Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Nahrávám video
Klíšťata v Česku
Zdroj: ČT24

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymeskou boreliózou se nakazily už více než tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372 osob, říkají data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro srovnání: loni lékaři diagnostikovali za celý rok více než čtyři tisíce případů boreliózy a 670 u encefalitidy.

Česko podle dat epidemiologů patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí v Evropě ročně vůbec nejvíc lidí, častější jsou už jen v Pobaltí. Příčin může být víc, kromě aktivity klíšťat a vhodných podmínek má vliv také aktivita lidí: v tomto případě obliba trávení volného času v přírodě. Nárůst nákaz dle odborníků souvisí i s oteplováním, které hmyzu umožňuje žít i ve vyšších nadmořských výškách a díky vyšším teplotám přežívat větší část roku.

Nemoci přenášené klíšťaty mohou mít i závažné následky. U encefalitidy může jít o poruchy paměti, soustředění a únavu. Vzácně může být onemocnění smrtelné, zejména u starších nebo jinak oslabených osob. Borelióza může postihnout klouby, nejčastěji kolena, nebo způsobit zánět mozkových blan.

Obě infekce přenášené klíšťaty mohou u lidí způsobovat obrny: Pro klíšťovou encefalitidu je typická obrna pažního pletence, pro boreliózu obrna lícního nervu. Hrozí i další potíže, které se ale vyskytují spíš vzácněji.

Občas se mezi lidmi i v některých médiích šíří domněnky, že virus klíšťové encefalitidy mohou přenášet kromě klíšťat i komáři. Pro toto tvrzení ale neexistují žádné důkazy. Komár sice může krev s virem nasát, není ale na lidském těle nikdy přisátý dostatečně dlouho na to, aby infekci přenesl na dalšího člověka.

Nepozorovaný přenos od klíštěte bývá nejčastěji spojený s jeho nymfou, která bývá tak malá, že ji člověk ani neodhalí.

Komáři mohou na člověka přenášet jiné druhy encefalitidy, například japonskou encefalitidu, která se ale v Česku v přírodě nevyskytuje – dá se jí nakazit jen při cestách do exotických zemí.

Jak poznat nemoci od klíšťat

Obě nemoci se nejčastěji projevují horečkou, únavou a bolestmi kloubů a svalů. U boreliózy jim často předchází velmi typická červená skvrna v místě kousnutí klíštětem. Odborně se označuje jako erythema migrans. Vypadá nejčastěji jako dvojitý terč, ale nedá se na to stoprocentně spolehnout, protože někdy bývají její okraje rozmazané.

A zrádné je i to, že se ani objevit nemusí. „Pozor, erythema nemusí být někdy vůbec přítomna. Pak borelióza může být bezpříznaková nebo přejde do dalších fází,“ uvedl k tomu Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Erythema migrans nejčastěji připomíná terč. Je typickým příznakem Lymeské boreliózy
Zdroj: Wikimedia Commons/El Grafo (volné dílo)

Encefalitida se zase projevuje typicky ve dvou fázích: „V první fázi to jsou teploty a nespecifické příznaky jako únava, bolesti svalů a kloubů. Trvá to několik dní. Následuje období bez klinických projevů onemocnění, které bývá jeden až dva týdny, ale může být i delší. Pak se ale u někoho vyvine druhá fáze. Jedná se o nový vzestup teplot, velmi typický je třes, a může dojít ke komplikacím. Nejtěžší forma je postižení prodloužené míchy, kde jsou oběhová a dechová centra a pacient nutně potřebuje plicní ventilátor. Tady je i riziko úmrtí,“ vysvětluje Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.

Hra o čas

Riziko nákazy stoupá, čím déle je klíště přisáté. „Používejte repelenty, noste dlouhé oblečení. Po návratu z přírody se pečlivě prohlédněte. Klíště co nejdříve a správně odstraňte,“ apeluje Štefan. SZÚ v brožuře doporučuje pohybovat se hlavně po cestách, nevstupovat do trávy či křoví.

Co se odstraňování klíštěte týče, experti doporučují nadřadit rychlost nad metodu. Nejdůležitější je dostat tvora z těla co nejdříve, ideální postup je následující:

Ani tím ale ještě není bitva vyhraná, protože klíště může škodit i posmrtně uvolňováním nebezpečných látek. Lékaři proto doporučují rychlou likvidaci, v ideálním případě takto:

Prevence

Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním, z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno lidem nad 50 let. Proti častější borelióze by očkování mohlo být dostupné v příštích letech. Podle informací na webu výrobce z února letošního roku budou na konci roku známá data ze třetí fáze testování.

Lymeská borelióza a klíšťová encefalitida jsou sice nejčastějšími nemocemi, které klíšťata přenášejí, nejde ale o nemoci jediné. Mezi další nemoci přenášené klíšťaty se řadí zejména:

  • lidská granulocytární anaplazmóza
  • bartonelóza
  • babesióza
  • rickettsióza
  • tularemie

Podle Petra Husy je česká populace proti encerfalitidě očkovaná nedostatečně, ve srovnání s obdobnými zeměmi. „Zatímco v Rakousku je očkovaných kolem osmdesáti procent a ročně mají těžších případů přibližně dvacet, u nás je situace diametrálně odlišná. Očkovaných je zhruba třicet procent, záleží dle krajů. Pak se nemůžeme divit, že komplikovaných případů encefalitidy je u nás mezi 600 až 800 ročně,“ dodal Husa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 2 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 5 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 21 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 22 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026
Načítání...