Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Nahrávám video

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.

„Náklady nám budou růst rychleji než příjmy ve všech modelových scénářích, se kterými jsem se byl schopen seznámit. Prevence a zejména primární prevence je klíčem k tomu, aby se snížil ten nákladový šok, který zdravotnictví čeká,“ poznamenal ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.

Kromě investic do prevence experti zmiňují také potřebu zefektivnit systém a hledat další příjmy. Bez těchto změn dle nich hrozí omezení péče. Třeba poptávka po drahých inovativních lécích přitom rychle roste.

Například Asociace inovativního farmaceutického průmyslu usiluje o to, aby takzvané centrové léky mohlo užívat více pacientů. Patří mezi nejdražší položky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Přípravky na předpis, které užívá většina lidí, se pak na nákladech zdravotní péče podílí zhruba dvanácti procenty.

Více než polovina peněz šla loni – stejně jako v předchozích letech – do nemocnic. Právě tam by se podle ekonomů daly najít úspory. „Zvykli jsme si, že v každém okresním nebo krajském městě je téměř celá paleta zdravotních služeb, nicméně je to finančně neudržitelné,“ upozornil Rod.

Zanikají porodnice či akutní lůžka

K transformaci péče už nicméně pojišťovny přistupují. Kvůli nižšímu počtu porodů zanikly některé porodnice. V jiných zařízeních zase ubyla lůžka pro pacienty s akutními problémy a nahradila je ta pro následnou péči, která jsou levnější a do budoucna více potřebná.

Otázka dalších příjmů do oblasti zdravotnictví ale budí vášně. Návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a několika koaličních poslanců, který měl pacientům umožnit zaplatit si za lepší péči, zákonodárci odmítli.

„Bezesporu volba pacienta bude jeden z klíčových bodů programu, který budu chtít, aby byl hned v prvním roce volebního období prosazen,“ řekl dříve Válek. Návrh však ani neměl podporu celé koalice.

Opoziční ANO a SPD kritizovaly nedostatečné ukotvení toho, na co má pacient bezplatně nárok. Peněz je podle jejich zástupců v systému dost. „Musíme se podívat, kde ty peníze leží, kde se ztrácejí. To tahle vláda prostě neudělala, my to uděláme,“ nechal se slyšet člen výboru sněmovny pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).

„Hovořit o tom, že ve zdravotnictví nejsou peníze, když se podíváte, jak se tuneloval Motol, je celkem úsměvné. Určitě bych nezatěžovala občany s tím, že by se jim zvyšovaly nějaké platby,“ prohlásila místopředsedkyně stejného sněmovního výboru Karla Maříková (SPD).

Všichni se ale shodují, že prevence a zlepšení zdraví obyvatel je oblastí, na kterou se stát musí více zaměřit – aby ubylo dlouhodobě nemocných na lůžku a přibylo těch, co se díky novým lékům budou moct zase vrátit do života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 20 mminutami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 22 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled