Pro imigrační úřad připravil Trump rozpočet vyšší, než má většina armád

Kongres schválil návrh daňového a finančního zákona prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Imigrační a celní úřad (ICE) stane největší bezpečnostní agenturou v USA. Jeho rozpočet bude vyšší než u většiny světových armád, včetně například té izraelské. Na fungování ICE se však snáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že jeho pracovníci při zásazích proti přistěhovalcům zakrývají své tváře.

Upravená verze Trumpova návrhu zákona byla ve čtvrtek těsně odhlasována Sněmovnou reprezentantů, takže prezidentovi nic nebrání, aby legislativu podepsal. Předpis počítá pro ICE do roku 2029 se 150 miliardami dolarů (3,1 bilionu korun) – v průměru 37,5 miliardy dolarů (785,6 miliardy korun) ročně.

Tato částka je vyšší než roční rozpočet italské armády, která s 30,8 miliardy dolarů (645,3 miliardy korun) má šestnácté nejvyšší výdaje na světě, vyplývá z dat serveru Global Fire Power. Částka vyhrazená pro ICE je rovněž vyšší než obranné výdaje Izraele, Nizozemska či Brazílie.

Text zákona rovněž vyčleňuje 29,9 miliardy dolarů (626,4 miliardy korun) na dodatečné financování činností ICE – jedná se o zajišťování přepravy migrantů mezi detenčními centry nebo najímání nových agentů, uvádí Migrant Insider. Podle časopisu Time má ICE v současné době asi šest tisíc pracovníků a dostal by prostředky na najmutí až deseti tisíc nových agentů.

Mezitím organizace Detention Watch Network uvedla, že 10 miliard dolarů (209,5 miliardy korun) by bylo určeno na granty pro státy, které by zavedly protiimigrační politiku, a další miliarda dolarů (20,9 miliardy korun) pro ministerstvo obrany na nasazení vojenského personálu na hranicích a na zadržování migrantů.

Návrh zákona rovněž zavádí nový minimální poplatek 100 dolarů (2095 korun) pro žadatele o azyl. V původní verzi Sněmovny reprezentantů činil poplatek tisíc dolarů (20 950 korun).

Zásahy v civilu a se zakrytým obličejem

Agentura ICE se v uplynulých měsících stala terčem kritiky. Jedním z důvodů bylo, že její pracovníci prováděli zásahy v civilu a zakrývali své obličeje. Začalo k tomu docházet během března, kdy federální imigrační úředníci zadržovali zahraniční studenty na univerzitních kampusech nebo v blízkosti jejich domovů v rámci Trumpovy kampaně zaměřené na propalestinské studentské aktivisty a kritiky izraelské politiky.

„Způsob, jakým postupují bez jakékoli viditelné identifikace – dokonce i toho, že jsou členy bezpečnostních složek, natož pak toho, z jaké agentury jsou – je opravdu dost bezprecedentní vidět v takovém měřítku. Myslím, že je to velmi nebezpečné,“ řekl vysoký úředník ICE za vlády prezidenta Joea Bidena Scott Shuchart.

Pracovníci ICE bez uniforem a odznakům také zatýkají lidi v místě konání soudních jednání, při dopravních kontrolách a při zátazích na pracovištích.

Možnost zakrývání obličeje zákon nedefinuje

Úřadující ředitel ICE Todd Lyons uvedl, že federální policisté zakrývají své obličeje, aby ochránili své rodiny poté, co byli někteří z nich veřejně identifikováni a následně obtěžováni na internetu.

„Když jste v ICE nebo na ministerstvu vnitřní bezpečnosti, tak první a nejvyšší prioritou je bezpečí pracovníků. Musíte udělat vše, co je nutné, abyste je ochránili. Ovšem myslím, že toto bezpochyby překročilo rámec toho, co by jakákoli rozumná politika umožňovala, a musí to být situace, kdy je to výjimka, nikoli pravidlo,“ míní John Sandweg, který vedl ICE za prezidenta Baracka Obamy.

Neexistuje však žádný federální zákon, který by nařizoval, kdy si policisté mohou nebo mají při zatýkání zakrývat obličej. Historicky si policisté téměř vždy zakrývali obličej pouze při práci v utajení, aby ochránili probíhající vyšetřování, uvedli pro CNN odborníci na bezpečnostní složky.

Zmínění experti uznávají, že v situaci, kdy technologie a sociální média usnadnily přístup k osobním údajům, je třeba chránit agenty před odhalením identity.

