Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

„Jde o přírodní katastrofu a mělo by se k ní tak přistupovat... Myslím, že politici škodí sami sobě, když se příliš zabývají formalitami,“ řekl australské stanici ABC News Malinauskas.

Řasy podle vědců vylučují jed, který se chová jako toxická pokrývka, která dusí širokou škálu mořských živočichů, protože jednoduché organismy berou z vody kyslík. Škodlivé látky z nich dále poškozují žábry a tkáně živočichů tím, že napadají jejich červené krvinky, uvádějí vědci. Mezi nejohroženější druhy patří krabi, jelikož nejsou dostatečně pohybliví a nemohou snadno uniknout ze zasažené oblasti.

Škodí ale i lidem. Řasy letos vědci poprvé zaznamenali, když v březnu onemocněly desítky surfařů a návštěvníků pláže na jižním pobřeží poloostrova Fleurieu po kontaktu s mořskou vodou plnou toxinů z těchto mikroorganismů.

Vodní květ má rád teplo

Federální vláda vyčlenila na boj s jedovatými řasami u jihoaustralského pobřeží 14 milionů australských dolarů (192 milionů korun), ale odmítla nazvat tuto situaci přírodní katastrofou. Neodpovídá totiž definici přírodní katastrofy podle australských zákonů, tvrdí. Správa Jižní Austrálie chce tyto peníze investovat do výzkumu, čištění tamního prostředí a do průmyslu.

Takzvaný vodní květ, který je způsobený přemnožením řas a sinic, už od března dorostl podle australské stanice ABC News do větších rozměrů, než je federální distrikt australské metropole Canberra (2358 kilometrů čtverečních), a odpovídá tak zhruba velikosti Zlínského kraje. V tomto případě jsou hlavním viníkem toxicity obrněnky druhu Karenia mikimotoi.

„Kdyby toxické řasy páchaly nepořádek u pláže Bondi nebo u North Shore v Sydney, premiér (Anthony Albanese) už by byl dávno na pláži s řešením,“ řekla podle BBC jihoaustralská senátorka za stranu Zelených Sarah Hansonová-Youngová, která patří k otevřeným kritikům federální vlády za to, že podceňuje závažnost situace.

Řasy neničí jenom vodní živočichy, ale i tamní ekonomiku. Někteří rybáři a prodejci mořských živočichů nemají příjmy za poslední tři měsíce, píše BBC.

Bude hůř?

Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, se tyto jedovaté skvrny budou letos ještě výrazně šířit s tím, jak je vysoká teplota mořské vody. Přes zimu jich pak zase výrazně ubude, tak jak je to v jejich životním cyklu běžné.

Studie ale také upozorňuje na to, že letošek je odlišný v tom, jak moc se už mikroorganismy rozšířily – dostanou se tak dál a do míst, kam až doposud nepronikaly, takže příští rok, až se vody na jaře zase začnou zahřívat, budou mít usnadněný start do nové sezony, což znamená, že se mohou rozšířit o to víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 49 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.