Řasy

Nenápadné jednobuněčné řasy jsou mnohem mrštnější a rychlejší, a to i v podmínkách, které by teoreticky měly jejich pohybu spíše bránit. Podle nové studie jsou výsledky zajímavé i kvůli pochopení možností mimozemského života.

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

Hromadný úhyn ryb zaznamenali rybáři o víkendu v Modlanské nádrži na Teplicku. Kvůli vysokým teplotám chybí ve vodě kyslík. Jen za neděli odstranili rybáři a dobrovolníci z hladiny zhruba 4500 kilogramů uhynulých ryb, odklízecí práce budou pokračovat, informuje server Novinky.cz.

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Podle nového výzkumu se v části oteplujícího se oceánu daří „neviditelnému lesu“ fytoplanktonu, tedy rostlinného planktonu. Může to mít velké globální důsledky. Tyto organismy totiž zajišťují přibližně polovinu takzvané primární produkce planety, tedy asi půlku všech buněk na Zemi spojených s fotosyntézou. A také jsou zodpovědné za produkci většiny kyslíku.

Přestože je fotosyntéza jedním z nejdůležitějších přírodních procesů na Zemi, věda ji stále ještě úplně nechápe. Nové světlo na ni vrhl výzkum, který probíhal během polární noci v Arktidě.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Vodohospodáři a rekreanti v tomto týdnu zaznamenali plošné znečištění hladiny přehradní nádrže Seč na Chrudimsku. Původně měli podezření na únik ropných nebo odpadních látek, nakonec se ale zřejmě jedná o řasy. Jenže i to je problém, protože voda z nádrže se čerpá také jako pitná. Na to, jak ji vyčistit, odborníci odpověď nemají.

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

Nový výzkum popsal, jak to vypadá, když se z jednoho druhu organismu začnou vytvářet jiné. Podařilo se to u mikroskopické řasy – vědci u ní ukázali, jak získávala nové vlastnosti.

V jídelníčku lidí na Západě se v současnosti mořské řasy objevují spíše výjimečně, ale naši předci, kteří žili v Evropě zhruba před osmi tisíci lety, konzumovali řasy a další vodní rostliny běžně. Důkazy našli archeologové, kteří zkoumali zubní kámen v chrupu asi tří desítek dávných obyvatel starého kontinentu. Ve většině vzorků objevili chemické markery, které ukazují, že vodní rostliny byly obvyklou součástí stravy.

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.

Dopady kosmické radiace a ultrafialového záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Loni je vyslali do stratosféry v sondě, která nesla několik desítek vzorků. Krátký pobyt ve vesmíru řasy dlouhodobě ovlivnil. Nové poznatky chtějí vědci využít k vytipování odolných druhů, které by astronauti mohli využívat například k výrobě biopaliva nebo čištění vody.

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.