V roce 2030 bude rakovina nejčastější příčinou úmrtí v Česku, varují onkologové

V roce 2030 bude podle onkologů rakovina nejčastější příčinou úmrtí v Česku. V současné době jsou to nemoci srdce, nádory představují nyní s necelými 28 tisíci zemřelých ročně čtvrtinu všech úmrtí. Vzniku téměř poloviny zhoubných onemocnění se dá podle odborníků předejít zdravějším životním stylem, přičemž riziko úmrtí výrazně snižuje zachycení nádoru v časném stadiu, například při screeningovém vyšetření lidí bez příznaků. Informace zazněly na středeční tiskové konferenci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ve středu také mohli lidé v ulicích potkat dobrovolníky, kteří na podporu Českého dne proti rakovině prodávají symbolické žluté kytičky.

„V poslední době se boj s kardiovaskulárními chorobami vzdor prodlužujícímu se věku daří, ale právě prodlužující se věk dává šanci nádorovým onemocněním,“ upozornil místopředseda České onkologické společnosti Jindřich Fínek. V současné době se s nádorem za svého života potká každý třetí Čech, v roce 2030 to bude každý druhý.

Pět nejčastějších nádorů se podílí na každoročních úmrtích onkologických pacientů z více než poloviny. Rakovině plic podlehne každý rok přes 5200 lidí, nádorům tlustého střeva a konečníku přes 3300, slinivky břišní 2200, prsu téměř 1700 žen a prostaty více než 1400 mužů.

U čtyř z pěti nejčastějších nádorů mají Češi možnost si nechat ověřit, zda se u nich nezačaly rozvíjet, byť zatím nepociťují žádné příznaky. Gynekologové vyšetřují ženy kvůli riziku rakoviny děložního čípku při pravidelných prohlídkách, ženy od 45 let mohou podstoupit vyšetření mamografem na rakovinu prsu a obě pohlaví od padesáti let na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Od letošního roku je nově organizovaný také screening rakoviny prostaty, vyšetření z krve může udělat praktický lékař nebo urolog.

Lékaři vytipovávají pacienty

Podle Fínka se lékaři snaží vytipovat i pacienty, kterým hrozí rakovina slinivky. „Onemocnění není snadno diagnostikovatelné, ani snadno léčitelné. Můžeme ale zjistit přednádorové stavy,“ vysvětlil s tím, že pokud se nádor pankreatu neobjeví náhodou, není prognóza pacientů dobrá.

Vedoucí Národního screeningového centra Karel Hejduk doplnil, že lékaři všude na světě, včetně českých odborníků, se snaží najít jednoduchý ukazatel, jak pacienty v časném stadiu nemoci odhalit. „Až se to podaří, určitě za to dostanou Nobelovu cenu,“ je přesvědčený. V současné době se proto lékaři snaží vytipovat více rizikové skupiny, například s tímto typem rakoviny v rodině nebo s náhle se objevivší cukrovkou.

Účast na screeningových vyšetřeních, přestože jsou pro pacienty zdarma, podle lékařů není dostatečná. Zejména vyšetření tlustého střeva podstoupila v posledních dvou letech jen asi třetina populace, pro které je určeno, tedy ve věku nad 50 let. Velký zájem není ani o screening rakoviny plic, kterého se mají účastnit současní či bývalí kuřáci. Lidé se podle dřívějších průzkumů někdy bojí jak samotného vyšetření, tak negativní diagnózy. Podle lékařů to ale není namístě, díky pokrokům v léčbě se přežití pacientů zlepšuje.

„Rakovina, pokud se zachytí v časném stadiu, tak je prakticky vyléčitelná. My jsme schopni pacientům nabídnout život tak dlouhý, jako by žádnou rakovinu neměli,“ prohlásil předseda Sekce mladých onkologů jejich odborné společnosti Michal Eid.

Polovina všech případů rakoviny je podle lékařů preventabilní, tedy nemusí vzniknout, pokud by člověk dodržoval zdravý životní styl. Díky tomu by se roční počet nových nádorů mohl z 80 až 90 tisíc snížit na zhruba 45 tisíc. Se zkušeností s rakovinou v Česku žije přes půl milionu lidí, výjimkou kvůli delší době života nejsou ani pacienti s více než jedním nádorem.