Péče

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.

Celkem šestnáct lidí v případu podvodného vykazování péče v nemocnici na Pleši na Příbramsku doznalo vinu a státní zástupce jejich stíhání podmíněně zastavil. Na účet pro oběti trestných činů museli složit víc než jeden milion korun, uvedl pro ČT Jakub Bílý z příbramského okresního státního zastupitelství. V případu čelila obvinění i samotná nemocnice. Ta se předloni s žalobkyní Janou Jahodovou dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu.

Od začátku roku už nelze umisťovat děti mladší tří let do kojeneckých ústavů. A byl nejvyšší čas. Za velký počet dětí v ústavech sklízelo Česko kritiku domácích i zahraničních institucí. Podle Asociace Dítě a rodina bylo v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Přechod na nový režim byl dle zástupců krajů hladký. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo o krok správným směrem, další výzvy ale čekají.

Zástupci Česka a Ukrajiny v neděli při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat, informoval ústav.

Čeští zdravotníci z Nemocnice Na Homolce v sobotu dokončili svoji misi v Senegalu. Tamní lékaře učili složité operace mozku a páteře. Zároveň taky pomohli nemocným, kteří si nemohou dovolit zdravotní pojištění. Program Medevac, který péči nabízí zdarma, je pro ně často jediná šance na přežití. Senegalské kolegy učí Češi také to, jak na operaci co nejlépe připravit sebe i pacienta. Za dva týdny odoperovali přes čtyřicet dospělých a dětí. Bez pomoci českých zdravotníků by zemřeli. „Drobné bolístky neřeší. Jsou rádi, že se jim uleví. Jsou prostě skromnější, což není divu,“ podotýká zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Jan Šroubek s tím, že místní podmínky nejsou jednoduché.

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Nemocní a handicapovaní, kterým stát nepřiznal příspěvky na péči, se brání u soudu a často i uspějí. Příkladem je i nevidomá a špatně slyšící Marie Zemanová, která s úřady bojuje přes dva roky. Stát jí nepřiznal posun z prvního stupně příspěvků na druhý. Opakovaně jí tak byly zamítnuty žádosti o vyšší příspěvek na péči, podle státu na tom není tak zle. Žena si tak ale nemůže dovolit zaplatit pečovatelku, která by jí v každodenním životě pomáhala, například s nástupem do autobusu. Soud, na který se obrátila jako na poslední instanci, však s postojem státu nesouhlasí. O případu natáčeli Reportéři ČT, kteří zjistili, že stát každoročně vynakládá nemalé částky na soudní spory s lidmi, kteří se proti nepřiznání dávek brání.

Poslanecká novela energetického zákona, která má podpořit výstavbu paroplynových elektráren, míří po úterním projednání ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní předložili dvě desítky pozměňovacích návrhů. Krátce se věnovali také novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má podpořit prevenci. Poslanci ODS a TOP 09 do ní chtějí vložit možnost připlácení za lepší péči či zdravotní pomůcky, které nyní pojištění vůbec nekryje a pacienti je musí uhradit výhradně ze svého.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

V Česku přibývá žen, které pracují na částečný úvazek. Loni ho využilo už víc než čtrnáct procent všech pracujících žen, vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci roku 2023 to bylo 13,7 procenta. Podle oslovené kariérní poradkyně, právničky a provozní ředitelky projektu Mumdoo Lucie Bášové stojí za nárůstem sleva na pojistném za zkrácené úvazky pro firmy, zvýšení povědomí o možnostech práce při rodičovství nebo celkový nedostatek zaměstnanců. I tak ale Česko zaostává za unijním průměrem. V EU v roce 2023 podle dat Eurostatu průměrně pracovalo na částečný úvazek 27,9 procenta žen.

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.

Lidé se stále obávají hospicové péče. Pokud ale rodiny službu na konci života svého blízkého využijí, chválí si ji. Podle výzkumu paliativních odborníků víc než čtvrtina oslovených pojem hospic ovšem ani nezná.

Počet zásahů záchranářů roste skoro ve všech regionech. Důvodů je hned několik, jedním z hlavních je ale stárnutí populace. Rekordní rok má za sebou třeba středočeská záchranka. V největším kraji vloni mířili s majáky k pacientům víc než 160 tisíckrát. V průměru každé tři minuty.

Ježky, netopýry i další živočišné druhy mate mírná zima s teplotními výkyvy. Vycházejí ze svých zimovišť a hledají si potravu, případně mnohem běžněji trpí na napadení parazity. České televizi to potvrdily záchranné stanice evidující zvýšení počtu přijatých zvířat zmíněných druhů, které lidé nacházejí čím dál častěji. Na problematiku upozorňují i přírodovědci z českých univerzit nebo organizace Nyctalus zabývající se ochranou netopýrů.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje konec sporných poplatků u lékařů. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která čeká na projednání sněmovnou. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí. Hrozit budou až milionové sankce. Příkladem jsou třeba platby, kterými ordinace podmiňují přijetí pacientů.

Poslanecká sněmovna schválila, že obce budou muset dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola, zajistit místo v dětských skupinách. Pokud povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Každý rok opouští dětské domovy stovky mladých lidí, kteří dosáhli plnoletosti nebo dostudovali střední či vysoké školy. Jak ale upozorňuje projekt Neviditelní, úspěšný vstup do běžného života se podaří zhruba jen polovině z nich. Ekonomové dodávají, že problémy lidí, kterým se zapojení do společnosti nevydaří, stojí stát stovky milionů korun ročně.

Úklid hrobu, květinovou výzdobu i zapálení svíčky si v Česku objednává stále víc lidí. Někteří poskytovatelé těchto služeb evidují meziročně i trojnásobný nárůst klientů. Nejčastěji jde o seniory, lidi se zhoršeným zdravím nebo členy rodin, kterým pravidelnou údržbu hrobu neumožňuje vzdálenost.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.

Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.

Letní měsíce využívá řada nemocnic v Česku k opravám. Zavírají ambulance nebo i celá oddělení. Navíc si lékaři a sestry vybírají dovolenou, takže jich chybí více než jindy. Pro pacienty to znamená, že se prodlužují objednací lhůty. Na mnoha místech si musí počkat i na plánované operace.