Deportace, nebo odebrání dětí. Zadržení migranti si v USA musejí vybírat

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Pracovníci Imigračního a celního úřadu (ICE) sdělili Jevgenijovi a Jevgenije, že si musí vybrat. Mohou opustit Spojené státy americké se svým osmiletým synem Maximem a vrátit se do rodného Ruska, nebo mohou zůstat v imigrační vazbě ve Spojených státech, ale jejich dítě jim bude odebráno a posláno do ústavu pro děti ilegálních migrantů bez doprovodu.

Manželé, kteří z obavy o své příbuzné v Rusku požádali, aby byla zveřejněna pouze jejich křestní jména, se nakonec rozhodli zůstat ve Spojených státech, než aby se vrátili do země, ze které uprchli, aby získali politický azyl. „Vnitřní rozdělení rodiny je schváleno,“ uzavřeli úředníci ICE ve svých dokumentech.

Jevgenij a Jevgenija viděli Maxima naposledy 15. května na letišti v New Yorku, když je agenti ICE odváděli zpět do detenčního centra v New Jersey. „Bude to jen pár dní, že?“ ptal se Maxim svých rodičů, kteří se ho snažili uklidnit. „Řekl jsem: ‚Ano, ano, bude to jen pár dní‘,“ vzpomíná Jevgenij. Manželský pár pak hovořil se zpravodajským serverem NYT prostřednictvím tlumočníka z detenčního centra.

„Rodiče ohrožují bezpečnost dětí,“ tvrdí ministerstvo

Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlinová tvrdí, že imigranti zneužívají systém a v některých případech narušují veřejný pořádek. „V poslední době jsme zaznamenali, že rodiny nelegálních přistěhovalců začaly používat taktiku, kdy odmítají nastoupit do komerčního letu (určeného k jejich deportaci pozn. red.), často se chovají agresivně a ohrožují bezpečnost svých vlastních dětí,“ dodala.

Úřady proto podle McLaughlinové musí „zajistit, aby děti byly v pořádku a nebyly vystaveny nebezpečí, dokud nebude rodina vyhoštěna ze země“. V případu Jevgenija a Jevgenije uvedla, že pár „se choval tak rušivě a agresivně, že ohrožoval blaho dítěte“.

Pár obvinění popřel, a navíc v interním spisu, jenž popisuje oddělení od Maxima a který NYT získal, nebyla o narušování pořádku žádná zmínka. V dokumentu se uvádí, že „jelikož neexistuje jiná možnost, jak bezpečně vykonat příkaz k vyhoštění rodinné jednotky, je schváleno vnitřní rozdělení“.

Ve zprávě o Maximově případu pro agenturu, která dohlíží na péči o nezletilé migranty bez doprovodu, se píše: „Subjekt byl oddělen od své rodiny dne 15. 5. 2025 z důvodu odmítnutí jeho rodičů nastoupit do letadla za účelem vyhoštění ze Spojených států, což je v rozporu s americkým právem.“

„Neustálý smutek a stesk,“ svěřila se Jevgenija

Jevgenij a Jevgenija prošli ochranným screeningem, což znamená, že nemohou být deportováni do Ruska a americká administrativa hledá jinou zemi, která by je přijala. Zatím zůstávají ve vazbě a čekají na další krok. „Je to strašné, to je vše, co k tomu mohu říct,“ popsala svou situaci žena. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ dodala.

Se svým synem smí mluvit po telefonu, ale nemá žádnou skutečnou odpověď na tu hlavní otázku, kterou jí pokládá: „Mami, kdy mě vyzvedneš?“

„Snažím se mu vysvětlit, že se o to snažíme,“ přiblížila matka. „Mluvíme s úředníky. Snažíme se je přesvědčit. Bylo pro něj velmi těžké tuto informaci přijmout. Pořád pláče,“ dodala.

Než se rodina přestěhovala do USA, tak byla ona a její manžel od svého malého syna odděleni nejdéle na týden. Nyní to jsou už měsíce. „Představuji si, jak ho obejmu, až se znovu uvidíme,“ svěřila se Maximova matka. „Dokonce jsem schovala pár bonbonů, chtěla jsem mu je dát, až ho znovu uvidím. Tak si to představuji,“ dodala.

„Svého syna nedám“

Jevgenij a Jevgenija překročili hranici spolu s dalšími Rusy – Pavlem Snegirem a jeho 11letým synem Aleksandrem. K mexické hranici cestovali v naději, že získají slyšení v rámci programu zavedeného během administrativy prezidenta Joea Bidena, který lidem umožňoval vstoupit do Spojených států přes hraniční přechod po registraci ve vládní aplikaci. Prezident Trump tento program 20. ledna 2025 zrušil. I tak se manželé rozhodli pokračovat k hraničnímu přechodu a požádat o azyl. Na místě ovšem byli vzati do vazby.

