Nelegální migrace

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Polsko pokračuje v zabezpečování své hranice s Běloruskem. Do Evropské unie se přes ni pravidelně snaží nelegálně dostat běženci z Asie nebo Afriky. Jen za poslední týden pohraničníci zadrželi na 600 lidí, od začátku roku už přes 25 tisíc. Pohraniční stráž kvůli tomu nadále buduje další obranné prvky a vylepšuje infrastrukturu. Na bezpečnost hranice dohlíží přes šest tisíc vojáků. Polská vláda navzdory domácí i mezinárodní kritice omezila i právo na azyl a uvádí, že Moskva a Minsk běžence k hranici posílají záměrně. Obě země nicméně obvinění popírají.

Člun s deseti čínskými občany se v noci na pondělí převrhl na Dunaji na hranici mezi Srbskem a Chorvatskem. Nejméně jeden člověk přišel o život a záchranáři pátrají po třech pohřešovaných, napsala srbská státní televize RTS. Lidé ve člunu se podle ní patrně pokoušeli o nelegální překročení hranice.

Polsko prodlouží kontroly na hranicích s Německem a Litvou do 4. dubna 2026, oznámilo ve středu tamní ministerstvo vnitra podle agentury Reuters. Varšava kontroly poprvé zavedla v létě. Podobný krok dříve přijalo i Německo, jehož cílem bylo omezit nelegální migraci.

U rodinného domu na okraji sídliště v Rokycanech pokračuje nepovolený chov šelem, zjistila Státní veterinární správa (SVS). Kontrolu tam udělala v pátek kvůli stížnostem lidí z okolí. Město v minulosti uložilo za nelegální chov pokutu deset tisíc korun. Napsal to server Novinky.cz.

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Provoz na polské hranici s Německem už tři týdny komplikují zavedené policejní kontroly. Ty mají bránit ilegální migraci, zdržují však i řidiče a dopadají na podnikatele. Vlády v Berlíně i Varšavě přitom daly najevo, že kontroly prodlouží o další měsíc.

Drtivá většina vojáků Národní gardy nasazených v oblasti Los Angeles nebylo v posledních dnech poslaných do akce, napsal server Los Angeles Times (LAT). Vláda Donalda Trumpa je do města povolala na začátku července kvůli ochraně federálních agentů, kteří mají za úkol pátrat po nelegálních přistěhovalcích. Ve středu Pentagon rozhodl o odchodu části vojáků.

Nové reciproční hraniční kontroly, které Polsko zavádí od půlnoci, potrvají nejméně třicet dní. Pohraniční stráž doplní pět tisíc vojáků. Opatření se dotkne i hranic s Litvou. Vládu k němu vedou rostoucí obavy z nelegální migrace a napětí na domácí politické scéně.

Proměna Ameriky je zásadní. Prezident USA Donald Trump si tentokrát nebere žádné servítky, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal. Dodal, že Američané se jako velmoc zaobírají jen sami sebou. V souvislosti s raziemi proti nelegální migraci dodal, že v USA byly vždy, ale Trump si z nich udělal show. Poukázal také na to, že staronový šéf Bílého domu zahraniční intervence USA roky odsuzoval a najednou udeřil v Íránu, což bylo pro mnohé překvapení.

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.

Počet migrantů mířících nelegálně do Evropské unie klesl v prvních pěti měsících letošního roku o pětinu. Od ledna jich vnější hranice Unie podle předběžných dat překročilo 63 700, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.

Sněmovna podpořila ve středečním úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel. Opoziční hnutí ANO a SPD pokládají zpřísnění za nedostatečné a zablokovala schválení předlohy zrychleně už v prvním čtení. Chtějí předkládat pozměňovací návrhy, zamítnutí neprosazovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak mluvil o výrazném zpřísnění azylové a migrační legislativy. Novelu nyní posoudí bezpečnostní výbor, na což bude mít měsíční, tedy poloviční lhůtu.

Pokud se novelu azylového a migračního zákona nepodaří projednat zrychleně, navrhne koalice podle poslance Petra Letochy (STAN) zkrácení některých lhůt o minimálně třicet dnů. Poslanec to řekl po schůzce koaličních stran se zástupci opozičních Pirátů k tématu. Hnutí ANO a SPD se schůzky nezúčastnila.