Každý sedmý muž za svůj život onemocní rakovinou prostaty, se zkušeností s tímto nádorem jich v Česku žije asi osmdesát tisíc. Čtvrtina léčených pacientů je mladších pětašedesáti let. Časně zachycený nádor prostaty je dobře léčitelný, nemocní se podle dostupných dat vrací i do práce. Informovali o tom odborníci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Test rizika vzniku nádoru z krve hrazený z veřejného zdravotního pojištění mohou muži podstoupit ve věku 50 až 69 let.
Rakovinu prostaty zachytí včas krevní test, za život jí onemocní každý sedmý muž
Události: Nejčastější nádorové onemocnění u mužů v Česku – rakovina prostaty (zdroj: ČT24)
Příčiny vzniku rakoviny prostaty nejsou podle odborníků jasné, roli může hrát genetika nebo životní styl. Vliv bude mít zřejmě i složení stravy. Každý rok je zachyceno kolem osmi tisíc nemocných. „I přes lepší diagnostiku však až dvacet procent případů rakoviny prostaty stále zachycujeme v pokročilém stadiu,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a přednosta urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Marek Babjuk.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška data o počtech pacientů ukazují „dramatický skok“ mezi roky 2021 a 2022. Lékaři předloni zachytili meziročně skoro o dva tisíce případů víc, souvisí to s omezeními dostupnosti zdravotní péče v době covidu-19. Data za rok 2023 ještě dostupná nejsou. Spolu se zahájením úhrady vyšetření z veřejného zdravotního pojištění v letošním roce očekávají odborníci další nárůst.
Jedním z bývalých onkologických pacientů je i Martin Pospíšil. „K šedesátým narozeninám mě žena přesvědčila, abych si nechal prohlédnout všechno možné,“ zavzpomínal muž s tím, že krevní testy ukázaly zvýšenou hladinu PSA, hormonu, který ukazuje zdraví prostaty. O tři roky později ale testy odhalily rakovinotvorné buňky.
„To bylo v říjnu, tuším, jsem byl na operaci. A koncem ledna jsem už byl lyžovat v Bormiu,“ potvrdil rychlý návrat k běžnému životu pacient. Stejně jako odborníci i on apeluje na prevenci. „Já si myslím, že jenom ‚pitomec‘ nechodí na taková vyšetření,“ uzavřel povídání o svém onkologickém příběhu se šťastným koncem Pospíšil. Právě díky ochotě vyšetření podstoupit byli lékaři schopni rakovinu včas odhalit.
Podle Duška jde o jediný zhoubný nádor dospělých, kde se daří dlouhodobě prodlužovat přežití i právě v pokročilých stadiích. Podle lékařů je to i díky moderní léčbě, kterou předepisují specializovaná centra, aktuálně ji užívá asi 2500 pacientů. Jejich průměrný věk je podle ředitele AIFP Davida Koláře 72 let, většina se ale začíná v centrech léčit v 60 letech. Náklady na centrovou léčbu předloni přesáhly 800 milionů korun, na jednoho pacienta 313 tisíc korun.
Díky propojení dat o nemocnosti a pracovních neschopnostech se ukazuje, že čtyři pětiny mladších pacientů léčených s rakovinou prostaty dál pracuje. Ve skupině do 50 let jsou to téměř tři pětiny pacientů, přičemž dalších 28 procent pracuje částečně. U pacientů ve věkové skupině 50 až 64 let po léčbě plně pracuje 42 procent, další čtvrtina s nějakým stupněm invalidity.
