Péče

Nemocní a handicapovaní, kterým stát nepřiznal příspěvky na péči, se brání u soudu a často i uspějí. Příkladem je i nevidomá a špatně slyšící Marie Zemanová, která s úřady bojuje přes dva roky. Stát jí nepřiznal posun z prvního stupně příspěvků na druhý. Opakovaně jí tak byly zamítnuty žádosti o vyšší příspěvek na péči, podle státu na tom není tak zle. Žena si tak ale nemůže dovolit zaplatit pečovatelku, která by jí v každodenním životě pomáhala, například s nástupem do autobusu. Soud, na který se obrátila jako na poslední instanci, však s postojem státu nesouhlasí. O případu natáčeli Reportéři ČT, kteří zjistili, že stát každoročně vynakládá nemalé částky na soudní spory s lidmi, kteří se proti nepřiznání dávek brání.

Poslanecká novela energetického zákona, která má podpořit výstavbu paroplynových elektráren, míří po úterním projednání ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní předložili dvě desítky pozměňovacích návrhů. Krátce se věnovali také novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má podpořit prevenci. Poslanci ODS a TOP 09 do ní chtějí vložit možnost připlácení za lepší péči či zdravotní pomůcky, které nyní pojištění vůbec nekryje a pacienti je musí uhradit výhradně ze svého.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

V Česku přibývá žen, které pracují na částečný úvazek. Loni ho využilo už víc než čtrnáct procent všech pracujících žen, vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci roku 2023 to bylo 13,7 procenta. Podle oslovené kariérní poradkyně, právničky a provozní ředitelky projektu Mumdoo Lucie Bášové stojí za nárůstem sleva na pojistném za zkrácené úvazky pro firmy, zvýšení povědomí o možnostech práce při rodičovství nebo celkový nedostatek zaměstnanců. I tak ale Česko zaostává za unijním průměrem. V EU v roce 2023 podle dat Eurostatu průměrně pracovalo na částečný úvazek 27,9 procenta žen.

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.

Lidé se stále obávají hospicové péče. Pokud ale rodiny službu na konci života svého blízkého využijí, chválí si ji. Podle výzkumu paliativních odborníků víc než čtvrtina oslovených pojem hospic ovšem ani nezná.

Počet zásahů záchranářů roste skoro ve všech regionech. Důvodů je hned několik, jedním z hlavních je ale stárnutí populace. Rekordní rok má za sebou třeba středočeská záchranka. V největším kraji vloni mířili s majáky k pacientům víc než 160 tisíckrát. V průměru každé tři minuty.

Ježky, netopýry i další živočišné druhy mate mírná zima s teplotními výkyvy. Vycházejí ze svých zimovišť a hledají si potravu, případně mnohem běžněji trpí na napadení parazity. České televizi to potvrdily záchranné stanice evidující zvýšení počtu přijatých zvířat zmíněných druhů, které lidé nacházejí čím dál častěji. Na problematiku upozorňují i přírodovědci z českých univerzit nebo organizace Nyctalus zabývající se ochranou netopýrů.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje konec sporných poplatků u lékařů. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která čeká na projednání sněmovnou. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí. Hrozit budou až milionové sankce. Příkladem jsou třeba platby, kterými ordinace podmiňují přijetí pacientů.

Poslanecká sněmovna schválila, že obce budou muset dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola, zajistit místo v dětských skupinách. Pokud povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Každý rok opouští dětské domovy stovky mladých lidí, kteří dosáhli plnoletosti nebo dostudovali střední či vysoké školy. Jak ale upozorňuje projekt Neviditelní, úspěšný vstup do běžného života se podaří zhruba jen polovině z nich. Ekonomové dodávají, že problémy lidí, kterým se zapojení do společnosti nevydaří, stojí stát stovky milionů korun ročně.

Úklid hrobu, květinovou výzdobu i zapálení svíčky si v Česku objednává stále víc lidí. Někteří poskytovatelé těchto služeb evidují meziročně i trojnásobný nárůst klientů. Nejčastěji jde o seniory, lidi se zhoršeným zdravím nebo členy rodin, kterým pravidelnou údržbu hrobu neumožňuje vzdálenost.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.

Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.

Letní měsíce využívá řada nemocnic v Česku k opravám. Zavírají ambulance nebo i celá oddělení. Navíc si lékaři a sestry vybírají dovolenou, takže jich chybí více než jindy. Pro pacienty to znamená, že se prodlužují objednací lhůty. Na mnoha místech si musí počkat i na plánované operace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, který má zrychlit a zjednodušit žádosti o příspěvek na péči. Proces teď podle vicepremiéra a šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) trvá i přes čtyři měsíce. Nově by to mohla být polovina. Příspěvky momentálně vyřizují dva úřady – Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ministra by to však měl dělat jenom jeden, a to ČSSZ. Novinka by mohla začít platit od začátku příštího roku.

Vláda schválila pomoc lidem s těžkým mentálním postižením nebo autismem. Ti mnohdy čelí nevhodnému zacházení až týrání. Veřejnost a často ani odborníci s nimi neumějí pracovat a rodiny zároveň propadají systémem pomoci. Kabinet to chce zlepšit novou strategií.

Rodičům dětí s handicapem chybí terénní i odlehčovací služby. Do kritických situací se dostanou třeba ve chvíli, kdy sami onemocní a potřebují pomoc. Kapacity ale nestačí – to potvrzují i resorty zdravotnictví a sociálních věcí, které plánují změny.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

Už skoro půl roku se Karlovarský kraj snaží zajistit veterinární pohotovosti. Zájemců o provozování služby je však málo, v regionu ji tak zatím drží jenom jedna lékařka. V dalších krajích je situace různá – zatímco například v jihočeské Třeboni mají chovatelé k dispozici speciální nonstop linku, z Karlovarského kraje musejí lidé někdy jezdit až do Plzně.

Trestná činnost související s několika úmrtími v soukromém zdravotnickém zařízení v Brně se nepotvrdila. Kriminalisté případ uzavřeli, informoval server Seznam Zprávy. ČTK to potvrdil mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma. Vyšetřování se týkalo společnosti Chronicare Mund, která v Brně provozuje dvě zařízení následné intenzivní péče. Jednatel Petr Foukal jakékoliv protiprávní jednání v souvislosti s péčí o pacienty zcela popíral.

V Domově svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem otevřeli nové chytré byty, které jsou určené pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Jedná se o první takové zařízení v Česku. Lidé, kteří jsou už v pokročilém stadiu nemoci, často nezvládají ani základní a jednoduché úkony, jako je například rozsvícení světla. Právě díky technologiím mohou být lidé s roztroušenou sklerózou v těchto bytech alespoň částečně samostatní.