Identita

O statisíce nebo i miliony korun přicházejí oběti kyberzločinu. Nejčastěji se hovoří o těch, kdo sami – byť nechtěně – podvodníkům své peníze poslali nebo jim dali přístup ke svému účtu. Ale přinejmenším do svého soukromí dává nevědomky nahlédnout nespočet dalších. O způsob, jak kyberzločin funguje, se zajímali Reportéři ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis. Na internetu našli k dispozici i své údaje.

Malá komunita Drúzů ze severní části Golanských výšin zásadně nesouhlasí s výstavbou jedenadvaceti obřích větrných elektráren, kterou plánuje Izrael. Místní se obávají záboru zemědělských pozemků a dopadů na krajinu. Po srážkách mezi Drúzy a policií izraelská vláda práce na turbínách dočasně přerušila.

Věk lidí, u kterých je zaznamenán nesoulad mezi biologickým pohlavím a pohlavní identitou, se neustále snižuje, ukazuje výzkum zveřejněný v časopise General Psychiatry s tím, že také rostl počet případů. Takzvaná genderová dysforie je zjednodušeně fenomén, kdy se člověk s mužským tělem cítí ženou a člověk s ženským tělem se považuje za muže.

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.

Krizi mužské identity řeší dokumentární inscenace O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso. Provokativním názvem chce režisérka Barbara Herz nahlodat představu o homogenní skupině mužů a ukázat pestřejší obrázek. Hra o tom, v čem spočívá mužská dospělost a jak lze v dnešním světě uchopit službu, měla premiéru v pražském A Studiu Rubín.

Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit Sovětský svaz a rozdělení vlivu v Evropě jako po druhé světové válce. Jeho problémem je imperialistické myšlení, Rusové se totiž nikdy nevyrovnali se ztrátou území. Ukrajinci se ale za Rusy nepovažují, a to Putin nezmění. V pořadu Interview ČT24 to řekl historik a expert na dějiny slovanských národů Jan Rychlík.

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.

Technologie z dílny české společnosti dokáže rychle rozeznávat tváře nebo ukazovat souvislosti, které by člověk mohl lehce přehlédnout. Systém už teď používají detektivové ve Spojených arabských emirátech nebo v Bahrajnu. Český produkt pomáhá například odhalovat lidi podezřelé z terorismu. Umělá inteligence bude pomáhat i kriminalistům v České republice.