Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

„Jde o přírodní katastrofu a mělo by se k ní tak přistupovat... Myslím, že politici škodí sami sobě, když se příliš zabývají formalitami,“ řekl australské stanici ABC News Malinauskas.

Řasy podle vědců vylučují jed, který se chová jako toxická pokrývka, která dusí širokou škálu mořských živočichů, protože jednoduché organismy berou z vody kyslík. Škodlivé látky z nich dále poškozují žábry a tkáně živočichů tím, že napadají jejich červené krvinky, uvádějí vědci. Mezi nejohroženější druhy patří krabi, jelikož nejsou dostatečně pohybliví a nemohou snadno uniknout ze zasažené oblasti.

Škodí ale i lidem. Řasy letos vědci poprvé zaznamenali, když v březnu onemocněly desítky surfařů a návštěvníků pláže na jižním pobřeží poloostrova Fleurieu po kontaktu s mořskou vodou plnou toxinů z těchto mikroorganismů.

Vodní květ má rád teplo

Federální vláda vyčlenila na boj s jedovatými řasami u jihoaustralského pobřeží 14 milionů australských dolarů (192 milionů korun), ale odmítla nazvat tuto situaci přírodní katastrofou. Neodpovídá totiž definici přírodní katastrofy podle australských zákonů, tvrdí. Správa Jižní Austrálie chce tyto peníze investovat do výzkumu, čištění tamního prostředí a do průmyslu.

Takzvaný vodní květ, který je způsobený přemnožením řas a sinic, už od března dorostl podle australské stanice ABC News do větších rozměrů, než je federální distrikt australské metropole Canberra (2358 kilometrů čtverečních), a odpovídá tak zhruba velikosti Zlínského kraje. V tomto případě jsou hlavním viníkem toxicity obrněnky druhu Karenia mikimotoi.

„Kdyby toxické řasy páchaly nepořádek u pláže Bondi nebo u North Shore v Sydney, premiér (Anthony Albanese) už by byl dávno na pláži s řešením,“ řekla podle BBC jihoaustralská senátorka za stranu Zelených Sarah Hansonová-Youngová, která patří k otevřeným kritikům federální vlády za to, že podceňuje závažnost situace.

Řasy neničí jenom vodní živočichy, ale i tamní ekonomiku. Někteří rybáři a prodejci mořských živočichů nemají příjmy za poslední tři měsíce, píše BBC.

Bude hůř?

Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, se tyto jedovaté skvrny budou letos ještě výrazně šířit s tím, jak je vysoká teplota mořské vody. Přes zimu jich pak zase výrazně ubude, tak jak je to v jejich životním cyklu běžné.

Studie ale také upozorňuje na to, že letošek je odlišný v tom, jak moc se už mikroorganismy rozšířily – dostanou se tak dál a do míst, kam až doposud nepronikaly, takže příští rok, až se vody na jaře zase začnou zahřívat, budou mít usnadněný start do nové sezony, což znamená, že se mohou rozšířit o to víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.