Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě
18 minut
Události: Tři roky války na Ukrajině
Podle serveru BBC šéfka EK také poznamenala, že pevné datum Unie nechce sdělovat, protože by ho pak žádaly i další kandidátské země. Proces vstupu je podle ní založen na „zásluhách“ a musí být výhodný jak pro kandidátskou zemi, tak pro EU. Předseda Evropské rady António Costa doplnil, že členství v EU by bylo největší bezpečnostní zárukou pro budoucnost Ukrajiny, která o něj požádala krátce po začátku ruské invaze v únoru roku 2022.
Status kandidátské země získala Ukrajina už v červnu téhož roku. V prosinci 2023 s ní EK doporučila zahájit vstupní rozhovory, což EU udělala loni v červnu.
Začátek roku 2030 pro vstup Ukrajiny do EU navrhl podle webů Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina litevský prezident Gitanas Nauséda. „Bezpečnost Evropy závisí na bezpečnosti Ukrajiny. Proto urychleme její vstup do EU. Navrhuji datum 1. ledna 2030,“ sdělil konkrétně Nauséda.
Zelenskyj na společné tiskové konferenci doplnil, že doufá, že rozsáhlá válka, kterou rozpoutalo proti jeho zemi Rusko, letos skončí. A zopakoval potřebu bezpečnostních opatření, jež by Rusko odradila od další agrese v budoucnu. Velmi podle něj pomůže brzký vstup do EU a NATO. Proti vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance se naopak dlouhodobě staví právě Moskva.
Diskuse u kulatého stolu
Do ukrajinské metropole přijeli šéfové institucí Evropské unie a prezidenti či premiéři Kanady, Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Spolu se Zelenským zasedli u kulatého stolu, zatímco zástupci dalších států jako Británie, Turecka či Japonska se k vrcholnému jednání připojili prostřednictvím videopřenosu. Stejně tak i český prezident Petr Pavel.
Vrcholní evropští představitelé hovořili mimo jiné o nutnosti zachovat územní celistvost Ukrajiny a dojednat mír v rusko-ukrajinské válce, který bude respektovat zájmy Kyjeva. Von der Leyenová zároveň oznámila, že napadená země v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie (EU).
Ukrajina bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU. „V sázce není jen osud Ukrajiny. Jde o osud Evropy. Takže naší hlavní prioritou zůstává podpora ukrajinské obrany,“ píše se v prohlášení šéfky Komise.
9 minut
Tisková konference vrcholných představitelů EU v Kyjevě
Podle pondělního společného sdělení von der Leyenové, předsedy Evropské rady Antónia Costy a šéfky Evropského parlamentu Roberty Metsolaové již evropská sedmadvacítka přispěla Ukrajině 135 miliardami eur, z čehož 48,7 miliardy tvořila vojenská pomoc. Šéfové unijních institucí uvedli, že chtějí nadále podporovat „svobodnou a svrchovanou Ukrajinu na její cestě do Evropské unie“.
EU podle von der Leyenové rovněž pomůže zabezpečit fungování ukrajinského energetického systému, který je často terčem ruských vzdušných útoků. Ukrajina by se v první polovině roku 2027 měla stát plnohodnotnou součástí unijního energetického trhu, což má zajistit dostatek dodávek elektřiny. EU také finančně podpoří nákupy zemního plynu, který by měl být většinou skladován v zásobnících poblíž hranic unijních zemí.
Investiční balík počítá i s podporou výroby energie z obnovitelných zdrojů, jejíž kapacita by díky podpoře EU měla vzrůst o 1,5 gigawattu. To je podle komise čtvrtina dosavadní kapacity.
Americký prezident Donald Trump se ale v posledních dnech ostře vyjadřuje na adresu Zelenského a hodlá zahájit rozhovory s Ruskem a svým protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války, což znepokojuje mnohé evropské politiky. Kanadský premiér Justin Trudeau, japonský premiér Šigeru Išiba či šéfové států a vlád zdůraznili, že o míru není možné jednat bez účasti Ukrajiny.
Podle britského premiéra Keira Starmera je zároveň důležité, aby se USA podílely na zachování míru, pokud se jej podaří dojednat. Starmer účastníkům jednání na dálku řekl, že jeho země je připravena dále finančně podporovat Kyjev a připravila největší balík sankcí od prvních měsíců invaze.
Zopakoval také, že Británie je připravena vyslat své vojáky v rámci mírových jednotek, důležitá však podle něj bude účast dalších evropských zemí a klíčová přítomnost USA. O vyslání vojáků mluví například francouzský prezident Emmanuel Macron, další evropští politici se vyjadřují spíše zdrženlivě. Trump mluví o tom, že zajištění míru bude na Evropanech.
Výměna ruských a ukrajinských zajatců
Ukrajinský prezident Zelenskyj na úvod setkání s evropskými představiteli navrhl Moskvě vzájemnou výměnu všech ruských a ukrajinských zajatců. Osvobození zajatých Ukrajinců by podle něj bylo krokem k obnovení důvěry mezi znepřátelenými stranami, napsal server BBC News. Zároveň podotkl, že je ochoten rezignovat, pokud by to uvolnilo cestu k míru.
