Analýza ukázala čtyři oblasti, které mají nejznečištěnější vodu na světě

Znečištění vody odpadem je stále větší problém, byť už se to netýká celého světa. Nová studie popsala, které regiony nezvládají odpadové hospodářství nejvíc.

Vědci a experti na ochranu životního prostředí se snaží, aby se do roku 2030 přestaly odpady dostávat do životního prostředí. Nová studie ale ukazuje, že to není realistické – největším problémem jsou čtyři oblasti planety, které samy situaci nezvládají. Autoři nového výzkumu v Nature Communications tvrdí, že bez globální spolupráce se tato naléhavá otázka nevyřeší.

Únik smetí do vodních ekosystémů je velkým problémem, který ohrožuje biologickou rozmanitost i lidské zdraví. Nevhodnou likvidaci odpadu, hlavně plastového, vědci zdokumentovali ve všech hlavních oceánských povodích, na plážích, v řekách, jezerech, a dokonce i v místech tak vzdálených od civilizace, jako jsou Arktida a Antarktida.

Globální analýza celosvětového problému

Předchozí studie, které se snažily tento fenomén popsat, se zaměřovaly na odhad toho, kolik konkrétních druhů odpadů se dostává do oceánů. Žádná studie ale zatím komplexně nehodnotila úniky smetí do vodního prostředí z hlediska nakládání s odpady.

Vodní ekosystémy s vyšším rizikem, že se do nich dostane odpad ze souše. Tmavě modře jsou zvýrazněny klíčové oblasti s nejvyšším rizikem přijímání odpadů z pevniny
Zdroj: Nature Communications

Vědci se pokusili identifikovat ohniska úniku odpadů z pevniny a tak určit, které řeky, jezera a pobřežní oblasti jsou nejvíc ohroženy. Výsledky podle nich naznačují, že je třeba začít urychleně jednat, pokud má mít lidstvo šanci na neznečištěná moře a oceány.

„Naše studie ukazuje, že většina úniků tuhého komunálního odpadu – tedy předmětů denní potřeby, které lidé odhazují – do vodního prostředí se vyskytuje v Africe, Číně, Indii a jižní Asii. V těchto nejhůř postižených oblastech je nutné začít se zaměřovat na zlepšování systémů nakládání se smetím,“ vysvětluje hlavní autorka studie Adriana Gomez Sanabriová.

Její studie zdůrazňuje, že když se vědci zaměří jen na jeden druh odpadu, může to přinášet zkreslené výsledky. Například v současné době se v mnoha oblastech planety nahrazují plastové kelímky na jedno použití papírovými. Studie, které sledují jen znečištění umělou hmotou, to mohou vyhodnotit, jako by se problém dařilo řešit, ve skutečnosti se ale jen jeden druh odpadu nahrazuje jiným.

Jezera (zeleně), pobřežní oblasti (žlutě) a řeky (modře), které jsou nejvíc znečištěné odpadem
Zdroj: Nature Communications

Proto je podle vědců zásadně důležité nastavit cíle, které se týkají zdrojů více druhů odpadu. Studie navíc zdůrazňuje význam univerzálního sběru smetí, který by měl fungovat jako hlavní strategie pro prevenci úniku odpadů do životního prostředí.

„Naše analýza ukazuje, že je naléhavě nutné vytvořit standardizovaný rámec pro sledování produkce, složení a toků smetí. Tento rámec by nám měl pomoci sledovat účinnost opatření, včetně politických, ekonomických a technologických, zaměřených na snížení množství odpadu a zlepšení systémů nakládání s nimi,“ poznamenává Florian Lindl, který byl spoluautorem této práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...