Příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na africkém středomořském pobřeží se výrazně zmírnil, stále se tam ale desítky lidí ze sousedního Maroka snaží přeplavat či připlout na člunech podél pobřeží. Z asi osmi tisíc migrantů, kteří se takto od pondělka do Ceuty dostali, jich bylo přes pět a půl tisíce již vráceno. Španělsko poslalo do oblasti stovky vojáků a policistů, ostraha hranice se ale výrazně zpřísnila i na marocké straně, uvedla agentura EFE.
Příliv migrantů do Ceuty výrazně zmírnil, marocká policie zpřísnila ostrahu hranice
Události ČT: Vyhošťování migrantů z Ceuty (zdroj: ČT24)
Maroko nasadilo od úterního večera u hranice s Ceutou oddíly pořádkové policie, které se střetly s migranty, již chtěli překročit hranici směrem do Ceuty. „Úřady nám včera večer (v úterý) oznámily, že nás donutí místo opustit, policie počkala nějakou dobu a pak začal zásah,“ řekl agentuře EFE jeden z migrantů čekající na marocké straně.
Marocké bezpečnostní síly za posledních 24 hodin přiměly k odchodu několik stovek lidí. Podle agentury se z pohraniční oblasti vrací do marockého vnitrozemí zástupy lidí.
V marockém městě Fnídik, které přiléhá k Ceutě, se ve středu po setmění shromáždily tisíce migrantů. Stovky z nich se následně střetly s marockou pořádkovou policií, na niž házely kamení. Zapálili také motocykl a odpadkový koš, uvedla agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka.
K větší součinnosti při hlídání hranic v úterý Maroko vyzvali představitelé Španělska i Evropské unie. Z Madridu ve středu odcestovala marocká velvyslankyně, která byla povolána do vlasti ke konzultacím. Španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová jí v úterý sdělila znepokojení kvůli situaci v Ceutě.
Podle odborníků k výraznému zvýšení počtu lidí, kteří na začátku týdne přišli či doplavali do španělského města, přispěla i velká pasivita marocké policie na hranicích.
Ke znatelnému zmírnění migrační vlny do Ceuty přispělo také nasazení španělských vojáků na ochranu hranic v pondělí v noci. Ve středu ráno zastavily španělské bezpečnostní složky na hranici v Ceutě tři čluny s asi čtyřiceti běženci, uvedl rozhlas Cadena SER. Všichni byli okamžitě vráceni do Maroka.
Nezletilí mohli zůstat
Dosud bylo takto od pondělka vráceno na 5600 migrantů, podle ministerstva vnitra nebyl vrácen žádný nezletilý, který „si to nepřál“. Repatriace jsou okamžité, ve většině z nich neproběhl žádný formální proces, uvedla agentura EFE. Evropská konvence o lidských právech totiž zakazuje skupinové návraty migrantů, španělská vláda ale tato vracení migrantů označuje za „odmítnutí na hranici“.
Do moře, které za odlivu šlo i jen přejít, se vrhlo u Ceuty jen v pondělí na šest tisíc lidí, řada z nich pouze s mobilním telefonem a hrstkou drobných v kapse. Většinou šlo o mladé muže, přeplavat na půdu evropské země se z Maroka snažily ale také matky s malými dětmi.
Ve frontách na přechodu směrem zpět do Maroka ve středu stály i dvanáctileté děti bez doprovodu nebo celé rodiny. Vmísily se mezi ně ale i přeshraniční pracovnice, které v Ceutě uvázly po uzavření hranice loni v březnu kvůli pandemii covidu-19 a které toto výjimečné otevření využily jako příležitost k návratu domů.
V souvislosti s nynějším příchodem tisíců migrantů do Ceuty, která má rozlohu necelých devatenáct kilometrů čtverečních, asociace místních zdravotníků upozornila i na riziko šíření koronaviru pro asi 84 tisíc místních obyvatel i pro běžence, z nichž část je nyní na místním stadionu. Asi patnáct set nezletilých bylo ubytováno na lodi. Podle deníku El País místní policie v noci na středu řešila na dvě stě telefonátů obyvatel Ceuty, kteří si stěžovali na krádeže či potyčky.
Diplomatická roztržka
Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem. Způsobilo ji odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči Ibráhímovi Ghálímu, lídrovi separatistické organizace Polisario. V dubnu ho přijali do nemocnice v severošpanělském městě Logroňo s covidem-19. Marocká policie na hranicích Ceuty v posledních dnech přestala bránit migrantům v útěku ze země.
„Zastavili nás, ale pak nás nechali jít,“ popsal televizi RTVE třicetiletý Muhammad, který tento týden připlaval do Ceuty. „Byl jsem doma, když přišel bratranec s kamarády a řekli mi, že je vhodný čas jet do Španělska. Rozloučil jsem se s rodinou a šel,“ popsal, co se stalo, než si vzal taxi na hranici. Pak asi půl hodiny plaval na španělské území. „V životě jsem nikdy moc neplaval a ano, bylo to nebezpečné,“ dodal.
K nynější situaci se vyjádřil z marocké vlády zatím jen státní ministr pro lidská práva Mustafá Ramíd, podle něhož Madrid nedodržel „dobré sousedské vztahy“, když přijal do nemocnice lídra separatistů ze Západní Sahary. „To byl nezodpovědný a absolutně nepřijatelný krok,“ napsal Ramíd na Facebooku. Dodal, že Madrid měl o hospitalizaci šéfa povstalců „alespoň Maroko informovat“.
Ceutu v úterý navštívil španělský premiér Pedro Sánchez a uvedl, že jeho vláda bude trvat na hlídání hranice za všech okolností. Španělská vláda také schválila dotaci marockému ministerstvu vnitra ve výši třicet milionů eur (zhruba osm set milionů korun), které mají jít na potírání nelegální migrace.
Španělská ministryně zahraničí ve středu uvedla, že Ghálího hospitalizace byla humanitárním činem a že Španělsko nehodlá změnit svou politiku v Západní Sahaře. Oficiálně ale španělská vláda nechce hospitalizaci s děním na hranicích spojovat, uvedl španělský tisk.
Gibraltar, Ceuta a Melilla
Spor o Západní Saharu trvá od 70. let
Západní Sahara je už léta hlavním tématem, jež kalí španělsko-marocké vztahy. Území bývalo kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo na základě dohody z roku 1975 s Marokem a Mauritánií.
Mauritánie se v roce 1979 nároků na území vzdala a většinu oblasti tak ovládlo Maroko. V roce 1976 ale vyhlásila fronta Polisario Saharskou arabskou demokratickou republiku (SADR), která je od roku 1982 členem Africké unie (AU), OSN ani EU ji ale neuznávají.
V roce 1991 se Maroko a Polisario dohodly na referendu o sebeurčení Západní Sahary, které se ale zatím nekonalo. Deník El País napsal, že na španělsko-marocké vztahy mělo vliv i prohlášení z loňského prosince, kdy americký prezident Donald Trump uznal svrchovanost Maroka nad Západní Saharou.
Přístavy Ceuta a Melilla patří ke Španělsku už několik staletí, přesto si na ně Maroko od získání své nezávislosti v roce 1956 činí nároky. Ceuta připadla Španělsku v roce 1668 na základě dohody s Portugalskem, Melilla je pod španělskou správou od roku 1556. Ve španělské ústavě, platné od roku 1978, je rovněž zakotvena španělská svrchovanost nad těmito územími, která mají od roku 1995 status španělských autonomních měst.