Na Ukrajině byl mezitím vyhlášen další letecký poplach, tentokrát kvůli tomu, že vzlétly ruské letouny MiG-31K vyzbrojené hypersonickými střelami Kinžal.
Ohledně mírových jednání Zelenskyj poznamenal, že Rusko vede válku proti Ukrajině, a proto by Ukrajina měla být za vyjednávacím stolem, a to spolu s Evropou. „Strategickým terčem Ruska je právě Evropa, evropský způsob života, a tedy bezpečnost a osud Evropy není možné určovat bez Evropy,“ sdělil podle listu Ukrajinska pravda. „Ukrajina a Evropa by společně s Amerikou měly být za vyjednávacím stolem naproti Rusku, aby se nezbytnost míru znovu nezamluvila sliby o normalizaci, restartu či usmíření,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v pondělí oznámil, že mezinárodní společenství musí udělat vše pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Podle něj je cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku v souladu s mezinárodním právem a chartou OSN.
Cílem agrese je vymazat Ukrajinu z mapy, míní Pavel
Český prezident Petr Pavel v projevu přes video na konferenci poznamenal, že „cílem ruské agrese je vymazat Ukrajinu tak, jak ji známe, z mapy“. Dodal, že odhodlání ukrajinského lidu je ale „neochvějné“. „Jakákoli mírová dohoda musí být podle něj dojednána s Ukrajinou a přijata touto zemí – vyjednávání musí začít přiznáním toho, kdo je agresor a kdo oběť.“
„Všichni upřímně chtějí mír v rusko-ukrajinské válce, ale nikoli založený na ponížení, v takovém případě by se jednalo o zradu,“ dodal Pavel s odkazem na Mnichovskou dohodu z roku 1938.
Pavel také zdůraznil směrem k Zelenskému, že byl demokraticky zvolen ukrajinským lidem a jeho legitimita je naprosto nezpochybnitelná, což popírá ruský vůdce Putin. „Ukrajina každý den bojuje o své přežití a toto rozhodně není okamžik, kdy by vaše vedení mělo být oslabováno,“ podotkla hlava českého státu.
Kolektivní povinností je podle Pavla pomáhat Ukrajině a odstrašit Rusko. Evropa podle něj musí podporovat napadenou zemi v navýšení obranných schopností, pokračovat ve vojenských dodávkách, ale i v makroekonomické pomoci.
Český prezident také zdůraznil, že přistoupení Ukrajiny k EU je potřeba urychlit a že je nutné zajistit, aby země byla v co nejsilnější pozici před začátkem vyjednávání o možném členství v Severoatlantické alianci (NATO).
Sám Zelenskyj na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. „Tři roky odporu. Tři roky vděčnosti. Tři roky absolutního hrdinství Ukrajinců. Jsem hrdý na Ukrajinu! Děkuji všem, kteří ji brání a podporují. Všem, kteří pracují pro Ukrajinu. A ať je věčná památka všech, kteří položili své životy za náš stát a národ,“ napsal Zelenskyj v ranním příspěvku.
Unijní ministři schválili další balík sankcí
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí v Bruselu rovněž schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
„Balíček se dotýká životně důležitých sektorů ruské ekonomiky a dále oslabuje schopnost režimu vést nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou útočnou válku proti Ukrajině,“ stojí v prohlášení Rady EU.
„Rusko už tři roky neúnavně bombarduje Ukrajinu a pokouší se ukrást zemi, která není jeho,“ reagovala na schválení balíčku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Nové sankce se podle ní nezaměřují pouze na ruskou stínovou flotilu, ale i na ty, kteří „podporují provoz nebezpečných ropných tankerů, na banky používané k obcházení unijních sankcí a propagandistická média, která chrlí lži“.
„Není pochyb o tom, kdo je agresor, kdo by měl platit a nést odpovědnost za tuto válku. Každý sankční balíček připravuje Kreml o finanční prostředky na vedení války. Vzhledem k probíhajícím rozhovorům o ukončení ruské agrese musíme Ukrajinu postavit do co nejsilnější pozice,“ dodala Kallasová.
Nová opatření by měla podobně jako patnáctý soubor sankcí, který byl schválen loni v prosinci, cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Na seznamu je 74 nových lodí z třetích zemí, zejména tankerů, celkem jich tedy nyní je 153. Jde rovněž o plavidla, která například přepravují munici ze Severní Koreje. EU rozšiřuje kritéria, která bude moci použít k uvalení sankcí na vlastníky a provozovatele stínové flotily.
Omezen bude také import hliníku z Ruska. Evropská unie stále spoléhá na Rusko, pokud jde asi o šest procent dovozu hliníku. Zákaz importu hliníku bude postupně zaveden do jednoho roku od přijetí balíku. Mezi další zákazy patří vývoz chromu a některých dalších chemikálií a rovněž i určitých plastů.
Nové sankce míří na ruské finanční instituce a banky. Balík rovněž obsahuje pozastavení vysílacích licencí v EU pro osm ruských médií. Na sankční seznam bude přidáno 48 jednotlivců a 35 subjektů. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby též budou mít zákaz cestovat do zemí EU. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.
