Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Od března narostly sinice u pobřeží australského státu Jižní Austrálie do rozlohy 4500 kilometrů čtverečních. Jde o plochu téměř o čtvrtinu větší než Karlovarský kraj. A dále se rozrůstají, uvedla bioložka Vanessa Pirottaová.

Tyto sinice podle vědců vylučují jed, který se chová jako toxická pokrývka, která dusí širokou škálu mořských živočichů, protože tyto jednoduché organismy si berou z vody kyslík. Škodlivé látky ze sinic také poškozují žábry a tkáně živočichů tím, že napadají jejich červené krvinky, vysvětlil stanici BBC Brad Martin z neziskové organizace OzFish.

Mezi nejohroženější druhy patří krabi, jelikož nejsou dostatečně pohybliví a nemohou snadno uniknout z postižené oblasti. Pro člověka nepředstavují tyto druhy sinic smrtelné nebezpečí, ale mohou podráždit pokožku a způsobit dýchací problémy.

Takzvaný vodní květ způsobený přemnožením řas nebo sinic nastává při vhodných slunečných a teplotních podmínkách. Austrálie se od března potýká s nebývale vysokými teplotami, díky nimž mají tyto organismy dost energie na svoje množení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
včera v 10:00

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...