Sinice

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

O amazonském deštném pralese se často mluví jako o „zelených plících planety“. Je to ale zkreslení: většinu kyslíku totiž tvoří organismy v oceánech, ne stromy. Vědce proto zajímá, jak reagují na rychlé změny klimatu, které se v současnosti odehrávají. Nový výzkum odhaluje, že některé druhy budou mít problémy.

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.

Rybáři dosud z řeky Dyje u Bulhar na Břeclavsku odklidili zhruba třicet tun uhynulých ryb. Řeku pod novomlýnskými nádržemi čistili spolu s dobrovolníky od pondělí, ve čtvrtek jsou už práce téměř hotové. Některé mrtvé kusy však v řece zůstaly. Vylovit je lze s ohledem na konzistenci stěží. Kvůli opakovanému úhynu v Dyji budou situaci v červenci řešit odborníci s ministry.

Ve čtyřech obcích na Olomoucku a Přerovsku platí kvůli suchu zákaz používat pitnou vodu z vodovodu k zalévání zahrad, napouštění bazénů či umývání aut. Šetřit musejí obyvatelé městysu Velký Újezd a obcí Daskabát, Výkleky a Slatinice. Tamní podzemní zdroje vody mají v letních měsících nižší kapacitu a spotřeba pitné vody naopak značně vzrostla. Rozhodnutí vydal olomoucký magistrát. Na Olomoucku zatím v souvislosti se suchem nebyl zaznamenán úhyn ryb.

Hromadný úhyn ryb zaznamenali rybáři o víkendu v Modlanské nádrži na Teplicku. Kvůli vysokým teplotám chybí ve vodě kyslík. Jen za neděli odstranili rybáři a dobrovolníci z hladiny zhruba 4500 kilogramů uhynulých ryb, odklízecí práce budou pokračovat, informuje server Novinky.cz.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Hygienici vyhlásili zákaz koupání už v osmi lokalitách napříč Českem, nově na koupališti Sedmihorky v Libereckém kraji. Dalších dvanáct koupacích ploch označili za nevhodné ke koupání. Nejčastější příčinou je podle ministerstva zdravotnictví (MZd) zvýšený výskyt sinic.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Udělali to na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města, na jehož území nové druhy sinic objevili.

Svratka v Brně po několika letech zezelenala a její povrch pokrývají sinice. Už přes dva týdny mohou Brňané vidět, co se stane v současném teplém a suchém počasí, když Povodí Moravy přestane aktivně bránit růstu sinic na Brněnské přehradě. Mluvčí Petr Chmelař uvedl, že na přehradě povodí demontovalo aerační věže a k 27. září ukončilo vypouštění síranu železitého na přítocích. Povodí totiž v současnosti pracuje na náhradě věží, čtvrtá etapa opatření má vodu v přehradě pomáhat udržovat čistou lépe než dosud.

Mezinárodní tým, v němž byli i jihočeští vědci, potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadné úhyny orlů bělohlavých. Výsledky vydané v časopise PNAS přinášejí důležité poznatky pro ochranu přírody i pro medicínu. Nově odhalené toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.

Hygienici dočasně zakázali koupání v Plumlovské přehradě u Prostějova, jelikož kvalita vody v nádrži se výrazně zhoršila a lidem hrozí akutní zdravotní potíže. ČTK informaci získala na úřední desce krajské hygienické stanice v Olomouci. Voda v Plumlově byla ještě v první polovině července čistá a označovaná stupněm jedna na pětibodové stupnici, poté se její kvalita začala rychle zhoršovat. Naposledy bylo koupání v Plumlovské přehradě zakázáno předloni v srpnu.

Více než tři sta tun fosforu ročně se dostane do Orlické přehrady. Právě kvůli tomu rostou sinice, které kazí vodu v nádrži. Snížit množství fosforu se už pokoušejí rybáři v povodí řeky Vltavy, kteří těží bahno a nabízejí ho zemědělcům jako hnojivo. Narážejí ale na vysoké náklady na práci a laboratorní testy.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak využít sinice požírající plasty k vyčištění oceánu zamořeného odpadkovými skvrnami, uvedl Ondřej Pěnčík z Ústavu chemie a biochemie této fakulty.

Vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR byli součástí týmu, kterému se jako prvnímu podařilo detailně popsat systém fotosyntézy u sinic. Zároveň také odhalili, jak sinice chrání svůj fotosyntetický aparát, když je světla příliš mnoho.

V řece Dyji na Břeclavsku uhynuly podle odhadu hasičů desítky tun ryb. Hasiči je nadále odklízejí, uvedla mluvčí břeclavské radnice Jana Pelcová. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. První leklé ryby objevili rybáři v Bulharech. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic.

Kvalita vody v Brněnské přehradě by se měla dál zlepšovat. Dohodli se na tom Jihomoravský kraj a město Brno. Společně budou dál pracovat na projektu, který zajišťuje čistou vodu už třináct let. Za tu dobu se podařilo omezit výskyt sinic a voda je vhodná ke koupání. A i díky tomu stoupla návštěvnost přehrady, která je oblíbeným cílem rekreace Brňanů.

Před čtvrt miliardou roků došlo k jednomu z nejhorších vymírání v dějinách Země. Příčinou byly vulkanické erupce, které uvolnily do atmosféry masivní emise skleníkových plynů. Na Zemi se pak zvýšily teploty natolik, že nedokázaly přežít téměř všechny druhy v oceánech a na souši. Nový výzkum popsal, že dopadům apokalypsy neunikla ani zvířata v řekách a jezerech.

Vědci byli poprvé svědky toho, jak do ovzduší uniká nebezpečný toxin z jezera plného sinic. Stalo se to v Severní Americe, tento fenomén může být ale rozšířený i jinde.