Umělým hmotám v podobě mikroplastů a nanoplastů se už na Zemi nedá vyhnout. A to stejné platí také o chemikáliích známých jako PFAS. Až doposud se ale jen málo zkoumalo, co se stane, když na živý organismus působí obě tato znečištění současně.
Když se spojí plasty a věčné chemikálie, zvyšuje to jejich negativní dopady
Lidstvo má problém s celou řadou znečišťujících látek. Jen dvě jsou ale natolik odolné, aby představovaly problémy pro celé desítky generací. Jsou to umělé hmoty neboli plasty a PFAS, což je skupina extrémně trvanlivých chemikálií, mezi něž patří například teflon.
Biologové z Birminghamské univerzity provedli pokus s hrotnatkami, živočichy známými i jako dafnie. Jedná se o drobné korýše, kteří patří mezi perloočky, jež vědci už roky využívají jako takzvané modelové organismy. Akvaristům se zase hodí jako krmivo pro rybičky. Tentokrát ale dafnie nebyly krmením, ale samy byly krmené. A to směsí výše popsaných látek.
Vědci zjistili, že korýši trpí závažnějšími zdravotními účinky, pokud jsou vystaveni oběma látkám současně. Tato zdravotní poškození byla značně vážná, patřila mezi ně například nižší porodnost, ale také více vývojových problémů, jako je třeba opožděná pohlavní dospělost nebo zpomalený růst.
Tyto zvýšené toxické účinky jsou podle autorů znepokojivé. PFAS a mikroplasty se totiž zkoumají většinou odděleně a nezávisle na sobě – jako by to byly dva problémy, které se nepotkávají. Jenže ve skutečnosti jsou živé organismy, včetně člověka, v současné době prakticky vždy a všude vystavené oběma současně.
Větší dopady
Dalším znepokojivým zjištěním tohoto výzkumu je informace, že první vystavení tomuto koktejlu zhoršuje schopnost hrotnatek zvládnout každé další. Všechny získané výsledky podle autorů představují jasný signál k tomu, aby se věda snažila ještě lépe a hlavně rychleji porozumět dopadům nejrůznějších chemických látek v životním prostředí, a to jak na volně žijící živočichy, tak i na člověka.
Dopady spojení těchto dvou látek jsou tak větší než pouhý součet jejich vlivů – jako by jedna a jedna nebyly dohromady dvě, ale tři.
Věčný problém
„Věčné“ chemikálie PFAS se využívají v průmyslu i domácnostech a uvolňují se do půdy, vody i vzduchu. Je jich asi patnáct tisíc. Vzhledem k silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají, z čehož vzniklo i jejich souhrnné pojmenování.
Od čtyřicátých let minulého století se používají ve spotřebních výrobcích po celém světě. Typicky se jedná o nádobí, vodu odpuzujícím oblečení a mnoha dalších výrobcích, které odolávají mastnotě, vodě a oleji. Řada národních a mezinárodních institucí, včetně Evropského parlamentu a americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), už dříve označila rozšíření PFAS za zdravotní krizi.
Dopady PFAS na lidské zdraví
Lékaři je spojují s velkým množstvím zdravotních problémů, například s rakovinou, jaterními problémy, nemocemi štítné žlázy, vývojovými vadami, onemocněním ledvin, sníženou imunitou a dalšími závažnými zdravotními riziky. Problém je, že v životním prostředí vydrží spíše stovky než desítky let; takže ty, které už do něj pronikly, se z něj už prakticky nedají odstranit.
Souvislost s mikroplasty je podle vědců sice zjevná, ale podceňovaná. Nejrůznější umělohmotné výrobky jsou totiž velmi často ošetřované PFAS, aby více vydržely zejména v náročnějších podmínkách.
