Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
K dočasné ochraně, která ukrajinským válečným uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, bylo k 5. říjnu registrováno 391 009 cizinců, na tisíc obyvatel tak připadlo v tuzemsku přibližně 35,9 lidí s dočasnou ochranou. Ministerstvo zaznamenalo výrazný nárůst žádostí o dočasnou ochranu v září, kdy ji získalo asi 13 500 zájemců.
Podle vnitra souvisel tento nárůst s ukrajinským vládním nařízením, díky kterému mohli ze země bez omezení vycestovat muži od 18 do 22 let. K nedělní půlnoci bylo v Česku podle statistik resortu vnitra 397 421 lidí s dočasnou ochranou, za poslední měsíc ji tak získalo přes 6400 Ukrajinců.
Na konci loňského roku bylo v tuzemsku podle dřívějších údajů úřadu 388 879 lidí s dočasnou ochranou, na konci roku 2023 jich bylo 375 021. V prvním roce ruské invaze vydalo Česko více než 470 tisíc dočasných ochran. O prodloužení ochrany je nutné každý rok žádat, letos o prodloužení do konce března 2026 požádalo na 351 tisíc lidí.
Většinu držitelů tvoří ženy
Dětí do osmnácti let bylo mezi držiteli dočasné ochrany podle ministerstva 23,7 procenta, seniorů 4,3 procenta. Ženy tvořily necelých šedesát procent držitelů. Nejvíce cizinců s dočasnou ochranou žilo v metropoli a ve Středočeském a v Jihomoravském kraji.
Celkově v Česku pobývalo ke konci září legálně téměř 594 tisíc Ukrajinců. Slováků bylo přes 124 tisíc, Vietnamců asi 69 tisíc a Rusů zhruba 38 tisíc. Občanů třetích zemí bylo mezi legálně žijícími cizinci necelých osmdesát procent, občanů ze států EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska pak pětina. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v tuzemsku na základě krátkodobého schengenského víza, ani neregistrované občany EU.
Žádostí o azyl evidovala Česká republika od ledna do konce září 884, nejčastěji o mezinárodní ochranu žádali Vietnamci, Ukrajinci a občané Uzbekistánu a Moldavska. Ve stejném období udělilo Česko azyl 57 lidem, dalších 96 získalo doplňkovou ochranu. Počet žádostí i udělených azylů má v posledních letech klesající tendenci. V roce 2022 udělily tuzemské úřady 92 azylů a 387 doplňkových ochran, v roce 2023 56 azylů a 268 doplňkových ochran a loni 54 azylů a 149 doplňkových ochran.
Cizinců, kteří v Česku pobývali nelegálně, bylo od ledna do září podle ministerstva odhaleno 7823. Přes vnější schengenskou hranici, která je v tuzemsku na mezinárodních letištích, se podle zprávy pokusilo přejít dalších 305 lidí. Počet cizinců odhalených při nelegální migraci tak meziročně vzrostl asi o tisícovku. Výrazný pokles o více než šedesát procent evidoval resort u tranzitní migrace, při které policisté zadrželi 112 lidí.
Centra na podporu integrace cizinců zorganizovala od ledna do září podle zprávy 347 integračních kurzů, účastnilo se jich více než šest tisíc cizinců. Do konce září centra obsloužila skoro 62 tisíc lidí.
