Drtivá většina Čechů se považuje za vlastence, v aktuálním průzkumu agentury Median se tak označilo 91 procent dotázaných. Současně se více než polovina občanů přiklání k názoru, že obranu vlasti mají zajistit profesionální vojáci a armáda, zatímco podle zhruba třetiny respondentů je morální povinností každého občana aktivně se zapojit do obrany své země.
Vlast je pro lidi hlavně osobní a kulturní pojem, méně ho vnímají politicky. „Představuje pro lidi něco, co je součástí jejich vlastní identity. Nejsilněji vztah k vlasti ovlivňuje místo narození a prožitého dětství,“ uvedli autoři průzkumu.
Vlast vnímá 73 procent oslovených jako zemi, kde se narodili a vyrůstali. Dvě pětiny lidí mají k vlasti vztah také prostřednictvím společné kulturní historie, tradice a sdíleného jazyka. S krajinou a přírodou si spojuje vlast přibližně třetina Čechů.
Teritoriální a politické vidění vlasti je u dotázaných podle Medianu nejslabší. Stát, jehož jsou občany, je zároveň vlastí pro devatenáct procent lidí. Vlast vnímá jako politický stát, občanství a jeho instituce desetina respondentů.
V průzkumu se 55 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby obranu vlasti zajistili profesionální vojáci a armáda. Pro 36 procent lidí je morální povinností každého občana zapojit se do obrany země. Osmadvacet procent oslovených uvedlo, že by se do obrany sice nezapojili se zbraní v ruce, ale podpořili by ji jiným způsobem – pomocí obyvatelům, logistikou či poskytnutím péče ve zdravotnictví. Pro čtvrtinu respondentů je zásadní dobrovolnost zapojení se do obrany.
V názoru na povinnou vojenskou službu není česká společnost jednotná. Podle čtyřiceti procent společnosti by měla být povinná pro všechny muže, devět procent lidí podporuje tuto povinnost pro muže i ženy, zatímco podle třetiny by měla být čistě dobrovolná. Devět procent zastává názor, že by povinná vojenská služba neměla existovat. Průzkumu se zúčastnila víc než tisícovka lidí starších patnácti let.
Základní vojenská služba se v České republice zrušila před více než dvaceti lety, v armádě slouží jen profesionálové, zájemci z řad veřejnosti se mohou hlásit do aktivních záloh. Armáda chce do dobrovolných záloh ozbrojených sil pro případ ohrožení země ale zapojit více lidí, zvažuje také administrativní odvody formou on-line dotazníku. V EU nyní povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, ve Švédsku, Rakousku a v Řecku.
