Deportace, nebo odebrání dětí. Zadržení migranti si v USA musejí vybírat

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Pracovníci Imigračního a celního úřadu (ICE) sdělili Jevgenijovi a Jevgenije, že si musí vybrat. Mohou opustit Spojené státy americké se svým osmiletým synem Maximem a vrátit se do rodného Ruska, nebo mohou zůstat v imigrační vazbě ve Spojených státech, ale jejich dítě jim bude odebráno a posláno do ústavu pro děti ilegálních migrantů bez doprovodu.

Manželé, kteří z obavy o své příbuzné v Rusku požádali, aby byla zveřejněna pouze jejich křestní jména, se nakonec rozhodli zůstat ve Spojených státech, než aby se vrátili do země, ze které uprchli, aby získali politický azyl. „Vnitřní rozdělení rodiny je schváleno,“ uzavřeli úředníci ICE ve svých dokumentech.

Jevgenij a Jevgenija viděli Maxima naposledy 15. května na letišti v New Yorku, když je agenti ICE odváděli zpět do detenčního centra v New Jersey. „Bude to jen pár dní, že?“ ptal se Maxim svých rodičů, kteří se ho snažili uklidnit. „Řekl jsem: ‚Ano, ano, bude to jen pár dní‘,“ vzpomíná Jevgenij. Manželský pár pak hovořil se zpravodajským serverem NYT prostřednictvím tlumočníka z detenčního centra.

„Rodiče ohrožují bezpečnost dětí,“ tvrdí ministerstvo

Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlinová tvrdí, že imigranti zneužívají systém a v některých případech narušují veřejný pořádek. „V poslední době jsme zaznamenali, že rodiny nelegálních přistěhovalců začaly používat taktiku, kdy odmítají nastoupit do komerčního letu (určeného k jejich deportaci pozn. red.), často se chovají agresivně a ohrožují bezpečnost svých vlastních dětí,“ dodala.

Úřady proto podle McLaughlinové musí „zajistit, aby děti byly v pořádku a nebyly vystaveny nebezpečí, dokud nebude rodina vyhoštěna ze země“. V případu Jevgenija a Jevgenije uvedla, že pár „se choval tak rušivě a agresivně, že ohrožoval blaho dítěte“.

Pár obvinění popřel, a navíc v interním spisu, jenž popisuje oddělení od Maxima a který NYT získal, nebyla o narušování pořádku žádná zmínka. V dokumentu se uvádí, že „jelikož neexistuje jiná možnost, jak bezpečně vykonat příkaz k vyhoštění rodinné jednotky, je schváleno vnitřní rozdělení“.

Ve zprávě o Maximově případu pro agenturu, která dohlíží na péči o nezletilé migranty bez doprovodu, se píše: „Subjekt byl oddělen od své rodiny dne 15. 5. 2025 z důvodu odmítnutí jeho rodičů nastoupit do letadla za účelem vyhoštění ze Spojených států, což je v rozporu s americkým právem.“

„Neustálý smutek a stesk,“ svěřila se Jevgenija

Jevgenij a Jevgenija prošli ochranným screeningem, což znamená, že nemohou být deportováni do Ruska a americká administrativa hledá jinou zemi, která by je přijala. Zatím zůstávají ve vazbě a čekají na další krok. „Je to strašné, to je vše, co k tomu mohu říct,“ popsala svou situaci žena. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ dodala.

Se svým synem smí mluvit po telefonu, ale nemá žádnou skutečnou odpověď na tu hlavní otázku, kterou jí pokládá: „Mami, kdy mě vyzvedneš?“

„Snažím se mu vysvětlit, že se o to snažíme,“ přiblížila matka. „Mluvíme s úředníky. Snažíme se je přesvědčit. Bylo pro něj velmi těžké tuto informaci přijmout. Pořád pláče,“ dodala.

Než se rodina přestěhovala do USA, tak byla ona a její manžel od svého malého syna odděleni nejdéle na týden. Nyní to jsou už měsíce. „Představuji si, jak ho obejmu, až se znovu uvidíme,“ svěřila se Maximova matka. „Dokonce jsem schovala pár bonbonů, chtěla jsem mu je dát, až ho znovu uvidím. Tak si to představuji,“ dodala.

„Svého syna nedám“

Jevgenij a Jevgenija překročili hranici spolu s dalšími Rusy – Pavlem Snegirem a jeho 11letým synem Aleksandrem. K mexické hranici cestovali v naději, že získají slyšení v rámci programu zavedeného během administrativy prezidenta Joea Bidena, který lidem umožňoval vstoupit do Spojených států přes hraniční přechod po registraci ve vládní aplikaci. Prezident Trump tento program 20. ledna 2025 zrušil. I tak se manželé rozhodli pokračovat k hraničnímu přechodu a požádat o azyl. Na místě ovšem byli vzati do vazby.

