podstoupili v Hamburku vyšetření kvůli podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou marburg, ve čtvrtek se u nich ale onemocnění nepotvrdilo. Kvůli podezření bylo ve středu několik hodin zavřené jedno z nástupišť hamburského hlavního nádraží, píšou německá média. Podle hamburského sociálního úřadu pracovala jedna z vyšetřovaných osob nedávno ve Rwandě v nemocnici, v níž se léčili lidé nakažení právě tímto virem, uvedla agentura DPA.

S nástupem podzimu jsou na vzestupu respirační onemocnění a očekává se jejich sezona. Jedná se o běžné nachlazení, rýmu či zánět průdušek, ale i vážnější nemoci jako covid-19 nebo chřipku. Desítky virů se podle primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého chovají různě. Některé se usadí v nose, některé v hrdle a jiné postupují hlouběji do průdušek nebo do plic. Dlouhý doporučuje obezřetnost zejména starším lidem a těm, kteří trpí nějakým chronickým onemocněním. Zvážit by měli očkování.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Na jihu Čech přetrvává nejvyšší povodňový stupeň na Nežárce a Lužnici. Jde o tři stanice, ale na všech hladina řek pomalu klesá, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu. V Ústeckém kraji klesl dolní tok Labe na první povodňový stupeň, uvádí Povodí Labe. V Ostravě začali zdravotníci preventivně očkovat lidi ze zaplaveného obvodu Přívoz proti žloutence typu A, která se může v důsledku povodní rozšířit.

Ve Rwandě od úterý naočkovali několik set lidí proti mpox v rámci první očkovací kampaně proti tomuto virovému onemocnění v Africe, uvedla agentura AFP. Rwanda už podle agentury AP obdržela tisíc dávek vakcíny od Nigérie na základě dohody mezi oběma zeměmi. Statisíce vakcín ze zahraničí plánují od října podávat v nejpostiženější oblasti na africkém kontinentě, sousedním Kongu.

V zaplavených oblastech se podle podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) připravuje očkování proti žloutence typu A, bude zdarma a dobrovolné. Řeší se také dodávky léků a krajské hygienické stanice se chystají na testování studní, dodal. Státní zdravotní ústav (SZÚ) už dříve varoval, že v postižených oblastech hrozí také vyšší riziko nákazy salmonelózou, úplavicí, tularémií nebo žloutenkou typu B, doporučuje zejména očkování proti tetanu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vzhledem k rostoucím počtům koronavirových infekcí vyzvala k očkovacím kampaním u rizikových skupin. Proočkovanost starších lidí a zdravotnického personálu podle ní znepokojivě poklesla. V Česku je proočkovanost proti covidu i nižší než proti chřipce. Podle předsedy České vakcionologické společnosti Romana Chlíbka, jsou ze současné situace znepokojeny země s dvojnásobnou proočkovaností, proto by Česko mělo na problém reagovat také.

Lékaři v Pásmu Gazy zahájili druhou fázi očkování proti obrně. Vakcínu od neděle dostalo skoro 190 tisíc dětí. Izrael i Hamás zatím respektují vyhlášený lokální a časově omezený klid zbraní. Dlouhodobější příměří se však nadále vyjednat nepodařilo. Izrael povolil očkování poté, co se v Gaze srpnu potvrdil první případ dětské obrny za čtvrt století. Organizace OSN a nevládní organizace chtějí podat vakcínu více než 640 tisícům dětem mladším deseti let.

Od brzkého rána do odpoledních tří hodin místního času platil klid zbraní v centrální části Pásma Gazy, kde začalo masivní očkování dětí proti obrně. Příměří se vztahuje jen na tuto část enklávy. Za devět dnů má dostat vakcínu 640 tisíc dětí mladších deseti let. Očkovací kampaň bude pokračovat v dalších dnech na jiném místě. Tento měsíc byl na palestinském území zaznamenán první případ dětské obrny po 25 letech. Nemoc způsobuje ochrnutí končetin.

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Ve Švédsku byl prokázán první případ nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, mimo Afriku. Jedná se o závažnější variantu viru označovanou jako Clade I. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli výraznému šíření mpox celosvětové ohrožení veřejného zdraví. Podle českého ministerstva zdravotnictví je však riziko nákazy pro běžnou populaci nízké. To potvrzuje i epidemioložka Nikola Sklenovská, která podotkla, že i při cestě do postižených oblastí je vhodnost vakcíny na konzultaci s úřady. Nejrizikovější skupinou jsou podle ní homosexuální muži.

Českem se šíří příušnice. Za prvních sedm měsíců roku hygienici zaznamenali 610 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem víc než šestinásobek, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Nemoc se šíří navzdory faktu, že očkování proti nim je v Česku povinné.

Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zapojili do špičkového mezinárodního výzkumu, který chce vyvinout co nejlepší systém pro testování vakcín proti leishmanióze, zákeřnému parazitárnímu onemocnění.

Nevhodné skladování potravin, prošlá doba trvanlivosti, neočkované děti nebo chybějící zdravotní dokumentace táborníků. Hygienici provedli v červenci 898 kontrol letních táborů, ve dvaceti případech rozdali pokuty v celkové výši 60 tisíc korun. Česká televize to zjistila z informací od všech krajských hygienických stanic. Nejvyšší možnou pokutu deset tisíc korun udělily hygieny v Plzeňském a Jihočeském kraji.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Od konce dubna hygienici evidují v Ostravě přes čtyřicet nakažených žloutenkou typu A, v drtivé většině případů jde o děti. Jedná se o nejvyšší počet případů nákazy za posledních deset let. Zatím není možné přesně říci, kde se lidé nakazili, z informací, které má ČT k dispozici z Fakultní nemocnice Ostrava, vyplývá, že to mohlo být na Slovensku. Nemoc se v Ostravě šíří hlavně v městské části Přívoz. Hygienici nadále trasují kontakty nakažených, zatím bylo vytrasováno asi čtyři sta lidí.

Farmaceutická společnost Moderna oznámila, že vytvořila vakcínu, která v jedné injekci přináší ochranu jak proti chřipkovému viru, tak i proti viru SARS-CoV-2. Podle výsledků třetí fáze testování má vyšší účinnost než vakcíny zaměřené na jeden nebo druhý typ viru.

Česká republika zaostává v boji proti viru HPV, který způsobuje několik druhů potenciálně smrtelných nádorů. Zejména ve srovnání se severskými zeměmi, které jsou na nejlepší cestě, aby tam tato nemoc už nezabíjela vůbec. Studie vědců z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se pokusila zjistit, jak moc se větší proočkovanost vyplatí, ať už z hlediska počtu let dožitých ve zdraví, tak nákladů na případnou léčbu.

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.