Za hromadná úmrtí delfínů možná může Alzheimerova choroba

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

Když se na plážích objeví těla desítek nebo dokonce stovek mrtvých delfínů, je to vždy tragédie. Umírající zvířata marně lapající po dechu se podaří zachránit jenom výjimečně. A vědci vždy řeší stejné otázky – jak je to možné, proč se to děje a jak tomu zabránit? Teď přišli s novou hypotézou.

Co když se delfínům děje něco podobného jako seniorům s Alzheimerovou nemocí, kteří pod vlivem kognitivního úpadku nemohou najít cestu domů nebo třeba kuchyni v domě, kde celý život bydleli? Projevy jsou totiž velmi podobné, uvažuje skupina vědců z Floridy a Wyomingu.

Jiná je ale zřejmě příčina. Zatímco u lidí hraje hlavní roli věk a genetické dispozice, u delfínů by mohla být příčinou otrava. Nikoliv, jak by se nabízelo, nějakými chemikáliemi z průmyslu ani mikroplasty, ale toxiny, které produkují sinice, když jsou jim delfíni a další kytovci dlouhodobě vystavení. Zajímavé je, že stejný vliv už vědci pozorovali dokonce i u lidí, a to na ostrově Guam – když byli dlouho v kontaktu se sinicemi, nacházelo se u nich více zašmodrchaných tau proteinů a takzvaných amyloidních plaků, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu.

Hlavním viníkem je toxin BMAA, který sinice produkují. U pokusných zvířat se v experimentech ukázalo, že vyvolává poruchy podobné Alzheimerově chorobě a také podobné příznaky. Do těl kytovců se mohou dostat skrze potravní řetězec. A naznačují to také výsledky první menší studie přímo na delfínech, kteří žijí v přírodě: když biologové pitvali těla dvaceti delfínů skákavých, kteří uvázli v laguně Indian River na východě Floridy, našli v jejich mozcích BMAA a jeho izomery.

A také další stopy naznačují, že minimálně v tomto případě by mohla být tato hypotéza být pravdivá – delfíni totiž uvázli na pláži během letní sezony, kdy se sinice přemnožily. Těla delfínů obsahovala koncentrace BMAA 2900krát vyšší než u několika zvířat, která zemřela mimo tuto sezonu. A v mozcích se našly stopy i po dalších látkách a biomarkerech, které jsou u lidí spojené právě s Alzheimerovou chorobou.

Proč přibývá mrtvých delfínů?

Ve vzdálenější minulosti nebyla podobná hromadná úmrtí delfínů zřejmě tak častá, nicméně důvodem může být také to, že lidé o nich méně informovali. Hypotéza ale pracuje s tím, že v moderní době se může počet těchto událostí zvyšovat kvůli lidskému vlivu.

Sinicím se totiž lépe daří a přemnožují se díky tomu, že se do vod dostává více látek, z nichž získávají energii – hnojiva z polí a odpadní vody z měst. Navíc některým druhům více vyhovuje teplá voda spojená s klimatickou změnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 15 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 16 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 18 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 18 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 20 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 21 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 22 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.