Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Nahrávám video
Klíšťata v Česku
Zdroj: ČT24

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymeskou boreliózou se nakazily už více než tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372 osob, říkají data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro srovnání: loni lékaři diagnostikovali za celý rok více než čtyři tisíce případů boreliózy a 670 u encefalitidy.

Česko podle dat epidemiologů patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí v Evropě ročně vůbec nejvíc lidí, častější jsou už jen v Pobaltí. Příčin může být víc, kromě aktivity klíšťat a vhodných podmínek má vliv také aktivita lidí: v tomto případě obliba trávení volného času v přírodě. Nárůst nákaz dle odborníků souvisí i s oteplováním, které hmyzu umožňuje žít i ve vyšších nadmořských výškách a díky vyšším teplotám přežívat větší část roku.

Nemoci přenášené klíšťaty mohou mít i závažné následky. U encefalitidy může jít o poruchy paměti, soustředění a únavu. Vzácně může být onemocnění smrtelné, zejména u starších nebo jinak oslabených osob. Borelióza může postihnout klouby, nejčastěji kolena, nebo způsobit zánět mozkových blan.

Obě infekce přenášené klíšťaty mohou u lidí způsobovat obrny: Pro klíšťovou encefalitidu je typická obrna pažního pletence, pro boreliózu obrna lícního nervu. Hrozí i další potíže, které se ale vyskytují spíš vzácněji.

Občas se mezi lidmi i v některých médiích šíří domněnky, že virus klíšťové encefalitidy mohou přenášet kromě klíšťat i komáři. Pro toto tvrzení ale neexistují žádné důkazy. Komár sice může krev s virem nasát, není ale na lidském těle nikdy přisátý dostatečně dlouho na to, aby infekci přenesl na dalšího člověka.

Nepozorovaný přenos od klíštěte bývá nejčastěji spojený s jeho nymfou, která bývá tak malá, že ji člověk ani neodhalí.

Komáři mohou na člověka přenášet jiné druhy encefalitidy, například japonskou encefalitidu, která se ale v Česku v přírodě nevyskytuje – dá se jí nakazit jen při cestách do exotických zemí.

Jak poznat nemoci od klíšťat

Obě nemoci se nejčastěji projevují horečkou, únavou a bolestmi kloubů a svalů. U boreliózy jim často předchází velmi typická červená skvrna v místě kousnutí klíštětem. Odborně se označuje jako erythema migrans. Vypadá nejčastěji jako dvojitý terč, ale nedá se na to stoprocentně spolehnout, protože někdy bývají její okraje rozmazané.

A zrádné je i to, že se ani objevit nemusí. „Pozor, erythema nemusí být někdy vůbec přítomna. Pak borelióza může být bezpříznaková nebo přejde do dalších fází,“ uvedl k tomu Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Erythema migrans nejčastěji připomíná terč. Je typickým příznakem Lymeské boreliózy
Zdroj: Wikimedia Commons/El Grafo (volné dílo)

Encefalitida se zase projevuje typicky ve dvou fázích: „V první fázi to jsou teploty a nespecifické příznaky jako únava, bolesti svalů a kloubů. Trvá to několik dní. Následuje období bez klinických projevů onemocnění, které bývá jeden až dva týdny, ale může být i delší. Pak se ale u někoho vyvine druhá fáze. Jedná se o nový vzestup teplot, velmi typický je třes, a může dojít ke komplikacím. Nejtěžší forma je postižení prodloužené míchy, kde jsou oběhová a dechová centra a pacient nutně potřebuje plicní ventilátor. Tady je i riziko úmrtí,“ vysvětluje Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.

Hra o čas

Riziko nákazy stoupá, čím déle je klíště přisáté. „Používejte repelenty, noste dlouhé oblečení. Po návratu z přírody se pečlivě prohlédněte. Klíště co nejdříve a správně odstraňte,“ apeluje Štefan. SZÚ v brožuře doporučuje pohybovat se hlavně po cestách, nevstupovat do trávy či křoví.

Co se odstraňování klíštěte týče, experti doporučují nadřadit rychlost nad metodu. Nejdůležitější je dostat tvora z těla co nejdříve, ideální postup je následující:

Ani tím ale ještě není bitva vyhraná, protože klíště může škodit i posmrtně uvolňováním nebezpečných látek. Lékaři proto doporučují rychlou likvidaci, v ideálním případě takto:

Prevence

Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním, z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno lidem nad 50 let. Proti častější borelióze by očkování mohlo být dostupné v příštích letech. Podle informací na webu výrobce z února letošního roku budou na konci roku známá data ze třetí fáze testování.

Lymeská borelióza a klíšťová encefalitida jsou sice nejčastějšími nemocemi, které klíšťata přenášejí, nejde ale o nemoci jediné. Mezi další nemoci přenášené klíšťaty se řadí zejména:

  • lidská granulocytární anaplazmóza
  • bartonelóza
  • babesióza
  • rickettsióza
  • tularemie

Podle Petra Husy je česká populace proti encerfalitidě očkovaná nedostatečně, ve srovnání s obdobnými zeměmi. „Zatímco v Rakousku je očkovaných kolem osmdesáti procent a ročně mají těžších případů přibližně dvacet, u nás je situace diametrálně odlišná. Očkovaných je zhruba třicet procent, záleží dle krajů. Pak se nemůžeme divit, že komplikovaných případů encefalitidy je u nás mezi 600 až 800 ročně,“ dodal Husa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 16 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 17 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 20 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 22 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...