Pedro Sánchez strana 4 z 5

Španělská volební komise v pátek zrušila poslanecký mandát v katalánském parlamentu předsedovi vlády tohoto autonomního regionu Quimu Torrovi. Podle agentury DPA tím Torrovi zároveň zaniká nárok na premiérský post. Katalánský nejvyšší soud Torrovi už 19. prosince nepravomocně zakázal na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce.

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias dohodu podepsali před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran. Některé jim ji už přislíbily, katalánská separatistická strana ERC ale levicový kabinet za současné situace podpořit odmítá.

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Španělé jdou v neděli počtvrté za čtyři roky volit parlament. Politici se totiž zatím nedokázali vyrovnat s koncem systému dvou dominantních stran umožňujícím jednobarevné vlády. Vytváření koalic se příliš nedaří a naděje na snadný vznik stabilního kabinetu nepanují ani tentokrát. Ostrý tón do kampaně vnáší nedávný dramatický vývoj kolem katalánského separatistického hnutí.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

V centru Barcelony kulminovaly několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky. Zúčastnilo se jich půl milionu lidí. Skupina demonstrantů zaútočila na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily. Zraněno bylo nejméně 182 lidí.

Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci střetly s policií, někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí. Demonstrace jsou reakcí na verdikt španělského nejvyššího soudu, který poslal na devět až třináct let do vězení devět katalánských politiků za referendum o nezávislosti regionu. Čtvrtečního protestu v Barceloně se podle policie opět účastnilo na 25 tisíc lidí.

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Šéf španělských socialistů Pedro Sánchez se nebude znovu v parlamentu ucházet o zvolení premiérem, neboť ho ostatní strany odmítly podpořit. Oznámil to španělský královský palác. Zemi tak 10. listopadu čekají předčasné parlamentní volby, které budou už čtvrté za poslední čtyři roky.

Španělský parlament podruhé nevyslovil důvěru vládě socialisty Pedra Sáncheze. Na podpoře se jeho Španělská socialistická strana práce (PSOE) nedohodla s krajně levicovým uskupením Unidas Podemos (Společně můžeme). Sama většinu nemá a s dalšími parlamentními stranami nejednala. Zemi tak hrozí už třetí předčasné volby, které by se mohly konat zřejmě 10. listopadu.

Šéf španělských socialistů a úřadující premiér Pedro Sánchez ohlásil neúspěch rozhovorů se stranou Unidas Podemos, s níž byl jako s jedinou ochoten vytvořit vládní koalici. Podle agentury Reuters se tím zvýšila pravděpodobnost, že Španělé budou muset jít na podzim opět k předčasným volbám. O důvěru bude Sánchez žádat parlament za týden. Podemos ovšem informaci o krachu jednání nepotvrdila.

Prezidenti a premiéři členských zemí EU se zatím nedohodli na kandidátech pro posty ve vedení Unie. Summit v Bruselu proto přerušili a jednat začnou znovu v úterý v jedenáct hodin dopoledne. Jednání skončilo bez úspěchu po více než osmnácti hodinách. Členské státy zřejmě dál dělí jméno socialistického reprezentanta Franse Timmermanse jako možného kandidáta do funkce předsedy Evropské komise.

Španělský král Felipe VI. po sérii povolebních schůzek s lídry parlamentních stran navrhl na předsedu nové vlády šéfa socialistů a úřadujícího premiéra Pedra Sáncheze. Socialisté vyhráli dubnové volby, Sánchez nyní musí získat důvěru v Kongresu poslanců. Podle deníku La Vanguardia by poslanci o novém premiérovi mohli hlasovat začátkem července.

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Španělský premiér Pedro Sánchez, jehož socialisté vyhráli nedělní předčasné parlamentní volby v zemi, oznámil, že rozhovory s dalšími stranami o vytvoření koalice zahájí brzy. Socialisté (PSOE) získali 28,7 procenta hlasů a 123 křesel ve 350členném Kongresu. S ohledem na zisky ostatních stran to pro premiéra Sáncheze znamená, že k sestavení případné levicové vládní koalice bude potřebovat více než jednoho partnera. Sečteno je 99,9 procenta hlasů.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli sice socialisté, slavit ale mohou i katalánští separatisté. Poprvé v parlamentních volbách totiž získala nejvíce hlasů v Katalánsku separatistická strana, která v tomto autonomním regionu porazila i tamní socialisty. Poprvé se také podle deníku La Vanguardia letos do španělského parlamentu dostali politici, kteří kandidovali z vězení. Z vazební věznice byli čtyři katalánští separatisté zvoleni poslanci a jeden senátorem.

Španělští socialisté vyhráli předčasné parlamentní volby, které v politicky roztříštěné zemi provázela nebývale vysoká účast. Po sečtení více než 96 procent okrsků získali téměř 29 procent hlasů. S ohledem na zisky ostatních stran to pro nynějšího premiéra Pedra Sáncheze znamená, že k sestavení případné levicové vládní koalice bude potřebovat více než jednoho partnera. Do parlamentu pak poprvé pronikla protiimigrační strana Vox, která by měla v 350členném Kongresu získat 24 mandátů.

Již potřetí za necelé čtyři roky dnes vyrazili španělští voliči vybírat nové poslance. Zájem je podle údajů volební komise větší než v roce 2016 a výrazně vzrostl zejména v Katalánsku, jehož snaha o nezávislost je jedním z hlavních témat předčasných voleb.

Španělé jdou už potřetí za necelé čtyři roky k parlamentním volbám. Podle průzkumů ani tentokrát nezíská žádná ze stran absolutní většinu. Povolební jednání tak budou nejspíš podobně složitá jako po dvou předchozích hlasováních. Ještě pár dnů před volbami byla až třetina voličů nerozhodnutá.

Španělé půjdou v neděli k parlamentním volbám. V souvislosti s hlasováním získává na intenzitě debata o nedořešených osudech tisíců obětí režimu generála Fracisca Franca. Podle odhadů může být v zemi na dva a půl tisíce neodkrytých masových hrobů a v nich i přes sto tisíc těl. Příbuzní chtějí mrtvé exhumovat a řádně pohřbít, mají ale strach, že by jim to budoucí vláda mohla znesnadnit.

Španělsko za účasti premiéra Pedra Sáncheze uctilo památku obětí teroristických útoků z 11. března 2004, vůbec nejhorších atentátů v historii státu. Bomby ve vlacích na nádraží Atocha a v dalších stanicích zabily 191 lidí, dalších 1841 utrpělo zranění. Za útoky stáli islamističtí extremisté, kteří se inspirovali al-Káidou a nelíbila se jim účast země ve válce v Iráku. Někteří spáchali sebevraždu, další byli odsouzeni – nejvyšší tresty zněly 42 917 let vězení. Reálně si ale odpykají 40 let.

28. dubna ve Španělsku proběhnou předčasné volby. Oznámil to v pátek socialistický premiér Pedro Sánchez, jehož citoval list El País. Důvodem je středeční porážka vlády v klíčovém parlamentním hlasování o vládním návrhu rozpočtu na letošní rok. Španělsko tak za necelé čtyři roky zažije třetí parlamentní volby. Průzkumy zatím dávají největší šanci na zvolení socialistům, kteří ale budou potřebovat k sestavení vlády koaliční partnery.