Za hromadná úmrtí delfínů možná může Alzheimerova choroba

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

Když se na plážích objeví těla desítek nebo dokonce stovek mrtvých delfínů, je to vždy tragédie. Umírající zvířata marně lapající po dechu se podaří zachránit jenom výjimečně. A vědci vždy řeší stejné otázky – jak je to možné, proč se to děje a jak tomu zabránit? Teď přišli s novou hypotézou.

Co když se delfínům děje něco podobného jako seniorům s Alzheimerovou nemocí, kteří pod vlivem kognitivního úpadku nemohou najít cestu domů nebo třeba kuchyni v domě, kde celý život bydleli? Projevy jsou totiž velmi podobné, uvažuje skupina vědců z Floridy a Wyomingu.

Jiná je ale zřejmě příčina. Zatímco u lidí hraje hlavní roli věk a genetické dispozice, u delfínů by mohla být příčinou otrava. Nikoliv, jak by se nabízelo, nějakými chemikáliemi z průmyslu ani mikroplasty, ale toxiny, které produkují sinice, když jsou jim delfíni a další kytovci dlouhodobě vystavení. Zajímavé je, že stejný vliv už vědci pozorovali dokonce i u lidí, a to na ostrově Guam – když byli dlouho v kontaktu se sinicemi, nacházelo se u nich více zašmodrchaných tau proteinů a takzvaných amyloidních plaků, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu.

Hlavním viníkem je toxin BMAA, který sinice produkují. U pokusných zvířat se v experimentech ukázalo, že vyvolává poruchy podobné Alzheimerově chorobě a také podobné příznaky. Do těl kytovců se mohou dostat skrze potravní řetězec. A naznačují to také výsledky první menší studie přímo na delfínech, kteří žijí v přírodě: když biologové pitvali těla dvaceti delfínů skákavých, kteří uvázli v laguně Indian River na východě Floridy, našli v jejich mozcích BMAA a jeho izomery.

A také další stopy naznačují, že minimálně v tomto případě by mohla být tato hypotéza být pravdivá – delfíni totiž uvázli na pláži během letní sezony, kdy se sinice přemnožily. Těla delfínů obsahovala koncentrace BMAA 2900krát vyšší než u několika zvířat, která zemřela mimo tuto sezonu. A v mozcích se našly stopy i po dalších látkách a biomarkerech, které jsou u lidí spojené právě s Alzheimerovou chorobou.

Proč přibývá mrtvých delfínů?

Ve vzdálenější minulosti nebyla podobná hromadná úmrtí delfínů zřejmě tak častá, nicméně důvodem může být také to, že lidé o nich méně informovali. Hypotéza ale pracuje s tím, že v moderní době se může počet těchto událostí zvyšovat kvůli lidskému vlivu.

Sinicím se totiž lépe daří a přemnožují se díky tomu, že se do vod dostává více látek, z nichž získávají energii – hnojiva z polí a odpadní vody z měst. Navíc některým druhům více vyhovuje teplá voda spojená s klimatickou změnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 2 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 15 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 17 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 20 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.