Péče

Každý rok opouští dětské domovy stovky mladých lidí, kteří dosáhli plnoletosti nebo dostudovali střední či vysoké školy. Jak ale upozorňuje projekt Neviditelní, úspěšný vstup do běžného života se podaří zhruba jen polovině z nich. Ekonomové dodávají, že problémy lidí, kterým se zapojení do společnosti nevydaří, stojí stát stovky milionů korun ročně.

Úklid hrobu, květinovou výzdobu i zapálení svíčky si v Česku objednává stále víc lidí. Někteří poskytovatelé těchto služeb evidují meziročně i trojnásobný nárůst klientů. Nejčastěji jde o seniory, lidi se zhoršeným zdravím nebo členy rodin, kterým pravidelnou údržbu hrobu neumožňuje vzdálenost.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.

Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.

Letní měsíce využívá řada nemocnic v Česku k opravám. Zavírají ambulance nebo i celá oddělení. Navíc si lékaři a sestry vybírají dovolenou, takže jich chybí více než jindy. Pro pacienty to znamená, že se prodlužují objednací lhůty. Na mnoha místech si musí počkat i na plánované operace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, který má zrychlit a zjednodušit žádosti o příspěvek na péči. Proces teď podle vicepremiéra a šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) trvá i přes čtyři měsíce. Nově by to mohla být polovina. Příspěvky momentálně vyřizují dva úřady – Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ministra by to však měl dělat jenom jeden, a to ČSSZ. Novinka by mohla začít platit od začátku příštího roku.

Vláda schválila pomoc lidem s těžkým mentálním postižením nebo autismem. Ti mnohdy čelí nevhodnému zacházení až týrání. Veřejnost a často ani odborníci s nimi neumějí pracovat a rodiny zároveň propadají systémem pomoci. Kabinet to chce zlepšit novou strategií.

Rodičům dětí s handicapem chybí terénní i odlehčovací služby. Do kritických situací se dostanou třeba ve chvíli, kdy sami onemocní a potřebují pomoc. Kapacity ale nestačí – to potvrzují i resorty zdravotnictví a sociálních věcí, které plánují změny.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

Už skoro půl roku se Karlovarský kraj snaží zajistit veterinární pohotovosti. Zájemců o provozování služby je však málo, v regionu ji tak zatím drží jenom jedna lékařka. V dalších krajích je situace různá – zatímco například v jihočeské Třeboni mají chovatelé k dispozici speciální nonstop linku, z Karlovarského kraje musejí lidé někdy jezdit až do Plzně.

Trestná činnost související s několika úmrtími v soukromém zdravotnickém zařízení v Brně se nepotvrdila. Kriminalisté případ uzavřeli, informoval server Seznam Zprávy. ČTK to potvrdil mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma. Vyšetřování se týkalo společnosti Chronicare Mund, která v Brně provozuje dvě zařízení následné intenzivní péče. Jednatel Petr Foukal jakékoliv protiprávní jednání v souvislosti s péčí o pacienty zcela popíral.

V Domově svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem otevřeli nové chytré byty, které jsou určené pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Jedná se o první takové zařízení v Česku. Lidé, kteří jsou už v pokročilém stadiu nemoci, často nezvládají ani základní a jednoduché úkony, jako je například rozsvícení světla. Právě díky technologiím mohou být lidé s roztroušenou sklerózou v těchto bytech alespoň částečně samostatní.

Loni na podzim odvysílali Reportéři ČT příspěvek o seniorce, kterou se podvodníci pokoušeli připravit o střechu na hlavou. Žena jim nevědomky podepsala smlouvy o prodeji svého domu. O ten se ve vysokém věku zároveň nezvládala starat, žila ve velkém nepořádku a radost jí dělaly jen její kočky. Podvodnému prodeji domu se nakonec podařilo zabránit. A našlo se i řešení, jak ženě pomoci s péčí o domácnost. Podílela se na něm i radnice. Příběh této ženy mapoval David Vondráček.

V Moravskoslezském kraji chybí dlouhodobí i přechodní pěstouni. Do nepříznivé situace s pěstounskou péčí se teď vložil i ostravský magistrát. Ten v sobotu ve 13:00 pořádá osvětovou akci, v rámci které se tam lidé mohou potkat s pěstouny a dozvědět se více o jejich práci. V Ostravě je teď zhruba tisícovka pěstounů.

Mezi seniory v Česku roste zájem o tísňovou péči. Starší lidé, kteří mají i zdravotní problémy, si často potřebují přivolat pomoc, například když upadnou. Vyšší zájem nyní potvrzují provozovatelé těchto služeb, podle nich senioři často využívají i plánované hovory, které mají zamezit pocitům osamění. Senioři jsou s dispečinkem propojení elektronicky prostřednictvím tísňového tlačítka.

Rodiny s vážně nemocnými dětmi získaly oporu, která jim dosud chyběla. Koordinátor péče jim pomáhá komunikovat s odborníky a zajišťuje všechny potřebné úkony. Pilotní projekt usiluje o to, aby se do českého systému napevno dostala služba, která je třeba v Británii zcela běžná.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Zkušení vozíčkáři stále častěji pomáhají lidem, kteří se se životem na invalidním vozíku teprve seznamují. Radí jim v každodenní praxi a v sociální oblasti, jsou i psychickou oporou. Během posledních šesti let se díky této službě podařilo rychleji vrátit do aktivního života stovky lidí.

Zvlášť komplikovaně si zvykají na život v Česku uprchlíci z Ukrajiny s handicapem. Ti, kdo mají potíže s pohybem a jsou odkázáni na vozík, si museli po příjezdu začít hledat ne jakékoliv bydlení, ale bydlení bezbariérové nebo alespoň nějaké s minimem bariér. Ti, kdo neslyší, se musí začít učit zcela nový znakový jazyk a třeba rodiče dětí s epilepsií musí kromě všech ostatních nezbytností hledat i péči a úlevu pro ně.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil zamýšlené zvýšení příspěvků na péči. Podle resortu se na návrhu po sérii jednání shodli politici koalice. Navýšení se bude lišit podle stupně závislosti. Nejvíc podle ministra dostanou přidáno ti, kteří jsou ve čtvrtém stupni a v domácí péči, celkem půjde o 7800 korun navíc. Nejnižší stupeň by se navyšovat neměl. Výdaje by ročně měly vzrůst zhruba o sedm miliard korun. Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) návrh kritizuje, chce jednat o úpravě.

Už po jedenácté se udělovaly ceny pro Pečovatele a pečovatelky roku. Cílem je ocenit pracovníky ve všech druzích sociálních služeb, terénních i pobytových. Ocenění získalo celkem pět žen. Záštitu nad tímto ročníkem převzala první dáma Eva Pavlová, která se udílení zúčastnila a předala jednu z cen.

Poslanci po méně než hodině ukončili debatu o příspěvcích na péči, opoziční klub hnutí ANO neprosadil tento jediný bod mimořádné schůze, kterou sám inicioval. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž i tak hodlá nejpozději v polovině roku zvyšovat, což šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval i na plénu.

Často s nepořízenou odcházejí rodiče autistických dětí z Vysočiny, kteří shánějí pomoc a podporu. Kraj trápí nedostatek psychologů, logopedů i asistentů. Mnohdy se nedaří sehnat ani zájmové kroužky, jejichž vedoucí by uměli s dětmi s poruchami autistického spektra pracovat.