Pro imigrační úřad připravil Trump rozpočet vyšší, než má většina armád

Kongres schválil návrh daňového a finančního zákona prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Imigrační a celní úřad (ICE) stane největší bezpečnostní agenturou v USA. Jeho rozpočet bude vyšší než u většiny světových armád, včetně například té izraelské. Na fungování ICE se však snáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že jeho pracovníci při zásazích proti přistěhovalcům zakrývají své tváře.

Upravená verze Trumpova návrhu zákona byla ve čtvrtek těsně odhlasována Sněmovnou reprezentantů, takže prezidentovi nic nebrání, aby legislativu podepsal. Předpis počítá pro ICE do roku 2029 se 150 miliardami dolarů (3,1 bilionu korun) – v průměru 37,5 miliardy dolarů (785,6 miliardy korun) ročně.

Tato částka je vyšší než roční rozpočet italské armády, která s 30,8 miliardy dolarů (645,3 miliardy korun) má šestnácté nejvyšší výdaje na světě, vyplývá z dat serveru Global Fire Power. Částka vyhrazená pro ICE je rovněž vyšší než obranné výdaje Izraele, Nizozemska či Brazílie.

Text zákona rovněž vyčleňuje 29,9 miliardy dolarů (626,4 miliardy korun) na dodatečné financování činností ICE – jedná se o zajišťování přepravy migrantů mezi detenčními centry nebo najímání nových agentů, uvádí Migrant Insider. Podle časopisu Time má ICE v současné době asi šest tisíc pracovníků a dostal by prostředky na najmutí až deseti tisíc nových agentů.

Mezitím organizace Detention Watch Network uvedla, že 10 miliard dolarů (209,5 miliardy korun) by bylo určeno na granty pro státy, které by zavedly protiimigrační politiku, a další miliarda dolarů (20,9 miliardy korun) pro ministerstvo obrany na nasazení vojenského personálu na hranicích a na zadržování migrantů.

Návrh zákona rovněž zavádí nový minimální poplatek 100 dolarů (2095 korun) pro žadatele o azyl. V původní verzi Sněmovny reprezentantů činil poplatek tisíc dolarů (20 950 korun).

Zásahy v civilu a se zakrytým obličejem

Agentura ICE se v uplynulých měsících stala terčem kritiky. Jedním z důvodů bylo, že její pracovníci prováděli zásahy v civilu a zakrývali své obličeje. Začalo k tomu docházet během března, kdy federální imigrační úředníci zadržovali zahraniční studenty na univerzitních kampusech nebo v blízkosti jejich domovů v rámci Trumpovy kampaně zaměřené na propalestinské studentské aktivisty a kritiky izraelské politiky.

„Způsob, jakým postupují bez jakékoli viditelné identifikace – dokonce i toho, že jsou členy bezpečnostních složek, natož pak toho, z jaké agentury jsou – je opravdu dost bezprecedentní vidět v takovém měřítku. Myslím, že je to velmi nebezpečné,“ řekl vysoký úředník ICE za vlády prezidenta Joea Bidena Scott Shuchart.

Pracovníci ICE bez uniforem a odznakům také zatýkají lidi v místě konání soudních jednání, při dopravních kontrolách a při zátazích na pracovištích.

Možnost zakrývání obličeje zákon nedefinuje

Úřadující ředitel ICE Todd Lyons uvedl, že federální policisté zakrývají své obličeje, aby ochránili své rodiny poté, co byli někteří z nich veřejně identifikováni a následně obtěžováni na internetu.

„Když jste v ICE nebo na ministerstvu vnitřní bezpečnosti, tak první a nejvyšší prioritou je bezpečí pracovníků. Musíte udělat vše, co je nutné, abyste je ochránili. Ovšem myslím, že toto bezpochyby překročilo rámec toho, co by jakákoli rozumná politika umožňovala, a musí to být situace, kdy je to výjimka, nikoli pravidlo,“ míní John Sandweg, který vedl ICE za prezidenta Baracka Obamy.

Neexistuje však žádný federální zákon, který by nařizoval, kdy si policisté mohou nebo mají při zatýkání zakrývat obličej. Historicky si policisté téměř vždy zakrývali obličej pouze při práci v utajení, aby ochránili probíhající vyšetřování, uvedli pro CNN odborníci na bezpečnostní složky.

Zmínění experti uznávají, že v situaci, kdy technologie a sociální média usnadnily přístup k osobním údajům, je třeba chránit agenty před odhalením identity.

