Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

„Jde o přírodní katastrofu a mělo by se k ní tak přistupovat... Myslím, že politici škodí sami sobě, když se příliš zabývají formalitami,“ řekl australské stanici ABC News Malinauskas.

Řasy podle vědců vylučují jed, který se chová jako toxická pokrývka, která dusí širokou škálu mořských živočichů, protože jednoduché organismy berou z vody kyslík. Škodlivé látky z nich dále poškozují žábry a tkáně živočichů tím, že napadají jejich červené krvinky, uvádějí vědci. Mezi nejohroženější druhy patří krabi, jelikož nejsou dostatečně pohybliví a nemohou snadno uniknout ze zasažené oblasti.

Škodí ale i lidem. Řasy letos vědci poprvé zaznamenali, když v březnu onemocněly desítky surfařů a návštěvníků pláže na jižním pobřeží poloostrova Fleurieu po kontaktu s mořskou vodou plnou toxinů z těchto mikroorganismů.

Vodní květ má rád teplo

Federální vláda vyčlenila na boj s jedovatými řasami u jihoaustralského pobřeží 14 milionů australských dolarů (192 milionů korun), ale odmítla nazvat tuto situaci přírodní katastrofou. Neodpovídá totiž definici přírodní katastrofy podle australských zákonů, tvrdí. Správa Jižní Austrálie chce tyto peníze investovat do výzkumu, čištění tamního prostředí a do průmyslu.

Takzvaný vodní květ, který je způsobený přemnožením řas a sinic, už od března dorostl podle australské stanice ABC News do větších rozměrů, než je federální distrikt australské metropole Canberra (2358 kilometrů čtverečních), a odpovídá tak zhruba velikosti Zlínského kraje. V tomto případě jsou hlavním viníkem toxicity obrněnky druhu Karenia mikimotoi.

„Kdyby toxické řasy páchaly nepořádek u pláže Bondi nebo u North Shore v Sydney, premiér (Anthony Albanese) už by byl dávno na pláži s řešením,“ řekla podle BBC jihoaustralská senátorka za stranu Zelených Sarah Hansonová-Youngová, která patří k otevřeným kritikům federální vlády za to, že podceňuje závažnost situace.

Řasy neničí jenom vodní živočichy, ale i tamní ekonomiku. Někteří rybáři a prodejci mořských živočichů nemají příjmy za poslední tři měsíce, píše BBC.

Bude hůř?

Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, se tyto jedovaté skvrny budou letos ještě výrazně šířit s tím, jak je vysoká teplota mořské vody. Přes zimu jich pak zase výrazně ubude, tak jak je to v jejich životním cyklu běžné.

Studie ale také upozorňuje na to, že letošek je odlišný v tom, jak moc se už mikroorganismy rozšířily – dostanou se tak dál a do míst, kam až doposud nepronikaly, takže příští rok, až se vody na jaře zase začnou zahřívat, budou mít usnadněný start do nové sezony, což znamená, že se mohou rozšířit o to víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 2 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 6 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 8 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...