Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.
Horko, řasy, paraziti. Oteplování škodí i domácím mazlíčkům
Jedním z největších rizik jsou vlny veder, kterých přibývá, stávají se delšími a intenzivnějšími. Během horkých slunečných dnů se zejména umělé povrchy – jako je asfalt nebo tmavý beton – dokáží rozpálit na 40 až 50 stupňů, někdy i více. Chůze po takovém povrchu může vést ke spáleninám psích (a samozřejmě i kočičích) tlapek, a to už během krátké procházky.
Zde platí jednoduché pravidlo, pokud se povrch chodníku jeví horký na dotek ruky, pak je lepší zvolit jiné místo nebo čas k procházce se psem. Velké nebezpečí představuje pobyt v zaparkovaném autě na slunci, které se už po několika desítkách minut může změnit v až smrtelné nebezpečí pro psa. Obecně největší riziko horké vlny představují pro plemena s plošší hlavou, tedy například pro mopsy nebo francouzské buldočky – ti totiž vzhledem ke své tělesné dispozici mají zúžené dýchací cesty a zejména v horkém počasí mají problém vdechovat dostatečné množství vzduchu pro okysličení a ochlazení, což pak vede k většímu riziku úpalu.
Znečištění
Dalším problémem, kterým trpí psi, ale významně i kočky, je znečištěný vzduch. Na jedné straně to může být kouř z přírodních požárů, kterých vzhledem ke změně klimatu bude přibývat, zejména v sušších částech Evropy – a na to je dobré myslet třeba při pobytu na dovolené v regionech mimo Česko.
Nicméně delší vegetační sezona, kterou zažíváme i u nás, znamená také zvýšení množství pylů, v případě suchého počasí a slabého větru pak může stoupat koncentrace prachových částic, zejména u povrchu země, které vstupují do krevního řečiště a významným způsobem můžou ovlivnit nejen plíce, ale i celý kardiovaskulární systém našich čtyřnohých členů rodiny. Platí, že pokud jsou v daném místě zvýšené koncentrace škodlivin (údaje jsou k dispozici například na stránkách ČHMÚ), pak je vhodné omezit vycházky a fyzickou aktivitu ve venkovním prostředí.
Řasy
Zejména za suchých a teplejších období (kterých v souvislosti se změnou klimatu přibývá) může značné nebezpečí pro psy představovat voda kontaminovaná škodlivými květy řas. Tyto mikroskopické organismy mohou zabít jinak zdravého psa už během několika hodin po vystavení koupeli, často dokonce dříve, než si majitelé uvědomí, že tento problém nastal.
Květy řas mají obvykle podobu zelených, modrozelených, někdy až načervenalých skvrn na vodních plochách, ale mohou být přítomné i v průzračně vypadající vodě, navíc se můžou objevit v části vodní nádrže, kterou ze svého pohledu nevidíme. Proto je dobré se zejména v sušších částech roku vyhýbat stojatým vodám, o jejichž kvalitě a čistotě nejsme přesvědčeni.
Paraziti a stres
Oteplující se klima vede také k většímu šíření klíšťat a komárů do vyšších nadmořských výšek, a rovněž prodlužuje sezonu, po kterou se můžou vyskytnout a být aktivní. A dochází i ke zvyšování jejich počtu, což například u klíšťat představuje vyšší riziko přenosu lymeské boreliózy. Komárům navíc prospívá výskyt vlhkých oblastí po stále častějších extrémnějších srážkách, které vedou k rychlým povodním nebo zaplavení jindy suchých míst.
Vhodné je zmínit i další efekt rostoucího výskytu extrémních jevů, jako jsou povodně, bouře nebo lesní požáry. Ty představují jednak fyzické, ale i – hlavně v případě silných bouří – psychické riziko pro čtyřnohé miláčky. V některých případech můžou tyto jevy způsobit jejich zranění a odříznout je od okolí a rodiny. V podmínkách Česka se jedná především o povodně, kdy může být problém vzít s sebou psa nebo kočku do evakuačních center.
Dopady změny klimatu se samozřejmě liší region od regionu i v tak poměrně malém území, jakým je Česká republika. Setkáme se s nimi ale všude a s prohlubující se změnou jich bude dále přibývat. Navíc často může jít o sdružené události – tedy vlnu veder často doprovází zhoršená kvalita ovzduší i kontaminace vodních nádrží řasami.
A mimochodem, i v případě čtyřnohých miláčků je vhodné myslet na snižování uhlíkové stopy, například výběrem vhodné potravy, při jejíž výrobě vzniká co nejméně skleníkových plynů.