Plasty

Každý den skončí ve světových oceánech, řekách a jezerech přes dva tisíce nákladních aut plně naložených plastovým odpadem. Za rok do vodních ekosystémů unikne asi 19 až 23 milionů tun. Zdaleka největší problém to představuje v zemích globálního jihu, které nemají prostředky umělohmotné znečištění řešit. Vědci teď našli, do značné míry náhodou, cestu ke zlepšení.

Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.

Znečištění vody odpadem je stále větší problém, byť už se to netýká celého světa. Nová studie popsala, které regiony nezvládají odpadové hospodářství nejvíc.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

„Nebudou oceány, nebude život. Nebudou oceány, nebudeme my,“ říká Sylvia Earleová, která bojuje desítky let za záchranu oceánů. Je oceánoložka, průzkumnice, mořská bioložka a také bývalá hlavní vědkyně amerického úřadu pro oceány a atmosféru.

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Chemické látky známé pod zkratkou PFAS nebo také jako „věčné“ chemikálie, jsou spojené s množstvím zdravotních problémů. Vlády se je snaží omezovat, ale přesto stále zůstávají v životním prostředí. Nový výzkum teď popsal, jakou potravou se do lidského organismu dostávají.

Vědci vyvinuli bakterie, které dokáží z plastového odpadu vytvořit nejjemnější pavoučí hedvábí. Popsali to v odborném časopise Microbial Cell Factories.

Čínští vědci pokročili v genetické modifikaci živých organismů. Vytvořili vylepšené bource morušové, jejichž housenky jsou schopny vyrábět pavoučí vlákno šestkrát pevnější než kevlar. Cílem je získat alternativu k syntetickým vláknům, kterou lze vyrábět v masovém měřítku. Sloužit může vlákno třeba také v chirurgii.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Do Česka dorazila novinka, kterou v obchodech pozná každý, kdo nakupuje nápoje v PET lahvích. Na tuzemský trh se jich dostane každoročně přes 1,5 miliardy. A všechny budou muset mít nejpozději do července 2024 pevně připojené uzávěry. Kvůli ochraně přírody a možnosti recyklace, jak vyplývá ze směrnice Evropské unie o jednorázových plastech. Někteří výrobci už víčka k lahvím připevnili.

Floridské pláže zaplavují chuchvalce ze zhruba osm tisíc kilometrů široké chaluhové masy, která pluje Atlantským oceánem. Hromady rozkládajících se řas představují vážná zdravotní rizika. Jsou totiž plné bakterií z rodu Vibrio, které mohou způsobit sepsi a následně i odumírání měkkých tkání. Znepokojivé zjištění může také ohrozit letní turistickou sezonu, hroudy nahnědlých rostlin totiž provází štiplavý zápach podobný hnijícím vejcím.

Podle nové studie australské národní vědecké agentury CSIRO jsou mikroplasty a nanoplasty v potravinách úplně všude. A mohou díky tomu ovlivňovat jejich bezpečnost v celosvětovém měřítku. Výzkum vyšel v časopise Trends in Analytical Chemistry.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto ve volných vodách zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci.

Pletený svršek se soby, vánočními ozdobami a stromky či třeba se sněhulákem. Svetry s vánočními motivy se v posledním desetiletí staly velmi oblíbenou součástí svátečního období. Prodávají je nejen fast fashion řetězce a luxusní módní domy, ale i fastfoody či streamovací platformy. S vánočními svetry se pořádají i vánoční večírky či fundraisingové akce. Pletené svršky s motivy Vánoc zpočátku neměly být směšné ani „ošklivé“, pouze kreativní a radostné. Křiklavé a někdy i bláznivé motivy a způsoby provedení se na trhu objevily poměrně nedávno. Podle módní historičky Gail DeMeyereové je pro vánoční svetry charakteristické, že se líbí většině lidí a dokážou je pobavit.

Úřady budou muset poskytovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím o ně budou moci lidé žádat nově vymezené veřejné podniky včetně ČEZ, schválil Senát. Horní komora rovněž podpořila předlohu, podle níž celníci dostanou právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Senátoři také v souladu s předpisy Evropské unie odhlasovali zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových talířů, příborů či brček. Předseda komory Miloš Vystrčil (ODS) udělil končícímu velvyslanci Ukrajiny Jevhenu Perebyjnisovi Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení zřejmě od srpna opět sníží. Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Sněmovna předlohu schválila. Poslanci podpořili také novelu informačního zákona. Úřady by podle ní musely informovat o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Dolní komora schválila i zákon, podle kterého bude v Česku zakázána výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček, a to v souladu s předpisy Evropské unie.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Podle něj by měla být výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů, brček nebo i plastových tyček k balonkům v Česku zakázána v souladu s předpisy Evropské unie. Normu nyní dostane ke schválení Senát.

Požár plastového odpadu v areálu kovošrotu v Kralupech nad Vltavou, který vypukl v úterý, je zhruba po čtyřiceti hodinách pod kontrolou. Hasiči ho dohašují. Vyšetřování příčiny požáru bude pokračovat až po úplné likvidaci ohně.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Zákaz jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček dle předpisů Evropské unie je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci navrhli ve druhém čtení spíše dílčí změny vládní předlohy, která upravuje povinnosti výrobců některých plastových výrobků. Dolní komora rozhodne o zákazu zřejmě na příští schůzi 14. června. Volba nových členů Rady České televize, kterou přerušily spory o její tajnost, proběhne o den později 15. června.

Na obaly, které se dají sníst společně s potravinou, se zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Momentálně vyvíjejí jedlé balení na bázi bílkovin, které má charakter pružné kuchyňské fólie. Možností je ale více – třeba obaly ve spreji, případně tekuté obaly, do kterých se potraviny namáčejí. Výhodou jedlých balení je nejenom jejich snadná výroba, ale také možnost snížit množství vyprodukovaného odpadu.