Znečištění vody odpadem je stále větší problém, byť už se to netýká celého světa. Nová studie popsala, které regiony nezvládají odpadové hospodářství nejvíc.
Analýza ukázala čtyři oblasti, které mají nejznečištěnější vodu na světě
Vědci a experti na ochranu životního prostředí se snaží, aby se do roku 2030 přestaly odpady dostávat do životního prostředí. Nová studie ale ukazuje, že to není realistické – největším problémem jsou čtyři oblasti planety, které samy situaci nezvládají. Autoři nového výzkumu v Nature Communications tvrdí, že bez globální spolupráce se tato naléhavá otázka nevyřeší.
Únik smetí do vodních ekosystémů je velkým problémem, který ohrožuje biologickou rozmanitost i lidské zdraví. Nevhodnou likvidaci odpadu, hlavně plastového, vědci zdokumentovali ve všech hlavních oceánských povodích, na plážích, v řekách, jezerech, a dokonce i v místech tak vzdálených od civilizace, jako jsou Arktida a Antarktida.
Globální analýza celosvětového problému
Předchozí studie, které se snažily tento fenomén popsat, se zaměřovaly na odhad toho, kolik konkrétních druhů odpadů se dostává do oceánů. Žádná studie ale zatím komplexně nehodnotila úniky smetí do vodního prostředí z hlediska nakládání s odpady.
Vodní ekosystémy s vyšším rizikem, že se do nich dostane odpad ze souše. Tmavě modře jsou zvýrazněny klíčové oblasti s nejvyšším rizikem přijímání odpadů z pevniny
Vědci se pokusili identifikovat ohniska úniku odpadů z pevniny a tak určit, které řeky, jezera a pobřežní oblasti jsou nejvíc ohroženy. Výsledky podle nich naznačují, že je třeba začít urychleně jednat, pokud má mít lidstvo šanci na neznečištěná moře a oceány.
„Naše studie ukazuje, že většina úniků tuhého komunálního odpadu – tedy předmětů denní potřeby, které lidé odhazují – do vodního prostředí se vyskytuje v Africe, Číně, Indii a jižní Asii. V těchto nejhůř postižených oblastech je nutné začít se zaměřovat na zlepšování systémů nakládání se smetím,“ vysvětluje hlavní autorka studie Adriana Gomez Sanabriová.
Její studie zdůrazňuje, že když se vědci zaměří jen na jeden druh odpadu, může to přinášet zkreslené výsledky. Například v současné době se v mnoha oblastech planety nahrazují plastové kelímky na jedno použití papírovými. Studie, které sledují jen znečištění umělou hmotou, to mohou vyhodnotit, jako by se problém dařilo řešit, ve skutečnosti se ale jen jeden druh odpadu nahrazuje jiným.
Jezera (zeleně), pobřežní oblasti (žlutě) a řeky (modře), které jsou nejvíc znečištěné odpadem
Proto je podle vědců zásadně důležité nastavit cíle, které se týkají zdrojů více druhů odpadu. Studie navíc zdůrazňuje význam univerzálního sběru smetí, který by měl fungovat jako hlavní strategie pro prevenci úniku odpadů do životního prostředí.
„Naše analýza ukazuje, že je naléhavě nutné vytvořit standardizovaný rámec pro sledování produkce, složení a toků smetí. Tento rámec by nám měl pomoci sledovat účinnost opatření, včetně politických, ekonomických a technologických, zaměřených na snížení množství odpadu a zlepšení systémů nakládání s nimi,“ poznamenává Florian Lindl, který byl spoluautorem této práce.
