Za hromadná úmrtí delfínů možná může Alzheimerova choroba

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

Když se na plážích objeví těla desítek nebo dokonce stovek mrtvých delfínů, je to vždy tragédie. Umírající zvířata marně lapající po dechu se podaří zachránit jenom výjimečně. A vědci vždy řeší stejné otázky – jak je to možné, proč se to děje a jak tomu zabránit? Teď přišli s novou hypotézou.

Co když se delfínům děje něco podobného jako seniorům s Alzheimerovou nemocí, kteří pod vlivem kognitivního úpadku nemohou najít cestu domů nebo třeba kuchyni v domě, kde celý život bydleli? Projevy jsou totiž velmi podobné, uvažuje skupina vědců z Floridy a Wyomingu.

Jiná je ale zřejmě příčina. Zatímco u lidí hraje hlavní roli věk a genetické dispozice, u delfínů by mohla být příčinou otrava. Nikoliv, jak by se nabízelo, nějakými chemikáliemi z průmyslu ani mikroplasty, ale toxiny, které produkují sinice, když jsou jim delfíni a další kytovci dlouhodobě vystavení. Zajímavé je, že stejný vliv už vědci pozorovali dokonce i u lidí, a to na ostrově Guam – když byli dlouho v kontaktu se sinicemi, nacházelo se u nich více zašmodrchaných tau proteinů a takzvaných amyloidních plaků, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu.

Hlavním viníkem je toxin BMAA, který sinice produkují. U pokusných zvířat se v experimentech ukázalo, že vyvolává poruchy podobné Alzheimerově chorobě a také podobné příznaky. Do těl kytovců se mohou dostat skrze potravní řetězec. A naznačují to také výsledky první menší studie přímo na delfínech, kteří žijí v přírodě: když biologové pitvali těla dvaceti delfínů skákavých, kteří uvázli v laguně Indian River na východě Floridy, našli v jejich mozcích BMAA a jeho izomery.

A také další stopy naznačují, že minimálně v tomto případě by mohla být tato hypotéza být pravdivá – delfíni totiž uvázli na pláži během letní sezony, kdy se sinice přemnožily. Těla delfínů obsahovala koncentrace BMAA 2900krát vyšší než u několika zvířat, která zemřela mimo tuto sezonu. A v mozcích se našly stopy i po dalších látkách a biomarkerech, které jsou u lidí spojené právě s Alzheimerovou chorobou.

Proč přibývá mrtvých delfínů?

Ve vzdálenější minulosti nebyla podobná hromadná úmrtí delfínů zřejmě tak častá, nicméně důvodem může být také to, že lidé o nich méně informovali. Hypotéza ale pracuje s tím, že v moderní době se může počet těchto událostí zvyšovat kvůli lidskému vlivu.

Sinicím se totiž lépe daří a přemnožují se díky tomu, že se do vod dostává více látek, z nichž získávají energii – hnojiva z polí a odpadní vody z měst. Navíc některým druhům více vyhovuje teplá voda spojená s klimatickou změnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...