Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Nahrávám video

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymeskou boreliózou se nakazily už více než tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372 osob, říkají data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro srovnání: loni lékaři diagnostikovali za celý rok více než čtyři tisíce případů boreliózy a 670 u encefalitidy.

Česko podle dat epidemiologů patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí v Evropě ročně vůbec nejvíc lidí, častější jsou už jen v Pobaltí. Příčin může být víc, kromě aktivity klíšťat a vhodných podmínek má vliv také aktivita lidí: v tomto případě obliba trávení volného času v přírodě. Nárůst nákaz dle odborníků souvisí i s oteplováním, které hmyzu umožňuje žít i ve vyšších nadmořských výškách a díky vyšším teplotám přežívat větší část roku.

Nemoci přenášené klíšťaty mohou mít i závažné následky. U encefalitidy může jít o poruchy paměti, soustředění a únavu. Vzácně může být onemocnění smrtelné, zejména u starších nebo jinak oslabených osob. Borelióza může postihnout klouby, nejčastěji kolena, nebo způsobit zánět mozkových blan.

Obě infekce přenášené klíšťaty mohou u lidí způsobovat obrny: Pro klíšťovou encefalitidu je typická obrna pažního pletence, pro boreliózu obrna lícního nervu. Hrozí i další potíže, které se ale vyskytují spíš vzácněji.

Občas se mezi lidmi i v některých médiích šíří domněnky, že virus klíšťové encefalitidy mohou přenášet kromě klíšťat i komáři. Pro toto tvrzení ale neexistují žádné důkazy. Komár sice může krev s virem nasát, není ale na lidském těle nikdy přisátý dostatečně dlouho na to, aby infekci přenesl na dalšího člověka.

Nepozorovaný přenos od klíštěte bývá nejčastěji spojený s jeho nymfou, která bývá tak malá, že ji člověk ani neodhalí.

Komáři mohou na člověka přenášet jiné druhy encefalitidy, například japonskou encefalitidu, která se ale v Česku v přírodě nevyskytuje – dá se jí nakazit jen při cestách do exotických zemí.

Jak poznat nemoci od klíšťat

Obě nemoci se nejčastěji projevují horečkou, únavou a bolestmi kloubů a svalů. U boreliózy jim často předchází velmi typická červená skvrna v místě kousnutí klíštětem. Odborně se označuje jako erythema migrans. Vypadá nejčastěji jako dvojitý terč, ale nedá se na to stoprocentně spolehnout, protože někdy bývají její okraje rozmazané.

A zrádné je i to, že se ani objevit nemusí. „Pozor, erythema nemusí být někdy vůbec přítomna. Pak borelióza může být bezpříznaková nebo přejde do dalších fází,“ uvedl k tomu Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Erythema migrans nejčastěji připomíná terč. Je typickým příznakem Lymeské boreliózy
Zdroj: Wikimedia Commons/El Grafo (volné dílo)

Encefalitida se zase projevuje typicky ve dvou fázích: „V první fázi to jsou teploty a nespecifické příznaky jako únava, bolesti svalů a kloubů. Trvá to několik dní. Následuje období bez klinických projevů onemocnění, které bývá jeden až dva týdny, ale může být i delší. Pak se ale u někoho vyvine druhá fáze. Jedná se o nový vzestup teplot, velmi typický je třes, a může dojít ke komplikacím. Nejtěžší forma je postižení prodloužené míchy, kde jsou oběhová a dechová centra a pacient nutně potřebuje plicní ventilátor. Tady je i riziko úmrtí,“ vysvětluje Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.

Hra o čas

Riziko nákazy stoupá, čím déle je klíště přisáté. „Používejte repelenty, noste dlouhé oblečení. Po návratu z přírody se pečlivě prohlédněte. Klíště co nejdříve a správně odstraňte,“ apeluje Štefan. SZÚ v brožuře doporučuje pohybovat se hlavně po cestách, nevstupovat do trávy či křoví.

Co se odstraňování klíštěte týče, experti doporučují nadřadit rychlost nad metodu. Nejdůležitější je dostat tvora z těla co nejdříve, ideální postup je následující:

Ani tím ale ještě není bitva vyhraná, protože klíště může škodit i posmrtně uvolňováním nebezpečných látek. Lékaři proto doporučují rychlou likvidaci, v ideálním případě takto:

Prevence

Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním, z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno lidem nad 50 let. Proti častější borelióze by očkování mohlo být dostupné v příštích letech. Podle informací na webu výrobce z února letošního roku budou na konci roku známá data ze třetí fáze testování.

Lymeská borelióza a klíšťová encefalitida jsou sice nejčastějšími nemocemi, které klíšťata přenášejí, nejde ale o nemoci jediné. Mezi další nemoci přenášené klíšťaty se řadí zejména:

  • lidská granulocytární anaplazmóza
  • bartonelóza
  • babesióza
  • rickettsióza
  • tularemie

Podle Petra Husy je česká populace proti encerfalitidě očkovaná nedostatečně, ve srovnání s obdobnými zeměmi. „Zatímco v Rakousku je očkovaných kolem osmdesáti procent a ročně mají těžších případů přibližně dvacet, u nás je situace diametrálně odlišná. Očkovaných je zhruba třicet procent, záleží dle krajů. Pak se nemůžeme divit, že komplikovaných případů encefalitidy je u nás mezi 600 až 800 ročně,“ dodal Husa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.