Mikroplasty

Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.

Nový výzkum našel v lidských mozcích nečekaně vysoké množství miniaturních kousků plastů. A naznačil i možné negativní dopady stále ještě ne zcela dokonale probádaného šíření mikroplastů ve světě.

Vědci poprvé objevili mikroplasty v penisech, což vyvolává otázky ohledně jejich možné role v erektilní dysfunkci. Odborníci také nedávno odhalili tyto drobné plastové částice ve varlatech a spermatu. Tyto objevy budí obavy, že znečištění mikroplasty by mohlo přispívat k poklesu mužské plodnosti.

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Vzduch, voda, půda, potraviny, a dokonce i krev – mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.

Ostravští vědci prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Ostravští výzkumníci tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě se jim podařilo jako prvním na světě.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Námořníci během několik měsíců trvající cesty napříč světovými oceány našli mikroplasty ve všech vzorcích vody, které testovali. V některých oblastech byla koncentrace až osmnáctkrát vyšší než při jejich poslední plavbě v rámci závodu Ocean race v roce 2018. Vědci z britského Národního oceánografického centra (NOC) ve vzorcích naměřili až 1884 částic na metr krychlový vody.

Podle nové studie australské národní vědecké agentury CSIRO jsou mikroplasty a nanoplasty v potravinách úplně všude. A mohou díky tomu ovlivňovat jejich bezpečnost v celosvětovém měřítku. Výzkum vyšel v časopise Trends in Analytical Chemistry.

Znečištění plastem představuje pro mořské živočichy a rostliny hrozbu. Vědci se nyní soustředili na možné negativní dopady mikroplastů a prokázali, jak škodlivý vliv mohou mít na mořské populace slávek. Mušle kvůli nim rostou pomaleji a významně zmenšují svou velikost.

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak využít sinice požírající plasty k vyčištění oceánu zamořeného odpadkovými skvrnami, uvedl Ondřej Pěnčík z Ústavu chemie a biochemie této fakulty.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v mateřském mléku, ukázala nová studie. Její autory velmi znepokojily možné dopady na zdraví novorozenců. Kojenci jsou vůči chemickým znečišťovatelům obzvláště zranitelní, a je proto zapotřebí provést další výzkum. Kojení podle autorů výzkumu ale i nadále zůstává zdaleka nejlepším způsobem výživy malých dětí.

Mikroplasty představují podle nových výzkumů ještě větší riziko, než se zdálo. Tým britských vědců dokázal, že se jich přidržují viry schopné způsobovat lidem vážné nemoci.

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich, a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, jako je rotavirus, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří dnů, pokud se přichytí na mikroplasty. Vyplývá to z nové studie vědců ze skotské univerzity ve Stirlingu.

Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v lidské krvi. Objev ukazuje, že tyto drobné plastové částice mohou cestovat po těle a usazovat se v orgánech. Odborníci zjištění považují za znepokojivé, i když neznají přesný dopad mikroplastů na člověka. V laboratoři ale už prokázali, že mohou poškozovat lidské buňky.

Vědci zjistili, jak se na Arktidu dostávají mikroplasty. Podle nové studie se tyto drobné plastové částice šíří z evropských řek do arktických moří. Autoři studie zdůraznili, že je nezbytné, aby lidé začali lépe nakládat s odpady, a ochránili tak arktický ekosystém.

Nanoplasty objevené na vrcholech Alp přinesly větry, které vanou z německých měst, Paříže či Londýna. To je závěr průzkumu, který uskutečnili vědci z univerzity v Utrechtu. Podle nich není výskyt velmi malých částí plastů na vrcholcích alpských hor původní. Modely podle nich poukázaly na souvislost mezi výskytem velmi malých částic plastů a větry, které vanou ze znečištěnějších částí Evropy.

Nové výzkumy naznačují, že včely na svých chlupatých tělíčkách nenosí jen med, ale také spousty mikroplastů – týká se to podle nového výzkumu nejen včel žijících ve městech a jejich okolí, ale také těch z venkova. Vědci teď dokonce navrhují, že by se včely mohly používat k posuzování znečištění a měření mikroplastů přenášených vzduchem.

Množství mikroskopických částic plastů v útrobách ryb postupně roste. Poukázala na to nová studie zveřejněná časopisem Ecological Applications. Úlomky umělé hmoty se podle ní v tělech těchto obratlovců vyskytují už od padesátých let minulého století. Zjištění je znepokojující, dodávají vědci.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.