Stejný osud potkal Snegirovy. I oni doufali v politický azyl ve Spojených státech poté, co byla Pavlova manželka uvězněna v Rusku za své politické názory. Po několika týdnech společného pobytu v pohraniční vazbě byli však v květnu Snegir a jeho syn transportování do vazby a následně odvezeni na letiště v San Diegu. Tam bylo otci řečeno, že může vzít Aleksandra do New Yorku na soudní jednání.

Jakmile však dorazili na letiště, tak Snegir odmítl nastoupit do letadla, protože byl přesvědčen, že jakmile dorazí do New Yorku, bude deportován do Ruska. Později toho dne, po odletu letadla, mu pracovník ICE sdělil, že bude oddělen od svého syna, protože odmítl být deportován.

„Svého syna nedám,“ prohlásil Snegir a chránil Aleksandra. Pracovnice ICE mu oznámila, že pokud neustoupí, bude sražen na zem, spoután a odveden. „Nehýbal jsem se. Nesouhlasil jsem s tím, co po mně chtěla, a všechno, co slíbila, se stalo,“ sdělil. Aleksandr, který byl svědkem zatčení své matky v Rusku, byl v šoku.

Po několika týdnech odloučení navštívil Snegira pracovník ICE, který mu dal na výběr: odjeďte se svým synem, nebo vás deportujeme samotného a možná ho už nikdy neuvidíte. Tentokrát Snegir souhlasil, že se se synem vrátí do Ruska.

Ale další den se ukázalo, že Snegir, stejně jako Jevgenij a Jevgenija, prošel ochranným screeningem kvůli obavám z mučení v Rusku. To znamená, že stále může být deportován – jen ne do Ruska. V současné době se ho ICE snaží deportovat do třetí země, ale podle interních dokumentů agentury ho zatím žádná nepřijala. Do té doby jsou oba drženi odděleně, otec ve vazbě ICE a syn v domě pro děti migrantů bez doprovodu.

Rodiče měli možnost opustit USA

Tyto případy podle NYT ukazují dosud málo známou taktiku Trumpovy vlády. Server odhalil nejméně devět případů, ve kterých byli rodiče odděleni od svých dětí poté, co odmítli uposlechnout příkaz k deportaci, jak vyplývá z interních vládních dokumentů, spisů a rozhovorů.

Případy naznačují, že administrativa se rozhodla použít oddělení rodin – alespoň v některých případech – jako nástroj nátlaku, aby rodiny odešly. Zároveň oddělování rodičů od dětí může působit jako odstrašení pro další migranty, kteří zvažují nelegální vstup do USA.

Mluvčí McLaughlinová trvá na tom, že ICE rodiny nerozděluje. „Rodiče měli právo a možnost opustit zemi jako rodina, ale vědomě se rozhodli tak neučinit,“ prohlásila. Popřela, že by existovalo oficiální nařízení týkající se rozdělování rodin.

Praxe předchozích vlád

Předchozí vlády oddělovaly rodiny bez dokladů z důvodů, jako jsou obavy o národní bezpečnost, veřejná bezpečnost a ohrožení dětí. Bývalá pracovnice ICE Claire Trickler-McNulty, která působila během republikánských i demokratických vlád, uvedla, že podle jejích informací předchozí vlády nevyužívaly hrozbu oddělení rodin jako páku k tomu, aby přiměly lidi opustit zemi.

Místo toho podle ní minulé vlády obvykle propouštěly takové rodiny do Spojených států s monitorovacími náramky na kotnících, aby je mohly sledovat, zatímco čekaly na soudní řízení, což negativně přispělo k obrovským zpožděním v imigračním systému.

Během Bidenovy administrativy úředníci zvažovali různé postupy, včetně zatčení jednoho z rodičů nebo pokutování rodin, které odmítly uposlechnout příkazy k deportaci, ale tato opatření nikdy nezavedli.

„Aby bylo jasno, odmítnutí soudního příkazu k deportaci je stále trestný čin,“ zdůraznila McLaughlinová. „Pokud by policie zastavila amerického občana s dětmi na zadním sedadle a ten by se rozhodl nevyhovět zákonným příkazům, rodiče by byli zatčeni a děti by byly umístěny do bezpečné péče.“

Odradit od cesty

Praxe rozdělování rodin není tak rozšířená jako politika „nulové tolerance“, která fungovala během Trumpova prvního funkčního období, kdy byly tisíce dětí systematicky odebírány svým rodičům při překročení hranic USA a Mexika a posílány do azylových domů a pěstounských rodin.

Srdcervoucí záběry dětí vytrhávaných z náručí svých rodičů vyvolaly celosvětové pobouření, ale tehdejší vládní představitelé v soukromí tvrdili, že o to právě šlo – politika měla odradit migranty od nebezpečné a nelegální cesty.

Trump nakonec ustoupil tlaku a v roce 2018 politiku ukončil. Bidenova vláda později souhlasila s dohodou, která zakázala rozdělování rodin na hranicích, s výjimkou některých případů, například pokud byly děti v nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 14 hhodinami
Načítání...