Roušky mohou nosit agenti ICE, protestující ne

Kritici Trumpa poukázali na to, že prezidentova administrativa požaduje zákazy roušek během protestů na univerzitních kampusech i dalších místech, zatímco pracovníkům ICE je umožňuje nosit při zadržování imigrantů.

„Na protestech nebude dovoleno nosit roušky. Co a proč tito lidé skrývají?“ napsal prezident na sociální síti Truth Social poté, co razie agentů ICE vyvolaly někdy i násilné protesty, na které administrativa reagovala nasazením amerických vojáků v Los Angeles.

Newyorská advokátní komora uvedla, že „se znepokojením vnímá“ novou praxi imigračních úředníků „nosit roušky a jinak zakrývat svou identitu“. Tato taktika se podle ní „jeví jako snaha vyhnout se odpovědnosti a snížit transparentnost v reakci na rostoucí obvinění z překročení pravomocí vlády, zneužití moci a porušování ústavních práv“.

Tato praxe také „téměř znemožňuje rozlišit jednání podvodníka od jednání oprávněného zástupce“, uvedla advokátní komora ve svém prohlášení a poukázala na napadení několika zákonodárců státu Minnesota a jejich rodinných příslušníků, kdy se podezřelý vydával za policistu.

Systém varování přes aplikaci

V reakci na kroky Trumpovy administrativy proti migrantům vyvinul pracovník v IT Joshua Aaron platformu nazvanou ICEBlock, která má v současné době více než dvacet tisíc uživatelů, z nichž mnozí žijí v Los Angeles, kde probíhají rozsáhlé deportace.

„Když jsem viděl, co se v této zemi děje, chtěl jsem udělat něco, abych se bránil,“ řekl Aaron. ICEBlock je navržen jako „systém včasného varování“ pro uživatele, když se ICE pohybuje v jejich blízkosti, dodal.

Uživatelé mohou na mapu přidat bod, který ukazuje, kde agenty spatřili – spolu s volitelnými poznámkami, jako například, co měli policisté na sobě nebo jakým autem jeli. Ostatní uživatelé v okruhu pěti mil pak obdrží upozornění, které je o spatření agenta informuje.

ICE se však obává možných bezpečnostních dopadů aplikace na své agenty. Úřadující ředitel ICE Todd Lyons aplikaci označil za „odpornou“ a prohlásil, že „maluje terč na záda členů federálních bezpečnostních složek“ a „podněcuje k násilí“.

Bez sprchy i bez léků

Za několik měsíců Trumpovy vlády se počet zatčení ICE zvýšil o pětadvacet procent. V květnu Trumpův hlavní poradce Stephen Miller uvedl, že ICE by měla provádět tři tisíce zatčení denně.

Již zadržení přistěhovalci zatím musí snášet nevyhovující podmínky v detenčních centrech, napsal server The New York Times. Podle něj někteří z nich zůstali týden i déle bez sprchy, jiní spí natěsnaní na holých podlahách, často také nedostávají léky na cukrovku, vysoký krevní tlak a další chronické zdravotní problémy. V New Yorku a Los Angeles údajně byli lidé několik dní drženi ve stísněných místnostech určených pro krátké vyřízení nezbytných úředních úkonů, nikoliv pro dlouhodobé zadržování. Právníci a rodinní příslušníci migrantů často nemají informace o tom, kde se jejich klienti a nejbližší nacházejí, podotýká server.

„Jsou to nejhorší podmínky, jaké jsem za svou dvacetiletou kariéru viděl,“ uvedl Paul Chavez, ředitel pro soudní spory a obhajobu v organizaci Americans for Immigrant Justice in Florida, která zadržené zastupuje. „Podmínky nikdy nebyly skvělé, ale tohle je strašné,“ dodal.

K 15. červnu se ve vládní vazbě nacházelo více než 56 tisíc imigrantů, což přesahuje současnou kapacitu 41 tisíc osob. V nedávném rozhovoru pro Time Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan uvedl, že by rád zvýšil počet lůžek, které má ICE k dispozici, na sto tisíc.

V úterý, kdy republikáni v Senátu vyjednávali o podrobnostech návrhu zákona před závěrečným hlasováním, odletěl Trump na Floridu, aby navštívil nové detenční centrum známé jako Alligator Alcatraz na Floridě, které má dočasně ubytovat migranty čekající na deportaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 18 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 37 mminutami

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 44 mminutami

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 54 mminutami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 55 mminutami

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...