Migrace

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze. Ministerstvo vnitra sdělilo, že vyčká na písemné vyhotovení rozsudku.

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.

Soud v Texasu v úterý poslal osm demonstrantů obviněných z terorismu na desítky let do vězení za nepokoje před detenčním střediskem pro migranty ve městě Alvarado, při nichž byl loni 4. července postřelen policista.

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.

Na dvoudenním summitu Evropské unie, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se lídři členských zemí budou zabývat konkurenceschopností, příštím dlouhodobým rozpočtem EU a také situací na Ukrajině, vývojem na Blízkém východě, migrací a bojem proti drogám. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem kritizoval systém emisních povolenek či návrh nového víceletého rozpočtu EU.

Poslanci Evropského parlamentu ve středu schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území Unie.

Litva bude dál vytlačovat migranty od hranice s Běloruskem, přestože začal platit migrační a azylový pakt EU. Oznámil to ministr vnitra Vladislavas Kondratovičius. Nová pravidla však podle něj prodlouží vyřizování případů lidí, kteří do země vstoupili přes Lotyšsko.

Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.

V prvním čtvrtletí letošního roku počet obyvatel Česka klesl asi o 19 800 na 10,896 milionu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Lidí v zemi ubylo stěhováním i kvůli převaze počtu zemřelých nad narozenými. Z Česka se mezi 1. lednem a 31. březnem vystěhovalo zhruba 36 500 lidí, ze zahraničí jich naopak přišlo 29 200. Zemřelo 30 100 obyvatel země a narodilo se pouze 17 500 dětí. Porodnost podle úřadu setrvale klesá pátým rokem po sobě.

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.

Britská policie ve středu večer nasadila v severoirském Belfastu proti demonstrantům vodní děla. Při protestech bylo zraněno dvanáct policistů, bezpečnostní složky zadržely šestnáct lidí. Napsal to web stanice BBC. Nepokoje v Severním Irsku vypukly v úterý – tedy den po útoku v Belfastu, kde súdánský uprchlík na ulici vážně pobodal muže. Ze severoirské metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst.

Papež Lev XIV. ve středu večer požehnal a tím i otevřel nejvyšší kostelní věž Ježíše Krista v chrámu Svaté rodiny (Sagrada Familia), která se stala nejvyšší kostelní stavbou na světě. Na své dokončení chrám čeká od konce 19. století, tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Ve své homilii papež připomněl, že nelze věřit v Ježíše Krista a podporovat války.

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.

V odlehlé oblasti saharské pouště v Nigeru zemřelo žízní 49 lidí poté, co se porouchalo nákladní vozidlo, kterým se vraceli ze sousedního Mali. Dvěma cestujícím se nicméně podařilo ujít asi 50 kilometrů k místu, kde byl zdroj vody. Odtud pokračovali dalších 30 kilometrů do města Assamaka, kde na uvázlý kamion upozornili. Ve čtvrtek to podle agentury AFP uvedly úřady provincie Agadez.

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.