Klíšťata

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.

Lékaři letos do konce září zachytili nejvíc případů lymeské borreliózy od roku 1986, kdy počty začal sledovat Státní zdravotní ústav (SZÚ). Bylo jich 7994, loni za celý rok zhruba polovina, vyplývá ze statistik SZÚ. Dalších téměř šest set lidí se nakazilo klíšťovou encefalitidou. Lékaři očekávají, že letošní počty mohou na podzim vzrůst ještě až o třetinu. Neléčená borrelióza může vést i k trvalým následkům, zásadní zdravotní potíže způsobuje i klíšťová encefalitida.

Nemocí přenášených klíšťaty letos do konce srpna lékaři zachytili nejvíce za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo 517 případů, loni ve stejném období 490. Výrazně více bylo lymeské borreliózy, jen v srpnu přibylo 2646 případů. Loni jich bylo zhruba stejně za osm měsíců, v srpnu čtyřnásobně méně. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci očekávají další nárůst na podzim kvůli houbařské sezoně.

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos v období od ledna do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymskou boreliózou se nakazilo přes tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372, uvedl na sociální síti X Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni lékaři diagnostikovali za celý rok přes čtyři tisíce případů boreliózy a 670 encefalitidy. Česko patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí ročně nejvíc lidí. Častější jsou jen v Pobaltí.

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.

V létě očekávají nemocnice každoroční úbytek dárců krve. Důvodem jsou dovolené, ale také například klíšťata. Vyplývá to z vyjádření odborníků z fakultních nemocnic pro ČT. Celoročním problémem je také rostoucí věk dárců. Jejich průměrný věk se podle Petra Turka z Fakultní Thomayerovy nemocnice za posledních patnáct let zvýšil o pět let.

Vysoká aktivita klíšťat v přírodě bude v příštích dnech ještě narůstat. Pomáhá tomu kombinace dešťů a následného oteplení. S tím roste i riziko nákazy některou z nemocí, které tihle paraziti přenášejí. Jen lymskou boreliózu od nich ročně dostane několik tisíc lidí. Infekce ale můžou být i mnohem vážnější a s následky, které pacient cítí roky.

Nemocí od klíšťat v Česku loni opět přibylo. Lymskou boreliózou se nakazilo 4031 lidí, klíšťovou encefalitidou 670. Potvrzují to údaje Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Případů lymeské boreliózy bylo nejvíce za pět let. Důvodem byla mimořádně dlouhá sezona, po kterou byla klíšťata aktivní.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Čínští vědci oznámili, že objevili doposud neznámý virus přenášený klíšťaty. Podle nich je schopný nakazit nejen zvířata, ale také člověka.

Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.

Nezvykle teplé únorové počasí podpořilo i aktivitu klíšťat. Ta začínají být aktivní, když teploty několik dní přesahují pět stupňů Celsia. Nejsou pouze v lese, ale také například v městských parcích. Odborníci proto varují, aby se lidé po procházkách prohlédli, a to zejména kvůli nemocem, které tito paraziti přenášejí – borelióze a encefalitidě. Proti druhé zmíněné nemoci se dá očkovat a podle odborníků je nyní na vakcínu nejvhodnější doba. „Člověku, který nebyl ještě očkován, se doporučuje, aby si nechal co nejdřív aplikovat první dávku vakcíny. Za měsíc druhou dávku vakcíny a čtrnáct dní poté, to znamená za jeden a půl měsíce, je již chráněn,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Očkovaní lidé by si měli zkontrolovat, jestli není čas na posilovací dávku. Nejdřív tři roky po prvním dokončení základního očkování, potom po pěti letech.

Na Státní zdravotní ústav (SZÚ) se obrátila řada rodičů s podezřením, že „repelentní náramky“, které jsou podle výrobců určené pro osobní ochranu proti komárům a klíšťatům, příliš nefungují. Vědci čtyři běžné výrobky tohoto druhu prozkoumali a zjistili, že neposkytují žádnou ochranu.

Nová mobilní aplikace Klíšťapka, kterou vyvinuli čeští vědci spolu s lesnickými organizacemi, chce pomoct lidem předpovídat aktivitu klíšťat a riziko nákazy lymskou boreliózou. Kromě interaktivní mapy aplikace nabízí i návody na prevenci a správné odstranění přisátého klíštěte, stejně jako informace o druzích klíšťat a vysvětlení mýtů, které se s nimi pojí.

Aktivita klíšťat je v těchto dnech vysoká až mimořádná. Vyplývá to z mapy předpovědi aktivity klíšťat, kterou na svém webu zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle ČHMÚ nyní nastává vrchol sezony klíšťat – jejich aktivita bude v květnu i nadále zvýšená.

Přeháňky budou o víkendu postupně ojedinělé. Teploty se příští týden poprvé letos dostanou na letní hodnoty a vyloučit nemůžeme ani první tropický den. Třeba vloni jsme první letní den zapisovali už 31. března.

Odborníci varují před klíšťaty. Aktuálně je jejich aktivita na nejvyšším možném, tedy pátém stupni. Meteorologové doporučují nepodceňovat riziko napadení klíštětem. Tento roztoč je nejčastějším přenašečem lymské boreliózy. Letos dosáhl průměrný výskyt klíštat pozitivních na borelii deseti procent.