Řasy

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Podle nového výzkumu se v části oteplujícího se oceánu daří „neviditelnému lesu“ fytoplanktonu, tedy rostlinného planktonu. Může to mít velké globální důsledky. Tyto organismy totiž zajišťují přibližně polovinu takzvané primární produkce planety, tedy asi půlku všech buněk na Zemi spojených s fotosyntézou. A také jsou zodpovědné za produkci většiny kyslíku.

Přestože je fotosyntéza jedním z nejdůležitějších přírodních procesů na Zemi, věda ji stále ještě úplně nechápe. Nové světlo na ni vrhl výzkum, který probíhal během polární noci v Arktidě.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Vodohospodáři a rekreanti v tomto týdnu zaznamenali plošné znečištění hladiny přehradní nádrže Seč na Chrudimsku. Původně měli podezření na únik ropných nebo odpadních látek, nakonec se ale zřejmě jedná o řasy. Jenže i to je problém, protože voda z nádrže se čerpá také jako pitná. Na to, jak ji vyčistit, odborníci odpověď nemají.

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

Nový výzkum popsal, jak to vypadá, když se z jednoho druhu organismu začnou vytvářet jiné. Podařilo se to u mikroskopické řasy – vědci u ní ukázali, jak získávala nové vlastnosti.

V jídelníčku lidí na Západě se v současnosti mořské řasy objevují spíše výjimečně, ale naši předci, kteří žili v Evropě zhruba před osmi tisíci lety, konzumovali řasy a další vodní rostliny běžně. Důkazy našli archeologové, kteří zkoumali zubní kámen v chrupu asi tří desítek dávných obyvatel starého kontinentu. Ve většině vzorků objevili chemické markery, které ukazují, že vodní rostliny byly obvyklou součástí stravy.

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.

Dopady kosmické radiace a ultrafialového záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Loni je vyslali do stratosféry v sondě, která nesla několik desítek vzorků. Krátký pobyt ve vesmíru řasy dlouhodobě ovlivnil. Nové poznatky chtějí vědci využít k vytipování odolných druhů, které by astronauti mohli využívat například k výrobě biopaliva nebo čištění vody.

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.

Mexické pláže na pobřeží Karibského moře, kde se hoteliéři a obchodníci po dvou letech pandemie covidu-19 připravují na plné obnovení turistické sezony, ohrožují přemnožené hnědé řasy. Místní úřady se s problémem potýkají každoročně, letos ale varovaly, že množství chaluh je alarmující a že k pobřeží by jich mohlo připlout nejvíce za čtyři roky.

Před čtvrt miliardou roků došlo k jednomu z nejhorších vymírání v dějinách Země. Příčinou byly vulkanické erupce, které uvolnily do atmosféry masivní emise skleníkových plynů. Na Zemi se pak zvýšily teploty natolik, že nedokázaly přežít téměř všechny druhy v oceánech a na souši. Nový výzkum popsal, že dopadům apokalypsy neunikla ani zvířata v řekách a jezerech.

Těžká technika se již několik dní podílí na odstraňování nánosů mořských řas z pláží v okolí města Čching-tao. Řasy znepříjemňují lidem život ve vyhlášené turistické destinaci již patnáctým rokem po sobě. Dle státních úřadů, které se zabývají ochranou pobřeží Žlutého moře, je ale město a jeho okolí oproti minulým letům postiženo masou řas více než dvojnásobně. Řasy, které blokují pobřeží, mají zásadní vliv na turistiku ve městě, což má zpětně dopad na obchodníky a služby v provincii Šan-tung, kteří jsou na tomto zdroji příjmu závislí.

Tým amerických vědců zjistil, že přibližně třetina řek v USA za posledních 34 let změnila barvu z modrých na žluté a zelené odstíny. Prokázali to analýzou stovek tisíc satelitních snímků. Změnu vysvětlují usazeninami a růstem řas.

Využití řas se v mnoha odvětvích stane neporovnatelně efektivnějším –⁠ díky českým vědcům, kteří dokázali za pomoci elektrolýzy získat ceněnou řasovou biomasu za zlomek běžných energetických nákladů. Právě tato biomasa je využívána v potravinářství, kosmetice a krmivářství. Nový postup separace biomasy povede ke snížení dosavadních nákladů až na polovinu. Jedná se o obrovskou úsporu nákladů v tomto odvětví, tedy objemu trhu přesahujícím 10 milionů eur. Snížení výrobních nákladů také otevírá dveře k využití řas pro výrobu biopaliv.

Voda ve většině přírodních koupališť a nádrží je na začátku prázdnin čistá a lidé se v nich mohou koupat bez obav z případných zdravotních problémů. Na některých místech si však mohou položit otázku, jestli jsou tam řasy nebo sinice? Zatímco řasy zdravému člověku neublíží, sinice můžou zdravotní problémy vyvolat.

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilé Barcytéová z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Řasy popsala díky vzorku, který našla na Heřmanické haldě v Ostravě, a pojmenovala je Ostravamonas.