Deportace, nebo odebrání dětí. Zadržení migranti si v USA musejí vybírat

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Pracovníci Imigračního a celního úřadu (ICE) sdělili Jevgenijovi a Jevgenije, že si musí vybrat. Mohou opustit Spojené státy americké se svým osmiletým synem Maximem a vrátit se do rodného Ruska, nebo mohou zůstat v imigrační vazbě ve Spojených státech, ale jejich dítě jim bude odebráno a posláno do ústavu pro děti ilegálních migrantů bez doprovodu.

Manželé, kteří z obavy o své příbuzné v Rusku požádali, aby byla zveřejněna pouze jejich křestní jména, se nakonec rozhodli zůstat ve Spojených státech, než aby se vrátili do země, ze které uprchli, aby získali politický azyl. „Vnitřní rozdělení rodiny je schváleno,“ uzavřeli úředníci ICE ve svých dokumentech.

Jevgenij a Jevgenija viděli Maxima naposledy 15. května na letišti v New Yorku, když je agenti ICE odváděli zpět do detenčního centra v New Jersey. „Bude to jen pár dní, že?“ ptal se Maxim svých rodičů, kteří se ho snažili uklidnit. „Řekl jsem: ‚Ano, ano, bude to jen pár dní‘,“ vzpomíná Jevgenij. Manželský pár pak hovořil se zpravodajským serverem NYT prostřednictvím tlumočníka z detenčního centra.

„Rodiče ohrožují bezpečnost dětí,“ tvrdí ministerstvo

Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlinová tvrdí, že imigranti zneužívají systém a v některých případech narušují veřejný pořádek. „V poslední době jsme zaznamenali, že rodiny nelegálních přistěhovalců začaly používat taktiku, kdy odmítají nastoupit do komerčního letu (určeného k jejich deportaci pozn. red.), často se chovají agresivně a ohrožují bezpečnost svých vlastních dětí,“ dodala.

Úřady proto podle McLaughlinové musí „zajistit, aby děti byly v pořádku a nebyly vystaveny nebezpečí, dokud nebude rodina vyhoštěna ze země“. V případu Jevgenija a Jevgenije uvedla, že pár „se choval tak rušivě a agresivně, že ohrožoval blaho dítěte“.

Pár obvinění popřel, a navíc v interním spisu, jenž popisuje oddělení od Maxima a který NYT získal, nebyla o narušování pořádku žádná zmínka. V dokumentu se uvádí, že „jelikož neexistuje jiná možnost, jak bezpečně vykonat příkaz k vyhoštění rodinné jednotky, je schváleno vnitřní rozdělení“.

Ve zprávě o Maximově případu pro agenturu, která dohlíží na péči o nezletilé migranty bez doprovodu, se píše: „Subjekt byl oddělen od své rodiny dne 15. 5. 2025 z důvodu odmítnutí jeho rodičů nastoupit do letadla za účelem vyhoštění ze Spojených států, což je v rozporu s americkým právem.“

„Neustálý smutek a stesk,“ svěřila se Jevgenija

Jevgenij a Jevgenija prošli ochranným screeningem, což znamená, že nemohou být deportováni do Ruska a americká administrativa hledá jinou zemi, která by je přijala. Zatím zůstávají ve vazbě a čekají na další krok. „Je to strašné, to je vše, co k tomu mohu říct,“ popsala svou situaci žena. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ dodala.

Se svým synem smí mluvit po telefonu, ale nemá žádnou skutečnou odpověď na tu hlavní otázku, kterou jí pokládá: „Mami, kdy mě vyzvedneš?“

„Snažím se mu vysvětlit, že se o to snažíme,“ přiblížila matka. „Mluvíme s úředníky. Snažíme se je přesvědčit. Bylo pro něj velmi těžké tuto informaci přijmout. Pořád pláče,“ dodala.

Než se rodina přestěhovala do USA, tak byla ona a její manžel od svého malého syna odděleni nejdéle na týden. Nyní to jsou už měsíce. „Představuji si, jak ho obejmu, až se znovu uvidíme,“ svěřila se Maximova matka. „Dokonce jsem schovala pár bonbonů, chtěla jsem mu je dát, až ho znovu uvidím. Tak si to představuji,“ dodala.

„Svého syna nedám“

Jevgenij a Jevgenija překročili hranici spolu s dalšími Rusy – Pavlem Snegirem a jeho 11letým synem Aleksandrem. K mexické hranici cestovali v naději, že získají slyšení v rámci programu zavedeného během administrativy prezidenta Joea Bidena, který lidem umožňoval vstoupit do Spojených států přes hraniční přechod po registraci ve vládní aplikaci. Prezident Trump tento program 20. ledna 2025 zrušil. I tak se manželé rozhodli pokračovat k hraničnímu přechodu a požádat o azyl. Na místě ovšem byli vzati do vazby.