Roušky mohou nosit agenti ICE, protestující ne

Kritici Trumpa poukázali na to, že prezidentova administrativa požaduje zákazy roušek během protestů na univerzitních kampusech i dalších místech, zatímco pracovníkům ICE je umožňuje nosit při zadržování imigrantů.

„Na protestech nebude dovoleno nosit roušky. Co a proč tito lidé skrývají?“ napsal prezident na sociální síti Truth Social poté, co razie agentů ICE vyvolaly někdy i násilné protesty, na které administrativa reagovala nasazením amerických vojáků v Los Angeles.

Newyorská advokátní komora uvedla, že „se znepokojením vnímá“ novou praxi imigračních úředníků „nosit roušky a jinak zakrývat svou identitu“. Tato taktika se podle ní „jeví jako snaha vyhnout se odpovědnosti a snížit transparentnost v reakci na rostoucí obvinění z překročení pravomocí vlády, zneužití moci a porušování ústavních práv“.

Tato praxe také „téměř znemožňuje rozlišit jednání podvodníka od jednání oprávněného zástupce“, uvedla advokátní komora ve svém prohlášení a poukázala na napadení několika zákonodárců státu Minnesota a jejich rodinných příslušníků, kdy se podezřelý vydával za policistu.

Systém varování přes aplikaci

V reakci na kroky Trumpovy administrativy proti migrantům vyvinul pracovník v IT Joshua Aaron platformu nazvanou ICEBlock, která má v současné době více než dvacet tisíc uživatelů, z nichž mnozí žijí v Los Angeles, kde probíhají rozsáhlé deportace.

„Když jsem viděl, co se v této zemi děje, chtěl jsem udělat něco, abych se bránil,“ řekl Aaron. ICEBlock je navržen jako „systém včasného varování“ pro uživatele, když se ICE pohybuje v jejich blízkosti, dodal.

Uživatelé mohou na mapu přidat bod, který ukazuje, kde agenty spatřili – spolu s volitelnými poznámkami, jako například, co měli policisté na sobě nebo jakým autem jeli. Ostatní uživatelé v okruhu pěti mil pak obdrží upozornění, které je o spatření agenta informuje.

ICE se však obává možných bezpečnostních dopadů aplikace na své agenty. Úřadující ředitel ICE Todd Lyons aplikaci označil za „odpornou“ a prohlásil, že „maluje terč na záda členů federálních bezpečnostních složek“ a „podněcuje k násilí“.

Bez sprchy i bez léků

Za několik měsíců Trumpovy vlády se počet zatčení ICE zvýšil o pětadvacet procent. V květnu Trumpův hlavní poradce Stephen Miller uvedl, že ICE by měla provádět tři tisíce zatčení denně.

Již zadržení přistěhovalci zatím musí snášet nevyhovující podmínky v detenčních centrech, napsal server The New York Times. Podle něj někteří z nich zůstali týden i déle bez sprchy, jiní spí natěsnaní na holých podlahách, často také nedostávají léky na cukrovku, vysoký krevní tlak a další chronické zdravotní problémy. V New Yorku a Los Angeles údajně byli lidé několik dní drženi ve stísněných místnostech určených pro krátké vyřízení nezbytných úředních úkonů, nikoliv pro dlouhodobé zadržování. Právníci a rodinní příslušníci migrantů často nemají informace o tom, kde se jejich klienti a nejbližší nacházejí, podotýká server.

„Jsou to nejhorší podmínky, jaké jsem za svou dvacetiletou kariéru viděl,“ uvedl Paul Chavez, ředitel pro soudní spory a obhajobu v organizaci Americans for Immigrant Justice in Florida, která zadržené zastupuje. „Podmínky nikdy nebyly skvělé, ale tohle je strašné,“ dodal.

K 15. červnu se ve vládní vazbě nacházelo více než 56 tisíc imigrantů, což přesahuje současnou kapacitu 41 tisíc osob. V nedávném rozhovoru pro Time Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan uvedl, že by rád zvýšil počet lůžek, které má ICE k dispozici, na sto tisíc.

