Za hromadná úmrtí delfínů možná může Alzheimerova choroba

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

Když se na plážích objeví těla desítek nebo dokonce stovek mrtvých delfínů, je to vždy tragédie. Umírající zvířata marně lapající po dechu se podaří zachránit jenom výjimečně. A vědci vždy řeší stejné otázky – jak je to možné, proč se to děje a jak tomu zabránit? Teď přišli s novou hypotézou.

Co když se delfínům děje něco podobného jako seniorům s Alzheimerovou nemocí, kteří pod vlivem kognitivního úpadku nemohou najít cestu domů nebo třeba kuchyni v domě, kde celý život bydleli? Projevy jsou totiž velmi podobné, uvažuje skupina vědců z Floridy a Wyomingu.

Jiná je ale zřejmě příčina. Zatímco u lidí hraje hlavní roli věk a genetické dispozice, u delfínů by mohla být příčinou otrava. Nikoliv, jak by se nabízelo, nějakými chemikáliemi z průmyslu ani mikroplasty, ale toxiny, které produkují sinice, když jsou jim delfíni a další kytovci dlouhodobě vystavení. Zajímavé je, že stejný vliv už vědci pozorovali dokonce i u lidí, a to na ostrově Guam – když byli dlouho v kontaktu se sinicemi, nacházelo se u nich více zašmodrchaných tau proteinů a takzvaných amyloidních plaků, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu.

Hlavním viníkem je toxin BMAA, který sinice produkují. U pokusných zvířat se v experimentech ukázalo, že vyvolává poruchy podobné Alzheimerově chorobě a také podobné příznaky. Do těl kytovců se mohou dostat skrze potravní řetězec. A naznačují to také výsledky první menší studie přímo na delfínech, kteří žijí v přírodě: když biologové pitvali těla dvaceti delfínů skákavých, kteří uvázli v laguně Indian River na východě Floridy, našli v jejich mozcích BMAA a jeho izomery.

A také další stopy naznačují, že minimálně v tomto případě by mohla být tato hypotéza být pravdivá – delfíni totiž uvázli na pláži během letní sezony, kdy se sinice přemnožily. Těla delfínů obsahovala koncentrace BMAA 2900krát vyšší než u několika zvířat, která zemřela mimo tuto sezonu. A v mozcích se našly stopy i po dalších látkách a biomarkerech, které jsou u lidí spojené právě s Alzheimerovou chorobou.

Proč přibývá mrtvých delfínů?

Ve vzdálenější minulosti nebyla podobná hromadná úmrtí delfínů zřejmě tak častá, nicméně důvodem může být také to, že lidé o nich méně informovali. Hypotéza ale pracuje s tím, že v moderní době se může počet těchto událostí zvyšovat kvůli lidskému vlivu.

Sinicím se totiž lépe daří a přemnožují se díky tomu, že se do vod dostává více látek, z nichž získávají energii – hnojiva z polí a odpadní vody z měst. Navíc některým druhům více vyhovuje teplá voda spojená s klimatickou změnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...