Pro imigrační úřad připravil Trump rozpočet vyšší, než má většina armád

Kongres schválil návrh daňového a finančního zákona prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Imigrační a celní úřad (ICE) stane největší bezpečnostní agenturou v USA. Jeho rozpočet bude vyšší než u většiny světových armád, včetně například té izraelské. Na fungování ICE se však snáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že jeho pracovníci při zásazích proti přistěhovalcům zakrývají své tváře.

Upravená verze Trumpova návrhu zákona byla ve čtvrtek těsně odhlasována Sněmovnou reprezentantů, takže prezidentovi nic nebrání, aby legislativu podepsal. Předpis počítá pro ICE do roku 2029 se 150 miliardami dolarů (3,1 bilionu korun) – v průměru 37,5 miliardy dolarů (785,6 miliardy korun) ročně.

Tato částka je vyšší než roční rozpočet italské armády, která s 30,8 miliardy dolarů (645,3 miliardy korun) má šestnácté nejvyšší výdaje na světě, vyplývá z dat serveru Global Fire Power. Částka vyhrazená pro ICE je rovněž vyšší než obranné výdaje Izraele, Nizozemska či Brazílie.

Text zákona rovněž vyčleňuje 29,9 miliardy dolarů (626,4 miliardy korun) na dodatečné financování činností ICE – jedná se o zajišťování přepravy migrantů mezi detenčními centry nebo najímání nových agentů, uvádí Migrant Insider. Podle časopisu Time má ICE v současné době asi šest tisíc pracovníků a dostal by prostředky na najmutí až deseti tisíc nových agentů.

Mezitím organizace Detention Watch Network uvedla, že 10 miliard dolarů (209,5 miliardy korun) by bylo určeno na granty pro státy, které by zavedly protiimigrační politiku, a další miliarda dolarů (20,9 miliardy korun) pro ministerstvo obrany na nasazení vojenského personálu na hranicích a na zadržování migrantů.

Návrh zákona rovněž zavádí nový minimální poplatek 100 dolarů (2095 korun) pro žadatele o azyl. V původní verzi Sněmovny reprezentantů činil poplatek tisíc dolarů (20 950 korun).

Zásahy v civilu a se zakrytým obličejem

Agentura ICE se v uplynulých měsících stala terčem kritiky. Jedním z důvodů bylo, že její pracovníci prováděli zásahy v civilu a zakrývali své obličeje. Začalo k tomu docházet během března, kdy federální imigrační úředníci zadržovali zahraniční studenty na univerzitních kampusech nebo v blízkosti jejich domovů v rámci Trumpovy kampaně zaměřené na propalestinské studentské aktivisty a kritiky izraelské politiky.

„Způsob, jakým postupují bez jakékoli viditelné identifikace – dokonce i toho, že jsou členy bezpečnostních složek, natož pak toho, z jaké agentury jsou – je opravdu dost bezprecedentní vidět v takovém měřítku. Myslím, že je to velmi nebezpečné,“ řekl vysoký úředník ICE za vlády prezidenta Joea Bidena Scott Shuchart.

Pracovníci ICE bez uniforem a odznakům také zatýkají lidi v místě konání soudních jednání, při dopravních kontrolách a při zátazích na pracovištích.

Možnost zakrývání obličeje zákon nedefinuje

Úřadující ředitel ICE Todd Lyons uvedl, že federální policisté zakrývají své obličeje, aby ochránili své rodiny poté, co byli někteří z nich veřejně identifikováni a následně obtěžováni na internetu.

„Když jste v ICE nebo na ministerstvu vnitřní bezpečnosti, tak první a nejvyšší prioritou je bezpečí pracovníků. Musíte udělat vše, co je nutné, abyste je ochránili. Ovšem myslím, že toto bezpochyby překročilo rámec toho, co by jakákoli rozumná politika umožňovala, a musí to být situace, kdy je to výjimka, nikoli pravidlo,“ míní John Sandweg, který vedl ICE za prezidenta Baracka Obamy.

Neexistuje však žádný federální zákon, který by nařizoval, kdy si policisté mohou nebo mají při zatýkání zakrývat obličej. Historicky si policisté téměř vždy zakrývali obličej pouze při práci v utajení, aby ochránili probíhající vyšetřování, uvedli pro CNN odborníci na bezpečnostní složky.

Zmínění experti uznávají, že v situaci, kdy technologie a sociální média usnadnily přístup k osobním údajům, je třeba chránit agenty před odhalením identity.

Roušky mohou nosit agenti ICE, protestující ne

Kritici Trumpa poukázali na to, že prezidentova administrativa požaduje zákazy roušek během protestů na univerzitních kampusech i dalších místech, zatímco pracovníkům ICE je umožňuje nosit při zadržování imigrantů.

„Na protestech nebude dovoleno nosit roušky. Co a proč tito lidé skrývají?“ napsal prezident na sociální síti Truth Social poté, co razie agentů ICE vyvolaly někdy i násilné protesty, na které administrativa reagovala nasazením amerických vojáků v Los Angeles.

Newyorská advokátní komora uvedla, že „se znepokojením vnímá“ novou praxi imigračních úředníků „nosit roušky a jinak zakrývat svou identitu“. Tato taktika se podle ní „jeví jako snaha vyhnout se odpovědnosti a snížit transparentnost v reakci na rostoucí obvinění z překročení pravomocí vlády, zneužití moci a porušování ústavních práv“.

Tato praxe také „téměř znemožňuje rozlišit jednání podvodníka od jednání oprávněného zástupce“, uvedla advokátní komora ve svém prohlášení a poukázala na napadení několika zákonodárců státu Minnesota a jejich rodinných příslušníků, kdy se podezřelý vydával za policistu.

