Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Ordinace v úterý a ve středu příští týden nezavřou ani ambulantní specialisté, dohodli se s resortem zdravotnictví a pojišťovnami, potvrdili ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Praktičtí lékaři, kteří původně se stávkou na protest proti příliš nízkému nárůstu úhrad za péči na příští rok přišli, protest po navýšení úhrad odvolali už před týdnem.

Každý sedmý muž za svůj život onemocní rakovinou prostaty, se zkušeností s tímto nádorem jich v Česku žije asi osmdesát tisíc. Čtvrtina léčených pacientů je mladších pětašedesáti let. Časně zachycený nádor prostaty je dobře léčitelný, nemocní se podle dostupných dat vrací i do práce. Informovali o tom odborníci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Test rizika vzniku nádoru z krve hrazený z veřejného zdravotního pojištění mohou muži podstoupit ve věku 50 až 69 let.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Když pojišťovna nechce proplatit léčbu vzácného onemocnění, není to kvůli penězům. V Interview ČT24 to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Překážku, kvůli které pojišťovna odmítla uhradit například léčbu dvouletého Martina experimentálním lékem za sto milionů, podle něj představovaly pochyby, zda by taková léčba mohla být úspěšná. Zároveň ale Dvořáček – též někdejší ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – zapochyboval o cenách, o které si výrobci léků za podobné přípravky říkají, a varoval, že mohou strmě růst. Pomoci by mohly společné evropské nákupy.

Česko se stále potýká s nedostatkem některých léků. Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře je nutné hledat řešení na úrovni celé Evropské unie. Vyjednávat se podle něj snaží i farmaceutické firmy, ale jejich návrhy prý „zůstávají nevyslyšeny“. Ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel zase míní, že cena některých léčiv je nízká, přitom náklady rostou. „Pokud stát chce zvýšit cenu léků, neměl by čekat na zdravotní pojišťovny,“ myslí si. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ujistil, že o tom už se jedná, a odmítl, že by stát byl k volání firem hluchý.

V lékárnách stále chybějí některá antibiotika, oční kapky, sirupy pro děti nebo například endiaron. Novelu lékového zákona, od které si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí, schválila ve středu vláda a míří do parlamentu. Jednou z podstatných částí předpisu je povinnost distributorů léků držet železnou zásobu. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová upozornila, že také umožní jejím lidem nahlédnout do dosud skrytých částí dodavatelského řetězce.

Výrobci léků kritizují návrh ministerstva zdravotnictví, aby drželi dvouměsíční zásoby přípravků na předpis. Výpadky podle nich nevyřeší, naopak je může ještě zhoršit. Kvůli vyšším nákladům výrobců hrozí i zvýšení cen léků či ukončení dodávek do Česka. Na tiskové konferenci před tím varovali ředitelé České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že situaci s nedostatkem léků vyřešil. Resort kvůli tomu zřídil také pracovní skupinu. V některých lékárnách už je opět k dostání například dětský Nurofen a farmaceutičtí distributoři pokračují s jeho rozvážením. Podle ministra je třeba dostat výrobu co nejvíc komponentů léků zpět do Evropy, aby byla zajištěna co největší soběstačnost.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Do Česka před nadcházející chřipkovou sezonou zamířilo bezmála 900 tisíc vakcín proti chřipce. Informovali o tom zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejímiž klienty je zhruba 60 procent Čechů. Oproti loňskému roku je dávek víc o patnáct procent a praktici kvůli koronaviru očekávají i vyšší zájem o očkování. Vakcína sice před covidem-19 nechrání, může ale chránit organismus před oslabením.

Počet lidí, kterým může nevhodná kombinace léků způsobit vážné komplikace, každým rokem roste. Upozorňují na to farmaceutické firmy. Důvodem je neustále rozšiřující se počet přípravků na trhu a také jejich zvyšující se spotřeba. Riziko by podle výrobců mohl snížit plánovaný lékový záznam, který má doplnit elektronický recept.