Pedro Sánchez strana 4 z 5

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.

Španělsko vstoupilo do stavu takzvané nové normality. V zemi po 14 týdnech skončil nouzový stav, začala však platit nařízení o nošení roušek na veřejnosti v případě, že nelze dodržet bezpečnou vzdálenost. Všech 47 milionů obyvatel jihoevropské země ale může znovu cestovat mezi regiony a Španělsko až na některé výjimky otevřelo své hranice evropským státům, čehož již využili první turisté.

Už více než 1,5 milionu lidí na celém světě se nakazilo nemocí COVID-19. Podlehlo jí 90 tisíc lidí. V Rusku počet potvrzených případů přesáhl hranici deseti tisíc. Španělští poslanci rozhodli o prodloužení stavu nouze do 26. dubna. Německá kancléřka Angela Merkelová vidí u koronaviru důvod k opatrnému optimismu. Britský premiér Boris Johnson už není na jednotce intenzivní péče, přesunuli jej zpět na běžné lůžkové oddělení. Rekordní nárůst nakažených hlásí Turecko, Rusko a Ukrajina.

Speciálně vypravený francouzský rychlovlak TGV převezl ze Štrasburku dvacet pacientů s těžkým průběhem nemoci COVID-19 do nemocnic na západě země, které nejsou tak vytížené jako zařízení na východě Francie, kde je ohnisko epidemie. Španělsko kvůli pokračujícímu nárůstu nemocných i obětí prodlužuje stav nouze, výrazné omezení pohybu lidí tam bude platit do 11. dubna. Americký Senát v reakci na pandemii koronaviru schválil rekordní finanční balík na podporu ekonomiky v hodnotě 2,2 bilionu dolarů (55,2 bilionu korun). Podle propočtů agentury AP už celosvětový počet registrovaných nakažených přesáhl půl milionu.

Evropské země kvůli obavám z dalšího šíření koronaviru omezují pohyb osob. Německo potvrdilo, že v pondělí zavede kontroly na hranicích s Francií, Rakouskem, Švýcarskem, Lucemburskem a Dánskem. Výjimky dostanou pendleři či dodavatelé zboží. Britové v příštích týdnech spustí plán, v rámci něhož umístí lidi starší 70 let do čtyřměsíční domácí karantény. Francie začala s limity pro meziměstskou dopravu. Přitvrdilo i Rakousko, které zakázalo akce s více než pěti lidmi. Slovenská vláda oproti tomu vyhlásila nouzový stav, týkající se státních zdravotnických zařízení.

Uprostřed napjaté atmosféry začalo v Madridu první kolo rozhovorů o budoucnosti země. Nejhlubší politickou krizi od smrti diktátora Francisca Franca odstartovalo před třemi lety protiústavní referendum o nezávislosti Katalánska. Několik politiků skončilo ve vězení, při příliš tvrdých zásazích policie utrpěly zranění stovky lidí. Teď se vše vrátilo k jednacímu stolu mezi separatisty a vládou.

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval server listu El País. Bouřka, která se nyní projevila hlavně záplavami v Katalánsku, způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sešla vláda. Vytrvalý déšť zvýšil hladiny řek také na jihozápadě Francie.

Vláda Pedra Sáncheze získala důvěru parlamentu. Pro koaliční kabinet socialistů a radikálně levicového uskupení Unidas Podemos (Společně můžeme) hlasovalo 167 poslanců, proti 165. Vznik vlády umožnila separatistická Republikánská levice Katalánska, jejíž poslanci se zdrželi.

Nové vládě úřadujícího španělského premiéra Pedra Sáncheze se při nedělním hlasování v parlamentu nepodařilo podle očekávání získat důvěru. V úterý se ale bude konat druhé kolo, ve kterém by již Sánchez mohl uspět, napsala agentura Reuters.

Španělská volební komise v pátek zrušila poslanecký mandát v katalánském parlamentu předsedovi vlády tohoto autonomního regionu Quimu Torrovi. Podle agentury DPA tím Torrovi zároveň zaniká nárok na premiérský post. Katalánský nejvyšší soud Torrovi už 19. prosince nepravomocně zakázal na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce.

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias dohodu podepsali před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran. Některé jim ji už přislíbily, katalánská separatistická strana ERC ale levicový kabinet za současné situace podpořit odmítá.

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Španělé jdou v neděli počtvrté za čtyři roky volit parlament. Politici se totiž zatím nedokázali vyrovnat s koncem systému dvou dominantních stran umožňujícím jednobarevné vlády. Vytváření koalic se příliš nedaří a naděje na snadný vznik stabilního kabinetu nepanují ani tentokrát. Ostrý tón do kampaně vnáší nedávný dramatický vývoj kolem katalánského separatistického hnutí.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

V centru Barcelony kulminovaly několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky. Zúčastnilo se jich půl milionu lidí. Skupina demonstrantů zaútočila na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily. Zraněno bylo nejméně 182 lidí.

Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci střetly s policií, někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí. Demonstrace jsou reakcí na verdikt španělského nejvyššího soudu, který poslal na devět až třináct let do vězení devět katalánských politiků za referendum o nezávislosti regionu. Čtvrtečního protestu v Barceloně se podle policie opět účastnilo na 25 tisíc lidí.

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Šéf španělských socialistů Pedro Sánchez se nebude znovu v parlamentu ucházet o zvolení premiérem, neboť ho ostatní strany odmítly podpořit. Oznámil to španělský královský palác. Zemi tak 10. listopadu čekají předčasné parlamentní volby, které budou už čtvrté za poslední čtyři roky.

Španělský parlament podruhé nevyslovil důvěru vládě socialisty Pedra Sáncheze. Na podpoře se jeho Španělská socialistická strana práce (PSOE) nedohodla s krajně levicovým uskupením Unidas Podemos (Společně můžeme). Sama většinu nemá a s dalšími parlamentními stranami nejednala. Zemi tak hrozí už třetí předčasné volby, které by se mohly konat zřejmě 10. listopadu.

Šéf španělských socialistů a úřadující premiér Pedro Sánchez ohlásil neúspěch rozhovorů se stranou Unidas Podemos, s níž byl jako s jedinou ochoten vytvořit vládní koalici. Podle agentury Reuters se tím zvýšila pravděpodobnost, že Španělé budou muset jít na podzim opět k předčasným volbám. O důvěru bude Sánchez žádat parlament za týden. Podemos ovšem informaci o krachu jednání nepotvrdila.

Prezidenti a premiéři členských zemí EU se zatím nedohodli na kandidátech pro posty ve vedení Unie. Summit v Bruselu proto přerušili a jednat začnou znovu v úterý v jedenáct hodin dopoledne. Jednání skončilo bez úspěchu po více než osmnácti hodinách. Členské státy zřejmě dál dělí jméno socialistického reprezentanta Franse Timmermanse jako možného kandidáta do funkce předsedy Evropské komise.