Systém varování přes aplikaci

V reakci na kroky Trumpovy administrativy proti migrantům vyvinul pracovník v IT Joshua Aaron platformu nazvanou ICEBlock, která má v současné době více než dvacet tisíc uživatelů, z nichž mnozí žijí v Los Angeles, kde probíhají rozsáhlé deportace.

„Když jsem viděl, co se v této zemi děje, chtěl jsem udělat něco, abych se bránil,“ řekl Aaron. ICEBlock je navržen jako „systém včasného varování“ pro uživatele, když se ICE pohybuje v jejich blízkosti, dodal.

Uživatelé mohou na mapu přidat bod, který ukazuje, kde agenty spatřili – spolu s volitelnými poznámkami, jako například, co měli policisté na sobě nebo jakým autem jeli. Ostatní uživatelé v okruhu pěti mil pak obdrží upozornění, které je o spatření agenta informuje.

ICE se však obává možných bezpečnostních dopadů aplikace na své agenty. Úřadující ředitel ICE Todd Lyons aplikaci označil za „odpornou“ a prohlásil, že „maluje terč na záda členů federálních bezpečnostních složek“ a „podněcuje k násilí“.

Bez sprchy i bez léků

Za několik měsíců Trumpovy vlády se počet zatčení ICE zvýšil o pětadvacet procent. V květnu Trumpův hlavní poradce Stephen Miller uvedl, že ICE by měla provádět tři tisíce zatčení denně.

Již zadržení přistěhovalci zatím musí snášet nevyhovující podmínky v detenčních centrech, napsal server The New York Times. Podle něj někteří z nich zůstali týden i déle bez sprchy, jiní spí natěsnaní na holých podlahách, často také nedostávají léky na cukrovku, vysoký krevní tlak a další chronické zdravotní problémy. V New Yorku a Los Angeles údajně byli lidé několik dní drženi ve stísněných místnostech určených pro krátké vyřízení nezbytných úředních úkonů, nikoliv pro dlouhodobé zadržování. Právníci a rodinní příslušníci migrantů často nemají informace o tom, kde se jejich klienti a nejbližší nacházejí, podotýká server.

„Jsou to nejhorší podmínky, jaké jsem za svou dvacetiletou kariéru viděl,“ uvedl Paul Chavez, ředitel pro soudní spory a obhajobu v organizaci Americans for Immigrant Justice in Florida, která zadržené zastupuje. „Podmínky nikdy nebyly skvělé, ale tohle je strašné,“ dodal.

K 15. červnu se ve vládní vazbě nacházelo více než 56 tisíc imigrantů, což přesahuje současnou kapacitu 41 tisíc osob. V nedávném rozhovoru pro Time Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan uvedl, že by rád zvýšil počet lůžek, které má ICE k dispozici, na sto tisíc.

V úterý, kdy republikáni v Senátu vyjednávali o podrobnostech návrhu zákona před závěrečným hlasováním, odletěl Trump na Floridu, aby navštívil nové detenční centrum známé jako Alligator Alcatraz na Floridě, které má dočasně ubytovat migranty čekající na deportaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francouzská prokuratura prohledala kanceláře sítě X, předvolala Muska k výslechu

Odbor pařížské prokuratury pro boj s kybernetickou kriminalitou prohledal kanceláře sociální sítě X amerického miliardáře Elona Muska. Prohlídka je součástí vyšetřování zahájeného začátkem loňského roku, oznámila v úterý prokuratura. Dodala, že předvolala Muska i bývalou šéfku sítě X Lindu Yaccarinovou k výpovědi, a to na 20. dubna.
před 3 mminutami

V Polsku zadrželi zaměstnance ministerstva obrany. Špehoval prý pro Rusy

Vojenská kontrarozvědka (SKW) v Polsku v úterý kvůli podezření ze špionáže pro Rusko zadržela pracovníka polského ministerstva obrany. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Onet. Ministerstvo obrany podle agentury Reuters zadržení svého zaměstnance potvrdilo a v prohlášení uvedlo, že se tak stalo po obvinění ze spolupráce s jistou zahraniční tajnou službou.
před 15 mminutami

Přes Rafah odešlo z Gazy dvanáct Palestinců

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.
před 30 mminutami

Teploty v Polsku spadly hluboko pod nulu, po letech zamrzl i Gdaňský záliv

Polsko zasáhlo extrémní mrazivé počasí. Teploty klesly hluboko pod bod mrazu, takže Baltské moře v Gdaňském zálivu dokonce v posledních dnech začalo zamrzat. Mnoho místních i turistů si tento vzácný jev nenechalo ujít, řada z nich se odvážila i k procházce po zamrzlé hladině. Vlivem nízkých teplot zamrzlo i ústí Visly nebo řeka Motlawa v historickém centru Gdaňsku, čehož využily stovky lidí a navzdory zákazu místních úřadů vyrazily na řeku s bruslemi i bez nich.
před 1 hhodinou

S Putinem v zádech. Reportéři ČT zjišťovali, jak se Polsko a Pobaltí brání ruským sabotážím a provokacím

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 1 hhodinou

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení téměř čtyřleté plošné ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Mimo jiné řekl, že případná dohoda o ukončení války si vyžádá těžká rozhodnutí.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syn norské princezny odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění

Nejstarší syn norské korunní princezny Mette-Marit, devětadvacetiletý Marius Borg Höiby, v úterý na úvod svého procesu odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Höiby se celkem zodpovídá z 38 bodů obžaloby včetně čtyř případů znásilnění, násilí či přechovávání drog. Höibymu hrozí podle AFP až 16 let vězení, agentura AP napsala nejvýše o desetiletém trestu vězení. Höiby je nevlastním synem korunního prince a budoucího krále Haakona.
před 2 hhodinami

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
07:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...