Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

„Jde o přírodní katastrofu a mělo by se k ní tak přistupovat... Myslím, že politici škodí sami sobě, když se příliš zabývají formalitami,“ řekl australské stanici ABC News Malinauskas.

Řasy podle vědců vylučují jed, který se chová jako toxická pokrývka, která dusí širokou škálu mořských živočichů, protože jednoduché organismy berou z vody kyslík. Škodlivé látky z nich dále poškozují žábry a tkáně živočichů tím, že napadají jejich červené krvinky, uvádějí vědci. Mezi nejohroženější druhy patří krabi, jelikož nejsou dostatečně pohybliví a nemohou snadno uniknout ze zasažené oblasti.

Škodí ale i lidem. Řasy letos vědci poprvé zaznamenali, když v březnu onemocněly desítky surfařů a návštěvníků pláže na jižním pobřeží poloostrova Fleurieu po kontaktu s mořskou vodou plnou toxinů z těchto mikroorganismů.

Vodní květ má rád teplo

Federální vláda vyčlenila na boj s jedovatými řasami u jihoaustralského pobřeží 14 milionů australských dolarů (192 milionů korun), ale odmítla nazvat tuto situaci přírodní katastrofou. Neodpovídá totiž definici přírodní katastrofy podle australských zákonů, tvrdí. Správa Jižní Austrálie chce tyto peníze investovat do výzkumu, čištění tamního prostředí a do průmyslu.

Takzvaný vodní květ, který je způsobený přemnožením řas a sinic, už od března dorostl podle australské stanice ABC News do větších rozměrů, než je federální distrikt australské metropole Canberra (2358 kilometrů čtverečních), a odpovídá tak zhruba velikosti Zlínského kraje. V tomto případě jsou hlavním viníkem toxicity obrněnky druhu Karenia mikimotoi.

„Kdyby toxické řasy páchaly nepořádek u pláže Bondi nebo u North Shore v Sydney, premiér (Anthony Albanese) už by byl dávno na pláži s řešením,“ řekla podle BBC jihoaustralská senátorka za stranu Zelených Sarah Hansonová-Youngová, která patří k otevřeným kritikům federální vlády za to, že podceňuje závažnost situace.

Řasy neničí jenom vodní živočichy, ale i tamní ekonomiku. Někteří rybáři a prodejci mořských živočichů nemají příjmy za poslední tři měsíce, píše BBC.

Bude hůř?

Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, se tyto jedovaté skvrny budou letos ještě výrazně šířit s tím, jak je vysoká teplota mořské vody. Přes zimu jich pak zase výrazně ubude, tak jak je to v jejich životním cyklu běžné.

Studie ale také upozorňuje na to, že letošek je odlišný v tom, jak moc se už mikroorganismy rozšířily – dostanou se tak dál a do míst, kam až doposud nepronikaly, takže příští rok, až se vody na jaře zase začnou zahřívat, budou mít usnadněný start do nové sezony, což znamená, že se mohou rozšířit o to víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 26 mminutami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 12 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Evropský pohled