Nelegální migrace

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne senátorovi za Floridu Marcu Rubiovi, zastánci vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Do klíčové pozice poradce pro národní bezpečnost již podle agentury Reuters vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze. Na migrační politiku bude v čele ministerstva vnitřní bezpečnosti dohlížet dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová.

V amerických prezidentských volbách už odevzdalo hlasy více než padesát milionů voličů. Odhady dál hovoří o mimořádně vyrovnaných šancích obou kandidátů. V klíčových státech je dělí nanejvýš dva procentní body. Na zatím posledních shromážděních se Donald Trump i Kamala Harrisová zaměřili na téma migrace.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.

Německo zavádí od příštího pondělí dočasné kontroly na všech pozemních hranicích, oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Cílem opatření je podle ní omezení nelegální migrace a posílení vnitřní bezpečnosti. A to především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a přeshraniční kriminalitou. Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem.

Krajský soud v Hradci Králové potrestal v kauze organizování nelegální migrace z Turecka do Česka, případně dalších zemí EU, všech čtrnáct obžalovaných cizinců, dostali nepodmíněné tresty. Nejvyšší trest, pět a půl roku vězení, dostal jeden z nich. Ostatní si vyslechli tříletý trest odnětí svobody. Devět obžalovaných dostalo také peněžitý trest, a to od tří milionů korun do tří set tisíc. Zbývající vyslechli trest vyhoštění na dobu neurčitou. Každému z členů skupiny hrozilo od 10,5 do 16 let vězení.

Američtí voliči jsou připraveni na novou cestu vpřed, uvedla viceprezidentka Kamala Harrisová v prvním rozhovoru, který poskytla televizi CNN jako nominovaná kandidátka na prezidentku. Interview se účastnil také její kandidát na viceprezidenta Tim Walz. Harrisová přislíbila, že v případě zvolení prezidentkou nezakáže kontroverzní metodu frakování při těžbě ani nepřeruší dodávky zbraní Izraeli a že lidé, kteří do USA přijdou nelegálně, by měli nést důsledky. Podle AP se tak Harrisová odchýlila od některých liberálnějších postojů a v interview tuto změnu vysvětlovala. Demokratická kandidátka má aktuálně nad svým republikánským oponentem Donaldem Trumpem náskok jednoho procentního bodu, v souboji by zvítězila v poměru 48 ku 47 procentům, ukazuje průzkum veřejného mínění listu The Wall Street Journal (WSJ).

Republikánský kandidát na viceprezidenta JD Vance slíbil, že v případě vítězství Donald Trumpa v listopadových prezidentských volbách začne masová deportace prvního milionu ilegálních obyvatel USA. Trumpovým cílem je hromadně vyhostit až dvacet milionů imigrantů, kteří ve Státech žijí bez potřebných dokumentů. Mnozí experti varují, že následkem by bylo rozdělení tisíců rodin, negativní hospodářský dopad a zatýkání na základě rasy.

Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.

Evropa se s blížícím se létem obává nárůstu nelegální migrace. Náporu běženců na nejfrekventovanější trase centrálního Středomoří je vystavena zejména Itálie. Úřadům se daří zvyšovat podíl repatriovaných – některé běžence ale před deportací drží v detenčních centrech, kde panují problematické podmínky.

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové podalo obžalobu k hradeckému krajskému soudu na čtrnáct cizinců, které žalobce viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo dále do dalších zemí EU. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě. Za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícům migrantů, převážně tureckým Kurdům, hrozí každému z členů gangu 10,5 roku až 16 let vězení, uvedl státní zástupce Milan Šimek. Podle něj jde o největší organizovanou skupinu převaděčů, která byla v Česku zadržena.

Kriminalisté navrhli obžalovat čtrnáct lidí, které viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo do dalších zemí Evropské unie. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě, za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícovkám migrantů hrozí každému z členů organizované zločinecké skupiny až šestnáct let vězení. O posunu v kauze informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Pohyb migrantů na západobalkánské trase, která vede i přes Slovensko a Česko do Německa, se podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) „téměř zastavil“. Je podstatně slabší než v předchozích dvou letech. Připustil však, že se to může změnit v létě. Rakušan jednal u hranic s Německem se svým saským protějškem Arminem Schusterem. Ten požádal o zintenzivnění spolupráce na hranicích. Schuster uvedl, že důvodem nynějších kontrol na hranicích je nejen omezení migrace, ale také bezpečnost nebo hybridní válka, kterou vede Rusko.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Britští poslanci schvalují speciální zákon, který má umožnit deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Opozice s ním nesouhlasí. Premiér Rishi Sunak ale prohlásil, že se zákonodárci ze sálu nehnou, dokud norma neprojde. První letadla by měla podle něj odstartovat nejpozději v červenci.

Převaděči, které policie loni v červenci zadržela na Pražském okruhu, budou vyhoštěni z Česka. Muži také dostali podmínku. Mezi auty, v nichž převáželi migranty původem ze Sýrie, byla i dvě provozovaná jako vozidla služby Bolt. České televizi to sdělila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Kateřina Kaspar Studecká. Rozsudek je pravomocný.

Policisté v loňském roce zadrželi při tranzitní migraci 4742 lidí, což oproti předchozímu roku představuje pokles o více než sedmnáct tisíc lidí, uvedl v pondělí policejní prezident Martin Vondrášek. Číslo je však o zhruba 3400 lidí vyšší než v roce 2021, který předcházel velké migrační vlně. Kontroly na hranici se Slovenskem podle policejního prezidenta výrazně přispěly k tomu, že se loni v Česku pohybovalo méně nelegálních migrantů.

Rozhodnutí Finska uzavřít kvůli hranice s Ruskem poté, co na ni Moskva začala vozit zájemce o azyl z Afriky a Blízkého východu, zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků. Na estonsko-ruském pomezí v Narvě natáčel redaktor ČT Jiří Hynek.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Itálie se dohodla s Albánií na zřízení uprchlických center v této balkánské zemi. Řím do nich chce posílat část migrantů, kteří nelegálně připlují po moři do Itálie. Projekt po jednání v Římě nastínili italská premiérka Giorgia Meloniová a předseda albánské vlády Edi Rama. Tábory by měly začít fungovat na jaře příštího roku, uvedly agentury ANSA a Reuters.

Rakouská policie začne kontrolovat auta na českých hranicích. Od středy – dva dny poté, co zavedli totéž Němci – zahájí namátkové kontroly, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rakouské ministerstvo vnitra krok potvrdilo a uvedlo, že opatření bude platit prozatím na deset dní od středy. Bez jakéhokoli omezení tak zůstanou průjezdné pouze hranice s Polskem. Naopak na těch německých hrozí na některých přechodech zdržení, po zavedení kontrol se začaly například na dálnici D8 tvořit kolony kamionů.

Požadavky, aby se každý migrant, který se pokusí nelegálním způsobem proniknout do Evropské unie, vracel do země původu, považuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za nereálné. Často podle něj nelze zjistit, odkud dotyční lidé přišli, a navíc považuje na neuskutečnitelné vracet je například až do oblasti Sahelu. Opoziční poslanec Radek Koten (SPD) by ale považoval důsledné vracení nelegálních migrantů za vhodné řešení krize, se kterou se Evropa již léta potýká. Rakušan považuje za správné řešení celounijní sjednocení pravidel prostřednictvím evropského migračního paktu. O migraci diskutovali Vít Rakušan a Radek Koten v Událostech, komentářích.