V úterý, kdy republikáni v Senátu vyjednávali o podrobnostech návrhu zákona před závěrečným hlasováním, odletěl Trump na Floridu, aby navštívil nové detenční centrum známé jako Alligator Alcatraz na Floridě, které má dočasně ubytovat migranty čekající na deportaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Od počátku amnestie údajně opustilo venezuelské věznice přes dva tisíce lidí

Na 2200 lidí údajně opustilo od počátku nového venezuelského zákona o amnestii věznice v této jihoamerické zemi, případně proti nim úřady stáhly právní opatření. V pondělí to oznámil vládní poslanec Jorge Arreaza, napsala agentura Reuters. Arreaza dodal, že úřady evidují dalších více než tři tisíce žádostí o amnestii.
02:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Británii vyšetřují bývalého ministra Mandelsona, který figuruje v kauze Epstein

Britská policie vyšetřuje bývalého ministra a někdejšího velvyslance v USA Petera Mandelsona. Ten figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, píší tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce. Později policie sdělila, že muž byl propuštěn na kauci a čeká na další vyšetřování, píše Reuters. Mandelson v souvislosti s Epsteinovou kauzou oznámil rezignaci na mandát ve Sněmovně lordů, pochybení odmítá.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Slovensko a Maďarsko zablokovaly balík sankcí proti Rusku

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Trump popřel, že by šéf sboru náčelníků štábů Caine byl proti válce s Íránem

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social v reakci na zprávy amerických médií popřel, že by šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine byl proti tomu, aby Spojené státy šly do války s Íránem. Caine varoval Trumpa a další vrcholné představitele jeho administrativy, že vojenská kampaň proti Íránu s sebou nese značná rizika, včetně obětí v řadách amerických vojáků či uvíznutí v dlouhodobém konfliktu, napsaly deníky The Wall Street Journal (WSJ), The Washington Post (WP) a web Axios s odvoláním na své zdroje.
01:59Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoSporům souvisejícím s majetkem Babiše na Slovensku se věnovali Reportéři ČT

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že kvůli svému střetu zájmů vložil holding Agrofert do svěřenského fondu. Významná část majetku, který spadá pod koncern SynBiol, nicméně zůstává v přímém vlastnictví předsedy vlády. Týká se to třeba slovenské společnosti Istrochem, které patří rozsáhlý areál v širším centru Bratislavy. V souvislosti s ním se už roky řeší velké znečištění. V půdě jsou tam totiž jedovaté chemické látky, které se ukládaly desítky let a dál se šíří. Vyčištění území má stát stovky milionů eur. Podle minulé slovenské vlády se na financování vyčištění měla významně podílet Babišova firma. Současný kabinet Roberta Fica (Smer) ovšem otočil a oznámil, že vše uhradí. Proti tomu však protestuje slovenská opozice. Bližším okolnostem situace se věnovala Jana Neumannová z pořadu Reportéři ČT.
před 32 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Jak Rusko sabotuje mírová jednání

Čtvrtý rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině výrazně poznamenal návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. USA snížily pomoc Kyjevu téměř na nulu a tlačí na uzavření dohody, která by válku co nejdříve zastavila, přičemž mnohdy viní napadenou zemi, že dosažení míru brzdí. Zatímco Ukrajina však ukázala vůli se dohodnout i za cenu bolestných ústupků, Rusko všechny dosavadní návrhy odmítlo a trvá na svých maximalistických požadavcích, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT se opět vrátili na Ukrajinu za lidmi, kteří čelí ruské agresi

V úterý uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy Ukrajina čelí plnohodnotné ruské invazi. Napadená země se se západní pomocí brání ruským náletům, které se v posledních měsících více soustředí na kritickou infrastrukturu. Reportéři ČT v uplynulých dnech natáčeli na Ukrajině s lidmi, se kterými mluvili už při vpádu invazních vojsk. Štáb natáčel s obyvateli Charkova, Slavjansku či Kramatorsku a navštívil místa, která denně čelí ruským útokům. Lidé mluvili o únavě, ale i o odhodlání napadenou zemi bránit. Reportáž připravil Tomáš Vlach.
před 3 hhodinami

Výbuch v ukrajinském Mykolajivu zranil sedm policistů, exploze byla i v Dnipru

Při výbuchu ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny bylo zraněno sedm policistů, z toho dva jsou ve vážném stavu, oznámil podle agentur ukrajinský policejní ředitel Ivan Vyhivskij. Později večer následně agentura Reuters informovala o tom, že další exploze otřásla policejní stanicí v Dnipru na východě země. Ukrajina za poslední tři dny ohlásila tři podobné incidenty, které se týkaly policie.
před 7 hhodinami
Načítání...