Stejný osud potkal Snegirovy. I oni doufali v politický azyl ve Spojených státech poté, co byla Pavlova manželka uvězněna v Rusku za své politické názory. Po několika týdnech společného pobytu v pohraniční vazbě byli však v květnu Snegir a jeho syn transportování do vazby a následně odvezeni na letiště v San Diegu. Tam bylo otci řečeno, že může vzít Aleksandra do New Yorku na soudní jednání.

Jakmile však dorazili na letiště, tak Snegir odmítl nastoupit do letadla, protože byl přesvědčen, že jakmile dorazí do New Yorku, bude deportován do Ruska. Později toho dne, po odletu letadla, mu pracovník ICE sdělil, že bude oddělen od svého syna, protože odmítl být deportován.

„Svého syna nedám,“ prohlásil Snegir a chránil Aleksandra. Pracovnice ICE mu oznámila, že pokud neustoupí, bude sražen na zem, spoután a odveden. „Nehýbal jsem se. Nesouhlasil jsem s tím, co po mně chtěla, a všechno, co slíbila, se stalo,“ sdělil. Aleksandr, který byl svědkem zatčení své matky v Rusku, byl v šoku.

Po několika týdnech odloučení navštívil Snegira pracovník ICE, který mu dal na výběr: odjeďte se svým synem, nebo vás deportujeme samotného a možná ho už nikdy neuvidíte. Tentokrát Snegir souhlasil, že se se synem vrátí do Ruska.

Ale další den se ukázalo, že Snegir, stejně jako Jevgenij a Jevgenija, prošel ochranným screeningem kvůli obavám z mučení v Rusku. To znamená, že stále může být deportován – jen ne do Ruska. V současné době se ho ICE snaží deportovat do třetí země, ale podle interních dokumentů agentury ho zatím žádná nepřijala. Do té doby jsou oba drženi odděleně, otec ve vazbě ICE a syn v domě pro děti migrantů bez doprovodu.

Rodiče měli možnost opustit USA

Tyto případy podle NYT ukazují dosud málo známou taktiku Trumpovy vlády. Server odhalil nejméně devět případů, ve kterých byli rodiče odděleni od svých dětí poté, co odmítli uposlechnout příkaz k deportaci, jak vyplývá z interních vládních dokumentů, spisů a rozhovorů.

Případy naznačují, že administrativa se rozhodla použít oddělení rodin – alespoň v některých případech – jako nástroj nátlaku, aby rodiny odešly. Zároveň oddělování rodičů od dětí může působit jako odstrašení pro další migranty, kteří zvažují nelegální vstup do USA.

Mluvčí McLaughlinová trvá na tom, že ICE rodiny nerozděluje. „Rodiče měli právo a možnost opustit zemi jako rodina, ale vědomě se rozhodli tak neučinit,“ prohlásila. Popřela, že by existovalo oficiální nařízení týkající se rozdělování rodin.

Praxe předchozích vlád

Předchozí vlády oddělovaly rodiny bez dokladů z důvodů, jako jsou obavy o národní bezpečnost, veřejná bezpečnost a ohrožení dětí. Bývalá pracovnice ICE Claire Trickler-McNulty, která působila během republikánských i demokratických vlád, uvedla, že podle jejích informací předchozí vlády nevyužívaly hrozbu oddělení rodin jako páku k tomu, aby přiměly lidi opustit zemi.

Místo toho podle ní minulé vlády obvykle propouštěly takové rodiny do Spojených států s monitorovacími náramky na kotnících, aby je mohly sledovat, zatímco čekaly na soudní řízení, což negativně přispělo k obrovským zpožděním v imigračním systému.

Během Bidenovy administrativy úředníci zvažovali různé postupy, včetně zatčení jednoho z rodičů nebo pokutování rodin, které odmítly uposlechnout příkazy k deportaci, ale tato opatření nikdy nezavedli.

„Aby bylo jasno, odmítnutí soudního příkazu k deportaci je stále trestný čin,“ zdůraznila McLaughlinová. „Pokud by policie zastavila amerického občana s dětmi na zadním sedadle a ten by se rozhodl nevyhovět zákonným příkazům, rodiče by byli zatčeni a děti by byly umístěny do bezpečné péče.“

Odradit od cesty

Praxe rozdělování rodin není tak rozšířená jako politika „nulové tolerance“, která fungovala během Trumpova prvního funkčního období, kdy byly tisíce dětí systematicky odebírány svým rodičům při překročení hranic USA a Mexika a posílány do azylových domů a pěstounských rodin.

Srdcervoucí záběry dětí vytrhávaných z náručí svých rodičů vyvolaly celosvětové pobouření, ale tehdejší vládní představitelé v soukromí tvrdili, že o to právě šlo – politika měla odradit migranty od nebezpečné a nelegální cesty.

Trump nakonec ustoupil tlaku a v roce 2018 politiku ukončil. Bidenova vláda později souhlasila s dohodou, která zakázala rozdělování rodin na hranicích, s výjimkou některých případů, například pokud byly děti v nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 22 mminutami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 1 hhodinou

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 2 hhodinami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.