Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

„Jde o přírodní katastrofu a mělo by se k ní tak přistupovat... Myslím, že politici škodí sami sobě, když se příliš zabývají formalitami,“ řekl australské stanici ABC News Malinauskas.

Řasy podle vědců vylučují jed, který se chová jako toxická pokrývka, která dusí širokou škálu mořských živočichů, protože jednoduché organismy berou z vody kyslík. Škodlivé látky z nich dále poškozují žábry a tkáně živočichů tím, že napadají jejich červené krvinky, uvádějí vědci. Mezi nejohroženější druhy patří krabi, jelikož nejsou dostatečně pohybliví a nemohou snadno uniknout ze zasažené oblasti.

Škodí ale i lidem. Řasy letos vědci poprvé zaznamenali, když v březnu onemocněly desítky surfařů a návštěvníků pláže na jižním pobřeží poloostrova Fleurieu po kontaktu s mořskou vodou plnou toxinů z těchto mikroorganismů.

Vodní květ má rád teplo

Federální vláda vyčlenila na boj s jedovatými řasami u jihoaustralského pobřeží 14 milionů australských dolarů (192 milionů korun), ale odmítla nazvat tuto situaci přírodní katastrofou. Neodpovídá totiž definici přírodní katastrofy podle australských zákonů, tvrdí. Správa Jižní Austrálie chce tyto peníze investovat do výzkumu, čištění tamního prostředí a do průmyslu.

Takzvaný vodní květ, který je způsobený přemnožením řas a sinic, už od března dorostl podle australské stanice ABC News do větších rozměrů, než je federální distrikt australské metropole Canberra (2358 kilometrů čtverečních), a odpovídá tak zhruba velikosti Zlínského kraje. V tomto případě jsou hlavním viníkem toxicity obrněnky druhu Karenia mikimotoi.

„Kdyby toxické řasy páchaly nepořádek u pláže Bondi nebo u North Shore v Sydney, premiér (Anthony Albanese) už by byl dávno na pláži s řešením,“ řekla podle BBC jihoaustralská senátorka za stranu Zelených Sarah Hansonová-Youngová, která patří k otevřeným kritikům federální vlády za to, že podceňuje závažnost situace.

Řasy neničí jenom vodní živočichy, ale i tamní ekonomiku. Někteří rybáři a prodejci mořských živočichů nemají příjmy za poslední tři měsíce, píše BBC.

Bude hůř?

Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, se tyto jedovaté skvrny budou letos ještě výrazně šířit s tím, jak je vysoká teplota mořské vody. Přes zimu jich pak zase výrazně ubude, tak jak je to v jejich životním cyklu běžné.

Studie ale také upozorňuje na to, že letošek je odlišný v tom, jak moc se už mikroorganismy rozšířily – dostanou se tak dál a do míst, kam až doposud nepronikaly, takže příští rok, až se vody na jaře zase začnou zahřívat, budou mít usnadněný start do nové sezony, což znamená, že se mohou rozšířit o to víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 1 hhodinou

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 4 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 5 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 21 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 23 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
včera v 10:00

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026
Načítání...