Pedro Sánchez

Východ Španělska zasáhly v pondělí další silné deště, úřady v některých částech Katalánska vyhlásily stav extrémního nebezpečí. Ulicemi Barcelony včetně letiště se valí voda. Země se přitom stále vzpamatovává z bleskových povodní z minulého týdne, při kterých zemřelo zejména v regionu Valencie více než dvě stě lidí. Dalších 89 osob se ve Valencii nadále pohřešuje. Část z nich ale může být mezi 62 mrtvými, které se zatím nepodařilo identifikovat.

Dav rozzlobených lidí zasypával urážkami a házel bláto na španělského krále Felipeho VI. a vládní představitele, kteří přijeli na návštěvu nejhůře zasažených míst v zemi po záplavách z tohoto týdne. Kvůli zajištění pořádku zasahovali policisté na koních. Návštěva královského páru byla následně ukončena, informovala agentura AFP. Ničivé záplavy si na jihovýchodě Španělska vyžádaly nejméně 217 mrtvých.

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že v postižených oblastí pomůže dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Více než dvanáct set záchranářů stále pátrá po přeživších ničivých záplav na jihovýchodě Španělska. Úřady hlásí více než dvě stě potvrzených obětí, většina je z Valencie. Vláda se zavázala pomoci s obnovou a do postižených míst posílá dalších pět set vojáků. Výstraha před velkou vodou ale dál platí i pro Katalánsko na severovýchodě země.

Záplavy na jihovýchodě Španělska nepřežilo nejméně 155 lidí. Po desítkách lidí se stále pátrá. O nové bilanci informovala agentura EFE s odkazem na vládní zdroje. Agentura AFP mluví o 158 mrtvých. Před polednem úřady uváděly 95 obětí. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století a vláda vyhlásila tři dny státního smutku. Do nejhůře postiženého regionu Valencie dorazil premiér Pedro Sánchez. Pro některé oblasti dál platí varování před silnými dešti.

Nejméně 95 obětí, včetně několika dětí, si už vyžádaly povodně způsobené přívalovými dešti, které v úterý zasáhly jihovýchod Španělska. Většina obětí je hlášena z oblasti Valencie. V centrálním regionu Kastilie-La Mancha si bouře vyžádala dva mrtvé. Desítky dalších lidí se pohřešují. Na 120 tisíc domácností ve Valencii je bez proudu, omezení je i na železnici a silnicích. Tamní regionální úřady čelí kritice za pozdní a chaotickou reakci. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století. Vláda v zemi vyhlásila třídenní smutek.

K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu dorazil do Barcelony, kde krátce promluvil k několika tisícům svých příznivců, poté podle místních médií zmizel. Očekávalo se, že se zúčastní schůze regionálního parlamentu, který má jednat o novém premiérovi Katalánska. Začalo se ale bez něj. Katalánským policistům se expremiéra nepodařilo zadržet, pátrání po něm ukončili před druhou hodinou odpoledne.

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Španělský soud uložil osmnáct let vězení důchodci, který v roce 2022 poslal výbušné dopisy na ukrajinské a americké velvyslanectví v Madridu či španělskému premiéru Pedru Sánchezovi. Informovala o tom agentura AFP. Šestasedmdesátiletý Pompeyo González byl odsouzen za terorismus a výrobu výbušných zařízení.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

Návštěva argentinského prezidenta Javiera Mileie ve Španělsku skončila diplomatickou roztržkou. Vláda v Madridu odvolala svou velvyslankyni v Buenos Aires a předvolala si argentinského ambasadora poté, co nekonvenční politik Milei na mezinárodní konferenci krajní pravice v Madridu označil ženu předsedy španělské vlády Pedra Sáncheze za korupčnici.

Volby do regionálního parlamentu v Katalánsku vyhráli socialisté blízcí vládě v Madridu, separatisté skončili druzí. Žádná strana však nemá většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády. Strana katalánských socialistů (PSC), kterou vede někdejší španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa a která je sesterskou stranou socialistů španělského premiéra Pedra Sáncheze, získala ve 135členném parlamentu 42 křesel.

Katalánci o víkendu míří k volbám. Jejich hlasy rozhodnou o tom, jestli tento španělský region dál povedou politici, kteří usilují o jeho odtržení od zbytku země. Podle průzkumů by měla zvítězit socialistická strana. Ta vládne z Madridu celému Španělsku a po samostatnosti Katalánska netouží.

Tisíce lidí z celého Španělska zamířily do Madridu na manifestaci na podporu premiéra Pedra Sáncheze. Ten ve středu oznámil, že zvažuje rezignaci v souvislosti s vyšetřováním možného střetu zájmů své manželky.

Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že zvažuje rezignaci v souvislosti se zahájením vyšetřování možného střetu zájmů své manželky při přidělování státních zakázek. Rozhodnutí oznámí v pondělí, zatím pozastavuje výkon své funkce. Jakoukoliv vinu své choti Sánchez popírá, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na prohlášení, které ve středu předseda vlády zveřejnil na sociálních sítích.

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Ve Valencii na jihovýchodě Španělska hoří obytný dům se čtrnácti podlažími. Úřady se obávaly vysokého počtu obětí, a na místo proto vyslaly polní nemocnici, píše agentura EFE. Požár vypukl v nižších patrech a rychle se rozšířil vzhůru. Na místě je nejméně čtrnáct zraněných. Podle spolupracovnice ČT ve Španělsku Kateřiny Ferenčíkové už hasiči mají požár alespoň částečně pod kontrolou.

Španělský parlament navzdory očekávání odmítl návrh zákona o amnestii pro katalánské separatisty. Katalánská strana Junts do poslední chvíle jednala se socialisty, autory návrhu zákona, avšak neúspěšně. Junts podle agentury Reuters požadovala mimo jiné odstranění výjimek ohledně trestných činů souvisejících s terorismem, jelikož někteří z jejích politiků jsou pro podezření z nich vyšetřovaní.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

Dav protestujících prošel v sobotu španělskou metropolí, šlo zřejmě o dosud největší projev odporu proti zákonu o amnestii pro organizátory nelegálního referenda o nezávislosti Katalánska. Právě slibem amnestie si staronový premiér Pedro Sánchez zajistil dostatečnou podporu v parlamentu. Podle úřadů se demonstrace zúčastnilo na 170 tisíc lidí. Mnozí protestující mávali španělskými vlajkami a drželi transparenty s nápisy jako „Zrádce Sánchez“ nebo „Nezaprodávejte Španělsko“.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.