Migrace

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Pokud premiér Petr Fiala (ODS) říká, že vláda protlačí důchodovou reformu sama, opozici k tomu nepotřebuje, tak je zbytečné, abychom chodili na jednání, řekla v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová v souvislosti se zrušením účasti na schůzce k reformě důchodů. Zmínila ale, že zástupci hnutí jsou podle ní připraveni se s prezidentem Petrem Pavlem sejít a všechny věci vysvětlit při osobním jednání.

Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) netěší. Je si vědom toho, že jde o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. Je třeba pokračovat třeba v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, tedy třeba reforma sociálních dávek, podotkl v Interview ČT24. Součástí koalice SPOLU chtějí dle Bartoška lidovci zůstat, mělo by je v ní ale být více slyšet. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu.

Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.

Europoslanci 10. dubna schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Je kompromisem, který má utišit spory pramenící z různých pohledů členských států na problematiku.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Německo se podle ministryně vnitra Nancy Faeserové potýká s nárůstem kriminality. Policie za minulý rok eviduje po celé zemi bezmála šest milionů trestných činů, nejrychlejší nárůst zaznamenala násilná kriminalita. Je to nejvyšší nárůst od roku 2016. Podle ministryně se trestná činnost zvýšila zejména u mladých lidí a osob bez německého pasu. Berlín nebude podle Faeserové takové chování tolerovat, zahraniční pachatelé podle ní budou muset zemi opustit mnohem rychleji, než je tomu nyní.

Česká republika oceňuje přístup Rwandy k možnosti poskytovat útočiště žadatelům o azyl ze zahraničních zemí. Po jednání se svým rwandským kolegou Paulem Kagamem to prohlásil český prezident Petr Pavel, podle něhož by Česko mělo hledat další možnosti spolupráce s touto africkou zemí v řadě oblastí. Kagame vzkázal českým podnikatelům, že jsou zváni do ekonomicky rychle rostoucí středoafrické země.

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump ve své kampani stupňuje slovní útoky na ilegální přistěhovalce. Ti, kteří se dopustili zločinu, podle něj ani nejsou lidé. Bidenova kampaň v reakci exprezidenta obvinila, že podněcuje k politickému násilí, když v případě své prohry varoval před krveprolitím. Trump prý slova pronesl v souvislosti s budoucností amerického automobilového průmyslu.

Evropská unie v neděli v Káhiře uzavírá dohodu o tříleté finanční spolupráci s Egyptem. Na podporu jeho ekonomiky poskytne až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). EU chce stabilizací egyptské ekonomiky mimo jiné docílit snížení počtu imigrantů z regionu. S předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou do Egypta dorazili italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis a belgický premiér Alexander de Croo, jehož země právě předsedá Radě EU.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Až šedesát lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií, tvrdí přeživší migranti, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace, informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila pětadvacet lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a byli helikoptérou dopraveni do sicilské nemocnice.

Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.