Stejný osud potkal Snegirovy. I oni doufali v politický azyl ve Spojených státech poté, co byla Pavlova manželka uvězněna v Rusku za své politické názory. Po několika týdnech společného pobytu v pohraniční vazbě byli však v květnu Snegir a jeho syn transportování do vazby a následně odvezeni na letiště v San Diegu. Tam bylo otci řečeno, že může vzít Aleksandra do New Yorku na soudní jednání.

Jakmile však dorazili na letiště, tak Snegir odmítl nastoupit do letadla, protože byl přesvědčen, že jakmile dorazí do New Yorku, bude deportován do Ruska. Později toho dne, po odletu letadla, mu pracovník ICE sdělil, že bude oddělen od svého syna, protože odmítl být deportován.

„Svého syna nedám,“ prohlásil Snegir a chránil Aleksandra. Pracovnice ICE mu oznámila, že pokud neustoupí, bude sražen na zem, spoután a odveden. „Nehýbal jsem se. Nesouhlasil jsem s tím, co po mně chtěla, a všechno, co slíbila, se stalo,“ sdělil. Aleksandr, který byl svědkem zatčení své matky v Rusku, byl v šoku.

Po několika týdnech odloučení navštívil Snegira pracovník ICE, který mu dal na výběr: odjeďte se svým synem, nebo vás deportujeme samotného a možná ho už nikdy neuvidíte. Tentokrát Snegir souhlasil, že se se synem vrátí do Ruska.

Ale další den se ukázalo, že Snegir, stejně jako Jevgenij a Jevgenija, prošel ochranným screeningem kvůli obavám z mučení v Rusku. To znamená, že stále může být deportován – jen ne do Ruska. V současné době se ho ICE snaží deportovat do třetí země, ale podle interních dokumentů agentury ho zatím žádná nepřijala. Do té doby jsou oba drženi odděleně, otec ve vazbě ICE a syn v domě pro děti migrantů bez doprovodu.

Rodiče měli možnost opustit USA

Tyto případy podle NYT ukazují dosud málo známou taktiku Trumpovy vlády. Server odhalil nejméně devět případů, ve kterých byli rodiče odděleni od svých dětí poté, co odmítli uposlechnout příkaz k deportaci, jak vyplývá z interních vládních dokumentů, spisů a rozhovorů.

Případy naznačují, že administrativa se rozhodla použít oddělení rodin – alespoň v některých případech – jako nástroj nátlaku, aby rodiny odešly. Zároveň oddělování rodičů od dětí může působit jako odstrašení pro další migranty, kteří zvažují nelegální vstup do USA.

Mluvčí McLaughlinová trvá na tom, že ICE rodiny nerozděluje. „Rodiče měli právo a možnost opustit zemi jako rodina, ale vědomě se rozhodli tak neučinit,“ prohlásila. Popřela, že by existovalo oficiální nařízení týkající se rozdělování rodin.

Praxe předchozích vlád

Předchozí vlády oddělovaly rodiny bez dokladů z důvodů, jako jsou obavy o národní bezpečnost, veřejná bezpečnost a ohrožení dětí. Bývalá pracovnice ICE Claire Trickler-McNulty, která působila během republikánských i demokratických vlád, uvedla, že podle jejích informací předchozí vlády nevyužívaly hrozbu oddělení rodin jako páku k tomu, aby přiměly lidi opustit zemi.

Místo toho podle ní minulé vlády obvykle propouštěly takové rodiny do Spojených států s monitorovacími náramky na kotnících, aby je mohly sledovat, zatímco čekaly na soudní řízení, což negativně přispělo k obrovským zpožděním v imigračním systému.

Během Bidenovy administrativy úředníci zvažovali různé postupy, včetně zatčení jednoho z rodičů nebo pokutování rodin, které odmítly uposlechnout příkazy k deportaci, ale tato opatření nikdy nezavedli.

„Aby bylo jasno, odmítnutí soudního příkazu k deportaci je stále trestný čin,“ zdůraznila McLaughlinová. „Pokud by policie zastavila amerického občana s dětmi na zadním sedadle a ten by se rozhodl nevyhovět zákonným příkazům, rodiče by byli zatčeni a děti by byly umístěny do bezpečné péče.“

Odradit od cesty

Praxe rozdělování rodin není tak rozšířená jako politika „nulové tolerance“, která fungovala během Trumpova prvního funkčního období, kdy byly tisíce dětí systematicky odebírány svým rodičům při překročení hranic USA a Mexika a posílány do azylových domů a pěstounských rodin.

Srdcervoucí záběry dětí vytrhávaných z náručí svých rodičů vyvolaly celosvětové pobouření, ale tehdejší vládní představitelé v soukromí tvrdili, že o to právě šlo – politika měla odradit migranty od nebezpečné a nelegální cesty.

Trump nakonec ustoupil tlaku a v roce 2018 politiku ukončil. Bidenova vláda později souhlasila s dohodou, která zakázala rozdělování rodin na hranicích, s výjimkou některých případů, například pokud byly děti v nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v úterý v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 28 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 3 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 5 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 7 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...