Maroko

Soud v Madridu v pátek nařídil psychiatrickou léčbu v zařízení s ostrahou muži, který v roce 2023 zaútočil na kostely ve městě Algeciras na jihu Španělska. Při útoku zahynul kostelník a další dva lidé včetně místního kněze byli zraněni, uvedla agentura EFE. Soud rozhodl, že muž nejednal s teroristickými úmysly.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.

Francouzsko-alžírský spisovatel Boualem Sansal, který dostal ve středu 12. listopadu po roce věznění v Alžírsku milost a odcestoval na léčení do Německa, zůstane ještě nejméně několik dní v Berlíně. Napsala to agentura AFP s odvoláním na informovaný zdroj. Sansal byl v Alžírsku od loňského listopadu držen ve vazbě a v červenci byl odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země.

Převážně muslimský Kazachstán se připojí k Abrahámovským dohodám o normalizaci vztahů s Izraelem, oznámil v noci na pátek SEČ americký prezident Donald Trump. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev, jenž je v současné době na návštěvě Bílého domu, už si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, dodal Trump na sociální síti a jejich hovor označil za skvělý.

V Maroku čelí 2480 lidí trestnímu stíhání v souvislosti s nedávnými protesty vedenými hnutím Gen Z 212. Oznámila to státní prokuratura. Demonstranti požadovali kvalitnější veřejné vzdělávání a zdravotní péči i „konec korupce“. Místy se protesty zvrhly v násilí.

Marocké bezpečnostní síly zabily dva lidi u města Agádír na jihu země poté, co se skupina demonstrantů pokusila vtrhnout na policejní stanici. Úřady zatkly v uplynulých dnech více než čtyři sta lidí. Protesty vedené mladou Generací Z žádají reformy veřejného zdravotnictví a školství. Maročané kritizují miliardové investice, které místo do těchto resortů proudí do příprav fotbalového šampionátu.

Arabské země Perského zálivu chtějí kvůli útoku židovského státu na činitele Hamásu v katarském Dauhá aktivovat společný obranný mechanismus. Lídři arabsko-islámského světa také na summitu vyzvali k přezkoumání diplomatických a obchodních vazeb na Izrael. Překvapivá operace vzbudila obavy v zemích Maghrebu, jež dosud spoléhaly na to, že jim spolupráce se Spojenými státy zajistí ochranu.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Zhruba za rok bude mít premiéru historický snímek Odyssea. Ovšem natáčení není bez překážek, podobně jako dlouhá cesta hlavního hrdiny původně Homérova eposu. Režisér a scenárista výpravné podívané Christopher Nolan schytává kritiku za to, že starověký příběh filmoval mimo jiné v písečných dunách sporného území Západní Sahary. Dle části Sahařanů tak legitimizuje nároky sousedního Maroka.

Alžírská vláda schválila zákon o všeobecné mobilizaci, který vyvolal mezi obyvateli i v regionu obavy z možné přípravy africké země na válku. Legislativa počítá s tím, že by kontrolu nad institucemi, ekonomikou i civilním životem převzala armáda, píše server The New Arab. V poslední době vzrostlo napětí mezi Alžírskem a sousedním Marokem a Mali, ale také Francií.

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.

Vytrvalé dvoudenní lijáky proměnily poušť Sahara, jedno z nejvyprahlejších míst na světě, v řadu vodních lagun. Něco takového na jihu Maroka neviděli desítky let. Meteorologové předvídají, že podobných nečekaných dešťů bude přibývat.

V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý pět tisíc let. Místo sloužilo k produkci a skladování jídla pro velké množství lidí. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde.

Francie uznala svrchovanost Maroka nad spornou Západní Saharou, čímž změnila svůj desítky let starý postoj a přidala se na rostoucí seznam zemí, které podporují Maroko. Vyplývá to z dopisu, který francouzský prezident Emmanuel Macron zaslal králi Muhammadovi VI. Paříž o svém kroku již dříve informovala Alžírsko, které s Marokem sousedí. Alžírsko na protest proti tomuto rozhodnutí z francouzské metropole s okamžitou platností stáhlo svého velvyslance, informovala alžírská agentura APS.

„Trilobití Pompeje“ je místo v Maroku, kde došlo před 500 miliony k silné sopečné erupci. Ta ve vrstvách popela pohřbila spoustu obyvatel tehdejších mělkých moří, včetně trilobitů. Paleontologové teď z této lokality popsali zřejmě vůbec nejzachovalejší exemplář tohoto pravěkého tvora.

Finsko s cílem zastavit nápor žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem, prohlásila v parlamentu ministryně vnitra této severské země Mari Rantanenová. Finsko přitom dříve během čtvrtku otevřelo podle agentury Reuters dva z osmi přechodů na hranici se svým východním sousedem.

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Záchranáři v Maroku dál hledají přeživší pátečního zemětřesení – podle tamního ministerstva vnitra si vyžádalo podle nových oficiálních údajů 2862 obětí. Mnohé vesnice v horách blízko epicentra jsou srovnané se zemí. Marocká vláda oznámila zřízení fondu pomoci lidem v nouzi. Mají z něj být hrazeny mimo jiné náklady na zajištění poškozených domů, píše server Hespress s odvoláním na mluvčího vlády. Do Maroka už odletěly pomáhat první zahraniční záchranné týmy. Čeští hasiči na místo nepoletí, nedostali pozvání.

Odlet speciálního USAR týmu českých hasičů do Maroka zasaženého zemětřesením byl pozdržen. Je totiž ještě nutné počkat na oficiální nótu z Maroka, oznámila mluvčí hasičů Martina Götzová. V neděli v noci tak podle ní zřejmě tým neodletí. Hasiči původně na sociální síti X napsali, že už obdrželi oficiální žádost Maroka o nasazení týmu a večer odletí. Marocké ministerstvo vnitra podle agentury AFB ale uvedlo, že zatím přijalo nabídky na vyslání záchranných a pátracích týmů pouze od Španělska, Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů (SAE).

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Marocké pohoří Vysoký Atlas zasáhlo v pátek pozdě večer silné zemětřesení. Zatím úřady potvrdily 2012 obětí, dalších 2059 lidí utrpělo zranění, z toho 1404 je v kritickém stavu. Otřesy měly sílu 6,8 stupně Richterovy škály. Nejzasaženější jsou podle médií horské oblasti v centrálním Maroku. Kvůli intenzitě otřesů se ale hroutily domy i v sedmdesát kilometrů dalekém Marrákeši. Černínský palác nemá informace o tom, že by mezi oběťmi a zraněnými byli Češi. Politici po celém světě vyjadřují Maroku soustrast. Země vyhlásila třídenní státní smutek.

Politici z celého světa vyjadřují soustrast Maroku, kde zemětřesení zabilo stovky lidí. Silné otřesy poničily mnoho budov v Marrákeši i v dalších městech, včetně těch historických. Organizace OSN a řada státníků chtějí Maroku poskytnout podporu. Pomoc nabízí také český premiér Petr Fiala (ODS). Do Maroka večer odletí dvoučlenný tým hasičů, který dohodne případné nasazení českých záchranářů. Přepravu by zabezpečila česká armáda.